Přejít k článku

Přejít na obsah

Získejme srdce příjemné Jehovovi

Získejme srdce příjemné Jehovovi

 Získejme srdce příjemné Jehovovi

„Stvoř ve mně i čisté srdce, Bože, a vlož do mne nového ducha, stálého.“ (ŽALM 51:10)

1, 2. Proč bychom se měli zajímat o své srdce?

BYL vysoké postavy a přitažlivého vzhledu. Když ho prorok Samuel spatřil, byl jím nadšen. Usoudil tedy, že právě tento nejstarší Jišaiův syn je tím, koho Bůh vyvolil jako krále po Saulovi. Jehova však prohlásil: „Nedívej se na ... vzhled [tohoto syna] a na výšku jeho vzrůstu, neboť jsem ho zavrhl. ... Pouhý člověk vidí, co se jeví očím; ale pokud jde o Jehovu, ten vidí, jaké je srdce.“ Ukázalo se, že Jehova si vybral Jišaiova nejmladšího syna Davida — ‚muže příjemného jeho srdci‘. (1. Samuelova 13:14; 16:7)

2 Bůh může číst v lidském srdci, jak to později sám objasnil slovy: „Já, Jehova, zkoumám srdce, zkouším ledviny, ano abych dal každému podle jeho cest, podle ovoce jeho jednání.“ (Jeremjáš 17:10) Ano, „srdce zkoumá Jehova“. (Přísloví 17:3) Co ale je oním srdcem člověka, které Jehova zkoumá? A co můžeme dělat, abychom získali srdce, které je mu příjemné?

„Utajený člověk srdce“

3, 4. Zejména v jakém smyslu je v Bibli používáno slovo „srdce“? Uveďte příklady.

3 Slovo „srdce“ se ve Svatém Písmu vyskytuje asi tisíckrát. Většinou je použito v obrazném smyslu. Jehova například řekl proroku Mojžíšovi: „Mluv k izraelským synům, aby pro mne vybrali příspěvek: Od každého, koho podněcuje jeho srdce, máte vybrat můj příspěvek.“ A ti, kdo dali příspěvky, „přišli, každý, koho pobízelo jeho srdce“. (2. Mojžíšova 25:2; 35:21) Je zřejmé, že jednou ze stránek obrazného srdce jsou pohnutky, tedy vnitřní síla, která nás podněcuje k jednání. Naše obrazné srdce je také odrazem našich emocí a pocitů, našich tužeb a hnutí mysli. Srdce může být ovládnuto hněvem nebo naplněno strachem, rozerváno zármutkem či vzrušeno radostí. (Žalm 27:3;  39:3; Jan 16:22) Může být pyšné nebo pokorné, láskyplné nebo nenávistné. (Přísloví 16:5; Matouš 11:29; 1. Petra 1:22)

4 „Srdce“ tudíž bývá často spojováno s pohnutkami a emocemi, zatímco „mysl“ souvisí zejména s intelektem. Tak je tato slova třeba chápat, když se v Písmu vyskytnou ve stejném kontextu. (Matouš 22:37; Filipanům 4:7) Nicméně srdce a mysl se navzájem nevylučují. Například Mojžíš vybízel Izraelity: „Přivoláš zpět do svého srdce [nebo „připomeneš své mysli“, poznámka pod čarou], že Jehova je pravý Bůh.“ (5. Mojžíšova 4:39) Ježíš řekl znalcům Zákona, kteří proti němu strojili úklady: „Proč si v srdci myslíte ničemné věci?“ (Matouš 9:4) Se srdcem může být spojeno také ‚porozumění‘, „poznání“ a ‚uvažování‘. (1. Královská 3:12; Přísloví 15:14; Marek 2:6) Obrazné srdce tedy může zahrnovat i náš intelekt — naše myšlenky a naše porozumění.

5. Čeho je obrazné srdce symbolem?

5 Jedna odborná publikace uvádí, že obrazné srdce je symbolem „vnitřních věcí v obecném smyslu slova, symbolem nitra, tedy vnitřního člověka, který se projevuje nejrůznější činností, touhami, náklonností, city, vášněmi, předsevzetími, myšlenkami, vnímáním, představami, moudrostí, poznáním, schopnostmi, přesvědčením, pamětí, uvažováním a vědomím“. Představuje to, čím skutečně jsme uvnitř, tedy ‚utajeného člověka srdce‘. (1. Petra 3:4) Právě to Jehova vidí a zkoumá. David se tudíž mohl modlit: „Stvoř ve mně i čisté srdce, Bože, a vlož do mne  nového ducha, stálého.“ (Žalm 51:10) Jak můžeme získat čisté srdce?

„Uplatněte na své srdce“ Boží slovo

6. Jakou vybídku dal Mojžíš Izraelitům, když tábořili na Moabských pláních?

6 Když Mojžíš napomínal izraelské syny, kteří byli před vstupem do Zaslíbené země shromážděni na Moabských pláních, řekl: „Uplatněte na své srdce všechna slova, která k vám dnes mluvím pro výstrahu, abyste přikázali svým synům, ať dbají, aby činili všechna slova tohoto zákona.“ (5. Mojžíšova 32:46) Izraelité si měli ‚dobře všímat‘ Božích pokynů. (Heger) Pouze v případě, že by se s Božími příkazy důkladně obeznámili, mohli je vštěpovat svým potomkům. (5. Mojžíšova 6:6–8)

7. Co znamená ‚uplatňovat na své srdce‘ Boží slovo?

7 Důležitým požadavkem pro získání čistého srdce je získat přesné poznání Boží vůle a Božích záměrů. Existuje pouze jediný zdroj takového poznání, totiž inspirované Boží slovo. (2. Timoteovi 3:16, 17) Samotné teoretické poznání nám však nepomůže získat srdce, které se líbí Jehovovi. Poznání, které má ovlivnit to, jací skutečně jsme uvnitř, se totiž musí ‚uplatnit na naše srdce‘, neboli musíme si „vzít k srdci“, co se učíme. (5. Mojžíšova 32:46, An American Translation) Jak toho dosáhnout? Žalmista David vysvětluje: „Vzpomínal jsem na dávné dny; rozjímal jsem o vší tvé činnosti; ochotně jsem se zabýval dílem tvých vlastních rukou.“ (Žalm 143:5)

8. O kterých otázkách můžeme při studiu uvažovat?

8 Také my bychom měli s vděčností rozjímat o Jehovově činnosti. Když čteme Bibli nebo publikace na ní založené, musíme uvažovat o takových otázkách jako: ‚Co z toho poznávám o Jehovovi? Které Jehovovy vlastnosti v tom vidím? Co se z této zprávy dozvídám o tom, jaké jednání se Jehovovi líbí a jaké se mu nelíbí? K čemu vede to, když jdeme po cestě, která se Jehovovi líbí, a když naopak jdeme po cestě, která se mu nelíbí? Jak tyto informace souvisejí s tím, co už znám?‘

9. Jakou hodnotu má osobní studium a rozjímání?

9 Dvaatřicetiletá Lisa * vysvětluje, jak si začala vážit smysluplného studia a rozjímání: „Po svém křtu v roce 1994 jsem asi dva roky byla v pravdě poměrně aktivní. Chodila jsem na všechna křesťanská shromáždění, v kazatelské službě jsem každý měsíc strávila 30 až 40 hodin a pěstovala jsem společenství s ostatními křesťany. Pak jsem se začala od pravdy vzdalovat. Klesla jsem až tak hluboko, že jsem dokonce porušila Boží zákon. Vzpamatovala jsem se však a rozhodla se, že si ve svém životě udělám pořádek. Jsem opravdu šťastná, že Jehova poznal mé pokání a přijal mě zpět. Často jsem uvažovala: ‚Proč jsem vlastně odpadla?‘ Jako odpověď se mi stále vrací to, že jsem zanedbávala smysluplné studium a rozjímání. Biblická pravda se mi zkrátka nedostala do srdce. Od této chvíle tedy osobní studium a rozjímání bude vždy významnou součástí mého života.“ Zatímco rosteme v poznání Jehovy, jeho Syna a jeho Slova, je opravdu důležité, abychom si udělali čas na cílevědomé přemýšlení.

10. Proč je nezbytné udělat si čas na osobní studium a rozjímání?

10 V tomto uspěchaném světě je opravdu náročné najít si na studium a rozjímání čas. Křesťané však dnes stojí na prahu nádherné Zaslíbené země — Božího spravedlivého nového světa. (2. Petra 3:13) Na obzoru se rýsují překvapivé události, například zničení ‚Velkého Babylóna‘ a útok ‚Goga ze země Magog‘ proti Jehovovu lidu. (Zjevení 17:1, 2, 5, 15–17; Ezekiel 38:1–4, 14–16; 39:2) To, co je před námi, možná vyzkouší naši lásku  k Jehovovi. Je tedy nutné, abychom nyní vykupovali příhodný čas a uplatňovali na své srdce Boží slovo. (Efezanům 5:15, 16)

‚Připravme své srdce, abychom se radili s Božím slovem‘

11. Proč může být naše srdce přirovnáno k půdě?

11 Obrazné srdce lze přirovnat k půdě, do níž může být zaseto semeno pravdy. (Matouš 13:18–23) Doslovná půda je obvykle obdělávána proto, aby se zajistil zdravý růst plodin. Podobně by mělo být připraveno i srdce, aby bylo vnímavější k Božímu slovu. Kněz Ezra „připravil své srdce, aby se radil s Jehovovým zákonem a činil jej“. (Ezra 7:10) Jak můžeme své srdce připravit my?

12. Co nám pomůže připravit srdce pro studium?

12 Vynikající cestou, jak připravit své srdce, když se chceme radit s Božím slovem, je upřímná modlitba. Modlitbou začínají a končí křesťanská shromáždění pravých ctitelů. Je tedy opravdu vhodné, když upřímnou modlitbou pokaždé začínáme osobní studium Bible a potom se modlíme i během studia.

13. Co musíme dělat, abychom získali srdce příjemné Jehovovi?

13 Obrazné srdce musí být připraveno zavrhnout předpojaté názory. Náboženští vůdcové v Ježíšově době nebyli ochotni to udělat. (Matouš 13:15) Naproti tomu Ježíšova matka Marie si „v srdci“ dělala závěry založené na pravdách, které slyšela. (Lukáš 2:19, 51) Stala se věrnou učednicí Ježíše. Lydie z Thyatiry naslouchala Pavlovi „a Jehova rozevřel její srdce, aby věnovala pozornost“. I ona se stala věřícím člověkem. (Skutky 16:14, 15) Nikdy se strnule nedržme vlastních představ ani oblíbených dogmatických názorů. Naopak, buďme ochotni pracovat na tom, aby ‚Bůh byl shledán jako pravdivý, i kdyby každý člověk byl shledán jako lhář‘. (Římanům 3:4)

14. Jak můžeme své srdce připravit, aby naslouchalo na křesťanských shromážděních?

14 Obzvláště důležité je připravit své srdce, abychom naslouchali na křesťanských shromážděních. Rozptylující vlivy mohou naši pozornost odvracet od toho, co se říká. Pronášená slova na nás mohou působit jen v omezené míře, pokud se v mysli zabýváme tím, co se stalo během dne, nebo máme starost o to, co nás čeká zítra. Máme-li mít užitek z toho, o čem se mluví, musíme být pevně odhodláni naslouchat a učit se. Jestliže jsme rozhodnuti pochopit rozebírané verše a smysl, který je do nich vkládán, můžeme z toho mít velký užitek. (Nehemjáš 8:5–8, 12)

15. Jak nám pokora pomáhá, abychom byli učenlivější?

15 Stejně jako je možné přidáním správných přísad zlepšit kvalitu doslovné půdy, může být naše obrazné srdce obohaceno pěstováním pokory, touhy po duchovních věcech, důvěry, zbožné bázně a lásky k Bohu. Pokora změkčuje srdce a pomáhá nám, abychom byli učenlivější. Judskému králi Josijášovi Jehova řekl: „Jelikož bylo tvé srdce měkké, takže ses pokořil kvůli Jehovovi, když jsi slyšel, co jsem mluvil ... a začal jsi přede mnou plakat, já, ano já, jsem slyšel.“ (2. Královská 22:19) Josijášovo srdce bylo pokorné a vnímavé. Díky pokoře mohli Ježíšovi „nevzdělaní a obyčejní“ učedníci pochopit a uplatnit duchovní pravdy, které unikaly ‚moudrým a intelektuálům‘. (Skutky 4:13; Lukáš 10:21) ‚Pokořme se před svým Bohem‘, když se snažíme získat srdce, které je Jehovovi příjemné. (Ezra 8:21)

16. Proč je k tomu, abychom si vypěstovali hlad po duchovním pokrmu, zapotřebí úsilí?

16 Ježíš řekl: „Šťastní jsou ti, kdo si uvědomují svou duchovní potřebu.“ (Matouš 5:3) Jsme sice vybaveni schopností smýšlet duchovně, ale tlak ze strany tohoto ničemného světa nebo takové vlastnosti, jako je lenost, mohou otupit naše vědomí toho, co potřebujeme. (Matouš 4:4) Musíme pěstovat  správnou chuť na duchovní pokrm. Čtení Bible a osobní studium nás zpočátku možná netěší, ale budeme-li vytrvalí, zjistíme, že se poznání ‚stává příjemným samotné naší duši‘, takže se na studium budeme velmi těšit. (Přísloví 2:10, 11)

17. (a) Proč si Jehova zaslouží naši naprostou důvěru? (b) Jak můžeme pěstovat důvěru v Boha?

17 „Důvěřuj v Jehovu celým svým srdcem a neopírej se o své vlastní porozumění,“ vybízel král Šalomoun. (Přísloví 3:5) Srdce, které důvěřuje v Jehovu, ví, že cokoli on prostřednictvím svého Slova žádá nebo přikazuje, je vždy správné. (Izajáš 48:17) Jehova si jistě zaslouží naši naprostou důvěru. Je totiž schopen vykonat všechno, co si předsevzal. (Izajáš 40:26, 29) Vždyť jeho jméno doslova znamená „Působí, že se stane“, což posiluje důvěru v jeho schopnost splnit všechno, co slíbil. Je „spravedlivý ve všech svých cestách a věrně oddaný ve všech svých dílech“. (Žalm 145:17) Pokud v něj chceme pěstovat důvěru, musíme samozřejmě ‚ochutnat a vidět, že Jehova je dobrý‘. To můžeme dělat tak, že poznatky z Bible uplatňujeme v osobním životě, a tak, že přemýšlíme o užitku, který to přináší. (Žalm 34:8)

18. Jak nám zbožná bázeň pomáhá, abychom přijímali Boží vedení?

18 Šalomoun poukázal ještě na jinou vlastnost, která našemu srdci pomáhá reagovat na Boží vedení. Řekl: „Boj se Jehovy a odvrať se od špatného.“ (Přísloví 3:7) Jehova o starověkém Izraeli řekl: „Kdyby si jen to své srdce rozvíjeli, aby se mě bálo a aby vždy dodržovalo všechna má přikázání, aby se vedlo dobře jim a jejich synům na neurčitý čas!“ (5. Mojžíšova 5:29) Ano, ti, kdo se Boha bojí, ho poslouchají. Jehova má schopnost ‚ukázat svou sílu ve prospěch těch, jejichž srdce je vůči němu úplné‘, a potrestat ty, kdo ho neposlouchají. (2. Paralipomenon 16:9) Kéž veškeré naše jednání, naše myšlenky a emoce jsou vedeny uctivou bázní z toho, abychom se Bohu neznelíbili.

‚Milujme Jehovu celým srdcem‘

19. Jaký podíl na tom, aby naše srdce bylo vnímavé k Jehovovu vedení, má láska?

19 Vlastností, která nejvíce ze všech učiní naše srdce vnímavým k Jehovovu vedení, je láska. Srdce naplněné láskou k Bohu podněcuje člověka k tomu, aby poznával, co se Bohu líbí a co se mu nelíbí. (1. Jana 5:3) Ježíš řekl: „Budeš milovat Jehovu, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou myslí.“ (Matouš 22:37) Prohlubujme svou lásku k Bohu tím, že si zvykneme přemýšlet o jeho dobrotě, tím, že s ním budeme pravidelně rozmlouvat jako s důvěrným přítelem, a tím, že o něm budeme nadšeně mluvit s druhými lidmi.

20. Jak můžeme získat srdce, které je Jehovovi příjemné?

20 Zopakujme si to tedy: chceme-li získat srdce příjemné Jehovovi, musíme dovolit Božímu slovu, aby ovlivňovalo to, čím jsme uvnitř, tedy utajeného člověka srdce. Je nezbytně nutné, abychom sami smysluplně studovali Písmo a s vděčností rozjímali. To se nám nejlépe podaří tak, když budeme mít připravené srdce — srdce zbavené předpojatých názorů, srdce naplněné vlastnostmi, které nám pomáhají být učenlivými. Ano, s Jehovovou pomocí můžeme získat dobré srdce. Ale jaká opatření můžeme udělat pro to, abychom své srdce střežili?

[Poznámka pod čarou]

^ 9. odst. Jméno bylo změněno.

Jak byste odpověděli?

• Co je obrazné srdce, které Jehova zkoumá?

• Jak můžeme Boží slovo ‚uplatnit na své srdce‘?

• Jak bychom měli své srdce připravit, abychom se radili s Božím slovem?

• K čemu vás prostudování této látky podněcuje?

[Studijní otázky]

[Obrázek na straně 17]

David s vděčností rozjímal o duchovních věcech. Děláte to také?

[Obrázky na straně 18]

Než začnete studovat Boží slovo, připravte své srdce