Přejít k článku

Přejít na obsah

Jeho duchovní potřeby byly uspokojeny

Jeho duchovní potřeby byly uspokojeny

 Hlasatelé Království vyprávějí

Jeho duchovní potřeby byly uspokojeny

KYPR je ostrov ležící v severovýchodním cípu Středozemního moře. V biblických dobách byl proslulý svými nalezišti mědi a také znamenitým stavebním dřívím. Pavel a Barnabáš zde oznamovali dobrou zprávu o Království při své první misionářské cestě. (Skutky 13:4–12) Dobrá zpráva užitečným způsobem ovlivňuje život mnoha Kypřanů i dnes. Zcela jistě to dosvědčí Lukas, kterému je něco přes čtyřicet let. Vypráví:

„Narodil jsem se v rodině, kde nás bylo sedm dětí, a žili jsme tehdy na dobytkářské farmě. Už od dětství jsem velice rád četl. Mou nejoblíbenější knížkou bylo kapesní vydání Křesťanských řeckých písem. Když mi bylo deset let, vytvořili jsme si s několika kamarády malou skupinku a společně jsme studovali Bibli. Dlouho to však netrvalo, protože někteří starší lidé v naší vesnici nás označili za kacíře.

Později jsem studoval ve Spojených státech, a tam jsem se setkal s lidmi z nejrůznějších náboženství. Tím se ve mně znovu roznítila touha po duchovních věcech. Studiem různých náboženství jsem v univerzitní knihovně strávil mnoho dnů. Navštívil jsem také mnoho církví, ale duchovní uspokojení jsem přes veškeré své snahy nenašel.

Když jsem dostudoval, vrátil jsem se na Kypr a přijal jsem zaměstnání jako vedoucí lékařské laboratoře. Na mém pracovišti mě navštěvoval jeden postarší muž, který se jmenoval Antonis a byl svědkem Jehovovým. Jeho návštěvy však neunikly pozornosti řecké pravoslavné církve.

Zanedlouho mě navštívil jeden teolog a radil mi, abych se svědky Jehovovými nemluvil. Od dětství mi bylo vštěpováno, že řecká pravoslavná církev má pravdu, a proto jsem teologa poslechl a o Bibli jsem začal diskutovat s ním. S Antonisem jsem se přestal stýkat. Na Kypru jsem zašel také do mnoha klášterů. Cestoval jsem i do severního Řecka a navštívil jsem horu Áthos, která je považována za nejsvětější horu křesťanského pravoslavného světa. Odpovědi na své biblické otázky jsem však nedostal.

Potom jsem se modlil k Bohu, aby mi pomohl najít pravdu. Brzy nato za mnou opět na mé pracoviště přišel Antonis, a já jsem poznal, že tímto způsobem byla vyslyšena má modlitba. Přestal jsem tedy navštěvovat toho teologa a začal jsem studovat Bibli s Antonisem. Dále jsem dělal pokroky a v říjnu 1997 jsem symbolizoval své zasvěcení Jehovovi křtem ve vodě.

Manželka a naše dvě starší dcery, kterým bylo tehdy 14 a 10 let, mi zpočátku odporovaly. Ale mé dobré chování vedlo k tomu, že se moje manželka jednou rozhodla jít na shromáždění do sálu Království. Silně na ni zapůsobilo to, že svědkové Jehovovi byli tak milí a osobně jí věnovali pozornost. Obzvlášť hluboký dojem v ní zanechalo to, jak používají Bibli. Díky tomu ona i obě starší dcery souhlasily s tím, že s nimi svědkové Jehovovi povedou biblické studium. Představte si, jakou jsem měl radost, když v roce 1999 na sjezdu ‚Boží prorocké slovo‘ se všechny tři daly pokřtít!

Ano, hledal jsem pravdu a našel jsem ji. Společně s manželkou a našimi čtyřmi dětmi jsme dnes jako rodina sjednoceni v čistém uctívání Jehovy.“