Přejít k článku

Přejít na obsah

Stromy, které odolávají zubu času

Stromy, které odolávají zubu času

 Stromy, které odolávají zubu času

Skalní útes bychom patrně za ideální obydlí nepovažovali, zejména pokud leží vysoko v horách. Je zřejmé, že takové místo má určité nevýhody, ale některé vysokohorské stromy se na takových skalních stěnách houževnatě drží a statečně odolávají ledové zimě i letnímu suchu.

TYTO otužilé stromy obvykle nejsou tak majestátní jako jejich příbuzní z nížin. Mívají sukovité, pokroucené kmeny a bývají zakrnělé. Některé dokonce vypadají jako přírodní bonsaje, vytvarované a ořezané drsným podnebím a tím, že na místech, kde rostou, je jen málo půdy.

Očekávali bychom, že tyto stromy, které vytrvale rostou v těch nejnepříznivějších podmínkách, budou mít jen krátký život. Je to však právě naopak. Někteří znalci tvrdí, že jedna borovice osinatá, která roste v nadmořské výšce 3 000 metrů v kalifornském pohoří White Mountains a byla nazvána Metuzalém, je stará 4 700 let. Guinnessova kniha rekordů 1997 uvádí, že tento exemplář je nejstarším žijícím stromem na naší planetě. Edmund Schulman, který tyto staré stromy zkoumal, říká: „Borovice osinatá ... patrně přežívá právě díky nepříznivým okolnostem. Všechny starší exempláře [borovice], jež byly nalezeny v pohoří White Mountains, rostou ve výšce téměř 3 000 metrů v suché skalnaté pustině.“ Pan Schulman také zjistil, že nejstarší exempláře jiných druhů borovic rostou rovněž v drsných podmínkách.

Tyto stromy, jež jsou příkladem vytrvalosti, sice musí překonávat nepříznivé podmínky, ale přitom plně využívají dvou okolností, které jsou pro ně výhodné. Žijí na odlehlých místech, kde je málo vegetace, a proto jim nehrozí lesní požáry, které nejvíce ohrožují právě staré stromy. A jejich kořeny pronikají do skalní stěny tak hluboko, že by těmito stromy mohlo pohnout jedině zemětřesení.

 V Bibli jsou ke stromům přirovnáni Boží věrní služebníci. (Žalm 1:1–3; Jeremjáš 17:7, 8) Ti také možná čelí nepříznivým okolnostem, v nichž žijí. Pronásledování, chatrné zdraví nebo trýznivá bída, to vše může být těžkou zkouškou jejich víry, zejména pokud taková tíživá situace trvá řadu let. Ale jejich Stvořitel, který zkonstruoval stromy, jež mohou tak dobře odolávat nepříznivým podmínkám, ujišťuje své ctitele, že je bude podporovat. Těm, kdo zůstávají pevní, Bible slibuje: „Upevní vás, posilní vás.“ (1. Petra 5:9, 10)

‚Zachovávat pevný postoj, zůstat pevný nebo setrvat‘, to jsou významy řeckého slovesa, které se v Bibli často překládá slovesem ‚vytrvat‘. Stejně jako u vysokohorských stromů, i v našem případě je základní podmínkou vytrvalosti pevné zakořenění. Jestliže křesťané mají stát pevně, musí být zakořeněni v Ježíši Kristu. „Jak jste ... přijali Krista Ježíše, Pána,“ napsal apoštol Pavel, „choďte dále ve spojení s ním, zakořeněni a na něm vybudováni a upevněni ve víře, právě jak jste byli vyučováni, a překypujte vírou při díkůvzdání.“ (Kolosanům 2:6, 7)

Pavel si uvědomoval, že je nutné mít pevné duchovní kořeny. On sám zápolil s ‚ostnem v těle‘ a po celou dobu své služby vytrvale snášel kruté pronásledování. (2. Korinťanům 11:23–27; 12:7) Zjistil však, že díky Boží síle může pokračovat dál. Prohlásil: „Ke všemu mám sílu mocí toho, kdo mi sílu předává.“ (Filipanům 4:13)

Z příkladu apoštola Pavla je patrné, že to, zda křesťan úspěšně vytrvává, nezáleží na jeho příznivých podmínkách. Podobně jako vysokohorské stromy, které po celá staletí úspěšně odolávají bouřím, můžeme i my zachovávat pevný postoj, jestliže jsme pevně zakořeněni v Kristu a spoléháme se na sílu, kterou poskytuje Bůh. A pokud vytrváme až do konce, máme naději, že se na nás splní další Boží slib: „Dny mého lidu budou jako dny stromu.“ (Izajáš 65:22; Matouš 24:13)