Přejít k článku

Přejít na obsah

Při výchově dětí napodobujte Jehovu

Při výchově dětí napodobujte Jehovu

 Při výchově dětí napodobujte Jehovu

„Vždyť kterého syna otec neukázňuje?“ (HEBREJCŮM 12:7)

1, 2. Proč dnes rodiče mají s výchovou dětí problémy?

PŘED několika lety byl v Japonsku proveden průzkum, který odhalil tuto skutečnost: asi polovina dotázaných dospělých se domnívá, že rodiče a děti spolu velmi málo komunikují a že rodiče svým dětem příliš dovolují. V jiném průzkumu provedeném v této zemi téměř čtvrtina respondentů připustila, že nevědí, jak vycházet s dětmi. Tento trend není jen na Východě. List The Toronto Star uvedl: „Mnoho rodičů v Kanadě přiznává, že se cítí nejistí v tom, jak být dobrými rodiči.“ Všude rodiče zjišťují, že vychovávat děti je obtížné.

2 Proč mají rodiče problémy s výchovou dětí? Hlavním důvodem je to, že žijeme v „posledních dnech“ a že jsou tu ‚kritické časy, s nimiž je těžké se vyrovnat‘. (2. Timoteovi 3:1) Kromě toho „sklon lidského srdce je špatný od jeho mládí“, říká Bible. (1. Mojžíšova 8:21) A zejména mladí lidé by mohli podlehnout útokům Satana, který jako „řvoucí lev“ loví ty, kdo jsou nezkušení. (1. Petra 5:8) S mnoha překážkami se samozřejmě musí vypořádávat křesťanští rodiče, kteří své děti chtějí vychovávat „v kázni a v Jehovově myšlenkovém usměrňování“. (Efezanům 6:4) Jak mohou rodiče svým dětem pomoci, aby z nich vyrostli zralí ctitelé Jehovy, schopní rozlišovat „mezi správným a nesprávným“? (Hebrejcům 5:14)

3. Proč je nezbytné, aby rodiče své děti školili a vedli, má-li být jejich výchova úspěšná?

3 „Pošetilost je svázána se srdcem chlapce,“ napsal moudrý král Šalomoun. (Přísloví 13:1; 22:15) Jestliže tuto pošetilost mají ze svého srdce mladí lidé odstranit, potřebují od svých rodičů láskyplné kárání. Takové kárání však mladí lidé nepřijímají vždy s nadšením. Rady často nesou nelibě, ať je dává kdokoli. Rodiče se tedy musí naučit ‚vychovávat chlapce podle cesty, která je pro něho‘. (Přísloví 22:6) Když děti takové ukázňování přijímají, může to pro ně znamenat život. (Přísloví 4:13) Je proto velmi důležité, aby rodiče věděli, co všechno výchova dětí obnáší.

Co patří k ukázňování

4. Jaký základní význam má slovo „ukázňování“ používané v Bibli?

4 Někteří rodiče mají strach, že budou obviněni z týrání — fyzického, slovního nebo citového —, a proto se kárání svých dětí vyhýbají. Takové obavy však nemusíme mít. Slovo „ukázňování“, jak je používáno v Bibli, neznamená žádné týrání nebo hrubost. Řecký výraz pro „ukázňování“ se vztahuje hlavně na poučování, vzdělávání, kárání a někdy na pevné, ale láskyplné trestání.

5. Proč je užitečné uvažovat o tom, jak Jehova jednal se svým lidem?

5 V poskytování takového ukázňování je dokonalým příkladem Jehova Bůh. Apoštol Pavel přirovnal Jehovu k lidskému otci a napsal: „Cožpak všichni rodiče nekárají své děti? ... Naši lidští otcové nás krátkou dobu kárají, a dělají to podle svého nejlepšího vědomí. Bůh nás ale kárá k našemu dobru, protože chce, abychom byli svatí.“ (Hebrejcům 12:7–10, Contemporary English Version) Ano, Jehova ukázňuje příslušníky svého lidu proto,  aby byli svatí neboli čistí. O ukázňování dětí se tedy jistě můžeme hodně naučit, když budeme uvažovat o tom, jak Jehova vychovává svůj lid. (5. Mojžíšova 32:4; Matouš 7:11; Efezanům 5:1)

Podněcující silou je láska

6. Proč může být pro rodiče náročné napodobovat Jehovovu lásku?

6 „Bůh je láska,“ napsal apoštol Jan. Když tedy Jehova vychovává svůj lid, je vždy podněcován láskou. (1. Jana 4:8; Přísloví 3:11, 12) Znamená to snad, že pro rodiče, kteří pociťují přirozenou náklonnost ke svým potomkům, bude snadné v tomto ohledu Jehovu napodobovat? Nemusí to tak být. Boží láska je založena na zásadách. A jeden znalec řečtiny poukazuje na to, že tato láska „ne vždy jde ruku v ruce s přirozenou náklonností“. Bůh není zaslepen sentimentalitou. Vždy bere v úvahu to, co je pro jeho lid nejlepší. (Izajáš 30:20; 48:17)

7, 8. (a) Jaký příklad v projevování lásky založené na zásadách dal Jehova, když jednal se svým lidem? (b) V jakých ohledech mohou rodiče napodobovat Jehovu, když svým dětem pomáhají, aby rozvíjely schopnost uplatňovat biblické zásady?

7 Uvažujme o tom, jak Jehova projevoval lásku, když jednal s Izraelity. Při popisu Jehovovy lásky k právě vzniklému izraelskému národu použil Mojžíš působivé přirovnání. Čteme: „Právě jako orel natřásá své hnízdo, plachtí nad svými opeřenými mláďaty, rozestírá křídla, bere je, nosí je na svých perutích, Jehova [Jákoba] sám vodil.“ (5. Mojžíšova 32:9, 11, 12) Když chce orlice naučit svá mláďata létat, „natřásá své hnízdo“, přičemž třepetá a mává svými křídly, aby mladé povzbudila k letu. Když z hnízda, které často leží na vysokém skalním útesu, ptáče nakonec vylétne, matka ‚nad ním plachtí‘. Pokud se zdá, že by mládě mohlo spadnout na zem, matka střemhlav slétne pod ně a nese ho „na svých perutích“. Podobným způsobem Jehova láskyplně pečoval o právě zrozený izraelský národ. Dal lidu mojžíšský Zákon. (Žalm 78:5–7) Bůh potom Izrael orlím zrakem sledoval a byl připraven pomoci, když se jeho lid dostal do problémů.

8 Jak mohou Jehovovu lásku napodobovat křesťanští rodiče? V prvé řadě musí své děti učit zásadám a měřítkům zapsaným v Božím slově. (5. Mojžíšova 6:4–9) Cílem je pomoci dětem, aby se naučily rozhodovat v souladu s biblickými zásadami. Láskyplní rodiče tak obrazně řečeno plachtí nad svými dětmi, a přitom sledují, jak děti uplatňují zásady, které se naučily. Jak děti dorůstají a postupně dostávají stále větší svobodu, starostliví rodiče jsou připraveni ‚střemhlav slétnout‘ a ‚nést děti na svých perutích‘, kdykoli hrozí nebezpečí. O jaké nebezpečí se může jednat?

9. Obzvláště před jakým nebezpečím se musí mít milující rodiče na pozoru? Znázorněte to.

9 Jehova Bůh varoval izraelský národ před následky špatného společenství. (4. Mojžíšova 25:1–18; Ezra 10:10–14) Stýkat se  s nevhodnými lidmi je obvyklým nebezpečím i dnes. (1. Korinťanům 15:33) Je dobré, když v tomto ohledu křesťanští rodiče Jehovu napodobují. Patnáctileté Lise se začal líbit chlapec, který měl jiné mravní a duchovní hodnoty než její rodina. „Rodiče si ihned všimli změny v mém postoji a začali si dělat starosti,“ vypráví Lisa. „Někdy mě kárali a jindy mě něžně povzbuzovali.“ Sedli si s Lisou a trpělivě jí naslouchali. Tak jí pomohli vypořádat se s tím, co považovali za příčinu problému — totiž s touhou být uznávána svými vrstevníky. *

Udržujte dobrou komunikaci

10. Ve kterých ohledech dal Jehova znamenitý příklad, pokud jde o komunikaci s Izraelity?

10 Mají-li rodiče vychovávat své děti úspěšně, musí se snažit, aby s nimi stále měli dobrou komunikaci. Jehova sice velmi dobře ví, co je v našem srdci, ale přesto nás vybízí, abychom s ním komunikovali. (1. Paralipomenon 28:9) Potom, co dal Izraelitům Zákon, pověřil Levity, aby je poučovali, a vysílal proroky, aby jim domlouvali a kárali je. Také projevoval ochotu naslouchat jejich modlitbám. (2. Paralipomenon 17:7–9; Žalm 65:2; Izajáš 1:1–3, 18–20; Jeremjáš 25:4; Galaťanům 3:22–24)

11. (a) Jak mohou rodiče podporovat dobrou komunikaci se svými dětmi? (b) Proč je důležité, aby rodiče byli dobrými posluchači, když se svými dětmi komunikují?

11 Jak mohou rodiče napodobovat Jehovu, když komunikují se svými dětmi? Především si na ně musí udělat čas. Rodiče by se také měli vyvarovat bezmyšlenkovitých, zesměšňujících poznámek, například: „To je všechno? Myslel jsem, že máš něco důležitého.“ Nebo: „To je ale hloupost.“ „A co čekáš? Vždyť jsi teprve dítě!“ (Přísloví 12:18) Pokud moudří rodiče chtějí své děti povzbudit ke sdílnosti, musí se snažit, aby sami byli dobrými posluchači. Rodiče, kteří přehlížejí své děti, když jsou malé, budou sami možná přehlíženi, až jejich děti budou starší. Jehova je kdykoli ochoten naslouchat svým ctitelům. Vždy dopřává sluchu těm, kdo se k němu pokorně obracejí v modlitbě. (Žalm 91:15; Jeremjáš 29:12; Lukáš 11:9–13)

12. Které vlastnosti rodičů mohou dětem usnadnit to, aby se na rodiče obracely?

12 Zamysleme se také nad tím, jak díky některým stránkám Boží osobnosti bylo pro Boží lid snazší kdykoli se na Jehovu obracet.  Například David, král starověkého Izraele měl cizoložný vztah k Bat-šebě, a tím se dopustil závažného hříchu. Protože byl nedokonalý člověk, dopustil se ve svém životě ještě dalších těžkých hříchů. Nikdy se však nepřestal obracet na Jehovu a nepřestal usilovat o to, aby mu Jehova odpustil a napravil ho. Je nepochybné, že díky Boží milující laskavosti bylo pro Davida snazší vrátit se k Jehovovi. (Žalm 103:8) Když rodiče projevují takové bohulibé vlastnosti, jako je soucit a milosrdenství, mohou pomoci udržet dobrou komunikaci i v případě, že se děti dopustí nějaké chyby. (Žalm 103:13; Malachiáš 3:17)

Buďte rozumní

13. Co znamená být rozumný?

13 Když rodiče svým dětem naslouchají, musí být rozumní a zrcadlit „moudrost shora“. (Jakub 3:17) „Ať se vaše rozumnost stane známou všem lidem,“ napsal apoštol Pavel. (Filipanům 4:5) Co to znamená být rozumný? Jedna definice řeckého slova překládaného jako „rozumný“ je „netrvat na liteře zákona“. Jak mohou být rodiče rozumní, když se zároveň mají držet pevných mravních a duchovních měřítek?

14. Jak Jehova projevil rozumnost při jednání s Lotem?

14 Znamenitým příkladem v rozumnosti je Jehova. (Žalm 10:17) Když vybízel Lota a jeho rodinu, aby odešli ze Sodomy, města odsouzeného k záhubě, Lot „otálel“. Později, když ho Jehovův anděl vybízel, aby unikl do hornatého kraje, Lot řekl: „Nejsem schopen uniknout do hornatého kraje... Prosím, toto město [Coar] je poblíž, abych tam uprchl, a je to maličkost. Smím tam, prosím, uniknout — což to není maličkost?“ Jak na to Jehova reagoval? Řekl: „Zde ti také projevím ohled do té míry, že nerozvrátím město, o kterém jsi mluvil.“ (1. Mojžíšova 19:16–21, 30) Jehova byl ochoten vyhovět Lotově prosbě. Ano, rodiče se musí držet měřítek, která Jehova Bůh dává ve svém Slově, Bibli. Přesto mohou vyhovět přání mladého člověka, pokud nebudou porušena biblická měřítka.

15, 16. Co se rodiče mohou naučit ze znázornění zapsaného u Izajáše 28:24, 25?

15 Být rozumný znamená mimo jiné připravit srdce dětí tak, že jsou ochotny přijímat rady. Izajáš přirovnal Jehovu k zemědělci a řekl: „Cožpak po celý den oráč orá, aby zasel semeno, kypří a vláčí svou zemskou půdu? Když uhladí její povrch, nerozhazuje pak šabrej a nerozsypává kmín a nemusí dát pšenici, proso a ječmen na ustanovené místo, a špaldu jako svou hranici?“ (Izajáš 28:24, 25)

16 Jehova „orá, aby zasel semeno“, a „kypří a vláčí svou zemskou půdu“. Tak připravuje srdce příslušníků svého lidu před tím, než je ukázní. Jak mohou při kárání svých dětí rodiče ‚orat‘ srdce svých potomků? Jeden otec Jehovu napodobil, když ukázňoval svého čtyřletého syna. Syn uhodil chlapce ze sousedství. Otec nejprve trpělivě vyslechl výmluvy svého syna. Potom, jako by chtěl ‚zorat‘ jeho srdce, vyprávěl příběh o malém chlapci, který zažíval strašlivé utrpení od jednoho násilníka. Když synek příběh vyslechl, prohlásil, že násilníka je nutné potrestat. Toto ‚orání‘ připravilo synovo srdce a ten pak mohl snadněji pochopit, že bít hocha ze sousedství je násilné jednání a že je to nesprávné. (2. Samuelova 12:1–14)

17. Jaké poučení v souvislosti s káráním mohou rodiče načerpat u Izajáše 28:26–29?

17 Izajáš přirovnal Jehovovo kárání také k jinému procesu používanému v zemědělství — k mlácení. Zemědělec používá k mlácení různé nástroje, a to podle toho, jak tvrdé jsou plevy. V případě jemného šabreje používá prut a v případě kmínu hůl. Ale na zrna s tvrdšími plevami používá sáně nebo kolo vozu. Přesto zemědělec nebude tvrdší semena mlátit tak, že by je rozdrtil. Podobně když Jehova chce odstranit něco nežádoucího u svého lidu, používá různé metody — podle toho, jaké jsou potřeby nebo okolnosti. Nikdy  není tyranský ani krutý. (Izajáš 28:26–29) Některé děti reagují, už když se rodiče jen přísně podívají, a ničeho jiného není zapotřebí. Jiné děti potřebují opakované připomínky a dalším možná musí rodiče domluvit přísněji. Rozumní rodiče budou dítě kárat v souladu s jeho individuálními potřebami.

Ať jsou rodinné rozhovory příjemné

18. Jak si mohou rodiče udělat čas na pravidelné rodinné studium Bible?

18 Jedním z nejlepších způsobů, jak poučovat děti, je pravidelné rodinné studium a každodenní rozhovor na základě Písma. Rodinné studium je nejúčinnější tehdy, když probíhá pravidelně. Je-li to ponecháno na náhodě nebo na okamžitém rozhodnutí, je pravděpodobné, že studium přinejmenším nebude příliš časté. Rodiče tedy pro něj musí ‚vykupovat čas‘. (Efezanům 5:15–17) Najít konkrétní dobu, která se bude hodit všem, může být problém. Otec jedné rodiny zjistil, že jak děti postupně rostou, je kvůli jejich rozdílnému rozvrhu stále obtížnější, aby se rodina sešla pohromadě. Členové rodiny však spolu byli vždy v ty večery, kdy se konala sborová shromáždění. Otec to tedy domluvil tak, že se rodinné studium konalo jeden z těchto večerů. To se osvědčilo. Všechny tři děti jsou nyní pokřtěnými služebníky Jehovy.

19. Jak mohou rodiče napodobovat Jehovu, když vedou rodinné studium?

19 Nestačí však jen prostudovat během studia nějakou biblickou látku. Izraelity, kteří se vrátili z vyhnanství, vyučoval Jehova prostřednictvím kněží. Ti Zákon ‚objasňovali a vkládali do něj smysl‘, a tak „poskytovali porozumění čteného“. (Nehemjáš 8:8) Jeden otec, který úspěšně pomohl všem svým sedmi dětem, aby milovaly Jehovu, vždy před rodinným studiem odešel do svého pokoje připravit se, aby látku přizpůsobil potřebám každého dítěte. Tak dosáhl toho, že pro děti bylo studium příjemné. Jeden z jeho dospělých synů vzpomíná: „Studium bylo vždy zábavné. Když nás rodiče zavolali na rodinné studium, a my byli zrovna venku a hráli si na hřišti s míčem, hned jsme nechali balon balonem a běželi domů studovat. Býval to jeden z nejpříjemnějších večerů v týdnu.“

20. O kterém možném problému při výchově dětí musíme ještě uvažovat?

 20 Žalmista prohlásil: „Pohleď, synové jsou dědictví od Jehovy; plod břicha je odměna.“ (Žalm 127:3) Výchova dětí vyžaduje čas a úsilí. Jestliže se jí však náležitě věnujeme, může to pro naše děti znamenat věčný život. To by byla opravdu znamenitá odměna. Horlivě tedy při výchově dětí napodobujme Jehovu. Přestože je rodičům svěřena odpovědnost, aby své děti ‚vychovávali v kázni a v Jehovově myšlenkovém usměrňování‘, není zaručeno, že to bude úspěšné. (Efezanům 6:4) I když je dítěti věnována ta nejlepší péče, může se stát vzpurným a přestat sloužit Jehovovi. Co pak? To bude námětem následujícího článku.

[Poznámka pod čarou]

^ 9. odst. Příběhy popisované v tomto a v následujícím článku jsou ze zemí, jejichž kultura je možná jiná než tam, kde žijete vy. Snažte se tedy pochopit příslušné zásady a uplatnit je ve svém prostředí.

Jak byste odpověděli?

• Jak mohou rodiče napodobovat Jehovovu lásku popsanou v 5. Mojžíšově 32:11, 12?

• Co jste se naučili z toho, jak Jehova komunikoval s Izraelity?

• Co se učíme z toho, jak Jehova vyslechl Lotovu prosbu?

• Jaké poučení pro kárání dětí jste si odnesli ze slov u Izajáše 28:24–29?

[Studijní otázky]

[Obrázek na straně 8 a 9]

Způsob, jakým Jehova vychovává svůj lid, přirovnal Mojžíš k tomu, jak orel zachází se svými mláďaty

[Obrázky na straně 10]

Rodiče si na své děti musí udělat čas

[Obrázek na straně 12]

„Býval to jeden z nejpříjemnějších večerů v týdnu“