Přejít k článku

Přejít na obsah

Zrcadlete Kristův myšlenkový postoj

Zrcadlete Kristův myšlenkový postoj

 Zrcadlete Kristův myšlenkový postoj

„Kéž dá Bůh, který poskytuje vytrvalost a útěchu, abyste mezi sebou měli stejný myšlenkový postoj, jako měl Kristus Ježíš.“ (ŘÍMANŮM 15:5)

1. Jak může být život člověka ovlivněn jeho postojem?

POSTOJ je v životě velmi důležitý. Vždyť to, zda je člověk lhostejný nebo naopak nadšený pro věc, zda má pozitivní nebo negativní postoj, zda je agresivní nebo naopak ochotný spolupracovat, zda má sklon si stěžovat nebo je naopak vděčný, může silně ovlivnit způsob, jakým řeší různé situace, i to, jak se k němu stavějí druzí lidé. Má-li člověk správný postoj, může být šťastný i za docela obtížných okolností. Naproti tomu ten, kdo má nesprávný postoj, není s ničím spokojen, dokonce i když se mu — objektivně hodnoceno — žije dobře.

2. Jak se člověk učí různým postojům?

2 Postojům — ať správným či nesprávným — je možné se naučit. A skutečně se jim musíme učit. Dílo Collier’s Encyclopedia totiž ohledně novorozeného dítěte uvádí: „Postoje, které nakonec získá, si musí osvojit nebo se jim naučit do jisté míry stejně, jako si musí osvojit nebo se naučit určitý jazyk či získat jakoukoli jinou dovednost.“ Jak se postojům učíme? I když svou roli hraje mnoho věcí, velký vliv mají prostředí a společenství. Zmíněná encyklopedie říká: „Učíme se nebo jakoby samovolně přijímáme postoje těch, s nimiž se důvěrně stýkáme.“ Bible již před tisíciletími vyjádřila něco podobného: „Kdo chodí s moudrými, zmoudří, ale ten, kdo jedná s hlupáky, pochodí špatně.“ (Přísloví 13:20; 1. Korinťanům 15:33)

Vzor pro správný postoj

3. Čí postoj byl příkladný a jak jej můžeme napodobovat?

3 Pokud jde o postoj, nejlepší vzor dal stejně jako ve všech ostatních věcech Ježíš Kristus. Ten řekl: „Dal jsem vám ... vzor, abyste také vy činili, právě jak jsem já učinil vám.“ (Jan 13:15) Máme-li se podobat Ježíšovi, musíme se o něm nejprve učit. * Studujeme Ježíšův život, a to s cílem jednat tak, jak doporučil apoštol Petr: „Byli jste ... k tomu povoláni, protože i Kristus trpěl za vás a zanechal vám vzor, abyste věrně následovali jeho šlépěje.“ (1. Petra 2:21) Naším cílem je podobat se Ježíšovi co nejvíce. K tomu patří i to, že pěstujeme jeho myšlenkový postoj.

4, 5. Jaká stránka Ježíšova myšlenkového postoje je zdůrazněna v Římanům 15:1–3 a jak mohou křesťané Ježíše napodobovat?

4 Co znamená mít myšlenkový postoj Krista Ježíše? Na tuto otázku nám pomáhá odpovědět patnáctá kapitola Pavlova dopisu Římanům. V jejích úvodních verších se Pavel odvolává na jednu význačnou Ježíšovu vlastnost a říká: „My však, kteří jsme silní, měli bychom nést slabosti těch, kdo nejsou silní, a ne líbit se sami sobě. Ať se každý z nás líbí svému  bližnímu v tom, co je dobré k jeho budování. Vždyť ani Kristus se nelíbil sám sobě, ale právě jak je napsáno: ‚Pohany těch, kdo hanili tebe, padly na mne.‘“ (Římanům 15:1–3)

5 Křesťané jsou vybízeni, aby napodobovali Ježíšův postoj tak, že budou připraveni pokorně sloužit druhým lidem a nebudou se chtít líbit jen sami sobě. Taková pokorná ochota sloužit druhým je opravdu charakteristická pro ty, ‚kdo jsou silní‘. Ježíš, jenž byl duchovně silnější než jakýkoli člověk, který kdy žil, o sobě řekl: „Syn člověka nepřišel, aby mu bylo slouženo, ale aby sloužil a dal svou duši jako výkupné výměnou za mnohé.“ (Matouš 20:28) Jako křesťané se rovněž chceme snažit, abychom sloužili druhým lidem, a to i ‚těm, kteří nejsou silní‘.

6. Jakým způsobem můžeme napodobovat Ježíšovu reakci na odpor a pohanu?

6 Jiným vynikajícím charakteristickým znakem, který Ježíš projevoval, byl vzor jeho myšlení a jednání, jež byly vždy pozitivní. Ježíš nikdy nedovolil, aby jeho vlastní znamenitý postoj ke službě Bohu byl ovlivněn negativním postojem ostatních lidí, a ani my bychom to neměli dovolit. Když Ježíše haněli a pronásledovali, protože věrně uctíval Boha, trpělivě vytrvával, aniž by si stěžoval. Věděl, že ti, kdo se snaží líbit se svému bližnímu „v tom, co je dobré k jeho budování“, mohou od nevěřícího světa, který nemá pochopení, očekávat odpor.

7. Jak Ježíš projevoval trpělivost a proč bychom jej měli napodobovat?

7 Ježíš projevoval správný postoj i v jiných ohledech. Nikdy nedal najevo netrpělivost vůči Jehovovi, nýbrž naopak trpělivě čekal na uskutečnění jeho záměru. (Žalm 110:1; Matouš 24:36; Skutky 2:32–36; Hebrejcům 10:12, 13) Ježíš nejednal netrpělivě ani se svými následovníky. Řekl jim: „Učte se ode mne,“ a protože byl „mírné povahy“, jeho  vyučování bylo povzbudivé a občerstvující. A jelikož byl „ponížený v srdci“, nikdy nejednal nabubřele ani arogantně. (Matouš 11:29) Pavel nás vybízí, abychom napodobovali tyto stránky Ježíšova postoje, když říká: „Zachovejte si takový myšlenkový postoj, jaký měl i Kristus Ježíš, který, ačkoli existoval v Boží podobě, neuvažoval o tom, že by něco uchvátil, totiž aby byl roven Bohu. Ne, ale zřekl se sám sebe, přijal podobu otroka a stal se podobným lidem.“ (Filipanům 2:5–7)

8, 9. (a) Proč se máme snažit pěstovat nesobecký postoj? (b) Proč bychom neměli být sklíčení, jestliže nedosahujeme vzoru, který zanechal Ježíš, a jaký dobrý příklad dal v tomto ohledu Pavel?

8 Je snadné říci, že chceme sloužit druhým a že chceme dávat jejich potřeby před své vlastní. Prozkoumáme-li však poctivě svůj myšlenkový postoj, možná zjistíme, že naše srdce není tímto směrem zcela zaměřené. Proč ne? Za prvé proto, že jsme po Adamovi a Evě zdědili určité sobecké rysy, a za druhé proto, že žijeme ve světě, který sobectví podporuje. (Efezanům 4:17, 18) Vypěstovat si nesobecký postoj často znamená rozvíjet vzor myšlení, který je v rozporu s naší vrozenou nedokonalostí. To vyžaduje odhodlání a úsilí.

9 Naše očividná nedokonalost, jež ostře kontrastuje s dokonalým vzorem, který nám zanechal Ježíš, nás možná někdy skličuje. Snad pochybujeme, zda je vůbec možné mít stejný myšlenkový postoj, jako měl Ježíš. Všimněme si však Pavlových povzbudivých slov: „Vím, že ve mně, totiž v mém těle, nepřebývá nic dobrého; schopnost přát si totiž u mne je, ale schopnost působit, co je znamenité, tu není. To dobré, co si přeji, totiž nečiním, ale konám to špatné, co si nepřeji. Podle člověka, jímž jsem ve svém nitru, mám skutečně potěšení v Božím zákoně, ale ve svých údech spatřuji jiný zákon, jenž válčí proti zákonu mé mysli a vede mě do zajetí zákona hříchu, který je v mých údech.“ (Římanům 7:18, 19, 22, 23) Je pravda, že nedokonalost Pavlovi opakovaně bránila v tom, aby Boží vůli plnil tak, jak si přál, ale jeho postoj — jeho způsob myšlení a to, jak se na Jehovu a na jeho zákon díval — byl příkladný. I my můžeme mít takový postoj.

Napravujme špatné postoje

10. Jaký myšlenkový postoj měli podle Pavlovy vybídky pěstovat Filipané?

10 Je možné, že by někdo musel nějaký špatný postoj napravovat? Ano. To byl zjevně případ některých křesťanů v prvním století. O tom, že je třeba mít správný postoj, mluvil Pavel ve svém dopise Filipanům. Napsal: „Ne že jsem to [nebeský život prostřednictvím dřívějšího vzkříšení] již přijal nebo že jsem již učiněn dokonalým, ale usiluji o to, zda bych mohl také uchopit to, pro co jsem byl také uchopen Kristem Ježíšem. Bratři, ještě se nepovažuji za toho, který to uchopil. Jde však o jedno: Zapomínám na věci za sebou a napřahuji se po věcech před sebou, usiluji o cíl, o cenu Božího povolání vzhůru prostřednictvím Krista Ježíše. Mějme tedy my, kolik je z nás zralých, tento myšlenkový postoj.“ (Filipanům 3:12–15)

11, 12. Jakými způsoby nám Jehova zjevuje správný myšlenkový postoj?

11 Pavlova slova ukazují, že každý, kdo se stal křesťanem a nepovažuje za nutné dělat pokroky, má nesprávný postoj. Takový člověk si neosvojil Kristův myšlenkový postoj. (Hebrejcům 4:11; 2. Petra 1:10; 3:14) Je jeho situace beznadějná? Vůbec ne. Bůh nám může pomoci, abychom svůj postoj změnili, pokud opravdu chceme. Pavel totiž pokračuje a říká: „Jste-li v nějakém ohledu myšlenkově nakloněni jinak, Bůh vám výše uvedený postoj zjeví.“ (Filipanům 3:15)

12 Jestliže si však přejeme, aby nám Jehova správný postoj zjevil, musíme k tomu svým dílem přispět. Studium Božího slova spojené s modlitbou a s využíváním křesťanských publikací poskytovaných ‚věrným a rozvážným otrokem‘ umožní těm, kdo jsou „myšlenkově nakloněni jinak“, aby si správný postoj vypěstovali.  (Matouš 24:45) Křesťanští starší, kteří jsou ustanoveni svatým duchem, aby „pásli Boží sbor“, jim rádi nabídnou pomoc. (Skutky 20:28) Jsme opravdu vděčni, že Jehova bere v úvahu naši nedokonalost a láskyplně nám nabízí pomoc. Přijímejme ji.

Učme se od druhých

13. Co se učíme z biblické zprávy o Jobovi, pokud jde o správný postoj?

13 V patnácté kapitole Římanům Pavel ukazuje, že k úpravě našeho postoje nám může pomoci to, jestliže rozjímáme o určitých historických příkladech. Pavel píše: „Všechno, co bylo napsáno dříve, bylo ... napsáno pro naše poučení, abychom měli naději prostřednictvím své vytrvalosti a prostřednictvím útěchy z Písem.“ (Římanům 15:4) Někteří z Jehovových věrných služebníků v minulosti museli napravit určité stránky svého postoje. Například Job měl — všeobecně vzato — znamenitý postoj. Nikdy Jehovovi nepřisuzoval něco zlého ani nepřipustil, aby utrpení otřáslo jeho důvěrou v Boha. (Job 1:8, 21, 22) Nicméně měl sklon se ospravedlňovat. Jehova vedl Elihua k tomu, aby Jobovi při nápravě tohoto sklonu pomohl. Job se neurazil, ale naopak pokorně uznal, že je třeba svůj postoj změnit, a ochotně se do toho pustil. (Job 42:1–6)

14. Jak můžeme Joba napodobit, jestliže dostaneme radu týkající se našeho postoje?

14 Reagovali bychom jako Job, kdyby nám některý spolukřesťan laskavě řekl, že naše jednání svědčí o špatném postoji? Kéž stejně jako Job nikdy ‚nepřipisujeme Bohu nic nepatřičného‘. (Job 1:22) Jestliže nespravedlivě trpíme, kéž si nikdy nestěžujeme ani nesvalujeme odpovědnost za naše těžkosti na Jehovu. Vyvarujme se snahy ospravedlňovat se, a mějme na paměti, že bez ohledu na to, jaké výsady ve službě Jehovovi snad máme, jsme stále jen „neužiteční otroci“. (Lukáš 17:10)

15. (a) Jaký nesprávný postoj dali najevo někteří z Ježíšových následovníků? (b) Jaký znamenitý postoj projevil Petr?

15 Určitý nesprávný postoj dali najevo i někteří z těch, kdo v prvním století naslouchali Ježíšovi. Ježíš při jedné příležitosti řekl něco, čemu bylo obtížné porozumět. „Mnozí z jeho učedníků, když to slyšeli, řekli: ‚Tato řeč je otřesná; kdo jí může naslouchat?‘“ Ti, kdo takto mluvili, měli zjevně nesprávný postoj. A ten je dovedl k tomu, že přestali Ježíšovi  naslouchat. Zpráva říká: „Kvůli tomu mnozí z jeho učedníků odešli k věcem za sebou a již s ním nechodili.“ Měli nesprávný postoj všichni? Ne. Zpráva pokračuje: „Proto Ježíš řekl dvanácti: ‚Nechcete snad také jít?‘ Šimon Petr mu odpověděl: ‚Pane, ke komu odejdeme?‘“ A Petr si na svou otázku vzápětí v podstatě odpověděl: „Máš výroky věčného života.“ (Jan 6:60, 66–68) To byl opravdu znamenitý postoj. Setkáme-li se při studiu Písma s vysvětlením nebo upřesněným porozuměním, které je pro nás zpočátku obtížné přijmout, nebylo by správné projevit stejný postoj jako Petr? Bylo by opravdu pošetilé přestat sloužit Jehovovi nebo začít mluvit způsobem, který je v rozporu se ‚vzorem zdravých slov‘, jen proto, že některým věcem je zprvu obtížné porozumět. (2. Timoteovi 1:13)

16. Jaký otřesný postoj projevili židovští náboženští vůdci v Ježíšově době?

16 Židovští náboženští vůdci, kteří žili v prvním století, neprojevovali stejný myšlenkový postoj, jako měl Ježíš. Jejich zarputilé rozhodnutí nenaslouchat Ježíšovi se ukázalo, když Ježíš vzbudil z mrtvých Lazara. Pro každého, kdo má správný postoj, by tento zázrak byl nesporným důkazem, že Ježíš byl poslán od Boha. Zpráva však uvádí: „Přední kněží a farizeové tedy shromáždili Sanhedrin a začali říkat: ‚Co máme dělat, protože ten člověk provádí mnoho znamení? Jestliže ho necháme tak, všichni v něj uvěří a Římané přijdou a odejmou jak naše místo, tak náš národ.‘“ Jaké bylo jejich řešení? „Od toho dne [se] radili, že ho zabijí.“ Kromě toho, že ukládali o život Ježíšovi, rozhodli se také zničit živý doklad o tom, že Ježíš provádí zázraky. „Přední kněží se nyní uradili, že zabijí i Lazara.“ (Jan 11:47, 48, 53; 12:9–11) Bylo by opravdu ohavné, kdybychom měli pěstovat podobný postoj a kdyby nás měly dráždit či rozčilovat věci, z nichž bychom se měli ve skutečnosti radovat. Ano, a bylo by to také velmi nebezpečné.

Napodobujme Kristův pozitivní postoj

17. (a) Za jakých okolností projevil Daniel nebojácný postoj? (b) Jak Ježíš projevil svou odvahu?

17 Jehovovi služebníci si zachovávají pozitivní postoj. Když se Danielovi nepřátelé spikli, aby prosadili schválení zákona, který zakazoval po třicet dní předkládat prosebné žádosti jakémukoli bohu nebo člověku kromě krále, Daniel věděl, že je to zásah do jeho vztahu k Jehovovi Bohu. Přestal se snad na třicet dní modlit k Bohu? Ne, dále se nebojácně modlil k Jehovovi, a to třikrát denně, jak bylo jeho zvykem. (Daniel 6:6–17) Podobně se ani Ježíš nenechal zastrašit svými nepřáteli. Jednou se v Sabatu setkal s mužem, který měl uschlou ruku. Ježíš věděl, že mnoha Židům, kteří tam byli, by se nelíbilo, kdyby někoho uzdravil v Sabatu. Přímo je tedy vyzval, aby se k té věci vyjádřili. Když odmítli, Ježíš postiženého muže uzdravil. (Marek 3:1–6) Nikdy necouvl před tím, aby splnil své pověření, když byl přesvědčen, že je to správné.

18. Proč nám někteří lidé odporují, ale jak bychom měli na jejich negativní postoj reagovat?

18 Rovněž svědkové Jehovovi si dnes uvědomují, že se nikdy nesmějí nechat zastrašit případnou negativní reakcí odpůrců. Jinak by neprojevovali Ježíšův myšlenkový postoj. Svědkům Jehovovým odporuje mnoho lidí — někteří proto, že neznají skutečnosti, a jiní proto, že nenávidí svědky nebo jejich poselství.  Nikdy však nepřipusťme, aby nepřátelský postoj takových lidí ovlivnil náš pozitivní postoj. Nikdy bychom neměli dovolit, aby nám druzí diktovali, jakým způsobem budeme provádět naše uctívání.

19. Jak můžeme projevovat podobný myšlenkový postoj, jako měl Ježíš Kristus?

19 Ježíš vždy projevoval pozitivní myšlenkový postoj ke svým následovníkům i k Božím opatřením bez ohledu na to, jak to bylo obtížné. (Matouš 23:2, 3) Jeho příklad bychom měli napodobovat. Je pravda, že naši bratři jsou nedokonalí, ale i my jsme nedokonalí. A kde jinde můžeme najít lepší společnost a opravdu věrné přátele než v našem celosvětovém společenství bratrů? Jehova nám sice ještě nedal plné porozumění jeho psanému Slovu, ale která jiná náboženská skupina rozumí Písmu lépe? Zachovávejme tedy vždy správný myšlenkový postoj, stejný myšlenkový postoj, jako měl Ježíš Kristus. To mimo jiné znamená vědět, jak čekat na Jehovu, a o tom bude pojednávat následující článek.

[Poznámka pod čarou]

^ 3. odst. O Ježíšově životě a službě pojednává kniha Největší člověk, který kdy žil, kterou vydala Watchtower Bible and Tract Society of New York, Inc.

Umíte to vysvětlit?

• Jak je náš život ovlivněn naším postojem?

• Popište myšlenkový postoj Ježíše Krista.

• Co se můžeme naučit z Jobova postoje?

• Jaký správný postoj máme mít, když čelíme odporu?

[Studijní otázky]

[Obrázky na straně 7]

Křesťan, který má správný postoj, se snaží pomáhat druhým

[Obrázek na straně 9]

Studium Božího slova spojené s modlitbou nám pomáhá, abychom si osvojili Kristův myšlenkový postoj