Přejít k článku

Přejít na obsah

Pronásledováni kvůli spravedlnosti

Pronásledováni kvůli spravedlnosti

 Pronásledováni kvůli spravedlnosti

„Šťastní jsou ti, kdo jsou pronásledováni kvůli spravedlnosti.“ (MATOUŠ 5:10)

1. Jak se Ježíš dostal před Pontského Piláta a co mu řekl?

„PROTO jsem se narodil a proto jsem přišel do světa, abych vydal svědectví o pravdě.“ (Jan 18:37) Ježíš tato slova řekl před Pontským Pilátem, římským místodržitelem Judeje. Ježíš před ním nestál z toho důvodu, že by si to sám vybral nebo že by ho Pilát pozval. Stál před ním proto, že ho židovští náboženští vůdci falešně obvinili z toho, že je zločinec zasluhující smrt. (Jan 18:29–31)

2. Co Ježíš udělal a k čemu to vedlo?

2 Ježíš velmi dobře věděl, že Pilát má autoritu propustit ho nebo ho vydat na smrt. (Jan 19:10) To mu ale nebránilo, aby s Pilátem odvážně mluvil o Království. I když byl jeho život ohrožen, Ježíš využil příležitost a vydal svědectví nejvýše postavenému vládnímu úředníkovi v té oblasti. I přes toto svědectví byl Ježíš odsouzen a popraven. Za své přesvědčení zemřel v trýznivých bolestech na mučednickém kůlu. (Matouš 27:24–26; Marek 15:15; Lukáš 23:24, 25; Jan 19:13–16)

Mučedník, nebo svědek?

3. Co znamenalo řecké slovo marʹtys v biblických dobách, ale jaký je jeden z jeho dnešních významů?

3 Mnozí lidé se dnes domnívají, že mučednictví je téměř totéž jako fanatismus či extremismus. Lidé, kteří jsou ochotni zemřít za svůj názor — zejména za svůj náboženský názor —, jsou často podezříváni, že jsou teroristé anebo že přinejmenším znamenají hrozbu pro společnost. Řecké slovo marʹtys (z něhož pochází i slovo martyrium neboli mučednické utrpení či mučednická smrt) však v biblických dobách znamenalo „svědek“, totiž osoba, jež například u soudu vydává svědectví o pravdě, které věří. Později toto slovo získalo ještě jiný význam — „ten, kdo se vzdává života proto, aby vydal svědectví“, nebo dokonce kdo vydává svědectví tím, že se vzdává svého života.

4. Především v jakém smyslu se na Ježíše vztahoval výraz marʹtys?

 4 Na Ježíše se řecký výraz marʹtys vztahoval především v původním smyslu tohoto slova. Jak Ježíš řekl Pilátovi, přišel proto, aby „vydal svědectví o pravdě“. Lidé na jeho svědectví reagovali velmi odlišně. Na některé obyčejné lidi hluboce zapůsobilo to, co viděli a slyšeli, takže v Ježíše uvěřili. (Jan 2:23; 8:30) Jako celek však zástupy a zejména náboženští vůdci reagovali sice také silně, ale negativně. Ježíš svým nevěřícím příbuzným řekl: „Svět nemá důvod vás nenávidět, ale mě nenávidí, protože o něm vydávám svědectví, že jeho skutky jsou ničemné.“ (Jan 7:7) Kvůli tomu, že vydával svědectví o pravdě, si Ježíš přivodil zlobu vůdců národa, a to nakonec vedlo k jeho smrti. Byl skutečně ‚věrným a pravým svědkem (marʹtys)‘. (Zjevení 3:14)

„Budete předmětem nenávisti“

5. Co brzy po začátku své služby řekl Ježíš o pronásledování?

5 Ježíš nejen osobně zakusil kruté pronásledování, ale předem také upozornil své následovníky, že totéž se stane i jim. V Kázání na hoře, brzy po začátku své služby, Ježíš svým posluchačům řekl: „Šťastní jsou ti, kdo jsou pronásledováni kvůli spravedlnosti, protože jim patří nebeské království. Šťastní jste, když vás lidé haní a pronásledují vás a lživě proti vám říkají kdejakou ničemnost kvůli mně. Radujte se a poskakujte radostí, protože vaše odměna v nebesích je veliká“. (Matouš 5:10–12)

6. Když Ježíš vysílal dvanáct apoštolů, na co je upozornil?

6 Když později Ježíš vysílal dvanáct apoštolů, řekl jim: „Střežte se před lidmi, neboť vás vydají místním soudům a budou vás mrskat ve svých synagógách. Ano, budete kvůli mně vláčeni před místodržitele a krále na svědectví  jim a národům.“ Učedníci však neměli být pronásledováni pouze náboženskými představiteli. Ježíš také řekl: „Bratr vydá bratra na smrt a otec své dítě, a děti povstanou proti rodičům a dají je usmrtit. A budete předmětem nenávisti všech lidí kvůli mému jménu; ale kdo vytrvá až do konce, ten bude zachráněn. “ (Matouš 10:17, 18, 21, 22) Útrapy křesťanů v prvním století pravdivost těchto slov dokládají.

Záznam o věrné vytrvalosti

7. Co vedlo k tomu, že se Štěpán stal mučedníkem?

7 Krátce po Ježíšově smrti se prvním křesťanem, který zemřel za vydávání svědectví o pravdě, stal Štěpán. Byl „plný milostivosti a moci [a] prováděl velké předzvěsti a znamení mezi lidem“. Jeho náboženští nepřátelé „nemohli obstát proti moudrosti a duchu, s nimiž mluvil“. (Skutky 6:8, 10) Sžíráni žárlivostí, dovlekli Štěpána před Sanhedrin, židovský nejvyšší soud, kde čelil falešné obžalobě a vydal vynikající svědectví. Štěpánovi nepřátelé však tohoto věrného svědka nakonec zavraždili. (Skutky 7:59, 60)

8. Jak učedníci v Jeruzalémě reagovali na pronásledování, kterému byli vystaveni po Štěpánově smrti?

8 Po zavraždění Štěpána „povstalo velké pronásledování sboru, který byl v Jeruzalémě; všichni kromě apoštolů byli rozptýleni po krajích Judeje a Samaří“. (Skutky 8:1) Zastavilo pronásledování první křesťany ve vydávání svědectví? Právě naopak. Zpráva říká, že „ti, kdo byli rozptýleni, procházeli zemí a oznamovali dobrou zprávu slova“. (Skutky 8:4) Jistě cítili totéž, co apoštol Petr, který o něco dříve prohlásil: „Musíme poslouchat Boha jako panovníka spíše než lidi.“ (Skutky 5:29) Tito věrní a odvážní učedníci se nenechali pronásledováním odradit a houževnatě se drželi vydávání svědectví o pravdě, i když věděli, že si tím způsobí ještě větší těžkosti. (Skutky 11:19–21)

9. Jakému pronásledování nadále čelili Ježíšovi následovníci?

9 Těžkosti opravdu neustávaly. Nejprve čteme, že Saul — muž, který byl při kamenování Štěpána a souhlasil s tím — „stále soptil hrozbami a vražděním proti Pánovým učedníkům, šel k veleknězi a vyžádal si od něho dopisy do synagóg v Damašku, aby přivedl do Jeruzaléma spoutaného každého, koho najde, jenž patří k té Cestě, muže i ženy.“ (Skutky 9:1, 2) Potom, přibližně v roce 44 n. l., „král Herodes vztáhl ruce, aby týral některé ze sboru. Mečem usmrtil Jakuba, Janova bratra.“ (Skutky 12:1, 2)

10. Jaký záznam o pronásledování nacházíme ve Skutcích a ve Zjevení?

10 Zbývající část knihy Skutky obsahuje nesmazatelný záznam o tom, jak věrní lidé vytrvávali při výsleších, věznění a pronásledování. Jedním z těchto lidí byl Pavel, bývalý pronásledovatel, který se stal apoštolem a pravděpodobně zemřel mučednickou smrtí na příkaz římského císaře Nerona okolo roku 65 n. l. (2. Korinťanům 11:23–27; 2. Timoteovi 4:6–8) A nakonec se v knize Zjevení, jež byla napsána v závěru prvního století, dozvídáme, že letitý apoštol Jan je uvězněn na trestaneckém ostrově Patmos, „protože . . . mluvil o Bohu a vydával svědectví o Ježíšovi“. Zjevení také obsahuje zmínku o ‚Antipovi, mém svědku, tom věrném, který byl zabit‘ v Pergamu. (Zjevení 1:9; 2:13)

11. Jak se v životě prvních křesťanů prokázala pravdivost Ježíšových slov o pronásledování?

 11 To všechno dokazuje pravdivost slov, která řekl Ježíš svým učedníkům: „Jestliže pronásledovali mne, budou pronásledovat i vás.“ (Jan 15:20) Věrní první křesťané byli připraveni čelit té největší zkoušce, totiž smrti — ať už by to bylo umučení, předhození dravé zvěři nebo cokoli jiného. Byli ochotni to podstoupit, aby splnili pověření od Pána Ježíše Krista: „Budete mi svědky jak v Jeruzalémě, tak v celé Judeji a Samaří a do nejvzdálenější části země“. (Skutky 1:8)

12. Jak to, že pronásledování křesťanů není pouze věcí minulosti?

12 Jestliže si někdo myslí, že takové kruté zacházení s Ježíšovými následovníky je věcí minulosti, velice se mýlí. Pavel, který si, jak jsme viděli, prožil velké těžkosti, napsal: „Všichni ti, kdo touží žít ve zbožné oddanosti ve společenství s Kristem Ježíšem, budou rovněž pronásledováni.“ (2. Timoteovi 3:12) Petr o pronásledování řekl: „Byli jste vskutku k tomu povoláni, protože i Kristus trpěl za vás a zanechal vám vzor, abyste věrně následovali jeho šlépěje.“ (1. Petra 2:21) Až do současných ‚posledních dnů‘ tohoto systému věcí je Jehovův lid neustále terčem nenávisti a nepřátelství. (2. Timoteovi 3:1) Všude na zemi — v diktátorských režimech i v demokratických státech — bývají svědkové Jehovovi někdy pronásledováni, a to jako jednotlivci i jako celek.

Proč jsou nenáviděni a pronásledováni?

13. Co by si novodobí Jehovovi služebníci měli uvědomovat, pokud jde o pronásledování?

13 Většina z nás se dnes sice těší z relativní svobody, díky které můžeme kázat a pokojně se shromažďovat, ale musíme mít na paměti biblickou připomínku, že „scéna tohoto světa se mění“. (1. Korinťanům 7:31) Věci se mohou změnit tak rychle, že pokud nejsme psychicky, citově a duchovně připraveni, mohli bychom snadno klopýtnout. Co tedy můžeme udělat pro svoji ochranu? Účinnou obranou je mít stále jasně na zřeteli, proč jsou mírumilovní křesťané, kteří dodržují zákony, nenáviděni a pronásledováni.

14. Proč jsou podle apoštola Petra křesťané pronásledováni?

14 Apoštol Petr se k této otázce vyjádřil ve svém prvním dopise, který napsal někdy mezi lety 62–64 n. l., kdy křesťané v celé římské říši zažívali zkoušky a pronásledování. Píše zde: „Milovaní, nebuďte zmateni požárem mezi vámi, který se vám děje jako zkouška, jako by vás postihlo něco podivného.“ Petr dále vysvětluje, co tím myslel: „Ať . . . nikdo z vás netrpí jako vrah nebo zloděj nebo zločinec nebo jako ten, kdo se plete do záležitostí jiných lidí. Trpí-li však jako křesťan, ať se nestydí, ale ať dále oslavuje Boha v tomto jménu.“ Petr zdůraznil, že křesťané netrpí za nějaký svůj špatný skutek, ale za to, kým jsou. Kdyby si libovali ve ‚stejném hlubokém bahnu prostopášnosti‘ jako lidé kolem nich, tito lidé by je přijímali mezi sebe a měli by je rádi. Ve skutečnosti však křesťané trpěli proto, že se snažili žít jako následovníci Krista. Dnes jsou na tom praví křesťané stejně. (1. Petra 4:4, 12, 15, 16)

15. Jaký rozpor lze v dnešní době pozorovat, pokud jde o jednání se svědky Jehovovými?

15 V mnoha částech světa sklízejí svědkové Jehovovi chválu za jednotu a spolupráci, kterou projevují při svých sjezdech a stavebních projektech, za to, že jsou poctiví a pracovití, a za to, že mají vzornou morálku a rodinný život a také pěkný zevnějšek a vystupování. * Na druhé straně je v době psaní tohoto článku jejich dílo zakázáno nebo omezeno nejméně ve 28 zemích, a mnoho svědků je kvůli  své víře fyzicky týráno a trpí hmotné škody. Proč je zde takový zřejmý rozpor? A proč to Bůh připouští?

16. Především z jakého důvodu Jehova dovoluje, aby jeho lid byl pronásledován?

16 Především bychom měli pamatovat na slova, která jsou zapsána v Příslovích 27:11: „Buď moudrý, můj synu, a rozradostni mé srdce, abych mohl dát odpověď tomu, který mě popichuje.“ Ano, je to kvůli odvěké sporné otázce neomezené svrchovanosti. Přestože všichni ti, kdo v průběhu staletí zachovávali věrnost Jehovovi, poskytli svou ryzostí ohromné svědectví, Satan Jehovu popichuje i nadále, stejně jako to dělal za dnů spravedlivého Joba. (Job 1:9–11; 2:4, 5) Nyní, kdy je Boží Království pevně založeno a má na celé zemi své věrné poddané a představitele, Satan nepochybně ještě stupňuje své úsilí v poslední zoufalé snaze dokázat pravdivost svého tvrzení. Zůstanou tito lidé věrni Bohu, ať na ně přijde jakákoli obtíž nebo neštěstí? Na tuto otázku musí každý Jehovův služebník odpovědět sám za sebe. (Zjevení 12:12, 17)

17. Co Ježíš mínil slovy „stane se vám to na svědectví“?

17 Když Ježíš svým učedníkům popisoval události, které se stanou v „závěru systému věcí“, uvedl ještě jiný důvod, proč Jehova připouští pronásledování svých služebníků. Řekl jim: „Budete vláčeni před krále a místodržitele kvůli mému jménu. Stane se vám to na svědectví.“ (Matouš 24:3, 9; Lukáš 21:12, 13) Sám Ježíš vydával svědectví před Herodem a Pontským Pilátem. Také apoštol Pavel byl ‚vláčen před krále a místodržitele‘. Na základě pokynu od Pána Ježíše Krista usiloval o to, aby mohl vydat svědectví tehdejšímu nejmocnějšímu vládci. Prohlásil totiž: „Odvolávám se k césarovi!“ (Skutky 23:11; 25:8–12) Stejně tak i dnes vedou náročné situace často k tomu, že je úředníkům i veřejnosti vydáno znamenité svědectví. *

18, 19. (a) Jaký užitek budeme mít z toho, když vytrváváme ve zkouškách? (b) Jakými otázkami se bude zabývat následující článek?

18 A konečně, když vytrváváme ve zkouškách a souženích, můžeme z toho mít užitek i my osobně. V jakém směru? Učedník Jakub svým spoluvěřícím připomenul: „Pokládejte to jen za radost, moji bratři, když se setkáte s různými zkouškami, protože přece víte, že ta vyzkoušená jakost vaší víry působí vytrvalost.“ Ano, pronásledování může vytříbit naši víru a posílit naši vytrvalost. Neděsíme se jej tedy ani se mu nesnažíme nebiblickými způsoby vyhnout nebo ho ukončit. Spíše máme na mysli Jakubova slova: „Ať . . . vytrvalost dokončí své dílo, abyste byli úplní a zdraví ve všech ohledech a nic vám nechybělo.“ (Jakub 1:2–4)

19 I když nám Boží slovo pomáhá, abychom rozuměli, proč jsou Boží věrní služebníci pronásledováni a proč to Jehova připouští, nemusí to ještě samo o sobě vést k tomu, že se budeme s pronásledováním snadno vyrovnávat. Co nás posílí, abychom ho vydrželi? Co můžeme tváří v tvář pronásledování dělat? Těmito důležitými otázkami se budeme zabývat v příštím článku.

[Poznámky pod čarou]

^ 15. odst. Viz Strážnou věž z 15. prosince 1995, strany 27–29; z 15. dubna 1994, strany 16–17;Probuďte se! z 22. prosince 1993, strany 6–13.

Umíte to vysvětlit?

• Především v jakém smyslu se na Ježíše vztahoval výraz „marʹtys“?

• Jak působilo pronásledování na křesťany v prvním století?

• Jak apoštol Petr vysvětlil, proč byli první křesťané pronásledováni?

• Z jakých důvodů připouští Jehova pronásledování svých služebníků?

[Studijní otázky]

[Obrázky na straně 10 a 11]

Křesťané v prvním století netrpěli za nějaký špatný skutek, ale za to, kým jsou

PAVEL

JAN

ANTIPAS

JAKUB

ŠTĚPÁN