Přejít k článku

Přejít na obsah

„Mistrovský projekt“

„Mistrovský projekt“

 Stůjte úplní a s pevným přesvědčením

„Mistrovský projekt“

SVĚDKOVÉ Jehovovi se již od počátečního období svých novodobých dějin intenzivně zajímají o jedno z proroctví Ježíše Krista: „Tato dobrá zpráva o království se bude kázat po celé obydlené zemi na svědectví všem národům; a potom přijde konec.“ (Matouš 24:14) Když se blížil rok 1914 — počátek ‚posledních dnů‘ —, upřímní badatelé Bible na základě svého pevného přesvědčení zahájili nebývalou celosvětovou vzdělávací kampaň založenou na Svatém Písmu. (2. Timoteovi 3:1)

Jejich cílem bylo oznámit dobrou zprávu po celé zemi, a proto tito Jehovovi služebníci použili metodu, která byla nová, odvážná a živá. Abychom se o ní dozvěděli víc, musíme se vrátit zpět do minulosti.

Nový způsob oznamování dobré zprávy

Píše se leden roku 1914. Představte si, že sedíte mezi pěti tisíci diváky ve ztemnělém sále v New Yorku. Před vámi je velké promítací plátno. Na plátně se objevuje bělovlasý muž v dlouhém uzavřeném kabátu se šosy. Němé filmy jste už viděli, ale tento muž mluví, a vy jeho slova slyšíte. Představení, jehož premiéry se účastníte, je z technického hlediska novátorské a sděluje poselství, které nemá obdoby. Řečníkem je Charles Taze Russell, první prezident Watch Tower Society, a program, který se předvádí, je „Fotodrama Stvoření“.

Bratr Russell si byl vědom toho, že film může silně zapůsobit na velké množství lidí. Proto začal v roce 1912 připravovat „Fotodrama Stvoření“. Nakonec vznikl osmihodinový pořad, který se skládal z kolorovaných diapozitivů a filmů synchronizovaných se zvukem.

Promítání „Fotodramatu“ bylo rozvrženo do čtyř částí a provázelo diváky celými lidskými dějinami, od stvoření až do konce Kristova tisíciletého panování, kdy se uskuteční Boží záměr se zemí a s lidstvem. Komerčního úspěchu bylo takovou technologií dosaženo teprve o řadu let později. Ale „Fotodrama Stvoření“ viděly miliony lidí bezplatně!

Pro „Fotodrama“ byly připraveny vybrané hudební nahrávky a 96 proslovů na gramofonových deskách. K promítání pomocí projektorů umožňujících prolínání obrazů byly pořízeny diapozitivy uměleckých děl ilustrujících světové dějiny. Bylo také nutno pořídit stovky nových obrazů a kreseb. Některé barevné diapozitivy a filmy byly pečlivě kolorovány ručně. To vše se dělalo opakovaně, a během doby tak  bylo připraveno dvacet čtyřdílných souprav. Díky tomu bylo možné pořádat v jediném dnu představení některé části „Fotodramatu“ v 80 různých městech!

V zákulisí

Co se při představení „Fotodramatu“ dělo v zákulisí? „Představení začínalo filmovým záběrem bratra Russella,“ řekla badatelka Bible Alice Hoffmanová. „Když se objevil na plátně a jeho rty se začaly pohybovat, byl spuštěn gramofon ... a my jsme slyšeli jeho hlas.“

Zola Hoffmanová vzpomínala, jak na ni zapůsobily záběry pořízené pomocí sběrné fotografie: „Seděla jsem tam a s úžasem jsem společně s ostatními pozorovala, jak jsou popisovány stvořitelské dny. Viděli jsme lilie, jak se nám postupně rozvíjejí přímo před očima.“

Milovník hudby Karl F. Klein, člen vedoucího sboru svědků Jehovových, dodává: „Tyto záběry byly promítány za doprovodu krásné hudby; hrály se takové skvosty jako například Narcis a Humoreska.“

Staly se také jiné pamětihodné příhody. „Někdy došlo k humorným přehmatům,“ vzpomínal Clayton J. Woodworth ml. „Jednou se z desky hrála píseň ‚Prchni jako pták k vaší hoře‘ a na plátně se objevil obraz velikého gigantosaura, obrovského předpotopního tvora!“

Kromě obvyklé verze „Fotodramatu Stvoření“ byly zanedlouho pořízeny také soubory „Dramatu Eureka“. (Viz rámeček.) Jeden obsahoval nahrané přednášky a hudební nahrávky. Druhý se skládal z gramofonových desek a diapozitivů. V „Dramatu Eureka“ sice nebyl použit film, ale v řidčeji obydlených oblastech mělo představení velký úspěch.

Mocný nástroj k vydávání svědectví

Do konce roku 1914 bylo „Fotodrama“ promítnuto pro více než devět milionů diváků v Severní Americe, Evropě a Austrálii. K tomu, aby byla dobrá zpráva oznamována tímto novým způsobem, bylo třeba mít pevné přesvědčení, a to badatelé Bible měli, i když jich bylo málo. S radostí přispívali finančními prostředky na pronájem míst vhodných pro tyto pořady. „Fotodrama Stvoření“ tedy seznámilo diváky s Božím slovem a s Božími záměry, a vykonalo v tom směru velkou práci.

V jednom dopise, který dostal C. T. Russell, jistý muž napsal: „Shlédnutí prvního představení vašeho Dramatu se stalo rozhodujícím okamžikem v mém životě, nebo spíše rozhodujícím okamžikem v mém poznávání Bible.“ Jedna žena prohlásila: „Má náboženská víra se hroutila, a jsem přesvědčena, že mě zachránilo právě ‚Fotodrama Stvoření‘, které se zde v létě promítalo. ... Klid, který nyní pociťuji, nemůže svět nikdy poskytnout, a o tento klid bych za žádnou cenu nechtěla přijít.“

Demetrius Papageorge, dlouholetý člen ústředí Společnosti, prohlásil: „‚Fotodrama‘ byl mistrovský projekt. Vždyť badatelů Bible bylo tehdy málo a úměrně tomu byly omezené i finanční prostředky. Za tímto dílem skutečně stál Jehovův duch!“

[Rámeček a obrázky na straně 8 a 9]

„Drama Eureka“

Osm měsíců po premiéře „Fotodramatu“ uznala Společnost za nutné opatřit jeho další verzi, která byla nazvána „Drama Eureka“. Představení úplného „Fotodramatu“ se i nadále konala ve velkých městech, zatímco pomocí verze „Eureka“ se v podstatě totéž poselství dostávalo do vesnic a venkovských oblastí. O jedné verzi „Dramatu Eureka“ bylo řečeno, že poskytlo „sestrám mimořádnou příležitost“ ke kázání. Jak to? Krabice gramofonových desek s tímto programem totiž vážila jen 14 kilogramů. Jestliže se ovšem mělo konat představení, bylo třeba nosit také gramofon.