Přejít k článku

Přejít na obsah

Dva pastoři, kteří si vážili Russelových spisů

Dva pastoři, kteří si vážili Russelových spisů

 Dva pastoři, kteří si vážili Russellových spisů

CHARLES Taze Russell, který konal vynikající práci mezi pravými křesťanskými ctiteli Jehovy, navštívil v roce 1891 poprvé Evropu. Existují zprávy o tom, že se zastavil v italském městě Pinerolo a setkal se tam s profesorem Danielem Rivoirem, bývalým pastorem náboženské skupiny valdenských. * Ačkoli Rivoire tehdy již úřad pastora nevykonával, zůstával s valdenskými úzce spjat. Zachoval si však otevřenou mysl a přečetl mnoho publikací C. T. Russella.

V roce 1903 Rivoire přeložil do italštiny Russellovu knihu The Divine Plan of the Ages (Božský plán věků) a dal ji vytisknout vlastním nákladem. Oficiální italské vydání bylo uveřejněno teprve později. V předmluvě ke svému vydání Rivoire napsal: „Toto první italské vydání vkládáme pod Pánovu ochranu. Kéž [Pán] tomuto dílu požehná, aby i přes svou nedokonalost přispělo k oslavení jeho nejsvětějšího jména a povzbudilo jeho italsky mluvící děti k větší zbožnosti. Kéž všichni, kdo při čtení této knihy ocení hloubku bohatství, moudrosti a poznání Božího plánu a Boží lásky, jsou v srdci vděčni samotnému Bohu, díky jehož milosti mohlo být toto dílo uveřejněno.“

Rivoire také začal překládat do italštiny časopis Zion’s Watchtower and Herald of Christ’s Presence (Sionská Strážná věž a zvěstovatel přítomnosti Kristovy). Tento časopis byl první podobou Strážné věže a v roce 1903 vycházel čtvrtletně. K badatelům Bible, což bylo tehdejší označení pro svědky Jehovovy, profesor Rivoire sám nikdy nepatřil, ale biblické poselství, jež bylo vysvětlováno v publikacích badatelů Bible, velmi horlivě rozšiřoval.

„Cítil jsem se tak, jako by mi spadly z očí šupiny“

Další valdenský pastor, který si vážil Russellových publikací, byl Giuseppe Banchetti. Giuseppův otec přestoupil z katolicismu a dal synovi valdenské vzdělání. V roce 1894 se Giuseppe stal pastorem a sloužil různým valdenským obcím v Apulii, Abruzzi, na Elbě a Sicílii.

V roce 1905 bylo vydáno autorizované italské vydání Russellovy knihy The Divine Plan of the Ages a Banchetti o něm napsal nadšenou recenzi. Ta vyšla v protestantském časopise La Rivista Cristiana. O Russellově knize Banchetti napsal: „Pro nás ... je tím nejosvícenějším a nejspolehlivějším vodítkem, jaké křesťan může najít, jestliže chce mít ze studia Svatého Písma užitek a radost ... Když  jsem ji přečetl, cítil jsem se tak, jako by mi spadly z očí šupiny, a cesta k Bohu mi připadala přímější a snadnější. Z velké části zmizely i zdánlivé rozpory. Ukázalo se, že nauky, které se předtím jevily jako obtížné, jsou jednoduché a naprosto přijatelné. Věci, které dosud byly nepochopitelné, se objasnily. Obdivuhodný plán na záchranu světa v Kristu se mi objevil před očima v tak úžasné jednoduchosti, že mě vedl k tomu, abych společně s apoštolem zvolal: Ó hloubko Božího bohatství a moudrosti a poznání!“ (Římanům 11:33)

Remigio Cuminetti se v roce 1925 zmínil o tom, že Banchetti „velmi sympatizoval“ s činností badatelů Bible a o jejich výkladu biblických nauk byl „plně přesvědčen“. Svým způsobem se Banchetti rovněž snažil takové nauky šířit.

Z Banchettiových spisů je patrné, že stejně jako svědkové Jehovovi věřil biblické nauce o pozemském vzkříšení. S badateli Bible souhlasil také v tom, že rok Ježíšovy smrti byl stanoven Bohem a že byl předpověděn v Danielově proroctví o 70 týdnech. (Daniel 9:24–27) Nejednou — a v nepokrytém rozporu s naukami své církve — tvrdil, že Slavnost na památku smrti Ježíše Krista se má slavit pouze jednou ročně, a to „přesně ve výroční den“. (Lukáš 22:19, 20) Odmítal Darwinovu evoluční teorii a tvrdil, že praví křesťané by se neměli účastnit světských válek. (Izajáš 2:4)

O Russellových spisech Banchetti jednou diskutoval s jistým mužem, který se jmenoval J. Campbell Wall. Tento muž Russellovy spisy kritizoval a Banchetti mu řekl: „Jsem si jist, že kdybyste šest svazků Russellova díla přečetl, pociťoval byste intenzivní a hlubokou radost a pohnutě byste mi děkoval. Nechci okázale vyzdvihovat nějakou nauku. Tyto knihy jsem však přečetl před jedenácti lety, a každý den Bohu děkuji za to, že mi prostřednictvím díla, jež je úplně a pevně založeno na Svatém Písmu, ukázal takové světlo a takovou útěchu.“

„Bedlivě naslouchejme“

Je příznačné, že tito dva valdenští pastoři — Daniele Rivoire a Giuseppe Banchetti — vyjadřovali ocenění pro způsob, jak Russell vysvětloval Bibli. Banchetti napsal: „Tvrdím, že nikdo z nás evangelíků, dokonce ani naši pastoři či profesoři teologie, nikdo z nás neví všechno. Mnoha věcem se musíme učit. ... [Měli bychom] ... se pozastavit a naslouchat, neměli bychom si myslet, že všechno víme a neměli bychom odmítat to, co je nám nabídnuto k přezkoumání. Naopak, bedlivě naslouchejme.“

Každým rokem tisíce lidí naslouchají poselství o Království, které přinášejí do jejich domovů svědkové Jehovovi. Všude na světě jsou lidé, kteří mají otevřenou mysl a žízní po biblické pravdě. Tito lidé příznivě reagují na Ježíšovo pozvání: „Staň se mým následovníkem.“ (Marek 10:17–21; Zjevení 22:17)

[Poznámka pod čarou]

^ 2. odst. Odvozeno od jména Pierre Vaudès, jež je známé též v podobě Valdès, Valdesius, Waldo nebo Valdo. Vaudès žil ve 12. století a byl kupcem ve francouzském městě Lyon. Byl exkomunikován z katolické církve kvůli svým náboženským názorům. Další podrobnosti o valdenských viz v článku „Valdenští — Od kacířství k protestantismu“ ve Strážné věži z 15. března 2002.

[Obrázek na straně 28]

Profesor Daniele Rivoire

[Obrázek na straně 29]

Giuseppe Banchetti

[Podpisek]

Banchetti: La Luce, 14. dubna 1926