Přejít k článku

Přejít na obsah

„Plačící“ keř a jeho univerzální „slzy“

„Plačící“ keř a jeho univerzální „slzy“

 „Plačící“ keř a jeho univerzální „slzy“

‚Vezměte si balzám na bolest,‘ čteme v Jeremjášovi 51:8. Pátrání po jednom ze zdrojů této látky s vysoce uklidňujícími a hojivými účinky nás zavede na ostrov Chios ležící v Egejském moři.

ZEMĚDĚLCI z ostrova Chios se začátkem léta velmi neobvyklým způsobem připravují na sklizeň. Kolem stálozelených keřů, které se nazývají pistácie lentišek, nejdříve zametou půdu a pak vytvoří z bílého jílu plošinu. Potom udělají do kůry stromovitých keřů zářezy, čímž způsobí, že se keře „rozpláčou“. Začnou ronit světlou pryskyřici v podobě „slz“. Po dvou nebo třech týdnech kapky pryskyřice ztuhnou a zemědělci je pak sesbírají, a to buď přímo z kmene nebo z jílovité plošiny pod stromem. Tyto kapky se nazývají mastixová pryskyřice a používají se při výrobě balzámu.

Před sklizní je však zapotřebí trpělivosti a namáhavé práce. Pokroucené kmeny šedivé barvy rostou velmi pomalu. Keř dosáhne dospělosti po čtyřiceti až padesáti letech, kdy obyčejně doroste do výšky dvou až tří metrů.

Kromě práce spojené s nařezáváním kmenů a se sbíráním kapek je pro získání mastixu třeba udělat ještě něco dalšího. Když zemědělci nasbírají kapky mastixové pryskyřice, prosévají, myjí a třídí je podle velikosti a kvality. Později je mastix dále čištěn a pak již může být využit k mnoha účelům.

Historie vzácné rostliny

Řecké slovo pro „mastix“ je příbuzné s výrazem, který má význam „skřípat zuby“. (Matouš 8:12; Zjevení 16:10) Toto pojmenování tedy naznačuje, že se mastixová pryskyřice již od starověku používá jako žvýkačka k osvěžení dechu.

Nejstarší informace o mastixu pocházejí od Hérodota, řeckého historika z pátého století př. n. l. Další starověcí autoři a lékaři, včetně Apollodóra, Dioskorida, Theofrasta a Hippokrata, se zmiňovali o tom, že mastix se používal v lékařství. Ačkoli stromy druhu pistácie lentišek rostou podél celého Středozemního moře, mastix se zhruba od roku 50 n. l. vyrábí téměř výlučně na ostrově Chios. A právě kvůli této surovině ostrov postupně dobyli Římané, Janované a Osmané.

Univerzální mastix

Starověcí egyptští lékaři používali mastix při léčení různých onemocnění včetně průjmu a artritidy. Také ho používali jako kadidlo  a byla to látka potřebná k mumifikování. Pistácie lentišek možná byla jednou ze surovin pro výrobu ‚balzámu z Gileadu‘. V Bibli se mluví o jeho léčivých vlastnostech, o tom, že se přidával do kosmetických přípravků a že se používal při balzamování. (Jeremjáš 8:22; 46:11) Dokonce byla vyslovena domněnka, že strom, ze kterého se získávala myrhová pryskyřice, jedna ze složek vonného svatého kadidla používaného výlučně pro posvátné účely, možná patřil stejně jako pistácie do čeledi ledvinovníkovitých. (2. Mojžíšova 30:34, 35)

V dnešní době je mastix součástí laků, které chrání olejomalby, nábytek a hudební nástroje. Používá se jako izolační a impregnační materiál a je považován za jeden z nejlepších stabilizátorů, které se přidávají do barviv na látky a do malířských barev. Mastix má také své uplatnění při výrobě lepidel a při vydělávání kůží. Kvůli své příjemné vůni a dalším vlastnostem se mastix přidává do mýdel, kosmetických přípravků a voňavek.

Mastix je na celém světě zařazen do 25 oficiálních seznamů léků. V arabském světě je dosud často používán jako tradiční léčebný prostředek. Mastix se také přidává do zubního cementu a potahů na léky.

Univerzální balzámové „slzy“ „plačícího“ stromu jsou po staletí používány pro své uklidňující a hojivé účinky. Existuje tedy pádný důvod, proč v Jeremjášově proroctví čteme: ‚Vezměte si balzám na bolest.‘

[Obrázky na straně 31]

Chios

Sklízení mastixové pryskyřice

Mastixové „slzy“ jsou pečlivě sesbírány

[Podpisky]

Chios a vyobrazení sklizně: S laskavým svolením Korais Library; vše ostatní: Kostas Stamoulis