Přejít k článku

Přejít na obsah

Každý bude sedět pod svým fíkovníkem

Každý bude sedět pod svým fíkovníkem

 Každý bude sedět pod svým fíkovníkem

V ZEMÍCH Středního východu je stín v horkém letním dnu něčím velmi vzácným. Každý strom, který poskytuje ochranu před slunečním žárem, je žádoucí, zejména pokud roste poblíž obydlí. Fíkovník se svými velkými širokými listy a rozložitými větvemi poskytuje takový stín jako málokterý jiný strom v té oblasti.

Kniha Plants of the Bible uvádí, že „ve stínu [fíkovníku] je údajně příjemněji a je tam větší chládek než ve stanu“. Pod fíkovníky, jež ve starověkém Izraeli rostly na okraji vinic, si s oblibou chodili odpočinout lidé, kteří pracovali na poli.

Pod fíkovníkem si na konci dlouhého horkého dne mohla posedět rodina a strávit čas v příjemném společenství. Fíkovník navíc odměňuje svého majitele hojností výživných plodů. Od doby krále Šalomouna tedy úsloví ‚sedět pod svým vlastním fíkovníkem‘ znamenalo pokoj, blahobyt a hojnost. (1. Královská 4:24, 25)

Když o staletí dříve popisoval prorok Mojžíš Zaslíbenou zemi, řekl o ní, že je to ‚země fíků‘. (5. Mojžíšova 8:8) Fíky také byly mezi plody, jež dvanáct zvědů přineslo do izraelského tábora jako doklad o úrodnosti této země. (4. Mojžíšova 13:21–23) Jeden cestovatel, který v 19. století navštívil biblické země, napsal, že fíkovník zde patří k nejrozšířenějším stromům. Není tedy divu, že o fících a fíkovnících mluví Písmo tak často.

Dává úrodu dvakrát ročně

Fíkovník se přizpůsobuje většině druhů půdy a jeho rozsáhlý kořenový systém mu umožňuje přečkat dlouhé suché léto, jaké bývá na Středním východě. Tento strom je neobvyklý tím, že se z něj sklízí dvakrát — v červnu úroda raných fíků a v srpnu nebo později hlavní úroda. (Izajáš 28:4) V Izraeli se fíky z rané úrody jedly obvykle čerstvé. Fíky  z pozdější úrody Izraelité sušili, aby je mohli používat po celý rok. Sušené fíky se daly slisovat do kulatých koláčů a někdy se k nim přidávaly mandle. Tyto koláče z fíků bylo možné snadno přenášet, byly výživné, a navíc byly skutečnou pochoutkou.

Rozvážná Abigail dala Davidovi dvě stě koláčů lisovaných fíků, bezpochyby proto, že je považovala za ideální jídlo pro lidi, kteří jsou na útěku. (1. Samuelova 25:18, 27) Lisované fíky sloužily také jako léčebný prostředek. Obklad z lisovaných sušených fíků byl přiložen na bolák smrtelně nemocnému králi Ezekjášovi, i když královo následné uzdravení bylo především důsledkem Božího zásahu. * (2. Královská 20:4–7)

Ve starověku byly sušené fíky velmi ceněny v celém Středomoří. S fíkem v ruce přesvědčoval státník Cato členy římského senátu, aby vytáhli do třetí punské války proti Kartágu. Nejlepší sušené fíky se do Říma přivážely z maloasijské provincie Kárie. Z tohoto jména je odvozeno latinské označení pro sušené fíky, totiž carica. Toto území leží v dnešním Turecku a vynikající sušené fíky se z něj vyvážejí až dodnes.

Izraelští zemědělci často sázeli fíkovníky ve vinicích, ale neplodné stromy podtínali. Dobrá půda byla příliš vzácná, než aby se v ní nechávaly růst neplodné stromy. V Ježíšově podobenství o neplodném fíkovníku řekl hospodář vinaři: „Již tři roky přicházím hledat ovoce na tomto fíkovníku, ale žádné nenacházím. Podetni ho! Proč by měl opravdu neužitečně zabírat půdu?“ (Lukáš 13:6, 7) Z fíkovníků se v Ježíšově době platily daně, a na neplodných stromech by tedy jejich majitel prodělal.

Pro Izraelity byly fíky velmi důležitou složkou potravy. Špatná úroda fíků — například v důsledku Jehovova nepříznivého rozsudku — proto představovala pohromu. (Ozeáš 2:12; Amos 4:9) Prorok Habakuk pronesl tato slova: „I kdyby ani fíkovník nerozkvetl a kdyby z révových keřů nebyl žádný výnos; kdyby se dílo olivovníku vskutku nevydařilo a ani terasy by vskutku nevydaly žádnou potravu..., pokud jde o mne, já přesto budu jásat v Jehovovi; budu mít radost v Bohu své záchrany.“ (Habakuk 3:17, 18)

Znázorňuje nevěrný národ

Fíky a fíkovníky jsou v Písmu někdy používány v symbolickém smyslu. Jeremjáš například přirovnal věrné judské vyhnance ke koši dobrých fíků — raných fíků, které se obvykle jedly čerstvé. Nevěrní vyhnanci však byli připodobněni ke špatným fíkům, které se nedaly jíst a musely se vyhodit. (Jeremjáš 24:2, 5, 8, 10)

Ježíš ve svém podobenství o neplodném fíkovníku ukázal, jakou trpělivost Bůh projevuje k židovskému národu. Jak zde již bylo uvedeno, vyprávěl o jistém muži, který měl na své vinici  fíkovník. Ten strom již tři roky nenesl žádné ovoce, a majitel se chystal dát ho podetnout. Vinař však poprosil: „Pane, nech ho ještě tento rok, dokud ho neokopu a nepohnojím; a ponese-li pak v budoucnosti ovoce, tak dobrá; ale jestliže ne, jistě ho podetneš.“ (Lukáš 13:8, 9)

Když Ježíš vyprávěl toto podobenství, již tři roky kázal židovskému národu a snažil se mezi jeho členy vypěstovat víru. Ježíš svou činnost zintenzivnil a symbolickému fíkovníku — židovskému národu — věnoval velkou péči a dal mu příležitost přinést ovoce. Ale týden před Ježíšovou smrtí už bylo zřejmé, že národ jako celek Mesiáše zavrhl. (Matouš 23:37, 38)

Ježíš ještě jednou použil fíkovníku, aby znázornil špatný duchovní stav národa. Když se čtyři dny před svou smrtí ubíral z Betanie do Jeruzaléma, uviděl fíkovník, na kterém bylo mnoho listů, ale vůbec žádné ovoce. Rané fíky se objevují zároveň s listy, a někdy dokonce i dříve. Na tomto stromě však žádné ovoce nebylo, a byl tedy bezcenný. (Marek 11:13, 14) *

Židovský národ se podobal neplodnému fíkovníku. Vypadal zdravý, avšak jeho vnější vzhled byl klamný. Národ totiž nepřinášel bohulibé ovoce a nakonec zavrhl Jehovova vlastního Syna. Ježíš neplodný fíkovník proklel a učedníci si druhý den povšimli, že strom uschl. Tento uschlý strom byl výstižným symbolem toho, že Židy čeká zavržení, takže již nebudou Božím vyvoleným národem. (Marek 11:20, 21)

„Učte se od fíkovníku“

Ježíš také využil fíkovník k tomu, aby poskytl důležité poučení ohledně své přítomnosti. Prohlásil: „Učte se od fíkovníku jako podobenství tuto věc: Jakmile jeho mladá ratolest změkne a vyžene listy, víte, že je blízko léto. Podobně vy, až to všechno uvidíte, vězte, že on je blízko u dveří.“ (Matouš 24:32, 33) Jasně zelené listy fíkovníku jsou nepřehlédnutelnou a neklamnou předzvěstí léta. Podobně díky Ježíšovu velkému proroctví, které je zaznamenáno ve 24. kapitole Matouše, 13. kapitole Marka a 21. kapitole Lukáše, máme jasné doklady o tom, že Ježíš je nyní přítomen jako mocný nebeský Král. (Lukáš 21:29–31)

Vzhledem k tomu, že nyní žijeme v tak závažné historické době, jistě se chceme od fíkovníku poučit. Pokud si poučení vezmeme k srdci a zůstaneme duchovně bdělí, máme naději, že se dožijeme splnění nádherného slibu: „Skutečně budou sedět každý pod svou révou a pod svým fíkovníkem a nikdo nezpůsobí, aby se chvěli; vždyť tak mluvila samotná ústa Jehovy vojsk.“ (Micheáš 4:4)

[Poznámky pod čarou]

^ 8. odst. H. B. Tristram, přírodovědec, který v polovině 19. století navštívil biblické země, si povšiml toho, že tamější lidé k léčení boláků stále ještě používali obklady z fíků.

^ 16. odst. Stalo se to blízko vesnice Betfage. Toto jméno znamená „dům raných fíků“, což může naznačovat, že tato oblast byla proslulá dobrou úrodou raných fíků.