Přejít k článku

Přejít na obsah

Posilujme svou důvěru v Jehovu

Posilujme svou důvěru v Jehovu

 Posilujme svou důvěru v Jehovu

Je zosnováno vražedné spiknutí. Všichni vysocí úředníci se poradili a navrhli nový zákon. Chtějí dosáhnout toho, aby uctívání, jež nemá státní schválení, bylo považováno za hrdelní zločin a aby byl popraven každý, kdo takové uctívání provádí.

PŘIPADÁ vám to známé? Dějiny jsou plné příkladů lidí, kteří se uchýlili k tomu, aby pod zdáním práva působili trápení. Za dnů proroka Daniela se věc popsaná v předcházejícím odstavci stala v Perské říši. Zákon, který vydal král Darius, stanovil, že „kdokoli během třiceti dnů předloží prosebnou žádost k nějakému bohu nebo člověku kromě [ke] ... králi, má být hozen do lví jámy“. (Daniel 6:7–9)

Jak se pod hrozbou smrti Daniel zachová? Bude dál důvěřovat svému Bohu Jehovovi, nebo se dopustí kompromisu a bude jednat podle králova příkazu? Zpráva nám říká: „Jakmile se ... Daniel dověděl, že psaní bylo podepsáno, vstoupil do svého domu, a když měl otevřená okna ve své nástřešní místnosti směrem k Jeruzalému, dokonce třikrát denně klekal na kolena a modlil se a předkládal chválu svému Bohu, jako to pravidelně dělal předtím.“ (Daniel 6:10) Zbývající část zprávy dobře známe. Daniel byl za svou víru hozen do lví jámy, ale Jehova ‚zacpal tlamy lvů‘ a svého věrného a oddaného služebníka zachránil. (Hebrejcům 11:33; Daniel 6:16–22)

 Čas pro sebezkoumání

Jehovovi služebníci dnes žijí v nepřátelském světě a jejich tělesné i duchovní zabezpečení je v mnoha směrech ohroženo. Když například v některých zemích vzplanula rasová nenávist, bylo mnoho svědků zabito. Na jiných místech se musí Jehovovi služebníci vyrovnávat s nedostatkem potravin, hospodářskými těžkostmi, přírodními katastrofami, vážnými nemocemi a jinými situacemi, které ohrožují život. Musí také čelit pronásledování, tlakům ve spojitosti se zaměstnáním a také různým druhům pokušení k nesprávnému jednání. To vše může ohrožovat jejich duchovní smýšlení. Velký Protivník, Satan, je skutečně rozhodnut zničit Jehovovy služebníky a použije k tomu všech dostupných prostředků. (1. Petra 5:8)

Co můžeme za takových okolností dělat? Je sice přirozené, že v ohrožení života pociťujeme strach, ale můžeme pamatovat na slova, jimiž nás utěšuje apoštol Pavel: „[Jehova] řekl: ‚Rozhodně tě neopustím, rozhodně tě ani nezanechám.‘ Takže můžeme být odvážní a říci: ‚Jehova je můj pomocník; nebudu se bát. Co mi může udělat člověk?‘“ (Hebrejcům 13:5, 6) Můžeme se spolehnout na to, že Jehova o svých služebnících smýšlí stejně i dnes. Jedna věc ovšem je tento Jehovův slib znát, ale něco docela jiného je být přesvědčen, že Jehova bude jednat v náš prospěch. Proto je nezbytně nutné, abychom prozkoumali základ, na němž naše důvěra v Jehovu spočívá, a abychom se ze všech sil vynasnažili tuto svou důvěru posilovat a udržovat. Jestliže to budeme dělat, „Boží pokoj, který převyšuje všechno myšlení, bude střežit [naše] srdce a [naše] myšlenkové síly prostřednictvím Krista Ježíše“. (Filipanům 4:7) Až potom opravdu přijdou zkoušky, budeme schopni jasně uvažovat a moudře jim čelit.

Základ pro důvěru v Jehovu

Jistě máme mnoho důvodů, proč můžeme našemu Stvořiteli Jehovovi důvěřovat. Především proto, že Jehova je milující Bůh, který se o své služebníky opravdově stará. V Bibli je zaznamenáno bezpočet případů, které ukazují, že Jehova o své služebníky láskyplně pečuje. O tom, jak Jehova jednal se svým vyvoleným lidem, s Izraelem, Mojžíš napsal: „Našel ho v zemi pustiny a v prázdné vyjící poušti. Začal ho obklopovat, aby se o něho postaral, aby ho bedlivě střežil jako zřítelnici svého oka.“ (5. Mojžíšova 32:10) Také v dnešní době se Jehova dobře stará o své služebníky, o celek i o jednotlivce. Když například měli někteří svědkové mimořádný nedostatek potravin během občanské války v Bosně, Jehova se postaral o to, aby věci, které tak nutně potřebovali, dostali díky odvážnému úsilí svých bratrů z Chorvatska a Rakouska, kteří riskovali život, aby dodali svým bratrům humanitární pomoc, i když bylo nutno projet mimořádně nebezpečným územím. *

Jehova Bůh je Všemohoucí, a proto je jistě schopen chránit své služebníky za všech okolností. (Izajáš 33:22; Zjevení 4:8) Ale i když Jehova dovolí, aby někteří z jeho služebníků prokázali svou věrnost až do smrti, přesto je podporuje a pomáhá jim, aby zachovali svou ryzost. Také je posiluje, aby až do konce zůstali pevní, radostní a klidní. Proto můžeme mít stejnou důvěru, jakou měl žalmista: „Bůh je pro nás útočištěm a silou, pomocí, která se pohotově najde v tísních. Proto se nebudeme bát, i když země podstoupí změnu a i když se hory odpotácejí do srdce ohromného moře.“ (Žalm 46:1, 2)

Bible také ukazuje, že Jehova je Bůh pravdy. To znamená, že vždy plní své sliby. Ano, Bible o něm říká, že je Bohem, „který nemůže lhát“. (Titovi 1:2) Jehova čas od času důrazně opakoval, že je ochoten své služebníky chránit a zachránit, a proto se můžeme plně spolehnout na to, že je nejen schopen, ale také připraven splnit své sliby. (Job 42:2)

 Jak můžeme svou důvěru posilovat

Ačkoli máme všechny důvody plně v Jehovu důvěřovat, nesmíme to považovat za samozřejmé. Svět všeobecně totiž v Boha téměř nevěří, a takový postoj by snadno mohl naši důvěru v Jehovu oslabit. Proto se musíme usilovně snažit svou důvěru upevňovat a udržet si ji. Jehova o tom velmi dobře ví a opatřil nám prostředky, abychom to mohli dělat.

Především opatřil Bibli jakožto své psané Slovo, v němž jsou zaznamenány mnohé skutky, které vykonal ve prospěch svých služebníků. Představte si, jak dalece se můžete spolehnout na někoho, koho znáte jen podle jména. Snad jen do jisté míry, pokud vůbec. Jestliže máte mít k někomu důvěru, musíte přece něco vědět o jeho způsobu jednání a o jeho skutcích. Když čteme a uvažujeme o biblických zprávách, které o takových věcech pojednávají, prohlubuje se naše poznání o Jehovovi a o jeho podivuhodných cestách, a my si pak stále více uvědomujeme, že je hoden naší důvěry. Naše důvěra v něj se tedy posiluje. Žalmista nám poskytl vynikající příklad, když ve vroucné modlitbě Bohu řekl: „Budu vzpomínat na zvyklosti Jah; budu totiž vzpomínat, jak obdivuhodně jsi jednal odedávna. A jistě budu rozjímat o vší tvé činnosti a budu se zabývat tvým jednáním.“ (Žalm 77:11, 12)

Kromě Bible máme také bohatý zdroj duchovního pokrmu v biblických publikacích, které vydává Jehovova organizace. Tyto publikace často mimo jiné obsahují působivé příběhy o novodobých Jehovových služebnících. Z těchto vyprávění je patrné, že Jehova byl schopen poskytnout jim pomoc a úlevu v zoufalých situacích, do nichž se dostali. Například Martin Poetzinger, který se později stal členem vedoucího sboru svědků Jehovových, kdysi těžce onemocněl, když sloužil jako průkopník v jedné evropské zemi daleko od své vlasti. Neměl peníze a žádný lékař nebyl ochoten ho ošetřovat. Jehova ho však neopustil. Nakonec byl navázán kontakt se starším konziliářem z místní nemocnice. Tento laskavý muž, který pevně věřil Bibli, se staral o bratra Poetzingera tak, jako by se staral o vlastního syna, a to zdarma. Když čteme takové osobní příběhy, může se naše důvěra v našeho nebeského Otce opravdu posílit.

Jinou neocenitelnou pomocí, kterou nám Jehova poskytuje, aby se posílila naše důvěra k němu, je drahocenná výsada v podobě modlitby. Apoštol Pavel nám láskyplně říká: „O nic nebuďte úzkostliví, ale ve všem dávejte své prosebné žádosti na vědomí Bohu modlitbou a úpěnlivou prosbou spolu s díkůvzdáním.“ (Filipanům 4:6) Výraz „ve všem“ může zahrnovat naše pocity, potřeby, obavy a starosti. Čím častěji a vroucněji se modlíme, tím pevnější bude naše důvěra v Jehovu.

Když byl Ježíš Kristus na zemi, šel někdy sám na osamělé místo, aby se nerušeně modlil. (Matouš 14:23; Marek 1:35) Před vážným rozhodováním strávil v modlitbě ke svému Otci dokonce celou noc. (Lukáš 6:12, 13) Proto nás nepřekvapuje, že Ježíš měl k Jehovovi tak pevnou důvěru, že byl schopen vydržet i tu nejkrutější zkoušku, jaká kdy někoho postihla. Poslední slova, která vyřkl na mučednickém kůlu, byla: „Otče, do tvých rukou svěřuji svého ducha.“ Z toho, jak se na svého Otce spoléhal, bylo patrné, že jeho důvěra k němu nezeslábla, i když Jehova nijak nezasáhl, aby ho zachránil. (Lukáš 23:46)

Ještě další prostředek, jímž můžeme budovat svou důvěru v Jehovu, je pravidelné společenství s těmi, kdo mu celým srdcem  důvěřují. Jehova svým ctitelům dal příkaz pravidelně se shromažďovat, aby se o něm víc dozvídali a navzájem se povzbuzovali. (5. Mojžíšova 31:12; Hebrejcům 10:24, 25) Takové společenství posilovalo jejich důvěru v něho a umožňovalo jim, aby vytrvali ve velkých zkouškách víry. V jedné africké zemi, ve které bylo kazatelské dílo zakázáno, byla svědkům Jehovovým odpírána policejní ochrana, nebyly jim vydávány cestovní doklady, nedostávali doklady o uzavření manželství a bylo jim odpíráno nemocniční ošetření a možnost pracovat. Když v jedné oblasti vypukla občanská válka, žilo 39 členů nejbližšího sboru včetně dětí asi čtyři měsíce pod nízkým mostem v pustině, aby unikli bombardování v jejich městě. Za takových mimořádně těžkých okolností jim každodenní rozhovory o biblickém textu a jiná shromáždění dodávala velkou sílu. Tak mohli toto utrpení vydržet, a jejich duchovní postoj zůstal přitom nedotčen. Tento případ jasně ukazuje, jak je nutné pravidelně se scházet s Jehovovým lidem.

Máme-li posilovat svou důvěru v Jehovu, musíme také zůstávat činní v díle, při němž kážeme o Království, a musíme být vždy připraveni dělit se o dobrou zprávu s druhými. To bylo jasně patrné z dojemného příběhu horlivé mladé zvěstovatelky, která žila v Kanadě a byla smrtelně nemocná — trpěla totiž leukemií. Přes svou těžkou nemoc se chtěla stát pravidelnou průkopnicí, to znamená, že chtěla být v celodobé službě. Když projevy její nemoci dočasně ustoupily, tato dívka se cítila natolik dobře, že mohla strávit jeden měsíc v pomocné průkopnické službě. Potom se její stav opět zhoršil a za několik měsíců zemřela. Zůstala však duchovně silná až do konce a ve své důvěře v Jehovu nikdy ani na okamžik nezakolísala. Její matka vzpomínala: „Až doposledka se více zajímala o druhé než o sebe. Povzbuzovala ostatní ke studiu Bible a říkala jim: ‚Budeme spolu v ráji.‘“

Svou důvěru v Jehovu musíme dokazovat

„Jako je tělo bez ducha mrtvé, tak je i víra bez skutků mrtvá.“ (Jakub 2:26) Jakubova slova, která se týkala víry v Boha, mohou platit také na důvěru v něho. Kdybychom o důvěře v Boha mluvili sebevíc, nemá to žádný význam, jestliže svou důvěru v něho nedáme najevo svými skutky. Abraham důvěřoval Jehovovi bezvýhradně a tuto důvěru dokazoval tím, že jeho příkazy bezpodmínečně poslouchal, a to až do té míry, že byl připraven obětovat svého syna Izáka. Díky této vynikající důvěře a poslušnosti se Abraham stal známým jako Jehovův přítel. (Hebrejcům 11:8–10, 17–19; Jakub 2:23)

Jestliže chceme projevovat důvěru v Jehovu, nemusíme čekat, až na nás přijde nějaká těžká zkouška. Ježíš řekl svým učedníkům: „Kdo je věrný v nejmenším, je věrný i v mnohém, a kdo je nespravedlivý v nejmenším, je nespravedlivý i v mnohém.“ (Lukáš 16:10) Měli bychom se učit důvěřovat v Jehovu při všem, co každý den děláme, a měli bychom ho poslouchat i ve věcech, které se mohou zdát nevýznamné. Když pozorujeme, jaké dobré výsledky naše poslušnost má, pak naše důvěra v našeho nebeského Otce sílí a my pak jsme schopni čelit i větším a těžším zkouškám.

Svět se blíží ke svému katastrofálnímu konci a Jehovův lid jistě bude muset čelit ještě dalším zkouškám a nebezpečným situacím. (Skutky 14:22; 2. Timoteovi 3:12) Jestliže si nyní vytváříme pevnou a bezvýhradnou důvěru v Jehovu, můžeme se těšit, že budeme žít v jeho slíbeném novém světě — buď tak, že přežijeme velké soužení, nebo díky vzkříšení. (2. Petra 3:13) Kéž se nám nikdy nestane, že bychom z nedostatku důvěry poškodili svůj drahocenný vztah k Jehovovi. Potom o nás bude moci být řečeno totéž, co bylo řečeno o Danielovi, když byl vyproštěn ze lví jámy: „Nenašlo se na něm vůbec žádné ublížení, protože důvěřoval ve svého Boha.“ (Daniel 6:23)

[Poznámka pod čarou]

^ 9. odst. Podrobnosti o tom jsou uvedeny ve Strážné věži z 1. listopadu 1994 na stranách 23–27.

[Obrázek na straně 9]

Když čteme vyprávění o věrných Jehovových služebnících, jakým byl Martin Poetzinger, sílí naše víra