Přejít k článku

Přejít na obsah

„Šťastný je člověk, který nalezl moudrost“

„Šťastný je člověk, který nalezl moudrost“

 „Šťastný je člověk, který nalezl moudrost“

BYL básníkem, architektem i králem. Jeho roční příjem obnášel v přepočtu přes 200 milionů dolarů, a byl tedy bohatší než kterýkoli jiný král na zemi. Tento muž se proslavil také svou moudrostí. Jedna královna, která ho navštívila, byla tak uchvácena, že prohlásila: „Pohleď, nepověděli mi ani polovinu. V moudrosti a blahobytu jsi předčil to, co se proslýchá, čemu jsem naslouchala.“ (1. Královská 10:4–9) Takové postavení měl starověký izraelský král Šalomoun.

Šalomoun měl bohatství i moudrost. Proto mohl spíše než kdo jiný posoudit, která z těchto dvou hodnot je opravdu nepostradatelná. Napsal: „Šťastný je člověk, který nalezl moudrost, a člověk, který získává rozlišovací schopnost, vždyť mít ji jako zisk je lepší než mít jako zisk stříbro, a mít ji jako výnos než samotné zlato. Je drahocennější než korály a všechna jiná tvá potěšení se jí nemohou vyrovnat.“ (Přísloví 3:13–15)

Kde však můžeme moudrost najít? Proč má větší hodnotu než zlato? Kterými poutavými rysy se vyznačuje? Na tyto otázky odpovídá vzrušujícím způsobem osmá kapitola biblické knihy Přísloví, kterou napsal Šalomoun. Moudrost je zde zosobněna, jako by mohla mluvit a jednat. A tak moudrost osobně ukazuje, v čem tkví její působivost a její hodnota.

„Stále hlasitě volá“

Osmá kapitola knihy Přísloví začíná řečnickou otázkou: „Což moudrost neustále nevolá a rozlišovací schopnost nevydává stále svůj hlas?“ * Ano, moudrost a rozlišovací schopnost neustále volají, ale dělají to úplně jinak než nemravná žena, která číhá na temných místech a šeptá svádivá slova do uší osamělého a nezkušeného mládence. (Přísloví 7:12) „Postavila se na vrcholku výšin, u cesty, na křižovatce vozových cest. Vedle bran, u ústí městečka, u vstupu do vchodů stále hlasitě volá.“ (Přísloví 8:1–3) Silný a odvážný hlas moudrosti je slyšet daleko široko na veřejných místech — u bran, na křižovatkách, u vchodů do města. Lidé mohou její hlas snadno slyšet a mohou na něj reagovat.

Sotva kdo může popřít, že Boží moudrost zaznamenaná v Božím inspirovaném slovu, v Bibli, je dostupná téměř každému člověku na zemi, každému, kdo po této moudrosti touží. „Bible je nejčtenější knihou v dějinách,“ uvádí se v díle The World Book Encyclopedia. Tato encyklopedie dodává: „Bylo rozšířeno více výtisků Bible než kterékoli jiné knihy. Byla také přeložena vícekrát a do většího počtu jazyků než kterákoli jiná kniha.“ Celá Bible nebo její části jsou k dispozici ve více než 2 100 jazycích a dialektech, takže alespoň některou část Bible může číst ve svém jazyce více než 90 procent lidí na zemi.

 Svědkové Jehovovi veřejně oznamují biblické poselství všude. Ve 235 zemích intenzivně káží dobrou zprávu o Božím Království a učí lidi o pravdách obsažených v Božím slovu. Každý z jejich dvou biblických časopisů je vydáván v průměrném nákladu přes 20 milionů výtisků, přičemž Strážná věž je vydávána ve 140 jazycích a Probuďte se! vychází v 83 jazycích. Je jisté, že moudrost hlasitě volá na veřejných místech!

„Můj hlas je k lidským synům“

Zosobněná moudrost začíná mluvit: „K vám, lidé, volám a můj hlas je k lidským synům. Porozumějte chytrosti, nezkušení; a porozumějte srdci, hlupáci.“ (Přísloví 8:4, 5)

Volání moudrosti je určeno všem. Moudrost k sobě zve všechny lidi. I nezkušení jsou zváni, aby získali chytrost neboli prozíravost, a pošetilí aby získali porozumění. Ano, svědkové Jehovovi jsou přesvědčeni o tom, že Bible je kniha pro všechny lidi, a proto se snaží povzbudit bez rozdílu každého, s kým se setkají, aby se do této knihy začetl a našel slova moudrosti, která v ní jsou.

‚Mé patro pronáší pravdu‘

Výzva, kterou moudrost předkládá, pokračuje slovy: „Naslouchejte, vždyť mluvím o nejpřednějších věcech a otvírám své rty k přímosti. Mé patro totiž pronáší tlumeným tónem pravdu; a ničemnost je pro mé rty něčím odporným. Všechny řeči mých úst jsou ve spravedlnosti. Není mezi nimi nic převráceného ani pokřiveného.“ Ano, poučení, které moudrost poskytuje, je vynikající, přímé, pravdivé a spravedlivé. Není v něm nic chybného ani převráceného. „Všechny [její řeči] jsou rovné pro toho, kdo má rozlišovací schopnost, a přímé pro ty, kdo nalézají poznání.“ (Přísloví 8:6–9)

Je vhodné, že moudrost naléhavě volá: „Přijímejte mé ukázňování, a ne stříbro, a poznání raději než vybrané zlato.“ Tato naléhavá žádost je rozumná, „vždyť moudrost je lepší než korály, a všechna jiná potěšení se jí nemohou vyrovnat“. (Přísloví 8:10, 11) Ale proč? Co je příčinou toho, že moudrost je cennější než bohatství?

„Mé plody jsou lepší než zlato“

Dary, které moudrost udílí svým posluchačům, jsou drahocennější než zlato, stříbro i korály. O tom, co jsou tyto dary, moudrost říká: „Já, moudrost, přebývám s chytrostí a nalézám i poznání o schopnostech přemýšlet. Bázeň před Jehovou znamená nenávidět špatné. Sebevyvyšování a pýchu a špatnou cestu a zvrácená ústa nenávidím.“ (Přísloví 8:12, 13)

Moudrost poskytuje svému vlastníkovi chytrost a schopnosti přemýšlet. Ten, kdo má zbožnou moudrost, má také úctu k Bohu a bázeň před ním, protože „bázeň před Jehovou je počátek moudrosti“. (Přísloví 9:10) Takový člověk tedy nenávidí to, co nenávidí Jehova. Domýšlivost, vyzývavost, nemravné  chování a zvrácené řeči jsou mu velmi vzdálené. Nenávidí to, co je špatné, a tento postoj ho chrání před zhoubným vlivem moci. Je opravdu důležité, aby ti, kdo mají v křesťanském sboru odpovědné postavení, a také ti, kdo jsou v postavení hlavy rodiny, hledali moudrost!

„Mám radu a praktickou moudrost,“ říká moudrost dále. „Já — porozumění; mám moc. Mnou stále vládnou králové, a vysocí úředníci stále vydávají výnos o spravedlnosti. Mnou knížata stále panují jako knížata, a urození všichni soudí ve spravedlnosti.“ (Přísloví 8:14–16) K plodům moudrosti patří pochopení, porozumění a moc — tedy vlastnosti, které velmi potřebují panovníci, vysocí úředníci a lidé ve vysokém postavení. Moudrost je nepostradatelná pro ty, kdo ve svém postavení mají určitou moc, a pro ty, kdo druhým poskytují rady.

Pravá moudrost je snadno dostupná všem, ale ne každý ji nachází. Někteří lidé ji zavrhují nebo se jí vyhýbají, i když ji mají na dosah ruky. „Ty, kdo mě milují, sama miluji, a ti, kdo mě hledají, ti mě nalézají.“ (Přísloví 8:17) Moudrost je dostupná pouze pro ty, kdo ji opravdově hledají.

Cesty moudrosti jsou přímé a spravedlivé. Moudrost odměňuje ty, kdo ji hledají. Moudrost říká: „Bohatství i sláva jsou u mne, dědičné hodnoty a spravedlnost. Mé plody jsou lepší než zlato, dokonce než přečištěné zlato, a můj výnos než vybrané stříbro. Stezkou spravedlnosti kráčím, středem vozových cest soudu, abych způsobila, že ti, kdo mě milují, vezmou do vlastnictví podstatu; a jejich zásobárny udržuji plné.“ (Přísloví 8:18–21)

K darům, které moudrost poskytuje, patří vynikající vlastnosti a rysy, jako je prozíravost, schopnost přemýšlet, pokora, pochopení, praktická moudrost a porozumění, ale také bohatství a čest. Moudrý člověk může docela dobře získat bohatství spravedlivými prostředky a duchovně se mu bude dobře dařit. (3. Jana 2) Moudrost také člověku přináší čest. Navíc z toho, co získává, cítí uspokojení, a má vnitřní klid a čisté svědomí před Bohem. Ano, šťastný je ten, kdo nalezl moudrost. Plody moudrosti jsou rozhodně lepší než přečištěné zlato a než vybrané stříbro.

Žijeme v materialistickém světě, v němž se zdůrazňuje získávání bohatství všemi prostředky a za každou cenu, a tato rada je tedy pro nás opravdu aktuální. Nikdy nezapomeňme na to, jakou hodnotu má moudrost, a nikdy se neuchylujme k nespravedlivým prostředkům, abychom získali bohatství. Ať se nám proto nikdy nestane, že bychom z pouhé touhy po bohatství zanedbávali právě ta opatření, při nichž se vštěpuje moudrost — že bychom zanedbávali naše křesťanská shromáždění a naše osobní studium  Bible a publikací, jež opatřuje „věrný a rozvážný otrok“. (Matouš 24:45–47)

„Byla jsem nastolena od neurčitého času“

Zosobnění moudrosti, které nacházíme v osmé kapitole knihy Přísloví, není pouhým nástrojem k vysvětlení charakteristických rysů nějaké abstraktní vlastnosti. Symbolicky se toto označení vztahuje také na Jehovovo nejdůležitější stvoření. Moudrost dále říká: „Sám Jehova mne vytvořil jako počátek své cesty, jako nejranější ze svých dávných počinů. Byla jsem nastolena od neurčitého času, od počátku, od časů ranějších než země. Když nebyly žádné vodní hlubiny, byla jsem zrozena jako v porodních bolestech, když nebyla žádná zřídla obtěžkaná vodou. Ještě než byly usazeny hory, dříve než pahorky jsem byla zrozena jako v porodních bolestech, když ještě neudělal zemi a otevřené prostory a první část prašných spoust úrodné země.“ (Přísloví 8:22–26)

Tento popis zosobněné moudrosti opravdu dobře odpovídá výrokům, které se v Písmu vztahují na „Slovo“. „Na počátku bylo Slovo,“ napsal apoštol Jan, „a Slovo bylo u Boha a Slovo bylo bohem.“ (Jan 1:1) Zosobněná moudrost obrazně představuje Božího Syna, Ježíše Krista, v jeho předlidské existenci. *

Ježíš Kristus je „prvorozeným všeho stvoření, protože jeho prostřednictvím byly stvořeny všechny ostatní věci v nebesích a na zemi, věci viditelné a věci neviditelné“. (Kolosanům 1:15, 16) „Když [Jehova] připravoval nebesa, byla jsem tu; když vydal výnos o kruhu na hladině vodní hlubiny, když zpevňoval velké množství oblaků nahoře, když zesiloval prameny vodní hlubiny, když vydal moři svůj výnos, aby vody nepřekračovaly jeho nařízení, když vydal výnos o základech země, tehdy jsem se stala vedle něho mistrem v díle a stala jsem se tím, co on měl den co den zvláště rád, a neustále jsem se před ním radovala, radovala jsem se z úrodné půdy jeho země a věci, které jsem měla ráda, byly u lidských synů.“ (Přísloví 8:27–31) Jehovův prvorozený Syn tam byl vedle svého Otce — vedle jedinečného Stvořitele nebes a země — a aktivně s ním spolupracoval. Když Jehova Bůh stvořil prvního člověka, na tomto projektu s ním spolupracoval jeho Syn jako Mistr v díle. (1. Mojžíšova 1:26) Není divu, že se Boží Syn tak velice zajímá o lidstvo, a že je má dokonce rád!

„Šťastný je člověk, který mi naslouchá“

Boží Syn jakožto zosobněná moudrost říká: „Nyní mi, synové, naslouchejte; ano, šťastní jsou ti, kdo se drží právě mých cest. Naslouchejte ukázňování a zmoudřete a neprojevujte žádnou nedbalost. Šťastný je člověk, který mi naslouchá tak, že den co den zůstává bdělý u mých dveří, že dává pozor u sloupů mých vchodů. Vždyť ten, kdo nalézá mne, jistě nalezne život a získá dobrou vůli od Jehovy. Ale ten, kdo mě opomíjí, činí násilí své duši; všichni, kdo mě prudce nenávidí, ti opravdu milují smrt.“ (Přísloví 8:32–36)

Ježíš Kristus je skutečně ztělesněním Boží moudrosti. „V něm jsou pečlivě skryty všechny poklady moudrosti a poznání.“ (Kolosanům 2:3) Velmi bedlivě mu tedy naslouchejme a věrně následujme jeho šlépěje. (1. Petra 2:21) Kdybychom ho zavrhovali, činili bychom tím násilí své duši a milovali bychom smrt, protože „v žádném jiném není záchrana“. (Skutky 4:12) Skutečně tedy přijměme Ježíše jako toho, skrze koho Bůh učinil opatření pro naši záchranu. (Matouš 20:28; Jan 3:16) Potom budeme prožívat štěstí, které vyplývá z té skutečnosti, že člověk ‚nalézá život a získává dobrou vůli od Jehovy‘.

[Poznámky pod čarou]

^ 6. odst. Hebrejské slovo přeložené slovem „moudrost“ je ženského rodu. Proto některé překlady používají v souvislosti s moudrostí ženský rod.

^ 25. odst. Skutečnost, že hebrejské slovo, které znamená „moudrost“, je vždy v ženském rodu, není v rozporu s tím, že je moudrost použita tak, že představuje Božího Syna. Řecké slovo, které je ve výroku „Bůh je láska“ uvedeno pro slovo „láska“, je také ženského rodu. (1. Jana 4:8) A přece je použito tak, že se vztahuje na Boha.

[Obrázky na straně 26]

Pro ty, kdo mají odpovědné postavení, je moudrost nepostradatelná

[Obrázky na straně 27]

Nezanedbávejte opatření, která vštěpují moudrost