Přejít k článku

Přejít na obsah

Jak vás schopnost přemýšlet může chránit?

Jak vás schopnost přemýšlet může chránit?

 Jak vás schopnost přemýšlet může chránit?

OBROVSKÉ vlny poskytují úchvatný pohled, ale pro námořníky mohou věštit nebezpečí. V rozbouřených vodách mohou námořníci přijít o život.

V podobné situaci se mohou ocitnout Boží služebníci, když se na ně valí ohromné, zdánlivě nepřekonatelné problémy. Už jste si možná uvědomili, že zkoušky a pokušení přicházejí na křesťany jako vlnobití. Jistě jim chcete odhodlaně čelit a jste rozhodnuti dělat všechno pro to, abyste v duchovním smyslu neztroskotali. (1. Timoteovi 1:19) Nezbytnou součástí vaší obrany je schopnost přemýšlet. Co to je? A jak můžeme tuto schopnost získat?

Hebrejské slovo, které se překládá výrazem „schopnost přemýšlet“, je mezim·mahʹ. Pochází z kořenného slova, jež znamená „plánovat nebo osnovat“. (Přísloví 1:4) V některých překladech Bible se proto slovo mezim·mahʹ překládá jako „důvtip“ nebo „prozíravost“. Znalci Bible Jamieson, Fausset a Brown uvádějí, že mezim·mahʹ je „obezřetnost, která pomáhá uniknout něčemu zlému a přijít na něco dobrého“. K tomu je třeba vzít v úvahu dlouhodobé i bezprostřední důsledky svého jednání. Schopnost přemýšlet nás povede k tomu, abychom při rozhodování předem pečlivě zvažovali své možnosti, zejména pokud jde o něco důležitého.

Jestliže člověk, který používá schopnost přemýšlet, činí nějaké rozhodnutí vzhledem ke své budoucnosti nebo ke své momentální situaci, nejprve prozkoumá případná rizika nebo léčky. Jakmile zjistí, v čem může spočívat nebezpečí, hledá cesty, jak se mu vyhnout, a bere přitom v úvahu vliv prostředí a společnosti. To mu pomůže připravit takový plán, který mu přinese dobré výsledky, a snad dokonce i Boží požehnání. Podívejme se na některé praktické příklady, které tento postup ilustrují.

Vyvarujme se léčky v podobě sexuální nemravnosti

Když vítr žene prudké vlny proti přídi lodi, označuje se tato situace jako čelní moře. Pokud námořníci nekormidlují tak, aby do vln najížděli čelně, jsou v nebezpečí, že se jejich loď převrhne.

V podobné situaci jsme i my. Žijeme totiž ve světě, který je posedlý sexem. Každý den na nás dorážejí erotické náměty a reklamy. Skutečnost, že tyto věci mohou ovlivňovat naše přirozené sexuální touhy, nesmíme podceňovat. Musíme používat svou schopnost přemýšlet. Nesmíme se nechat zatáhnout do nebezpečných situací, ale musíme naopak energicky čelit jakémukoli pokušení.

Například spolupracovníci křesťanů nemívají úctu k ženám a považují je pouze za předmět sexuálního uspokojení. Takoví muži možná rádi okoření své řeči nemravnými vtipy a sexuálními narážkami. V takovém prostředí  může nakonec i křesťan začít myslet na nemravné věci.

Často musí chodit do práce také křesťanka, a může se tedy setkávat s problémy. Pracuje možná ve společnosti mužů a žen, kteří nesdílejí její morální měřítka. Může se stát, že o ni začne projevovat zájem některý z kolegů. Nejdříve se k ní snad chová ohleduplně, a dokonce možná respektuje její náboženské názory. Ale jeho stálé projevy pozornosti a to, že pracují blízko sebe, může v této ženě vyvolat přání, aby se blíže seznámili.

Jak nám, křesťanům, může za takových okolností pomoci schopnost přemýšlet? Předně nás může upozornit na duchovní nebezpečí a dále nás může podnítit, abychom si naplánovali správný postup. (Přísloví 3:21–23) V takovýchto případech je třeba dát spolupracovníkům jednoznačně na srozuměnou, že máme jiná měřítka než oni, protože naše názory jsou založeny na Písmu. (1. Korinťanům 6:18) Svou mluvou a svým chováním můžeme tuto informaci potvrdit. Navíc při jednání s některými kolegy je nutné být zdrženlivý.

Situace, které by mohly vést k nemravnosti, se však neomezují jen na pracoviště. Mohou nastat také tehdy, jestliže manželé připustí, aby byla jejich jednota podkopána nějakými problémy. Jeden cestující dozorce o tom řekl: „Manželství se nerozpadne náhle. Manželé se mohou odcizovat jeden druhému postupně, jestliže spolu málokdy mluví a tráví spolu málo času. Jejich manželství jim neposkytuje uspokojení a oni se to snaží kompenzovat hromaděním hmotného majetku. Zřídka jeden druhému upřímně polichotí, a jiná osoba opačného pohlaví se pak někomu z nich může zdát přitažlivější.“

Tento zkušený křesťanský služebník dále řekl: „Manželé by měli mít ve zvyku pravidelně si sednout a popovídat si o tom, zda jejich vzájemný vztah není něčím narušován. Měli by plánovat společné studium, modlitby a kazatelskou službu. Jestliže budou spolu mluvit ‚v domě, po cestě, když budou uléhat a když budou vstávat‘, jako to dělají rodiče a děti, budou z toho mít velký užitek. (5. Mojžíšova 6:7–9)

Přenést přes srdce něčí nekřesťanské chování

Schopnost přemýšlet nám pomůže nejen úspěšně čelit pokušení k nemravnosti, ale s její pomocí se také budeme umět vyrovnávat s problémy, které se týkají spolukřesťanů. Vítr někdy žene vlny proti zádi lodi, a pak vzniká situace, které se říká plavba na zadní vítr. Vlny mohou záď nadzvednout a vychýlit ji stranou. Potom narážejí na loď bočně a mohou ji poškodit.

Také my můžeme být snadno vystaveni nebezpečí ze směru, který bychom nečekali. Sloužíme Jehovovi společně s mnoha našimi věrnými křesťanskými bratry a sestrami, „rameno vedle ramena“. (Sefanjáš 3:9) Jestliže se někdo z nich nechová křesťansky, může nám připadat, že zklamal naši důvěru, a snad nás to velmi rozruší. Jak nám může schopnost přemýšlet pomoci, abychom se nedali vyvést z rovnováhy a aby nás takové chování příliš nezranilo?

Pamatujme na to, že „není člověk, který nehřeší“. (1. Královská 8:46) Nemělo by nás tedy překvapit, když některý křesťanský bratr udělá něco, co se nám nelíbí nebo co nás urazí. Když to víme, můžeme se na takovou situaci připravit a můžeme uvažovat o tom, jak bychom měli v takovém případě reagovat. Jak reagoval apoštol Pavel, když o něm někteří z jeho křesťanských bratrů mluvili urážlivě a pohrdavě? Nenechal se v duchovním ohledu vyvést z rovnováhy a vycházel z toho, že schválení od Jehovy je mnohem důležitější než schválení od lidí. (2. Korinťanům 10:10–18) Takový postoj nám pomůže, abychom se ničím nedali vyprovokovat k ukvapené reakci.

Je to asi tak, jako když si narazíme palec u nohy. V tu chvíli nejsme schopni jasně uvažovat. Ale když bolest během minuty či dvou poleví, můžeme zase myslet a jednat jako obvykle.  Podobně když se setkáme s nějakou nelaskavou poznámkou nebo s nelaskavým jednáním, neměli bychom jednat ukvapeně. Naopak, zastavme se a přemýšlejme, k čemu by vedla nějaká neuvážená odveta.

Malcolm, dlouholetý misionář, říká, co udělá, když ho někdo urazí: „Nejdřív si projdu seznam otázek: Zlobím se na toho bratra kvůli tomu, že si nerozumíme? Je to, co řekl, vůbec důležité? Nejsem náhodou přecitlivělý následkem malárie? Nebude se mi za pár hodin všechno jevit jinak?“ Malcolm zjistil, že při takovém nedorozumění často nejde o nic důležitého a není třeba si toho vůbec všímat. *

Malcolm dodává: „Někdy se stane, že přes veškeré mé snahy situaci vyřešit zůstává bratr nevlídný. Snažím se, aby mě to nerozčilovalo. Jakmile jsem udělal, co jsem mohl, dívám se na věci jinak. Vnitřně věc odložím mezi záležitosti, které nejsou naléhavé a kterým se nemusím věnovat. Nedovolím, aby mě ta věc duchovně strhla nebo aby poškodila můj vztah k Jehovovi a k mým bratrům.“

Měli bychom jednat podobně jako Malcolm a nedovolit, aby nás něčí nesprávné jednání příliš rozrušilo. V každém sboru je mnoho roztomilých, věrných bratrů a sester. Je příjemné jít s nimi po křesťanské cestě „bok po boku“. (Filipanům 1:27) Pamatujme na to, že nás také láskyplně podpoří náš nebeský Otec a že nám pomůže, abychom věci viděli ve správném světle. (Žalm 23:1–3; Přísloví 5:1, 2; 8:12)

Nemilujme věci světa

Schopnost přemýšlet nám také pomůže čelit jinému rafinovanému vlivu. Když vítr žene vlny kolmo na lodní kýl, vzniká situace, které se říká plavba na boční vítr. Za normálních podmínek je tím loď vychýlena z kurzu. Za bouře však tyto vlny mohou loď převrátit.

 Podobné to je s námi. Jestliže podlehneme tlaku a chceme užívat všeho, co nabízí tento ničemný svět, může nás hmotařský životní styl duchovně vychýlit z určeného směru. (2. Timoteovi 4:10) Kdybychom si nedali pozor, láska ke světu by nakonec mohla vést k tomu, že bychom křesťanskou cestu úplně opustili. (1. Jana 2:15) Jak nám naše schopnost přemýšlet může pomoci?

Především nám pomůže zhodnotit případné nebezpečí. Svět používá všechny možné obchodní triky, jen aby nás přilákal. Neustále zdůrazňuje celý životní styl, který by měl údajně každý přijmout — okázalý životní styl lidí bohatých, slavných a „úspěšných“. (1. Jana 2:16) Slibuje se nám, že nás bude každý obdivovat a chválit, především naši vrstevníci a sousedé. Schopnost přemýšlet nám pomůže této propagandě odolávat. Bude nám připomínat, že je nutné, abychom byli ‚oproštěni od lásky k penězům‘. Jehova totiž slíbil, že nás ‚rozhodně neopustí‘. (Hebrejcům 13:5)

Schopnost přemýšlet nám dále pomůže, abychom nejednali podle příkladu lidí, kteří „se odchýlili od pravdy“. (2. Timoteovi 2:18) Odporovat osobám, které jsme měli rádi a kterým jsme důvěřovali, je opravdu těžké. (1. Korinťanům 15:12, 32–34) Ale kdybychom se těmi, kdo opustili křesťanskou životní dráhu, dali ovlivnit třeba jen nepatrně, mohlo by to zabrzdit náš duchovní pokrok a nakonec bychom se ocitli v nebezpečí. Mohli bychom být jako loď, která se odchýlí od určeného směru jen o jediný stupeň. Při dlouhé cestě by však mohla svůj cíl úplně minout. (Hebrejcům 3:12)

Schopnost přemýšlet nám může pomoci určit, kde se v duchovním smyslu nacházíme a kam směřujeme. Rozpoznáme možná, že bychom se měli ve větší míře podílet na křesťanských činnostech. (Hebrejcům 6:11, 12) Podívejme se, jak jeden mladý svědek použil schopnost přemýšlet, a díky tomu si určil duchovní cíle: „Měl jsem možnost vybudovat si kariéru jako novinář. Opravdu mě to lákalo, ale pamatoval jsem na biblický text, který říká, že ‚svět pomíjí‘, ale ‚ten, kdo činí Boží vůli, zůstává navždy‘. (1. Jana 2:17) Uvědomil jsem si, že z toho, jak využiji svůj život, má být patrné, čemu věřím. Rodiče křesťanskou cestu opustili a jejich příkladem jsem se řídit nechtěl. Proto jsem se rozhodl žít tak, aby můj život měl smysl, a vstoupil jsem do celodobé služby jako pravidelný průkopník. Ty čtyři roky mi přinesly skutečné uspokojení a vím, že jsem se rozhodl správně.“

Jak obstát v duchovních bouřích

Proč je dnes naléhavě nutné používat schopnost přemýšlet? Námořníci musí citlivě vnímat příznaky nebezpečí, zejména když se schyluje k bouři. Jakmile se náhle ochladí a vítr zesílí, zatlučou jícnové kryty paluby a připraví se na nejhorší. Podobně dnes, kdy se tento ničemný systém blíží ke konci, se musíme i my připravit na to, že přijdou tlaky intenzivní jako vichřice. Morální struktura společnosti se rozpadá a ‚ničemové postupují od špatného k horšímu‘. (2. Timoteovi 3:13) Stejně jako námořníci pravidelně poslouchají předpověď počasí, musíme se i my řídit prorockými výstrahami Božího inspirovaného slova. (Žalm 19:7–11)

Jestliže používáme svou schopnost přemýšlet, uplatňujeme poznání, které vede k věčnému životu. (Jan 17:3) Můžeme předem počítat s problémy a rozhodnout se, jak je překonat. Tak dáme najevo, že jsme odhodláni nenechat se ničím odvést od křesťanské životní cesty. Vytyčíme si duchovní cíle, jdeme za nimi, a tím si můžeme položit „znamenitý základ pro budoucnost“. (1. Timoteovi 6:19)

Pokud střežíme praktickou moudrost a schopnost přemýšlet, nemusíme se „bát nějaké nenadálé děsivé věci“. (Přísloví 3:21, 25, 26) Můžeme naopak načerpat útěchu z Božího slibu: „Když ti do srdce vstoupí moudrost, a poznání se stane příjemným samotné tvé duši, schopnost přemýšlet bude nad tebou držet stráž, rozlišovací schopnost tě bude bedlivě střežit.“ (Přísloví 2:10, 11)

[Poznámka pod čarou]

^ 19. odst. Podle rady zapsané u Matouše 5:23, 24 by křesťané měli usilovat o pokoj. Jestliže jde o nějaké těžké hříchy, měli by se snažit získat svého bratra, a to postupem, který je uveden u Matouše 18:15–17. Viz Strážnou věž z 15. října 1999, strany 17–22.

[Obrázek na straně 23]

Pravidelné rozhovory posilují manželství