Přejít k článku

Přejít na obsah

Vzpomínáte si?

Vzpomínáte si?

 Vzpomínáte si?

Četli jste pozorně nedávno vydaná čísla Strážné věže? Vyzkoušejte si tedy, zda umíte odpovědět na následující otázky:

Co je empatie a proč by ji měli křesťané pěstovat?

Je to schopnost vžít se do situace druhého, schopnost pociťovat ve svém srdci bolest, kterou má druhý člověk. Křesťanům je určena rada, aby projevovali ‚soucítění, bratrskou náklonnost a soucit‘. (1. Petra 3:8) Při projevování empatie se můžeme řídit příkladem, který nám dal Jehova. (Žalm 103:14; Zecharjáš 2:8) Je třeba, abychom byli v tomto směru vnímavější. Dosáhneme toho nasloucháním, pozorováním a tím, že používáme svou představivost. (4/15, strany 24–26)

Proč je k dosažení skutečného štěstí nutné, aby před konečným odstraněním tělesného zdravotního postižení došlo k uzdravení duchovnímu?

Mnozí tělesně zdraví lidé jsou nešťastní, protože jsou zavaleni problémy. Naproti tomu mnozí křesťané, kteří dnes mají různé tělesné nemoci, slouží Jehovovi a jsou velmi šťastní. Ti, kdo dnes mají užitek z duchovního uzdravení, v novém světě zažijí to, že bude také odstraněno tělesné postižení všeho druhu. (5/1, strany 6, 7)

Proč je v Hebrejcům 12:16 uveden Esau ve stejné kategorii jako smilník?

Biblická zpráva ukazuje, že Esaua vedlo jeho smýšlení k tomu, aby se zaměřoval na okamžité uspokojení a nevážil si svatých věcí. Jestliže dnes někdo začne takto smýšlet, může to vést k těžkému hříchu, jako je například smilstvo. (5/1, strany 10, 11)

Kdo byl Tertullianus a čím se proslavil?

Byl to spisovatel a teolog, který žil ve druhém a třetím století n. l. Je znám jako autor mnoha spisů, které napsal na obranu formálního křesťanství. Snažil se sice křesťanství bránit, ale prosazoval přitom názory a filozofické přístupy, které se staly základem nesprávných nauk, jako je například Trojice. (5/15, strany 29–31)

Jak to, že příčinou lidského chování, nemocí a smrti není jen naše genetická výbava?

Vědci se domnívají, že různé lidské nemoci patrně mají genetickou příčinu, a někteří z nich předpokládají, že geneticky podmíněné je i naše chování. Bible nám však sděluje, jak vznikl lidský rod, a ukazuje také, jak se u lidí objevil hřích a nedokonalost. Při utváření naší osobnosti sice genetické vlivy mohou hrát určitou roli, ale silně na nás také působí naše nedokonalost a naše okolí. (6/1, strany 9–11)

Jaký poznatek o používání Božího jména získáváme na základě zlomku papyru nalezeného v Oxyrhynchu v Egyptě?

Tento zlomek obsahuje text Joba 42:11, 12 z řecké Septuaginty. Je v něm uvedeno tetragrammaton (čtyři hebrejská písmena pro Boží jméno). Zde máme další doklad toho, že v Septuagintě, kterou často citovali pisatelé Křesťanských řeckých písem, bylo hebrejskými písmeny uváděno Boží jméno. (6/1, strana 30)

Ke kterým dnešním diváckým sportům jsou přirovnávány násilné a smrtonosné gladiátorské hry pořádané v Římské říši?

Nedávno byla v římském Koloseu uspořádána výstava, která ukazovala novodobé paralely těchto her. Dokládaly to videozáznamy býčích zápasů, profesionálního boxu, automobilových a motocyklových závodů a rvaček mezi diváky při jiných dnešních sportovních událostech. První křesťané si brali k srdci poučení, že násilí a násilníky Jehova nemiluje. A stejný postoj by měli mít i dnešní křesťané. (Žalm 11:5; 6/15, strana 29)

Čemu se můžeme naučit z Ezrova příkladu, jestliže se snažíme mít jako učitelé dobré výsledky?

Slova u Ezry 7:10 zdůrazňují čtyři věci, které Ezra dělal a které bychom se měli snažit napodobovat. Je zde řečeno: „Ezra ... [1] připravil své srdce, aby se [2] radil s Jehovovým zákonem a [3] činil jej a aby [4] vyučoval v Izraeli předpisu a právu.“ (7/1, strana 20)

Ve kterých dvou oblastech činnosti je vhodné, aby křesťanka nosila pokrývku hlavy?

Jednou z těchto oblastí jsou situace, jež mohou nastat v rodinném kruhu. Pokrývkou hlavy dává žena najevo, že uznává manželovu odpovědnost vést rodinu v modlitbě a v biblickém vyučování. Druhou oblastí jsou činnosti ve sboru. V tomto případě křesťanka dává najevo uznání skutečnosti, že vyučováním a vedením jsou pověřeni pokřtění muži. (1. Korinťanům 11:3–10; 7/15, strany 26, 27)

Proč jsou křesťané přesvědčeni o tom, že jóga není jen pouhým cvičením a že je nebezpečná?

Jóga je metoda, jejímž cílem je splynutí s nadlidským duchem. Součástí jógy je pozastavení spontánního myšlenkového procesu, což je v rozporu s vedením, které poskytuje Bůh. (Římanům 12:1, 2) Ten, kdo pěstuje jógu, se vystavuje nebezpečí spiritismu a okultismu. (5. Mojžíšova 18:10, 11; 8/1, strany 20–22)