Přejít k článku

Přejít na obsah

Jehova je naše útočiště

Jehova je naše útočiště

 Jehova je naše útočiště

„Protože jsi řekl: ‚Jehova je mé útočiště‘, ... žádné neštěstí tě nepostihne.“ (ŽALM 91:9, 10)

1. Proč můžeme říci, že Jehova je naše útočiště?

JEHOVA je pro svůj lid pravým útočištěm. Jestliže jsme mu plně oddáni, jsme možná „všemožně tlačeni, ale ne stísněni tak, že se nemůžeme hnout; jsme na rozpacích, ale ne naprosto bez východiska; jsme pronásledováni, ale nejsme ponecháni na holičkách; jsme sráženi, ale ne zničeni“. Proč to můžeme říci? Protože Jehova nám dává „moc, která je nad to, co je normální“. (2. Korinťanům 4:7–9) Ano, náš nebeský Otec nám pomáhá žít bohulibým způsobem, a my si můžeme vzít k srdci žalmistova slova: „Protože jsi řekl: ‚Jehova je mé útočiště‘, učinil jsi Nejvyššího svým obydlím; žádné neštěstí tě nepostihne.“ (Žalm 91:9, 10)

2. Co můžeme říci o 91. žalmu a co je v něm slíbeno?

2 Tato slova 91. žalmu možná napsal Mojžíš. V nadpise 90. žalmu je uveden jako jeho pisatel, a Žalm 91 pak následuje bez jakéhokoli přerušujícího výroku, který by ukazoval jméno jiného  pisatele. Jedenadevadesátý žalm byl možná zpíván antifonálně. To znamená, že nejprve asi zpíval jeden člověk (91:1, 2) a potom odpovídal sbor (91:3–8). Pak znovu zazněl jeden hlas (91:9a) a skupina hlasů mu odpověděla (91:9b–13). A závěrečná slova zřejmě zpíval zase jeden zpěvák (91:14–16). Ať už to bylo jakkoli, 91. žalm slibuje duchovní bezpečí třídě pomazaných křesťanů a podobné ujištění dává i skupině jejich zasvěcených druhů. * Uvažujme o tomto žalmu z hlediska všech těchto Jehovových služebníků.

V bezpečí na ‚Božím tajném místě‘

3. (a) Co je ‚tajné místo Nejvyššího‘? (b) Co zažíváme, když máme „nocleh přímo ve stínu Všemohoucího“?

3 Žalmista zpívá: „Kdokoli bydlí na tajném místě Nejvyššího, opatří si nocleh přímo ve stínu Všemohoucího. Řeknu Jehovovi: ‚Ty jsi mé útočiště a má pevnost, můj Bůh, v něhož budu důvěřovat.‘“ (Žalm 91:1, 2) ‚Tajné místo Nejvyššího‘ je obrazným ochranným místem pro nás, a zejména pro pomazané, kteří jsou zvláštním Ďáblovým terčem. (Zjevení 12:15–17) Kdybychom nebyli těmi, kdo jako duchovní hosté přebývají s Bohem, a kdybychom neměli Boží ochranu, Ďábel by každého z nás zničil. Díky tomu, že máme „nocleh přímo ve stínu Všemohoucího“, jsme pod Boží ochranou. (Žalm 15:1, 2; 121:5) Neexistuje bezpečnější útočiště ani nedobytnější pevnost, než je náš Svrchovaný Pán, Jehova. (Přísloví 18:10)

4. Jaké prostředky používá ‚ptáčník‘ Satan a jak můžeme uniknout?

4 Žalmista dodává: „Sám [Jehova] tě ... osvobodí z pasti ptáčníka, od moru působícího strasti.“ (Žalm 91:3) Ve starověkém Izraeli ptáčník často chytal ptáky pomocí léček či pastí. K léčkám „ptáčníka“ Satana patří jeho ničemná organizace a ‚lstivé skutky‘. (Efezanům 6:11, poznámka pod čarou) Do cesty nám staví skryté léčky, aby nás svedl k ničemnosti a způsobil naše duchovní ztroskotání. (Žalm 142:3) My však zavrhujeme nespravedlnost, a proto ‚je naše duše jako pták, který uniká z pasti‘. (Žalm 124:7, 8) Jsme Jehovovi opravdu vděční, že nás vysvobozuje z rukou ničemného „ptáčníka“. (Matouš 6:13)

5, 6. Jaký ‚mor‘ působí „strasti“, ale proč mu Jehovův lid nepodléhá?

5 Žalmista mluví o ‚moru působícím strasti‘. Existuje něco, co podobně jako nakažlivá epidemická choroba působí „strasti“ lidské rodině a těm, kdo se zastávají Jehovovy svrchovanosti. V této souvislosti historik Arnold Toynbee napsal: „Počet svrchovaných nezávislých států se pod vlivem nacionalismu od druhé světové války zdvojnásobil... Lidstvo je v současnosti stále více rozděleno.“

6 Po celá staletí někteří panovníci rozdmýchávali plameny mezinárodních sporů působících rozdělení. Vyžadovali také, aby jim nebo různým sochám či symbolům byla prokazována čest. Jehova však nikdy nedovolí, aby jeho věrný lid podlehl takovému „moru“. (Daniel 3:1, 2, 20–27; 6:7–10, 16–22) Jakožto láskyplné mezinárodní společenství bratrů věnujeme výlučnou oddanost Jehovovi, v souladu s Biblí zachováváme neutralitu a nestranně uznáváme, že „v každém národu je [Bohu] přijatelný ten, kdo se ho bojí a působí spravedlnost“. (Skutky 10:34, 35; 2. Mojžíšova 20:4–6; Jan 13:34, 35; 17:16; 1. Petra 5:8, 9) Snášíme sice „strasti“ v podobě toho, že jsme jakožto křesťané pronásledováni, ale zažíváme radost a duchovní bezpečí „na tajném místě Nejvyššího“.

7. Jak nás Jehova chrání „svými perutěmi“?

7 Jehova je naším útočištěm, a proto čerpáme útěchu z těchto slov: „Svými perutěmi uzavře k tobě přístup, a pod jeho křídly najdeš  útočiště. Jeho opravdovost bude velkým štítem a baštou.“ (Žalm 91:4) Bůh nás chrání stejným způsobem jako pták, který se vznáší nad svými mladými. (Izajáš 31:5) ‚Svými perutěmi uzavírá přístup k nám.‘ Výraz ‚perutě‘ označuje ptačí křídla. Pták jimi zakrývá své mladé a chrání je před dravci. Jako pouhá ptáčata jsme v bezpečí pod Jehovovými obraznými perutěmi, protože jsme nalezli útočiště v Jehovově organizaci pravých křesťanů. (Rut 2:12; Žalm 5:1, 11)

8. V jakém smyslu je Jehovova „opravdovost“ velkým štítem a baštou?

8 Důvěřujeme v „opravdovost“ neboli věrnost. Je jako starověký velký štít, který tvarem připomínal dveře a byl tak velký, že mohl skrýt celé tělo člověka. (Žalm 5:12) Důvěra v takovou ochranu nás osvobozuje od strachu. (1. Mojžíšova 15:1; Žalm 84:11) Podobně jako naše víra, i Boží opravdovost je velkým ochranným štítem, který zastavuje Satanovy ohnivé střely a odvrací údery nepřítele. (Efezanům 6:16) Je také baštou, silným ochranným valem, za kterým zůstáváme pevní.

‚Nebudeme se bát‘

9. Proč noc může nahánět strach, ale proč se nebojíme?

9 V souvislosti s Boží ochranou žalmista píše: „Nebudeš se bát ničeho děsivého v noci ani šípu, který létá za dne, ani moru, který kráčí temnotou, ani zničení, které plení za poledne.“ (Žalm 91:5, 6) Mnoho ničemných skutků je spácháno pod pláštíkem tmy, a proto noc může nahánět strach. Uprostřed duchovní temnoty, která nyní přikrývá zemi, se naši nepřátelé často uchylují k podvodným skutkům ve snaze zničit naše duchovní smýšlení a zastavit naše kazatelské dílo. ‚Nebojíme se však ničeho děsivého v noci‘, protože nás Jehova střeží. (Žalm 64:1, 2; 121:4; Izajáš 60:2)

10. (a) Co patrně znamená ‚šíp, který létá za dne,‘ a jak na to reagujeme? (b) Co je ‚morem, který kráčí temnotou,‘ a proč z něho nemáme strach?

10 ‚Šíp, který létá za dne,‘ patrně označuje slovní útok. (Žalm 64:3–5; 94:20) Když vytrvale předkládáme pravdivé informace, pak je tento otevřený odpor vůči naší posvátné službě marný. Kromě toho se nebojíme „ani moru, který kráčí temnotou“. To je obrazný mor, který vznikl uprostřed tohoto mravně a nábožensky nemocného světa, který leží v Satanově moci. (1. Jana 5:19) Způsobuje, že mysl a srdce lidí jsou mrtvé, a lidé zůstávají v nevědomosti o Jehovovi, jeho záměrech  a jeho láskyplných opatřeních. (1. Timoteovi 6:4) Uprostřed této temnoty nemáme strach, protože zažíváme hojnost duchovního světla. (Žalm 43:3)

11. Co se stane s těmi, kdo podléhají ‚plenění za poledne‘?

11 Neděsí nás ani „zničení, které plení za poledne“. ‚Polednem‘ je možná myšleno takzvané osvícení tohoto světa. Ti, kdo podlehnou jeho hmotařským názorům, utrpí duchovní zničení. (1. Timoteovi 6:20, 21) Když odvážně ohlašujeme poselství o Království, nebojíme se žádných svých nepřátel, protože Jehova je náš Ochránce. (Žalm 64:1; Přísloví 3:25, 26)

12. Po boku koho ‚padají‘ tisíce a v jakém smyslu?

12 Žalmista pokračuje: „Tisíc jich padne přímo po tvém boku a deset tisíc po tvé pravici; k tobě se to nepřiblíží. Jen svýma očima budeš přihlížet a uvidíš odplatu ničemných.“ (Žalm 91:7, 8) Mnozí lidé nečiní Jehovu svým útočištěm, a proto ‚přímo po našem boku upadají‘ do duchovní smrti. „Deset tisíc“ padá po „pravici“ dnešních duchovních Izraelitů. (Galaťanům 6:16) Ale ať už jsme pomazanými křesťany, nebo jejich druhy, kteří svůj  život zasvětili Bohu, jsme v bezpečí na Božím „tajném místě“. Pouze ‚přihlížíme a vidíme odplatu ničemných‘, kteří sklízejí těžkosti ekonomického, náboženského i jiného rázu. (Galaťanům 6:7)

‚Žádné neštěstí nás nepostihne‘

13. Jaká neštěstí nás nepostihují a proč?

13 Bezpečnost v tomto světě se hroutí. My však dáváme Boha na první místo a čerpáme odvahu ze žalmistových slov: „Protože jsi řekl: ‚Jehova je mé útočiště‘, učinil jsi Nejvyššího svým obydlím; žádné neštěstí tě nepostihne, a dokonce ani rána se nepřiblíží k tvému stanu.“ (Žalm 91:9, 10) Ano, Jehova je naše útočiště. Nejvyššího však také činíme „svým obydlím“, v němž nacházíme bezpečí. Chválíme Jehovu jakožto Svrchovaného Panovníka, ‚bydlíme‘ v něm jako ve Zdroji bezpečí a ohlašujeme dobrou zprávu o jeho Království. (Matouš 24:14) Proto nás ‚nepostihne žádné neštěstí‘, tedy žádné z neštěstí, která byla v tomto žalmu popsána dříve. I když společně s ostatními lidmi zažíváme taková neštěstí, jako jsou zemětřesení, hurikány, povodně, hladomory a pustošivé války, neničí tyto pohromy naši víru ani naše duchovní bezpečí.

14. Proč jakožto Jehovovi služebníci nejsme infikováni smrtelnými ranami?

14 Pomazaní křesťané jsou jakoby cizími usedlíky žijícími ve stanech — jsou stranou od tohoto systému věcí. (1. Petra 2:11) ‚Dokonce ani rána se nepřiblíží k jejich stanu.‘ Ať už máme naději nebeskou nebo pozemskou, rozhodně nejsme částí tohoto světa ani nejsme infikováni takovými duchovně smrtelnými ranami, jako je nemravnost, hmotařství, falešné náboženství a uctívání „divokého zvířete“ a jeho „obrazu“, tedy Spojených národů. (Zjevení 9:20, 21; 13:1–18; Jan 17:16)

15. Ve kterých ohledech máme podporu andělů?

15 Pokud jde o ochranu, kterou máme, žalmista dodává: „[Jehova] dá ... svým vlastním andělům ohledně tebe příkaz, aby tě střežili na všech tvých cestách. Na rukou tě ponesou, aby ses nohou neudeřil o žádný kámen.“ (Žalm 91:11, 12) Andělé dostali moc, aby nás chránili. (2. Královská 6:17; Žalm 34:7–9; 104:4; Matouš 26:53; Lukáš 1:19) Střeží nás ‚na všech našich cestách‘. (Matouš 18:10) Jakožto hlasatelé Království zažíváme ze strany andělů vedení a ochranu, a tak v duchovním ohledu neklopýtáme. (Zjevení 14:6, 7) Ani ‚kameny‘, například zákazy našeho díla, nezpůsobují, že bychom klopýtli a ztratili Boží přízeň.

16. Jak se liší útoky „mladého lva“ od útoků ‚kobry‘ a jak na ně reagujeme?

16 Žalmista pokračuje: „Na mladého lva a kobru šlápneš; pošlapeš mladého lva s hřívou a velkého hada.“ (Žalm 91:13) Stejně jako mladý lev podniká otevřený, frontální útok, i někteří naši nepřátelé projevují veřejně svůj odpor tím, že vydávají zákony, které mají naše kazatelské dílo zastavit. Naši nepřátelé na nás ale také podnikají nečekané útoky podobající se například útoku kobry, která napadá kořist z úkrytu. Duchovenstvo, které je skryto v zákulisí, na nás někdy útočí prostřednictvím zákonodárců, soudců a dalších lidí. S Jehovovou pomocí se však před soudy snažíme pokojnou cestou o nápravu, a tak ‚obhajujeme a zákonně prosazujeme dobrou zprávu‘. (Filipanům 1:7; Žalm 94:14, 20–22)

17. V jakém smyslu pošlapáváme „mladého lva s hřívou“?

17 Žalmista mluví o pošlapání ‚mladého lva s hřívou a velkého hada‘. Mladý lev s hřívou může být celkem zuřivý, a velký had může dosahovat značných rozměrů. (Izajáš 31:4) Nicméně bez ohledu na to, jak zuřivý může být mladý lev s hřívou, když podniká frontální útok, my takového lva obrazně pošlapáváme tím, že posloucháme Boha spíše než lidi nebo organizace, kteří lva připomínají. (Skutky 5:29) Nebezpečný ‚lev‘ nám tedy nezpůsobí žádnou duchovní škodu.

18. Koho nám může připomínat ‚velký had‘ a co musíme dělat, jestliže na nás útočí?

18 V řecké Septuagintě je ‚velký had‘ nazván ‚drakem‘. To nám možná právem připomíná  ‚velkého draka, toho prahada, který je nazýván Ďábel a Satan‘. (Zjevení 12:7–9; 1. Mojžíšova 3:15) Je jako nestvůrný plaz, který je schopen rozdrtit a pohltit svou oběť. (Jeremjáš 51:34) Když se nás Satan snaží polapit, rozdrtit nás nátlakem ze strany tohoto světa a pohltit nás, vymaňme se z jeho sevření, a tohoto „velkého hada“ pošlapejme. (1. Petra 5:8) Právě to musí udělat pomazaný ostatek, pokud chce zažít splnění slov v Římanům 16:20.

Jehova je Zdrojem naší záchrany

19. Proč hledáme útočiště u Jehovy?

19 Pokud jde o pravého ctitele, Jehova prostřednictvím žalmisty říká: „Protože upnul svou náklonnost ke mně, opatřím mu také únik. Budu ho chránit, protože poznal mé jméno.“ (Žalm 91:14) Výrok „budu ho chránit“ znamená doslova „umístím ho vysoko“, tedy z dosahu. My, Jehovovi ctitelé, nacházíme útočiště v Jehovovi zejména proto, že ‚k němu upínáme svou náklonnost‘. (Marek 12:29, 30; 1. Jana 4:19) Bůh nám zase ‚opatřuje únik‘ před našimi nepřáteli. Nikdy nebudeme ze země vyhlazeni. Naopak, budeme zachráněni, protože známe Boží jméno a vzýváme ho ve víře. (Římanům 10:11–13) A jsme rozhodnuti ‚chodit v Jehovově jménu navždy‘. (Micheáš 4:5; Izajáš 43:10–12)

20. Co podle závěrečných slov 91. žalmu slibuje Jehova svému věrnému služebníkovi?

20 V závěru 91. žalmu Jehova říká o svém věrném služebníkovi: „Bude mě vzývat, a já mu odpovím. Budu s ním v tísni. Vyprostím ho a oslavím ho. Délkou dnů ho nasytím a způsobím, aby viděl záchranu ode mne.“ (Žalm 91:15, 16) Když v modlitbě vzýváme Boha v souladu s jeho vůlí, odpovídá nám. (1. Jana 5:13–15) Už jsme prošli mnoha tísněmi kvůli nepřátelství podněcovanému Satanem. Ale slova „budu s ním v tísni“ nás připravují na budoucí zkoušky a dávají nám jistotu, že Bůh nás zachová naživu, až bude tento zlý systém zničen.

21. Jak už byli pomazaní oslaveni?

21 Přes zuřivý Satanův odpor bude v Jehovově ustanoveném čase — po ‚délce dnů‘ na zemi — zbývající počet pomazaných oslaven v nebi. Ale duchovní slávu pomazaným už nyní přinášejí Boží pozoruhodné skutky záchrany. A pro pomazané je opravdu velkou ctí, že v těchto posledních dnech mohou na zemi poskytovat vedení jakožto Jehovovi svědkové. (Izajáš 43:10–12) Největší skutek záchrany Jehova vykoná během své velké války v Armagedonu, kdy ospravedlní svou svrchovanost a posvětí své svaté jméno. (Žalm 83:18; Ezekiel 38:23; Zjevení 16:14, 16)

22. Kdo ‚uvidí záchranu od Jehovy‘?

22 Ať už patříme k pomazaným křesťanům nebo k jejich druhům, kteří svůj život zasvětili Bohu, hledáme u něho záchranu. Během „velkého a bázeň vzbuzujícího Jehovova dne“ budou zachráněni ti, kdo Bohu věrně slouží. (Joel 2:30–32) Ti z nás, kdo budou tvořit „velký zástup“ lidí, kteří přežijí do Božího nového světa a kteří zůstanou věrní i při závěrečné zkoušce, budou ‚nasyceni délkou dnů‘ — životem bez konce. Jehova mnoho lidí také vzkřísí. (Zjevení 7:9; 20:7–15) Jehovovi přinese opravdu velké potěšení to, že ‚způsobí, abychom viděli záchranu‘ prostřednictvím Ježíše Krista. (Žalm 3:8) Když máme takovou velkolepou vyhlídku, dále prosme Boha, aby nám pomohl počítat naše dny k jeho slávě. Kéž svými slovy a skutky dál prokazujeme, že Jehova je naším útočištěm.

[Poznámka pod čarou]

^ 2. odst. Pisatelé Křesťanských řeckých písem nepsali o 91. žalmu tak, jako by šlo o proroctví o Mesiášovi. Pro člověka Ježíše Krista byl Jehova samozřejmě útočištěm a pevností. V tomto ‚čase konce‘ je však útočištěm a pevností i pro Ježíšovy pomazané následovníky jako skupinu a pro jejich druhy zasvěcené Bohu. (Daniel 12:4)

Jak byste odpověděli?

• Co je ‚tajné místo Nejvyššího‘?

• Proč nemáme strach?

• Jak je možné, že ‚nás nepostihne žádné neštěstí‘?

• Proč můžeme říci, že Jehova je naším zdrojem záchrany?

[Studijní otázky]

[Obrázek na straně 17]

Víte, v jakém smyslu je pro nás Jehovova opravdovost velkým štítem?

[Obrázky na straně 18]

Jehova pomáhá svým služebníkům konat jejich službu i přes nečekané útoky a otevřený odpor

[Podpisek]

Kobra: A. N. Jagannatha Rao, představitel Nadace pro Madras Snake Park