Přejít k článku

Přejít na obsah

Otázky čtenářů

Otázky čtenářů

 Otázky čtenářů

Je hazardní hraní špatné i v případě, že se hraje jen o malý obnos?

O hazardním hraní Boží slovo nijak podrobně nepojednává, ale z toho, co říká, je jasně patrné, že jakékoli hazardní hraní je s biblickými zásadami neslučitelné. * Je například všeobecně známo, že hazardní hraní podněcuje k chamtivosti. Už sama tato skutečnost je pro křesťany závažným důvodem k zamyšlení, protože Bible říká, že „chamtivci“ nezdědí Boží Království a že chtivost se rovná modlářství. (1. Korinťanům 6:9, 10; Kolosanům 3:5)

Hazardní hraní také podněcuje k samolibosti a podporuje nezdravou soutěživost neboli silnou touhu vyhrát. Apoštol Pavel před takovými věcmi varoval. Napsal: „Nestaňme se samolibými, nevyvolávejme mezi sebou soutěživost a jeden druhému nezáviďme.“ (Galaťanům 5:26) Hazardní hraní navíc způsobuje, že se někteří lidé pověrčivě spoléhají na štěstěnu. Vytvářejí si celou řadu pověr a doufají, že se na ně díky tomu usměje štěstí. Jednají podobně jako nevěrní Izraelité, kteří ‚prostírali stůl pro boha Štěstí a nalévali míchané víno pro boha Osudu‘. (Izajáš 65:11)

Někdo by mohl namítnout, že sázet se o malý obnos peněz při přátelské partii karetní nebo stolní hry, kterou hrajeme s příbuznými nebo blízkými přáteli, je pouze neškodná zábava. Ten, kdo se sází jen o malý obnos, si o sobě možná nemyslí, že by byl chamtivý, samolibý, soutěživý nebo pověrčivý. Jak to však působí na ty, s nimiž hraje? Mnozí z dnešních náruživých hráčů začali právě sázkami o malý obnos, jen tak ‚pro zábavu‘. (Lukáš 16:10) Zdánlivě neškodné rozptýlení se v jejich případě změnilo v něco mnohem horšího.

To se týká zvláště dětí. Pro mnohé děti bylo vzrušujícím zážitkem, když vyhrály nějakou malou sázku, a tak se začaly sázet o větší peníze. (1. Timoteovi 6:10) Dlouhodobá studie, kterou ve Spojených státech provedla Arizonská rada pro problematiku patologického hráčství, potvrdila, že mnozí z těch, kdo jsou závislí na hazardním hraní, začali už v dětství, a to „tím, že si občas vsadili pár drobných na nějaké sportovní výsledky nebo si zahráli karty s kamarády či s příbuznými“. Další zpráva uvádí, že „děti začínají s hazardním hraním doma, obvykle při karetních hrách s příbuznými a přáteli“. Zpráva dodává, že „třicet procent dětských hráčů začalo hrát před svým jedenáctým rokem“. Studie nazvaná Proč je tolik hazardních hráčů — Patologické a problémové hráčství ukazuje, že mnozí mladí gambleři se ve snaze získat peníze na uspokojení svého návyku uchylují ke zločinům a nemravnosti. Zpočátku to možná vypadalo zcela neškodně. Následky jsou však tragické.

Žijeme ve světě, který je už sám o sobě plný léček a pokušení. Proč bychom se tedy měli zbytečně vystavovat ještě dalšímu nebezpečí? (Přísloví 27:12) Vůbec nezáleží na tom, zda jsou či nejsou přítomny děti nebo zda jsou sázky vysoké či nízké — hazardní hraní ohrožuje naše duchovní smýšlení a měli bychom se mu proto vyhýbat. Křesťané, kteří se rádi odreagují při nějaké stolní či karetní hře, si mohou své skóre poznamenávat na papír, anebo mohou hrát jen pro zábavu, a skóre nemusí vůbec počítat. Moudrým křesťanům záleží na tom, aby si jak oni sami, tak i jejich přátelé a rodina zachovali duchovní smýšlení. Proto se hazardnímu hraní zcela vyhýbají — nehrají tedy ani o malé částky.

[Poznámka pod čarou]

^ 3. odst. Dílo World Book Encyclopedia definuje hazardní hraní jako „sázení na výsledek nějaké hry či jiného děje, nebo na uskutečnění nějaké náhodné události“. Dále se zde uvádí, že „hazardní hráči obvykle sázejí peníze ... například v loterii, v karetních hrách a při kostkách“.