Přejít k článku

Přejít na obsah

Kdo je Bůh?

Kdo je Bůh?

 Kdo je Bůh?

„JAKO Bůh je obvykle označován absolutní zdroj a síla vesmíru a objekt náboženské úcty,“ vysvětluje The Encyclopedia Americana. Jeden slovník uvádí, že pojem „Bůh“ znamená „absolutní skutečnost“. Co je podstatou této majestátní skutečnosti?

Je Bůh neosobní síla, nebo to je skutečná osoba? Má nějaké jméno? Je to — jak mnozí věří — jakási trojjediná bytost neboli Trojice? Jak můžeme Boha poznat? Pravdivé a uspokojující odpovědi na tyto otázky najdeme v Bibli. Tato kniha nás dokonce vybízí, abychom Boha hledali. Říká: „Není daleko od nikoho z nás.“ (Skutky 17:27)

Neosobní síla, nebo skutečná osoba?

Mnozí věřící lidé si Boha představují jako sílu, ne jako osobu. V některých kulturách jsou bohové ztotožňováni například s přírodními silami. Někteří badatelé studovali doklady, jež byly získány vědeckým zkoumáním struktury vesmíru a povahy života na zemi, a dospěli k závěru, že musí existovat nějaká Prvotní příčina. Tuto Příčinu se však neodvažují chápat jako osobnost.

Není však složitost stvoření dokladem toho, že Prvotní příčina se musela vyznačovat nesmírnou inteligencí? Předpokladem inteligence je mysl. Velká mysl, která stojí za veškerým stvořením, patří osobě, Bohu. Ano, Bůh má tělo — ne však takové, jaké máme my, ale má tělo duchovní. „Jestliže je hmotné tělo,“ říká Bible, „je také [tělo] duchovní.“ (1. Korinťanům 15:44) Bible jednoznačně vysvětluje Boží podstatu: „Bůh je Duch.“ (Jan 4:24) Duch má život zcela jiného druhu než my a je lidským očím neviditelný. (Jan 1:18) Existují také neviditelní duchovní tvorové. Jsou to andělé — „synové pravého Boha“. (Job 1:6; 2:1)

Vzhledem k tomu, že Bůh je skutečná, nestvořená osoba, jež má duchovní tělo, je logické, že někde přebývá. V souvislosti s duchovní říší nám Bible říká, že Božím ‚stanoveným obydlím‘ jsou nebesa. (1. Královská 8:43) Také Pavel, jeden z pisatelů Bible, napsal, že ‚Kristus vstoupil do samotného nebe, aby se za nás objevil před osobou Boha‘. (Hebrejcům 9:24)

Slovo „duch“ se v Bibli používá ještě v jiném smyslu. Žalmista řekl v modlitbě k Bohu:  „Jestliže vyšleš svého ducha, jsou stvořeni; a obnovuješ povrch zemské půdy.“ (Žalm 104:30) Duch, o němž se zde mluví, není samotný Bůh, ale síla, kterou Bůh může vyslat neboli použít, aby bylo vykonáno vše, co si přeje. Bůh používal tohoto ducha při stvoření hmotných nebes, země a všeho živého. (1. Mojžíšova 1:2; Žalm 33:6) Boží duch je označován jako svatý duch. Svým svatým duchem Bůh inspiroval některé muže k napsání Bible. (2. Petra 1:20, 21) Svatý duch je tedy neviditelná činná síla, kterou Bůh používá ke splnění svých záměrů.

Bůh má jedinečné jméno

Agur, jeden z pisatelů Bible, napsal: „Kdo nabral vítr do dlaní obou rukou? Kdo zahalil vody do přehozu? Kdo způsobil, že se zvedly všechny konce země? Jaké je jeho jméno a jaké je jméno jeho syna?“ (Přísloví 30:4) Agur se tedy v podstatě ptal: ‚Znáš jméno nebo rodovou linii člověka, který to všechno učinil?‘ Sílu k ovládání přírodních sil má jen Bůh. Stvoření sice poskytuje přesvědčivé důkazy o tom, že Bůh existuje, ale Boží jméno se z něj nedozvíme. Boží jméno bychom vlastně vůbec neznali, kdyby nám je nezjevil sám Bůh. A on to učinil. „Já jsem Jehova,“ říká Stvořitel, „to je mé jméno.“ (Izajáš 42:8)

Boží jedinečné jméno Jehova se jen v Hebrejských písmech vyskytuje téměř 7 000krát. Ježíš Kristus oznámil toto jméno jiným lidem a také ho před nimi chválil. (Jan 17:6, 26) V poslední biblické knize je toto jméno uvedeno jako součást výrazu „Halelujah“, což znamená „Chvalte Jah“. A „Jah“ je zkrácená podoba jména „Jehova“. (Zjevení 19:1–6, poznámka pod čarou) V mnoha dnešních překladech Bible se však toto jméno uvádí jen zřídka. Anglické překlady často používají slova, jež znamenají „PÁN“ nebo „BŮH“ a jsou vytištěna velkými písmeny, aby byla odlišena od běžných titulů „Pán“ a „Bůh“. Někteří znalci zastávají názor, že výslovnost Božího jména mohla být Jahve.

Proč se názory na jméno nejvyšší osobnosti ve vesmíru navzájem tak liší? Problém  začal již před staletími, když Židé z pověrčivosti přestali Boží jméno vyslovovat. Kdykoli na ně při čtení Písma narazili, začali je nahrazovat hebrejským slovem, které znamená „Svrchovaný Pán“. Biblická hebrejština se psala bez samohlásek, a proto není možné žádným způsobem zjistit, jak Mojžíš, David a jiní lidé ve starověku vyslovovali písmena, z nichž se skládá Boží jméno. Česká výslovnost Jehova se používá již po staletí, a její obdoba v mnoha jazycích je dnes všeobecně přijímána. (Viz Bibli kralickou, vydanou r. 1949 v Kutné Hoře, oddíl: Význam názvů, výrazů a jmen, s. 298, heslo „Jsem, kterýž jsem“.)

Není sice zcela jisté, jak se Boží jméno vyslovovalo ve starověké hebrejštině, ale jeho význam úplným tajemstvím není. Boží jméno znamená „Působí, že se stane“. Jehova Bůh tedy o sobě říká, že je vznešeným Vykonavatelem svého záměru. Vždy působí, že se jeho záměry a sliby uskuteční. Toto jméno může oprávněně nést jedině pravý Bůh, který má takovou moc. (Izajáš 55:11)

Jméno Jehova tedy bezesporu slouží k odlišení Všemohoucího Boha od všech ostatních bohů. To je důvod, proč se toto jméno vyskytuje v Bibli tak často. Mnohé překlady sice Boží jméno nepoužívají, ale Žalm 83:18 jasně říká: „Ty, jehož jméno je Jehova, ty sám jsi Nejvyšší nad celou zemí.“ Ježíš Kristus během své pozemské služby učil své následovníky: „Budete se tedy modlit takto: ‚Náš Otče v nebesích, ať je posvěceno tvé jméno.‘“ (Matouš 6:9) Když se tedy modlíme nebo mluvíme o Bohu a chválíme ho před druhými, měli bychom toto jméno používat.

Je Ježíš Bůh?

Jehova Bůh sám nás nenechává na pochybách o tom, kým je jeho Syn. Zpráva v Matoušově evangeliu uvádí, že po Ježíšově křtu „byl . . . hlas z nebes, který řekl: ‚To je můj Syn, milovaný, jehož jsem schválil.‘“ (Matouš 3:16, 17) Ježíš Kristus je tedy Boží Syn.

Někteří zbožní lidé však říkají, že Ježíš je Bůh. Jiní říkají, že Bůh je Trojicí. Podle této nauky „Otec je Bůh, Syn je Bůh a Svatý Duch je Bůh, a přece to nejsou tři Bohové, ale jeden Bůh“. Tvrdí se, že to jsou tři osoby, které ‚jsou stejně věčné a sobě rovné‘. (The Catholic Encyclopedia) Jsou tyto názory správné?

O Jehovovi inspirované Písmo říká: „Ano od neurčitého času na neurčitý čas jsi Bůh.“ (Žalm 90:2) On je ‚Král věčnosti‘ — bez počátku a bez konce. (1. Timoteovi 1:17) Naproti tomu Ježíš je „prvorozeným všeho stvoření“, ‚počátkem Božího stvoření‘. (Kolosanům 1:13–15; Zjevení 3:14) Ježíš mluvil o Bohu jako o svém Otci a řekl o něm: „Otec je větší než já.“ (Jan 14:28) Ježíš také prohlásil, že o některých věcech neví a že o nich nevědí ani andělé — ví o nich jedině Bůh. (Marek 13:32) Kromě toho se Ježíš modlil ke svému Otci slovy: „Ať se . . . neděje má vůle, ale tvá.“ (Lukáš 22:42) Těmito slovy se nemohl modlit k nikomu jinému než k Osobnosti, která ho převyšovala. A byl to Bůh, kdo Ježíše vzkřísil z mrtvých. Ježíš se nevzkřísil sám. (Skutky 2:32)

Bible tedy ukazuje, že Jehova je Všemohoucí Bůh a že Ježíš je jeho Syn. Nebyli si rovni ani před Ježíšovým příchodem na zemi, ani za jeho pozemského života, a Ježíš se nestal rovným svému Otci ani po svém vzkříšení do nebe. (1. Korinťanům 11:3; 15:28) Jak jsme viděli, takzvaná třetí osoba Trojice, svatý duch, není žádná osoba. Je to síla, kterou Bůh používá ke splnění své vůle. Nauka o Trojici tedy není biblická. * Bible říká: „Jehova, náš Bůh, je jeden Jehova.“ (5. Mojžíšova 6:4)

Boha můžeme lépe poznat

Jestliže máme Boha milovat a prokazovat mu svou výlučnou oddanost, kterou si  zaslouží, je nutné znát o něm pravdu. Jak můžeme Boha lépe poznat? „Jeho neviditelné vlastnosti jsou . . . jasně patrné od stvoření světa,“ říká Bible, „protože je lze pochopit z učiněných věcí, dokonce i jeho věčnou moc a Božství.“ (Římanům 1:20) Jeden způsob, jak poznat Boha lépe, je pozorovat to, co stvořil, a s oceněním o tom uvažovat.

Vše, co potřebujeme o Bohu poznat, však pozorováním stvořených věcí nezjistíme. Jestliže máme například pochopit, že je skutečnou duchovní osobou a že má jedinečné jméno, musíme se podívat do Bible. Studium Bible je opravdu nejlepší způsob, jak Boha lépe poznat. V Písmu nám Jehova říká daleko více o tom, jakým je Bohem. Zjevuje nám také své záměry a poučuje nás o svých cestách. (Amos 3:7; 2. Timoteovi 3:16, 17) Můžeme být opravdu šťastní, že si Bůh přeje, abychom „přišli k přesnému poznání pravdy“ a mohli tak mít užitek z jeho láskyplných opatření! (1. Timoteovi 2:4) Usilovně se tedy snažme poznat o Jehovovi všechno, co poznat můžeme.

[Poznámka pod čarou]

^ 19. odst. Podrobné pojednání o tomto námětu obsahuje brožura Měl bys věřit v trojici?, kterou vydali svědkové Jehovovi.

[Obrázky na straně 5]

Bůh použil svatého ducha, když tvořil zemi a když inspiroval lidi k psaní Bible

[Obrázek na straně 5]

Hlas z nebe řekl: „To je můj Syn“

[Obrázek na straně 7]

Ježíš se modlil k Bohu — k Osobnosti vyšší, než je on sám

[Obrázek na straně 7]

Ježíš oznámil druhým Boží jméno

[Obrázky na straně 7]

Boha můžeme poznat lépe