Přejít k článku

Přejít na obsah

Projevujte milující laskavost těm, kdo potřebují pomoc

Projevujte milující laskavost těm, kdo potřebují pomoc

 Projevujte milující laskavost těm, kdo potřebují pomoc

„Prokazujte si navzájem milující laskavost.“ (ZECHARJÁŠ 7:9)

1, 2. (a) Proč bychom měli projevovat milující laskavost? (b) Kterými otázkami se budeme zabývat?

JEHOVA BŮH nás ve svém Slově vybízí, abychom milovali „milující laskavost“. (Micheáš 6:8, poznámka pod čarou) Také nám vysvětluje proč. Jedním důvodem je to, že „muž s milující laskavostí jedná se svou vlastní duší blahodárně“. (Přísloví 11:17) O pravdivosti tohoto výroku nemůže být pochyb. Projevování milující laskavosti neboli věrně oddané lásky je živnou půdou pro vřelé a trvalé vztahy s druhými lidmi. Získáme díky tomu nádhernou odměnu — věrné přátele. (Přísloví 18:24)

2 Písmo nám dále říká: „Kdo usiluje o spravedlnost a milující laskavost, nalezne život.“ (Přísloví 21:21) Ano, naše úsilí o milující laskavost nás přiblíží k Bohu a v budoucnu nám přinese požehnání, například v podobě věčného života. Jak ale můžeme milující laskavost projevovat? A komu? Liší se milující laskavost od běžné lidské laskavosti nebo od laskavosti v obecném smyslu slova?

 Lidská laskavost a milující laskavost

3. Jak se milující laskavost liší od lidské laskavosti?

3 Běžná lidská laskavost a milující laskavost se v několika ohledech odlišují. Například ti, kdo druhým lidem projevují lidskou laskavost, k nim mnohdy nemají hluboký osobní vztah nebo příchylnost. Jestliže však někomu projevíme milující laskavost, jsme k takovému člověku citově připoutáni. Jak ukazuje Bible, projevy milující laskavosti mezi lidmi mohou být založeny na již existujících vztazích. (1. Mojžíšova 20:13; 2. Samuelova 3:8; 16:17) Nebo mohou být postaveny na vztazích vyplývajících z dřívějších skutků laskavosti. (Jozue 2:1, 12–14; 1. Samuelova 15:6; 2. Samuelova 10:1, 2) Rozdíl pochopíme ještě lépe, když srovnáme dva biblické příklady. Jeden je příkladem laskavosti a druhý příkladem milující laskavosti projevených mezi lidmi.

4, 5. Jak dva uvedené biblické příklady objasňují rozdíl mezi lidskou laskavostí a milující laskavostí?

4 Jeden příklad lidské laskavosti se týká skupiny trosečníků, mezi kterými byl i apoštol Pavel a kteří přišli o loď u pobřeží ostrova Malta. (Skutky 27:37–28:1) Ačkoli Malťané těmto trosečníkům nebyli předtím nijak zavázáni ani je k nim nepoutal žádný vztah, přijali cizince pohostinně a projevili jim „mimořádnou lidskou laskavost“. (Skutky 28:2, 7) Jejich pohostinnost byla sice projevem laskavosti, ale vyplynula ze situace a měli z ní užitek cizí lidé. Jednalo se proto o lidskou laskavost.

5 Pro srovnání se zamysleme nad pohostinností, kterou král David projevil Mefibošetovi, synovi svého přítele Jonatana. David Mefibošetovi řekl: „Budeš neustále jíst chléb u mého stolu.“ Také mu ovšem vysvětlil, proč to tak zařídil: „Zcela jistě [ti] projevím milující laskavost kvůli tvému otci Jonatanovi.“ (2. Samuelova 9:6, 7, 13) O Davidově neutuchající pohostinnosti se oprávněně mluví jako o projevu milující laskavosti, tedy ne pouze laskavosti, protože byla dokladem jeho věrné oddanosti ke vztahu, který již existoval. (1. Samuelova 18:3; 20:15, 42) Podobně i dnes Boží služebníci prokazují lidskou laskavost lidem všeobecně. Ale těm, se kterými je poutá Bohem schválený vztah, projevují trvalou milující laskavost neboli věrně oddanou lásku. (Matouš 5:45; Galaťanům 6:10)

6. Na které charakteristické rysy milující laskavosti projevované mezi lidmi upozorňuje Boží slovo?

6 Abychom si ukázali některé další charakteristické rysy milující laskavosti, zamysleme se krátce nad třemi biblickými zprávami, ve kterých tato vlastnost hraje důležitou úlohu. Při rozboru si všimněme, že milující laskavost se mezi lidmi projevuje (1) konkrétními činy, (2) ochotně a (3) zejména těm, kdo potřebují pomoc. Tyto příběhy nám také ukáží, jak můžeme milující laskavost projevovat dnes.

Otec projevuje milující laskavost

7. Co Abrahamův sluha vyprávěl Betuelovi a Labanovi a na co se zeptal?

7 První Mojžíšova 24:28–67 pokračuje ve vyprávění příběhu Abrahamova sluhy, o kterém se psalo v předchozím článku. Po setkání s Rebekou byl pozván do domu jejího otce Betuela. (Verše 28–32) Tam sluha dopodrobna vyprávěl, jak hledá manželku pro Abrahamova syna. (Verše 33–47) Zdůraznil, že úspěch, se kterým se doposud setkal, považuje za znamení od Jehovy, ‚který ho vedl pravou cestou, aby pro Abrahamova syna vzal dceru bratra svého pána‘. (Verš 48) Sluha nepochybně doufal, že jeho upřímné vylíčení celého případu přesvědčí Betuela a jeho syna Labana, že Jehova tuto věc podporuje. Sluha závěrem prohlásil: „Jestliže nyní skutečně projevujete milující laskavost  a důvěryhodnost mému pánovi, povězte mi; ale jestliže ne, povězte mi, abych se obrátil napravo nebo nalevo.“ (Verš 49)

8. Jak Betuel zareagoval na vývoj událostí kolem Rebeky?

8 Jehova již předtím projevil milující laskavost Abrahamovi. (1. Mojžíšova 24:12, 14, 27) Bude Betuel ochotný jednat také tak a umožní Rebece, aby s Abrahamovým sluhou odešla? Připojí se k Boží milující laskavosti i milující laskavost lidská? Nebo přijde sluhova dlouhá cesta vniveč? Abrahamova sluhu jistě velice potěšilo, když Laban a Betuel odpověděli: „Tato věc vyšla od Jehovy.“ (Verš 50) Poznali, že celá záležitost je v Jehovových rukou, a bez váhání přijali jeho rozhodnutí. Betuel pak dal najevo svou milující laskavost tím, že dodal: „Tady před tebou je Rebeka. Vezmi ji a jdi, a ať se stane manželkou syna tvého pána, právě jak mluvil Jehova.“ (Verš 51) Rebeka se s Abrahamovým sluhou ochotně vydala na cestu a brzy se stala Izákovou milovanou manželkou. (Verše 49, 52–58, 67)

Jak projevil milující laskavost syn

9, 10. (a) O co požádal Jákob svého syna Josefa? (b) Jak Josef projevil svému otci milující laskavost?

9 Abrahamovu vnuku Jákobovi se také dostalo milující laskavosti. Jak čteme ve 47. kapitole 1. Mojžíšovy, Jákob tehdy žil v Egyptě a ‚přibližovaly se dny, kdy měl zemřít‘. (Verše 27–29) Trápil se tím, že zemře mimo zemi, kterou Bůh zaslíbil Abrahamovi. (1. Mojžíšova 15:18; 35:10, 12; 49:29–32) Jákob však nechtěl být pohřben v Egyptě, a proto zařídil, aby byly jeho ostatky přemístěny do země Kanaán. Kdo jiný by se mohl postarat o splnění tohoto přání než jeho vlivný syn Josef?

10 Zpráva o Jákobovi říká: „Zavolal tedy svého syna Josefa a řekl mu: ‚Jestliže jsem nyní našel přízeň v tvých očích, . . . projevíš mi milující laskavost a důvěryhodnost. (Prosím, nepohřbívej mě v Egyptě.) A musím ležet se svými otci, a ty mě vyneseš z Egypta a pohřbíš mě v jejich hrobě.‘“ (1. Mojžíšova 47:29, 30) Josef slíbil, že tomuto přání vyhoví, a krátce nato Jákob zemřel. Josef a ostatní Jákobovi synové donesli tělo svého otce „do země Kanaán a pohřbili ho v jeskyni pole Makpela, pole, které si Abraham koupil“. (1. Mojžíšova 50:5–8, 12–14) Tak Josef svému otci projevil milující laskavost.

Snacha vyjadřuje milující laskavost

11, 12. (a) Jak Rut projevila Noemi milující laskavost? (b) V jakém smyslu bylo to, jak Rut vyjádřila milující laskavost „v posledním případě“, lepší než „v prvním případě“?

11 Kniha Rut popisuje, jak vdově Noemi projevila milující laskavost její moabská snacha Rut, která již také ovdověla. Když se Noemi rozhodla k návratu do Betléma v Judě, Rut projevila milující laskavost a rozhodnost. Prohlásila totiž: „Kam jdeš ty, půjdu já, a kde strávíš noc ty, tam strávím noc já. Tvůj lid bude mým lidem a tvůj Bůh mým Bohem.“ (Rut 1:16) Rut později vyjádřila milující laskavost, když ukázala, že je ochotná vdát se za Boaza, postaršího příbuzného Noemi. * (5. Mojžíšova 25:5, 6; Rut 3:6–9) Boaz řekl Rut: „Vyjádřila jsi svou milující laskavost v posledním případě lépe než v prvním případě, když nejdeš za mladými muži, ať nízkými, nebo bohatými.“ (Rut 3:10)

12 Rut projevila milující laskavost „v prvním případě“, když opustila svůj lid a zůstala s Noemi. (Rut 1:14; 2:11) Ovšem tento projev milující laskavosti byl překonán „v posledním případě“, a to když Rut dala najevo ochotu vdát se za Boaza. Rut tak mohla poskytnout dědice pro Noemi, protože ta  již byla ve věku, kdy nemohla mít děti. Sňatek byl uzavřen, a když Rut později porodila syna, betlémské ženy volaly: „Noemi se narodil syn.“ (Rut 4:14, 17) Rut byla opravdu „znamenitá žena“, kterou Jehova odměnil nádhernou výsadou — stala se jedním z předků Ježíše Krista. (Rut 2:12; 3:11; 4:18–22; Matouš 1:1, 5, 6)

Vyjadřována činy

13. Jak Betuel, Josef a Rut vyjádřili svou milující laskavost?

13 Všimli jste si, jak Betuel, Josef a Rut vyjádřili milující laskavost? Nezůstali jen u laskavých slov, ale projevili ji konkrétními činy. Betuel neřekl pouze ‚tady je Rebeka‘, ale ‚vypravil ji‘. (1. Mojžíšova 24:51, 59) Josef neřekl pouze „sám učiním podle tvého slova“, ale on i jeho bratři udělali pro Jákoba „přesně, jak jim přikázal“. (1. Mojžíšova 47:30; 50:12, 13) Rut neřekla pouze „kam jdeš ty, půjdu já“, ale opustila svůj lid, přidala se k Noemi a „obě se ubíraly dále, dokud nedošly do Betléma“. (Rut 1:16, 19) I v Judě pak Rut jednala „podle toho, co jí její tchyně přikázala“. (Rut 3:6) Ano, milující laskavost Rut, Betuela i Josefa byla vyjádřena činy.

14. (a) Jak současní Boží služebníci projevují milující laskavost činy? (b) Jakými činy projevují milující laskavost křesťané ve vašem okolí?

14 Je příjemné pozorovat, že i dnes Boží služebníci projevují milující laskavost činy. Přemýšlejme například o těch, kdo poskytují trvalou citovou pomoc nemocným, sklíčeným nebo zarmouceným spoluvěřícím. (Přísloví 12:25) Nebo se zamysleme nad těmi mnoha Jehovovými svědky, kteří věrně vozí letité spolukřesťany do sálu Království, aby se mohli zúčastnit každotýdenních sborových shromáždění. Dvaaosmdesátiletá Anna, kterou sužuje artritida, vyjadřuje svými slovy pocity mnoha dalších křesťanů: „Mám odvoz na všechna shromáždění a považuji to za požehnání od Jehovy. Děkuji mu z celého srdce, že mi opatřil takové láskyplné bratry a sestry.“ Daří se vám takto pomáhat ve vašem sboru? (1. Jana 3:17, 18) Pokud ano, buďte si jisti, že vaše milující laskavost je hluboce oceňována.

Projevována ochotně

15. Který další charakteristický rys milující laskavosti potvrzují tři biblické zprávy, které jsme rozebrali?

15 Biblická vyprávění, o kterých jsme uvažovali, také ukazují, že milující laskavost je projevována dobrovolně a ochotně, ne z donucení. Betuel i Rebeka ochotně spolupracovali s Abrahamovým sluhou. (1. Mojžíšova 24:51, 58) Josef projevil milující laskavost, aniž ho druzí museli k něčemu tlačit. (1. Mojžíšova 50:4, 5) Rut ‚trvala na tom, aby s Noemi šla‘. (Rut 1:18) Když Noemi navrhla, aby Rut šla za Boazem, prohlásila tato Moabka s milující laskavostí: „Všechno, co mi říkáš, učiním.“ (Rut 3:1–5)

16, 17. Proč je to, jak Betuel, Josef a Rut projevili milující laskavost, skutečně významné a co je podnítilo, aby tuto vlastnost projevili?

 16 To, jak Betuel, Josef a Rut projevili milující laskavost, je skutečně významné, protože Abraham, Jákob ani Noemi neměli žádnou možnost, jak je k něčemu přinutit. Betuel nakonec nebyl nijak právně vázán k tomu, aby se musel se svou dcerou rozloučit. Docela snadno mohl Abrahamovu sluhovi říct: ‚Ne, chci, aby mi má pracovitá dcera byla nablízku.‘ (1. Mojžíšova 24:18–20) Podobně záleželo jen na Josefovi, zda vyhoví prosbě svého otce nebo ne, protože když Jákob zemřel, nemohl si splnění slibu vynutit. Noemi sama naznačila, že Rut může zůstat v Moabu. (Rut 1:8) Rut se také místo za postaršího Boaza mohla vdát za některého z ‚mladých mužů‘.

17 Betuel, Josef a Rut projevili milující laskavost ochotně a byli k tomu niterně podněcováni. Cítili se mravně zavázáni projevit tuto vlastnost lidem, ke kterým je již poutal určitý vztah, podobně jako se i později král David cítil vázán prokázat milující laskavost Mefibošetovi.

18. (a) S jakým postojem křesťanští starší ‚pasou stádo‘? (b) Jak se jeden starší vyjádřil o pomoci spolukřesťanům?

18 Milující laskavost je i nadále znakem Božího lidu, včetně mužů, kteří pastýřsky pečují o Boží stádo. (Žalm 110:3; 1. Tesaloničanům 5:12) Tito starší neboli dozorci se cítí vázáni jednat v souladu s důvěrou, která jim byla dána v souvislosti s jejich jmenováním. (Skutky 20:28) Přesto se pastýřské činnosti ani jiným skutkům milující laskavosti ve prospěch sboru nevěnují „z donucení, ale ochotně“. (1. Petra 5:2) Starší pasou stádo, protože to chápou jako svůj závazek, ale také proto, že to touží dělat. Prokazují milující laskavost Kristovým ovcím, protože mají tento závazek a protože sami chtějí. (Jan 21:15–17) „Rád bratry navštěvuji nebo jim volám zkrátka jenom proto, aby věděli, že na ně myslím,“ říká jeden křesťanský starší. „Když bratrům pomáhám, přináší mi to velkou radost a uspokojení.“ S tím souhlasí všichni starostliví starší.

Projevujte milující laskavost těm, kdo potřebují pomoc

19. Co v souvislosti s milující laskavostí podtrhují biblické zprávy, které jsme rozebírali v tomto článku?

19 Biblické zprávy, které jsme rozebírali, také podtrhují skutečnost, že milující laskavost se má projevovat lidem, kteří potřebují pomoc, protože si sami neporadí. Bez Betuelovy spolupráce by Abraham nemohl zajistit pokračování své rodové linie. Bez Josefovy pomoci by se Jákobovy ostatky do Kanaánu nedostaly. A bez pomoci Rut by Noemi nemohla mít dědice. Abraham, Jákob ani Noemi by si sami neporadili. Podobně i dnes by se milující laskavost měla projevovat zejména lidem, kteří potřebují pomoc. (Přísloví 19:17) Měli bychom napodobovat patriarchu Joba, který věnoval pozornost ‚ztrápenému volajícímu o pomoc a chlapci bez otce a každému, kdo neměl pomocníka‘ a také ‚hynoucímu‘. Job také ‚rozradostňoval srdce vdovy‘ a stal se ‚slepému očima a chromému nohama‘. (Job 29:12–15)

20, 21. Kdo potřebuje projevy naší milující laskavosti a co by měl být každý z nás rozhodnut dělat?

 20 V podstatě v každém křesťanském sboru jsou ‚ztrápení volající o pomoc‘. Jejich trápení možná plyne z osamělosti, sklíčenosti, pocitů nedostatečnosti, nemoci, smrti někoho blízkého nebo z toho, že je někdo zklamal. Ať je ten důvod jakýkoli, všichni takoví drazí spolukřesťané potřebují pomoc, kterou jim můžeme — a měli bychom — trvale a ochotně poskytovat svými skutky milující laskavosti. (1. Tesaloničanům 5:14)

21 Napodobujme tedy dále Jehovu Boha, který je „hojný v milující laskavosti“. (2. Mojžíšova 34:6; Efezanům 5:1) Můžeme to dělat tak, že ochotně pomůžeme konkrétním činem, zejména však lidem, kteří to potřebují. Tím, že si budeme ‚navzájem prokazovat milující laskavost‘, budeme ctít Jehovu a zažijeme velkou radost. (Zecharjáš 7:9)

[Poznámka pod čarou]

^ 11. odst. Podrobné informace o tom, o jaký druh manželství se zde jednalo, najdete v publikaci Hlubší pochopení Písma, svazek 2, strana 888. Vydali svědkové Jehovovi.

Jak byste odpověděli?

• Jak se milující laskavost liší od lidské laskavosti?

• Jakými způsoby projevili milující laskavost Betuel, Josef a Rut?

• S jakým postojem bychom měli projevovat milující laskavost?

• Kdo potřebuje projevy naší milující laskavosti?

[Studijní otázky]

[Obrázek na straně 18]

Jak projevil milující laskavost Betuel?

[Obrázek na straně 21]

Věrně oddaná láska Rut byla pro Noemi požehnáním

[Obrázky na straně 23]

Milující laskavost bychom měli projevovat těm, kdo potřebují pomoc, a to ochotně a konkrétními činy