Přejít k článku

Přejít na obsah

Mladí, Jehova nezapomene na vaši práci!

Mladí, Jehova nezapomene na vaši práci!

 Mladí, Jehova nezapomene na vaši práci!

„Bůh ... není nespravedlivý, aby zapomněl na vaši práci a na lásku, kterou jste projevovali k jeho jménu tím, že jste sloužili svatým a dále sloužíte.“ (HEBREJCŮM 6:10)

1. Jak biblické knihy Hebrejcům a Malachiáš ukazují, že si Jehova váží tvé služby?

UŽ SE ti někdy stalo, že jsi pro některého svého přítele udělal nějaký laskavý skutek, ale on ti za něj ani nepoděkoval? Když je projev štědrosti přijímán jako samozřejmost, nebo se na něj dokonce úplně zapomene, člověka to může hluboce ranit. Avšak s naší službou pro Jehovu je to docela jiné. Bible říká: „Bůh ... není nespravedlivý, aby zapomněl na vaši práci a na lásku, kterou jste projevovali k jeho jménu tím, že jste sloužili svatým a dále sloužíte.“ (Hebrejcům 6:10) Přemýšlej, co to znamená. Kdyby Jehova zapomněl na to, co jsi ve službě pro něj vykonal a co dále vykonáváš, ve skutečnosti by to považoval ze své strany za projev nespravedlnosti, tedy za hřích.  Jehova je opravdu vděčný Bůh. (Malachiáš 3:10)

2. Proč je služba Jehovovi opravdu neobyčejná?

2 Máš neobyčejnou příležitost uctívat tohoto vděčného Boha a sloužit mu. Jelikož na světě žije šest miliard lidí, ale jen šest milionů z nich jsou tví spoluvěřící, sloužit Jehovovi je opravdu vzácná výsada. A navíc skutečnost, že nasloucháš dobré zprávě a reaguješ na ni, je dokladem toho, že Jehova se o tebe osobně zajímá. Vždyť Ježíš řekl: „Nikdo ke mně nemůže přijít, pokud ho nepřitáhne Otec, který mě poslal.“ (Jan 6:44) Ano, Jehova jednotlivým lidem pomáhá, aby načerpali užitek z Kristovy oběti.

Važ si své velké výsady

3. Jak vyjádřili Korachovi synové vděčnost za výsadu sloužit Jehovovi?

3 V předchozím článku jsme si ukázali, že máš jedinečnou příležitost rozradostnit Jehovovo srdce. (Přísloví 27:11) To je něco, co bys nikdy neměl považovat za samozřejmost. V jednom ze svých inspirovaných žalmů Korachovi synové vyjádřili své ocenění pro výsadu sloužit Jehovovi. Čteme tam: „Den na tvých nádvořích je lepší než tisíc jinde. Zvolil jsem si stát u prahu v domě svého Boha spíše než pohybovat se ve stanech ničemnosti.“ (Žalm 84:10)

4. (a) Proč by si někdo mohl myslet, že uctívaní Jehovy je omezující? (b) Jak víme, že Jehova sleduje s velkým zájmem své služebníky, aby je odměnil?

4 Myslíš si o své výsadě sloužit svému nebeskému Otci totéž? Někdy se ovšem může zdát, že uctívání Jehovy omezuje tvou svobodu. Je pravda, že žít podle biblických zásad vyžaduje určitou míru obětavosti. Nicméně všechno, o co tě Jehova žádá, vede v konečném důsledku k tvému prospěchu. (Žalm 1:1–3) Jehova navíc vidí tvou snahu a projevuje vděčnost za to, že jsi mu věrný. Ano, Pavel napsal, že Jehova „se stává dárcem odměny těm, kdo ho s opravdovostí hledají“. (Hebrejcům 11:6) Jehova k tomu hledá příležitosti. Jeden spravedlivý prorok, který žil ve starověkém Izraeli, prohlásil: „Pokud jde ... o Jehovu, jeho oči se toulají po celé zemi, aby ukázal svou sílu ve prospěch těch, jejichž srdce je vůči němu úplné.“ (2. Paralipomenon 16:9)

5. (a) Co je jedním z nejlepších způsobů, jak můžeš dát najevo, že tvé srdce je vůči Jehovovi úplné? (b) Proč se ti může zdát náročné mluvit s druhými o své víře?

5 Jedním z nejlepších způsobů, jak můžeš dát najevo, že tvé srdce je vůči Jehovovi úplné, je mluvit o Bohu s druhými lidmi. Měl jsi někdy příležitost mluvit s někým ze svých spolužáků o své víře? Už jen samotná představa, že bys to měl udělat, tě může trochu vyděsit. Možná tě napadne: ‚Co když se mi budou smát? Co když si budou  myslet, že moje náboženství je divné?‘ Ježíš uznal, že poselství o Království nebude naslouchat každý. (Jan 15:20) To však neznamená, že jsi odsouzen k tomu, aby se ti celý život lidé posmívali a zavrhovali tě. Právě naopak. Mnozí mladí svědkové našli mezi svými spolužáky ty, kteří chtěli naslouchat. Dokonce si získali větší úctu svých vrstevníků, protože se nebáli postavit se za své přesvědčení.

„Jehova ti pomůže“

6, 7. (a) Jak jedna sedmnáctiletá dívka dokázala vydat svědectví svým spolužačkám? (b) Co jsme z jejího zážitku poznali?

6 Jak ale najít odvahu promluvit o své víře? Co kdyby ses rozhodl, že budeš upřímný a otevřený, když se tě druzí zeptají na tvé náboženství? Zamysli se nad tím, co zažila sedmnáctiletá Jennifer: „Byla jsem ve škole na obědě. Spolužačky se u stolu bavily o náboženství a jedna z nich se zeptala, k jakému náboženství patřím já.“ Byla Jennifer nesvá, když měla odpovědět? „Ano,“ přiznává, „nebyla jsem si totiž jistá, jak na to budou reagovat.“ Co tedy udělala? „Řekla jsem děvčatům, že jsem svědek Jehovův. Napřed vypadaly překvapeně. Asi si myslely, že svědkové Jehovovi jsou nějací divní. Začaly se mě proto ptát na různé věci, a tak jsem mohla vyvrátit některé jejich nesprávné představy. I potom za mnou čas od času některé spolužačky přicházely, aby se mě na něco zeptaly.“

7 Litovala Jennifer toho, že využila příležitost mluvit o svém náboženství? Vůbec ne. „Po přestávce jsem z toho rozhovoru měla velmi dobrý pocit,“ vypráví. „Spolužačky teď mají lepší představu o tom, kdo vlastně jsou svědkové Jehovovi.“ Jennifer dává jednoduchou radu: „Když ti připadá obtížné vydat svědectví spolužákům nebo učitelům, krátce se pomodli. Jehova ti pomůže. Budeš mít radost z toho, že jsi dobře využil příležitost vydat svědectví.“ (1. Petra 3:15)

8. (a) Jak Nehemjášovi pomohla modlitba, když se dostal do nepředvídané situace? (b) Například při jakých příležitostech by ses mohl ve škole krátce pomodlit k Jehovovi?

8 Všimni si, že Jennifer doporučuje ‚krátce se pomodlit‘ k Jehovovi, když se ti naskytne příležitost vydat svědectví o tvé víře. Přesně to udělal Nehemjáš, číšník perského krále Artaxerxa, když se dostal do nepředvídané situace. Na Nehemjášovi bylo vidět, že je zarmoucený. Dozvěděl se totiž o těžkém údělu Židů a o tom, že jeruzalémské zdi a brány leží v troskách. Král si všiml jeho zasmušilosti, a proto se zeptal, co ho trápí. Než Nehemjáš odpověděl, pomodlil se o vedení. Pak směle požádal o svolení, aby se mohl vrátit do Jeruzaléma a pomoci znovu vystavět rozbořené město. Artaxerxes Nehemjášově žádosti vyhověl. (Nehemjáš 2:1–8) Jaké poučení z toho plyne? Když máš příležitost vydat svědectví o své víře, ale jsi z toho nervózní‚ nezapomeň se tiše pomodlit. Petr napsal, abychom ‚uvrhli všechnu svou úzkost na Jehovu, protože o nás pečuje‘. (1. Petra 5:7; Žalm 55:22)

„Připraveni k obhajobě“

9. Jak dokázala třináctiletá Leah rozšířit 23 výtisků knihy Otázky mladých lidí?

9 Uvažuj o jiném příkladu. Třináctiletá Leah si ve škole během polední přestávky četla knihu Otázky mladých lidí — Praktické odpovědi. * „Druzí mě pozorovali,“ vypráví o tom, „a za chvíli mi přes rameno koukal pěkný dav spolužáků. Začali se mě ptát, co je to za knihu.“ Během toho dne ji čtyři spolužačky požádaly, aby jim tu knihu donesla. Dívky brzy začaly půjčovat tyto své knihy dalším dětem, a ty pak také chtěly svůj výtisk. Výtisků, které Leah během několika následujících týdnů rozdala svým spolužákům a jejich kamarádům, bylo nakonec třiadvacet. Bylo pro ni snadné odpovědět, když se jí  tehdy spolužáci začali vyptávat, co to čte? Vůbec ne. „Napřed jsem byla nervózní,“ přiznává Leah. „Pomodlila jsem se však a věděla jsem, že Jehova je se mnou.“

10, 11. Jak jedna izraelská dívka pomohla syrskému veliteli vojska dozvědět se o Jehovovi a jaké změny potom velitel udělal?

10 Její zkušenost ti možná připomíná situaci, do které se dostala jedna izraelská dívka, která byla zajata a odvedena do Sýrie. Naaman, velitel syrského vojska, byl malomocný. Jeho manželka možná zahájila rozhovor, který tuto dívenku podnítil, aby promluvila o své víře. „Kdyby jen byl můj pán před prorokem, který je v Samaří!“ řeklo děvčátko. „V tom případě by ho uzdravil z jeho malomocenství.“ (2. Královská 5:1–3)

11 Díky smělosti této mladé dívky Naaman poznal, že „nikde na zemi není Bůh, jen v Izraeli“. Naaman se dokonce rozhodl, že „už nebude dávat zápalný obětní dar ani oběť žádným jiným bohům, jenom Jehovovi“. (2. Královská 5:15, 17) Odvaze této dívenky Jehova rozhodně požehnal. Totéž může pro mladé udělat dnes, a také to udělá. Leah se o tom přesvědčila. Časem za ní někteří  spolužáci přišli a řekli jí, že jim kniha Otázky mladých lidí pomáhá, aby se lépe chovali. „Byla jsem ráda,“ vypráví Leah, „protože jsem věděla, že druhým pomáhám, aby se dozvěděli více o Jehovovi a aby změnili svůj život.“

12. Jak můžeš získat sílu, abys dokázal svou víru obhájit?

12 Můžeš mít podobné zážitky jako Jennifer a Leah. Jednej v souladu s vybídkou apoštola Petra, který napsal, že jakožto křesťan bys měl stále být ‚připraven k obhajobě před každým, kdo od tebe vyžaduje důvod pro naději, která je v tobě, ale čiň to spolu s mírností a hlubokou úctou‘. (1. Petra 3:15) Jak to můžeš dělat? Napodobuj křesťany z prvního století, kteří se modlili k Jehovovi, aby jim pomohl kázat „se vší smělostí“. (Skutky 4:29) Pak s druhými odvážně mluv o tom, čemu věříš. Výsledky tě možná překvapí. Navíc tím rozradostníš Jehovovo srdce.

Videonahrávky a referáty

13. Jaké příležitosti někteří mladí využili k vydání svědectví? (Viz rámečky na stranách 20 a 21.)

13 Mnozí mladí seznámili své spolužáky nebo učitele se svou vírou tak, že použili videonahrávky. Ke chválení Jehovy bylo někdy možné využít také různé školní projekty. Například dva patnáctiletí chlapci, oba svědkové Jehovovi, dostali v rámci vyučování dějepisu za úkol napsat referát o některém světovém náboženství. Spojili své síly a napsali pojednání o svědcích Jehovových. Použili k tomu informace z knihy Svědkové Jehovovi — Hlasatelé Božího Království. * Přednesli také pětiminutový ústní referát. Po tomto referátu měli učitel a ostatní žáci tolik otázek, že chlapci stáli před třídou ještě dalších dvacet minut. I po několik následujících týdnů se jich spolužáci ptali na různé věci ohledně svědků Jehovových.

14, 15. (a) Proč je strach z lidí léčkou? (b) Proč bys měl mít pocit jistoty, když s druhými mluvíš o tom, čemu věříš?

 14 Jak ukazují předcházející zkušenosti, když budeš jakožto svědek Jehovův vyprávět druhým o svém náboženském přesvědčení, můžeš zažít mnoho požehnání. Nedovol, aby tě strach z lidí připravil o výsadu pomáhat druhým, aby poznali Jehovu, a o radost, která z toho plyne. Bible říká: „Chvět se před lidmi, to klade léčku, ale kdo důvěřuje v Jehovu, bude ochráněn.“ (Přísloví 29:25)

15 Pamatuj na to, že jakožto mladý křesťan máš něco, co tvoji vrstevníci naléhavě potřebují — ten nejlepší způsob života nyní a slib věčného života v budoucnosti. (1. Timoteovi 4:8) Stojí za zmínku, že ve Spojených státech — tedy v zemi, o které by sis mohl myslet, že tam lidé budou většinou lhostejní nebo zaměření na věci tohoto světa — jeden průzkum veřejného mínění ukázal, že nejméně polovina mladých lidí bere náboženství velmi vážně a jedna třetina mládeže považuje náboženskou víru za „nejdůležitější faktor“ ve svém životě. Podobná situace pravděpodobně panuje i v mnoha dalších částech světa. Je tedy docela dobře možné, že tvoji spolužáci by si rádi vyslechli to, co bys jim mohl říci o Bibli.

Ve svém mládí se přibližuj k Jehovovi

16. Kromě toho, že mluvíš o Jehovovi s druhými, čím jiným ho ještě můžeš potěšit?

16 Rozradostňovat Jehovovo srdce samozřejmě zahrnuje víc než jen o Bohu mluvit. Je také třeba, abys jeho měřítkům přizpůsoboval své chování. Apoštol Jan napsal: „Láska k Bohu ... znamená, že zachováváme jeho přikázání; jeho přikázání však nejsou břemenem.“ (1. Jana 5:3) O pravdivosti těchto slov se můžeš přesvědčit, jestliže se přiblížíš k Bohu. Jak to můžeš udělat?

17. Jak se můžeš přiblížit k Jehovovi?

17 Udělej si čas na to, aby sis četl Bibli a publikace, které jsou na ní založené. Čím více toho budeš o Jehovovi vědět, tím snadnější pro tebe bude, abys jej poslouchal a mluvil o něm s druhými. „Dobrý člověk vynáší dobré z dobrého pokladu svého srdce,“ řekl Ježíš, „neboť z hojnosti srdce mluví jeho ústa.“ (Lukáš 6:45) Naplň tedy své srdce dobrými věcmi. Co kdyby sis v tomto ohledu stanovil nějaké cíle? Možná se můžeš zlepšit v tom, jak se budeš připravovat na sborová shromáždění, která se budou konat příští týden. Tvým dalším cílem může být, že podáš komentář, který bude krátký, ale bude přitom vycházet ze srdce. Samozřejmě je nesmírně důležité, abys to, co se učíš, také uplatňoval. (Filipanům 4:9)

18. Na co se můžeš spolehnout, i když se setkáš s nějakým odporem?

18 Požehnání, které vyplývá ze služby Jehovovi, je dlouhodobé, a dokonce věčné. Kvůli tomu, že jsi svědek Jehovův, se sice někdy můžeš setkat s určitým odporem nebo posměchem, ale vzpomeň si na Mojžíše. Bible říká, že „se upřeně díval vstříc vyplacení odměny“. (Hebrejcům 11:24–26) I ty se můžeš spolehnout, že tě Jehova odmění. Vidí totiž úsilí, které věnuješ tomu, abys jej poznal a mluvil o něm s druhými. Ano, Bůh nikdy ‚nezapomene na tvou práci a na lásku, kterou jsi projevoval k jeho jménu‘. (Hebrejcům 6:10)

[Poznámky pod čarou]

^ 9. odst. Vydali svědkové Jehovovi.

^ 13. odst. Vydali svědkové Jehovovi.

Vzpomínáš si?

• Proč si můžeš být jist, že Jehova si tvé služby váží?

• Jaké způsoby vydávání svědectví ve škole již někteří vyzkoušeli?

• Jak můžeš získat sílu, abys vydával svědectví spolužákům?

• Jak se můžeš přiblížit k Jehovovi?

[Studijní otázky]

[Rámeček a obrázky na straně 20]

I děti chválí Jehovu!

I menší děti dokáží vydávat svědectví ve škole. Přečtěte si tyto zkušenosti.

Ve třídě, kam chodí desetiletá Amber, si četli knihu o pronásledování Židů nacisty během druhé světové války. Amber se rozhodla, že své učitelce přinese videonahrávku Fialové trojúhelníky. Učitelku překvapilo, že nacistickým režimem byli pronásledováni i svědkové Jehovovi. Učitelka promítla videonahrávku celé třídě.

Osmiletá Alexa napsala své třídě dopis, ve kterém vysvětlila, proč se nezúčastní vánoční besídky. Na učitelku to tak zapůsobilo, že Alexu požádala, aby dopis nahlas přečetla své třídě a ještě dvěma dalším třídám. V závěru svého dopisu Alexa píše: „Rodiče mě učili, abych respektovala ty, kdo věří něčemu jinému než já. Děkuji tedy, že vy respektujete mé rozhodnutí neslavit Vánoce.“

Brzy potom, co Eric začal chodit do první třídy, přinesl si do školy Moji knihu biblických příběhů a požádal o dovolení, aby ji mohl ukázat spolužákům. Učitelka řekla: „Mám ještě lepší nápad. Co kdybys třídě jeden příběh přečetl?“ Eric souhlasil. Když příběh dočetl, řekl, ať zvednou ruku ti, kdo by chtěli dostat svůj výtisk této knihy. Ruku zvedlo sedmnáct žáků a také učitelka. Eric nyní vidí, že má svůj zvláštní obvod pro vydávání svědectví.

Devítiletá Whitney si váží brožury Svědkové Jehovovi a vzdělání. * Říká: „Každý rok tuto brožuru obvykle dává mým učitelům maminka, ale letos jsem to udělala já. Díky této brožuře mě naše učitelka vyhlásila ‚žákyní týdne‘.“

[Poznámka pod čarou]

^ 56. odst. Všechny publikace, o nichž je zde zmínka, vydali svědkové Jehovovi.

[Rámeček a obrázky na straně 21]

V jakých situacích mluvili o své víře

Někteří si pro školní referát nebo projekt vybrali takový námět, který jim umožnil vydat svědectví

Mnozí studenti nabídli svému učiteli videonahrávku nebo publikaci, jež souvisí s látkou probíranou při vyučování

Když si o přestávce ve škole někteří mladí křesťané četli Bibli nebo nějakou biblickou publikaci, přišli k nim spolužáci a začali se jich vyptávat

[Obrázek na straně 18]

Zkušení křesťané pomáhají mladým a školí je, aby sloužili Jehovovi