Přejít k článku

Přejít na obsah

Jehovův den soudu je blízko!

Jehovův den soudu je blízko!

 Jehovův den soudu je blízko!

„Jehovův velký den je blízko. Je blízko a velice spěchá.“ (SEFANJÁŠ 1:14)

1. Jaké varování Bůh pronesl prostřednictvím Sefanjáše?

JEHOVA BŮH se chystá zasáhnout proti ničemným. Poslouchejte! Takto zní jeho varování: „Skoncuji s pozemským člověkem... Odříznu lidstvo z povrchu zemské půdy.“ (Sefanjáš 1:3) Tato slova Svrchovaného Pána Jehovy byla pronesena prostřednictvím jeho proroka Sefanjáše, který byl možná prapravnukem věrného krále Ezekjáše. Uvedené prohlášení, jež zaznělo za dnů dobrého krále Josijáše, nevěstilo pro ničemné, kteří sídlili v judské zemi, nic dobrého.

2. Proč Josijášovy kroky nezabránily příchodu Jehovova dne soudu?

2 Sefanjášovo prorokování nepochybně přispělo k tomu, že si mladý král Josijáš ještě více uvědomil potřebu odstranit z Judy nečisté uctívání. Král však svými kroky, které podnikl při očišťování země od falešného náboženství, neodstranil veškerou ničemnost mezi lidmi ani neusmířil hříchy svého děda, krále Manasseho, jenž „naplnil Jeruzalém nevinnou krví“. (2. Královská 24:3, 4; 2. Paralipomenon 34:3) Bylo tedy jisté, že Jehovův den soudu přijde.

3. Jak si můžeme být jisti, že je možné přežít „den Jehovova hněvu“?

3 Tento bázeň vzbuzující den však mají někteří lidé přežít. Boží prorok tudíž vybízel: „Než ustanovení něco zrodí, než den pomine právě jako plevy, než na vás přijde Jehovův hořící hněv, než na vás přijde den Jehovova hněvu, hledejte Jehovu, všichni mírní země, kteří jste prováděli Jeho vlastní soudcovské rozhodnutí. Hledejte spravedlnost, hledejte mírnost. Pravděpodobně se budete moci skrýt v den Jehovova hněvu.“ (Sefanjáš 2:2, 3) Naději na přežití Jehovova dne soudu mějme na paměti, až budeme zkoumat biblickou knihu Sefanjáš. Byla napsána v Judě před rokem 648 př. n. l. a je součástí Božího ‚prorockého slova‘, kterému bychom všichni měli věnovat bedlivou pozornost. (2. Petra 1:19)

Jehovova ruka je vztažena

4, 5. Jakým způsobem se slova ze Sefanjáše 1:1–3 splnila na ničemných v Judě?

4 „Jehovovo slovo“ k Sefanjášovi začíná varováním, které už bylo citováno. Bůh prohlašuje: „‚Zcela jistě skoncuji se vším na povrchu zemské půdy,‘ je Jehovův výrok. ‚Skoncuji s pozemským člověkem a zvířetem. Skoncuji s nebeským létajícím tvorem a mořskými rybami a kameny klopýtání spolu s ničemnými; a odříznu lidstvo z povrchu zemské půdy,‘ je Jehovův výrok.“ (Sefanjáš 1:1–3)

5 Ano, Jehova se chystal ukončit bezmeznou ničemnost v judské zemi. Koho však použije, aby ‚skoncoval se vším na povrchu zemské půdy‘? Sefanjáš prorokuje patrně na počátku vlády krále Josijáše, která začala v roce 659 př. n. l., a proto se tato prorocká slova splňují v roce 607 př. n. l., kdy Babylóňané pustoší Judu a její hlavní město Jeruzalém.  Tehdy bylo ‚skoncováno‘ s ničemnými v Judě.

6–8. Co bylo předpověděno u Sefanjáše 1:4–6 a jak se toto proroctví splnilo ve starověké Judě?

6 Sefanjáše 1:4–6 je předpověděno, jak Bůh zasáhne proti těm, kdo se podílejí na falešném uctívání: „Vztáhnu ruku proti Judovi a proti všem obyvatelům Jeruzaléma a odříznu z tohoto místa ty, kdo zbývají Baalovi, jméno kněží cizozemských bohů spolu s kněžími, a ty, kdo se na střechách klanějí nebeskému vojsku, a ty, kdo se klanějí a skládají přísahy Jehovovi a skládají přísahy při Malkamovi; a ty, kdo ustupují od následování Jehovy a kdo Jehovu nehledali a nedotazovali se ho.“

7 Jehova vztáhl ruku proti judskému lidu a proti Jeruzalému. Byl rozhodnut odříznout ty, kdo uctívají kananejského boha plodnosti Baala. Jménem Baal byla označována různá místní božstva, protože jejich ctitelé se o nich domnívali, že vlastní konkrétní místa a mají na ně vliv. Například Moabci a Midianité uctívali Baala na hoře Peor. (4. Mojžíšova 25:1, 3, 6) V celé Judě Jehova odřízne Baalovy kněze a také nevěrné levitské kněze, kteří porušují Boží zákon, protože se k nim přidávají. (2. Mojžíšova 20:2, 3)

8 Bůh rovněž odřízne ty, kdo se „klanějí nebeskému vojsku“, což jsou zjevně lidé, kteří se věnují astrologii a uctívají slunce. (2. Královská 23:11; Jeremjáš 19:13; 32:29) Bůh dá průchod své zlobě i vůči těm, kdo se snaží směšovat pravé uctívání s falešným náboženstvím, a to tak, že ‚skládají přísahy jak Jehovovi, tak při Malkamovi‘. Malkam je možná jiné označení pro Moleka, hlavního boha Ammonitů. K uctívání Moleka patřilo také obětování dětí. (1. Královská 11:5; Jeremjáš 32:35)

Konec křesťanstva je blízko

9. (a) Jakou vinu nese křesťanstvo? (b) Co bychom na rozdíl od nevěrných Judejců měli být odhodláni dělat?

9 To všechno nám může velmi připomínat křesťanstvo, které hluboce zabředlo do falešného uctívání a astrologie. Křesťanstvo také sehrálo skutečně odpornou úlohu při obětování milionů životů na oltáři válčení, a to za podpory duchovenstva. Kéž se nikdy nepodobáme nevěrným Judejcům, kteří ‚ustupovali od následování Jehovy‘, protože se stali lhostejnými a již po Jehovovi nepátrali ani nehledali jeho vedení. Kéž si ve vztahu k Bohu naopak zachováme ryzost.

10. Jak byste vysvětlili prorocký význam Sefanjáše 1:7?

10 Další prorokova slova se hodí jak na judské provinilce, tak i na ničemné lidi  v dnešní době. Sefanjáš 1:7 říká: „Mlčte před Svrchovaným Pánem Jehovou; vždyť Jehovův den je blízko, vždyť Jehova připravil oběť; posvětil své pozvané.“ Těmito ‚pozvanými‘ byli nepochybně chaldejští nepřátelé Judy. ‚Obětí‘ byla samotná Juda se svým hlavním městem. Sefanjáš tak oznámil Boží záměr zničit Jeruzalém, ale toto proroctví zároveň poukazovalo na zničení křesťanstva. Vzhledem k tomu, že Boží den soudu je dnes tak blízko, celý svět by měl ‚mlčet před Svrchovaným Pánem Jehovou‘ a měl by si vyslechnout, co Jehova říká prostřednictvím ‚malého stáda‘ Ježíšových pomazaných následovníků a jejich druhů, Ježíšových ‚jiných ovcí‘. (Lukáš 12:32; Jan 10:16) Zničení čeká všechny ty, kdo nebudou naslouchat a kdo se tak staví proti vládě Božího Království. (Žalm 2:1, 2)

Brzy nastane den kvílení

11. Co je v zásadě vyjádřeno u Sefanjáše 1:8–11?

11 O Jehovově dni Sefanjáš 1:8–11 dále píše: „‚V den Jehovovy oběti se stane, že budu věnovat pozornost knížatům a královým synům a všem, kdo nosí cizokrajné ošacení. A budu věnovat pozornost každému, kdo toho dne bude stoupat na plošinu, těm, kdo plní dům svých pánů násilím a podvodem. A toho dne nastane,‘ je Jehovův výrok, ‚zvuk křiku od Rybné brány a kvílení z druhé čtvrti a veliký třeskot z pahorků. Kvílejte, obyvatelé Makteše, vždyť všichni lidé, kteří jsou obchodníky, byli umlčeni; všichni, kdo odvažují stříbro, byli odříznuti.‘“

12. V jakém smyslu někteří lidé „nosí cizokrajné ošacení“?

12 Po králi Josijášovi má na trůn nastoupit Jehoachaz, Jehojakim a Jehojakin. Potom přijde Sedekjášova vláda poznamenaná zničením Jeruzaléma. Někteří lidé, přestože stáli tváří v tvář tomuto neštěstí, zjevně usilovali o to, aby byli přijatelní pro okolní národy, a proto ‚nosili cizokrajné ošacení‘. I dnes mnozí lidé dávají různými způsoby najevo, že nepatří k Jehovově organizaci. Vzhledem k tomu, že jsou prokazatelně součástí Satanovy organizace, budou potrestáni.

13. Co se v souladu se Sefanjášovým proroctvím mělo stát po útoku Babylóňanů na Jeruzalém?

13 ‚Ten den‘, kdy bude zúčtováno s Judou, odpovídá dnu, v němž Jehova vykoná rozsudek nad svými nepřáteli, ukončí ničemnost a prokáže svou svrchovanost. Až Babylóňané zaútočí na Jeruzalém, vyjde křik od Rybné brány. Ta je tak pojmenována možná proto, že ležela blízko tržiště s rybami. (Nehemjáš 13:16) Babylónské hordy vstoupí do části města, které se říkalo druhá čtvrť, a vyjádření „třeskot z pahorků“ může označovat právě zvuk blížících se Chaldejců. Obyvatelé Makteše, což je možná horní úsek údolí Tyropeon, budou ‚kvílet‘. Proč? Protože tam přestane obchodování, tedy i obchodování těch, „kdo odvažují stříbro“.

14. Jak důkladně Jehova prozkoumá ty, kdo tvrdí, že ho uctívají?

14 Jak důkladně Jehova prozkoumá ty, kdo tvrdí, že ho uctívají? Proroctví pokračuje: „Stane se v tom čase, že pečlivě prohledám Jeruzalém s lampami, a budu věnovat pozornost mužům, kteří tuhnou nad svou sedlinou a kteří si v srdci říkají: ‚Jehova neučiní dobré, a neučiní špatné.‘ A jejich jmění bude k plenění a jejich domy budou opuštěným úhorem. A vystavějí domy, ale nebudou je obývat; a vysázejí vinice, ale víno z nich pít nebudou.“ (Sefanjáš 1:12, 13)

15. (a) Co se mělo stát odpadlým kněžím v Jeruzalémě? (b) Co čeká ty, kdo se v dnešní době věnují falešnému náboženství?

15 Odpadlí jeruzalémští kněží směšovali uctívání Jehovy s falešným náboženstvím. Domnívali se sice, že jsou v bezpečí, ale Bůh je vyhledá s jasnými lampami, které prozáří duchovní temnotu, do níž se uchýlili. Žádný z nich neunikne před ohlašováním  Božího rozsudku, ani před jeho vykonáním. Tito samolibí odpadlíci se usadili podobně, jako se usazuje sedlina na dně vinného sudu. Nechtěli být rušeni žádným ohlašováním toho, že Bůh zasáhne do lidských záležitostí, ale samotnému vykonání Božího rozsudku neuniknou. A stejně ani dnes neuniknou ti lidé, kteří se věnují falešnému náboženství. Patří k nim členové křesťanstva a ti, kdo odpadli od Jehovova uctívání. Popírají to, že žijeme v „posledních dnech“, a ve svém srdci říkají: „Jehova neučiní dobré, a neučiní špatné.“ To se ovšem velmi mýlí! (2. Timoteovi 3:1–5; 2. Petra 3:3, 4, 10)

16. Co se mělo stát po vykonání Božího rozsudku nad Judou a jak by nás poznání o tom mělo ovlivnit?

16 Judští odpadlíci byli varováni, že Babylóňané vyplení jejich bohatství, nechají jejich domy opuštěné a vezmou ovoce jejich vinic. Až bude nad Judou vykonán Boží rozsudek, hmotné věci nebudou k ničemu. Totéž platí i o Jehovově dni soudu, který přijde na současný systém věcí. Kéž si tedy zachováváme duchovní náhled na věci a ‚střádáme si poklady v nebi‘ tak, že stále dáváme službu Jehovovi na první místo ve svém životě. (Matouš 6:19–21, 33)

„Jehovův velký den je blízko“

17. Jak blízko je podle slov u Sefanjáše 1:14–16 Jehovův den soudu?

17 Jak blízko je Jehovův den soudu? Podle slov u Sefanjáše 1:14–16 nás Bůh ujišťuje: „Jehovův velký den je blízko. Je blízko a velice spěchá. Zvuk Jehovova dne je hořký. Silný muž tam vydává výkřik. Ten den je dnem rozlícení, dnem tísně a mučivé úzkosti, dnem bouře a zpustošení, dnem tmy a temnosti, dnem mraků a husté temnoty, dnem rohu a poplašného signálu proti opevněným městům a proti vysokým nárožním věžím.“

18. Proč bychom si neměli myslet, že Jehovův den soudu přijde až ve vzdálené budoucnosti?

18 Hříšní judští kněží, knížata i lid byli varováni, že „Jehovův velký den je blízko“. ‚Jehovův den přijde na Judu s velikým spěchem.‘ Ať si ani dnes nikdo nemyslí, že vykonání Jehovova rozsudku nad ničemnými přijde až ve vzdálené budoucnosti. Naopak, stejně jako Bůh rychle zasáhl  v Judě, ‚uspíší‘ i svůj den vykonání rozsudku. (Zjevení 16:14, 16) Pro všechny ty, kdo přehlížejí varování, která Jehova dává prostřednictvím svých svědků, a kdo se nepřipojují k pravému uctívání, to bude hořké období.

19, 20. (a) Čím se mimo jiné vyznačovalo vykonání Boží zloby nad Judou a Jeruzalémem? (b) Které otázky vznikají v souvislosti se selektivním ničivým zásahem, který čeká tento systém věcí?

19 Vykonání Boží zloby nad Judou a Jeruzalémem bylo „dnem tísně a mučivé úzkosti“. Babylónská útočící vojska způsobila obyvatelům Judy mnoho utrpení, mimo jiné i duševní mučivou úzkost tváří v tvář smrti a zničení. Tento ‚den bouře a zpustošení‘ byl dnem tmy, mraků a husté temnoty, a to možná nejen v obrazném smyslu, nýbrž i doslova, protože v té době byl všude dým a krveprolití. Byl to ‚den rohu a poplašného signálu‘, ale varování zaznívala marně.

20 Když Babylóňané se svými obléhacími berany bořili ‚vysoké nárožní věže‘, byli jeruzalémští strážní bezmocní. Podobně i opevnění současného ničemného systému věcí budou neúčinná proti výzbroji, kterou má Bůh ve svém nebeském arzenálu a kterou použije selektivně při svém ničivém zásahu. Doufáte, že budete ušetřeni? Zaujali jste pevný postoj na straně Jehovy, který ‚střeží všechny, kdo ho milují, ale který všechny ničemné vyhladí‘? (Žalm 145:20)

21, 22. Jak se v dnešní době splní slova u Sefanjáše 1:17, 18?

21 Den soudu předpověděný u Sefanjáše 1:17, 18 bude opravdu hrozný. Jehova Bůh říká: „Způsobím lidstvu tíseň a jistě budou chodit jako slepci; protože hřešili proti Jehovovi. A jejich krev bude vskutku vylita jako prach a jejich útroby jako hnůj. Ani jejich stříbro, ani jejich zlato je nebude moci osvobodit v den Jehovova rozlícení; ale ohněm jeho horlivosti bude pohlcena celá země, protože provede vyhubení, opravdu strašné, všech obyvatel země.“

 22 Stejně jako v době Sefanjáše, Jehova brzy způsobí tíseň ‚všem obyvatelům země‘, těm, kdo odmítají uposlechnout varování. Jelikož tito lidé hřeší proti Bohu, budou bezcílně bloudit, bezmocní jako slepci, a nebudou schopni najít záchranu. Během Jehovova dne soudu jejich krev „bude vskutku vylita jako prach“, jako něco bezcenného. Jejich konec bude opravdu potupný, protože těla — dokonce vnitřnosti — těchto ničemných lidí Bůh rozhází po zemi „jako hnůj“.

23. Jakou naději předkládá Sefanjášovo proroctví, přestože „v den Jehovova rozlícení“ provinilci neuniknou?

23 Ty, kdo bojují proti Bohu a proti jeho lidu, nemůže vůbec nikdo zachránit. Judské provinilce nemohlo osvobodit ani stříbro, ani zlato, a stejně tak ani křesťanstvu a ostatním prvkům tohoto ničemného systému neposkytne nahromaděné bohatství ani úplatky žádnou ochranu či únik „v den Jehovova rozlícení“. V tomto rozhodujícím dnu bude ‚celá země pohlcena‘ ohněm Boží horlivosti, až Jehova Bůh vyhladí všechny ničemné. Díky své víře v Boží prorocké slovo jsme nezlomně přesvědčeni, že dnes žijeme hluboko ‚v čase konce‘. (Daniel 12:4) Jehovův den soudu je blízko a Jehova brzy vykoná pomstu na svých nepřátelích. Nicméně Sefanjášovo proroctví předkládá naději na vysvobození. Co tedy musíme udělat, abychom se skryli v den Jehovova hněvu?

Jak byste odpověděli?

• Jak se Sefanjášovo proroctví splnilo na Judě a Jeruzalému?

• Co čeká křesťanstvo a všechny ničemné lidi v dnešní době?

• Proč bychom si neměli myslet, že Jehovův den soudu přijde ve vzdálené budoucnosti?

[Studijní otázky]

[Obrázek na straně 13]

Sefanjáš odvážně ohlašoval, že Jehovův den soudu je blízko

[Podpisek]

Ze Self-Pronouncing Edition of the Holy Bible, obsahující King James Version a Revised Version

[Obrázek na straně 15]

Na Judu a Jeruzalém přišel Jehovův den z rukou Babylóňanů v roce 607 př. n. l.

[Obrázek na straně 16]

Doufáte, že budete ušetřeni, až Jehova odstraní ničemné?