Přejít k článku

Přejít na obsah

Jsi ‚dospělým‘ křesťanem?

Jsi ‚dospělým‘ křesťanem?

 Jsi ‚dospělým‘ křesťanem?

„KDYŽ jsem byl nemluvně, mluvíval jsem jako nemluvně, myslíval jsem jako nemluvně, uvažoval jsem jako nemluvně.“ Tato slova napsal apoštol Pavel. Ano, všichni jsme kdysi byli bezmocnými nemluvňaty. Ale nezůstali jsme jimi navždy. Pavel o tom řekl: „Když jsem se nyní stal mužem, zbavil jsem se rysů nemluvněte.“ (1. Korinťanům 13:11)

Podobně i všichni křesťané začínají jako duchovní nemluvňata. Všichni ale mohou během doby ‚dosáhnout jednoty ve víře a v přesném poznání Božího Syna, k dospělému muži, k míře vzrůstu, který patří ke Kristově plnosti‘. (Efezanům 4:13) V 1. Korinťanům 14:20 jsme vybízeni: „Bratři, nestaňte se malými dětmi ve schopnostech porozumění... Staňte se dospělými ve schopnostech porozumění.“

Skutečnost, že zde jsou zralí, ‚dospělí‘ křesťané, je dnes pro Boží lid požehnáním, zejména proto, že je mezi námi tolik nových bratrů a sester. ‚Dospělí‘ křesťané přispívají ke stabilitě sboru. Příznivě ovlivňují ovzduší neboli převládající postoj sboru, do něhož chodí.

Na rozdíl od tělesného růstu, který probíhá více méně automaticky, k duchovnímu růstu je třeba času a úsilí. Není tedy překvapující, že v Pavlově době někteří křesťané sice sloužili Bohu mnoho let, ale přesto neusilovali o to, aby ‚spěli ke zralosti‘. (Hebrejcům 5:12; 6:1) A co ty? Bez ohledu na to, zda sloužíš Bohu mnoho let nebo jen poměrně krátkou dobu, bylo by vhodné, aby ses poctivě prozkoumal. (2. Korinťanům 13:5) Jsi mezi těmi, o kom je opravdu  možno říci, že jsou zralými, ‚dospělými‘ křesťany? Pokud ne, co můžeš dělat, aby ses jedním z nich stal?

„Dospělými ve schopnostech porozumění“

Duchovní nemluvně je snadno ‚zmítáno jako na vlnách a unášeno sem a tam každým větrem učení prostřednictvím lidské šalebnosti, prostřednictvím vychytralosti ve vynalézání omylu‘. Proto Pavel vybízel: „Vyrůstejme láskou ve všem v toho, kdo je hlavou, v Krista.“ (Efezanům 4:14, 15) Jak se to dělá? V Hebrejcům 5:14 je řečeno: „Hutný pokrm patří zralým lidem, těm, kdo používáním cvičili svou vnímavost, aby rozlišovali mezi správným a nesprávným.“

Povšimněme si, že zralí lidé cvičili svou vnímavost používáním, neboli zkušeností při uplatňování biblických zásad. Je tedy zřejmé, že se nikdo nestane zralým přes noc, že k duchovnímu růstu je třeba času. Svému duchovnímu růstu však můžeš velmi napomáhat osobním studiem — především studiem hlubších věcí Božího slova. V nedávných vydáních Strážné věže se rozebíralo mnoho hlubokých námětů. Těmto článkům, které obsahují „některé věci těžko srozumitelné“, se však zralí křesťané nevyhýbají. (2. Petra 3:16) Takový hutný duchovní pokrm naopak dychtivě hltají!

Horliví kazatelé a učitelé

Ježíš dal svým učedníkům pokyn: „Jděte proto a čiňte učedníky z lidí všech národů, křtěte je ve jménu Otce a Syna a svatého ducha a vyučujte je, aby zachovávali všechno, co jsem vám přikázal.“ (Matouš 28:19, 20) Horlivá účast v kazatelské službě může také urychlit tvůj duchovní růst. Co kdyby ses vynasnažil účastnit se jí v té největší míře, jakou ti tvé okolnosti umožňují? (Matouš 13:23)

Nacházet čas pro kazatelskou službu může být někdy kvůli životním těžkostem obtížné. Ale jestliže se jako kazatel ‚silně namáháš‘, dáváš tím najevo, že „dobrou zprávu“ pokládáš za důležitou. (Lukáš 13:24; Římanům 1:16) Může proto být o tobě řečeno, že jsi „pro věrné příkladem“. (1. Timoteovi 4:12)

Ti, kdo zachovávají ryzost

Růst ke zralosti také znamená snažit se o zachovávání ryzosti. V Žalmu 26:1 jsou zaznamenána Davidova slova: „Suď mě, Jehovo, neboť jsem chodil ve své vlastní ryzosti.“ Ryzost je mravní bezvadnost, úplnost. To však neznamená dokonalost. Sám David se dopustil několika vážných hříchů. Přijal však pokárání a svou cestu napravil, a tím dokázal, že si ve svém srdci přesto udržel pravou lásku k Jehovovi Bohu. (Žalm 26:2, 3, 6, 8, 11) Ryzost znamená naprostou, úplnou oddanost srdce. David řekl svému synu Šalomounovi: „Poznej Boha svého otce a služ mu s úplným srdcem.“ (1. Paralipomenon 28:9)

Zachovávat ryzost znamená ‚nebýt částí světa‘, neúčastnit se ani politiky států, ani válek. (Jan 17:16) Musíme se také vyvarovat zkažených zvyků, jako je smilstvo, cizoložství a zneužívání drog. (Galaťanům 5:19–21) Zachovávat ryzost však znamená víc než jen vyhýbat se těmto věcem. Šalomoun varoval: „Mrtvé mouchy jsou příčinou toho, že olej výrobce mastí zapáchá, překypuje. Tak působí i malá pošetilost na toho, kdo je drahocenný pro moudrost a slávu.“ (Kazatel 10:1) Ano, dokonce i „malá pošetilost“, jako je nevhodné žertování nebo  flirtování s osobou opačného pohlaví, může zkazit pověst někoho, kdo je „drahocenný pro moudrost“. (Job 31:1) Projevuj proto zralost tím, že se snažíš být příkladem v celém svém chování a že se vyvaruješ dokonce i „všeho, co vypadá zle“. (1. Tesaloničanům 5:22, Nová smlouva)

Věrně oddaní

‚Dospělý‘ křesťan je také věrně oddaný. Apoštol Pavel křesťany vybízí slovy v Efezanům 4:24: „Měli byste obléci novou osobnost, jež byla stvořena podle Boží vůle v pravé spravedlnosti a věrné oddanosti.“ Slovo, které je v Řeckých písmech přeloženo jako „věrná oddanost“, v původním jazyce znamená svatost, spravedlnost a úctu. Věrně oddaný člověk je zbožný; pečlivě dodržuje všechny své povinnosti k Bohu.

Jak bys mohl pěstovat takovou věrnou oddanost? Například můžeš spolupracovat se staršími svého místního sboru. (Hebrejcům 13:17) Zralí křesťané si uvědomují, že Kristus je ustanovenou Hlavou křesťanského sboru, a proto jsou věrně oddáni těm, kdo jsou ustanoveni, aby „pásli Boží sbor“. (Skutky 20:28) Bylo by opravdu nevhodné zpochybňovat nebo podkopávat autoritu jmenovaných starších! Měl bys mít také smysl pro věrnou oddanost k ‚věrnému a rozvážnému otroku‘ a k nástrojům, které jsou používány k rozšiřování ‚pokrmu v pravý čas‘. (Matouš 24:45) Pohotově čti a uplatňuj informace obsažené ve Strážné věži a v přidružených publikacích.

Projevuj lásku svými skutky

Křesťanům žijícím v Tesalonice Pavel napsal: „Vzrůstá láska každého z vás k sobě navzájem.“ (2. Tesaloničanům 1:3) Vyrůstat v lásce — to je mimořádně důležitá stránka duchovního růstu. U Jana 13:35 jsou zaznamenána Ježíšova slova: „Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít mezi sebou lásku.“ Tato bratrská láska — to nejsou jen emoce nebo nějaký cit. Dílo Vine’s Expository Dictionary of Old and New Testament Words vysvětluje: „Lásku je možné poznat pouze z jednání, k němuž podněcuje.“ Ano, usiluj v tomto směru o zralost tím, že budeš projevovat lásku svými činy!

Například v Římanům 15:7 čteme: „Vítejte se ... navzájem.“ Jeden způsob, jak projevovat lásku, je vřele a radostně vítat spoluvěřící a nové příchozí na sborových shromážděních. Seznam se s nimi osobně. Projevuj o druhé ‚osobní zájem‘. (Filipanům 2:4) Snad bys dokonce mohl projevit pohostinnost a pozvat některé z nich k sobě domů. (Skutky 16:14, 15) Nedokonalost druhých může někdy být zkouškou tvé lásky, ale když se učíš ‚snášet se s nimi v lásce‘, dáváš tím najevo, že se stáváš ‚dospělým‘. (Efezanům 4:2)

Své prostředky používáme k podpoře čistého uctívání

Ve starověku měli členové Božího lidu odpovědnost podporovat Jehovův chrám, ale ne všichni ji plnili. Bůh proto posílal proroky, jako byli Ageus a Malachiáš, aby v tomto směru jeho lid podněcovali k jednání. (Ageus 1:2–6; Malachiáš 3:10) Zralí křesťané dnes s radostí své prostředky používají k podpoře Jehovova uctívání. Napodobuj takové křesťany a podle zásady vyjádřené v 1. Korinťanům 16:1, 2 si pravidelně ‚dávej něco stranou‘, abys  mohl přispět na sborové výdaje a na celosvětové dílo svědků Jehovových. Boží slovo poskytuje slib: „Kdo seje štědře, také štědře sklidí.“ (2. Korinťanům 9:6)

Nepřehlížej ani další prostředky, které máš, jako je například tvůj čas a tvá energie. Snaž se ‚vykupovat čas‘ tím, že činnostem, které jsou méně důležité, věnuješ méně času. (Efezanům 5:15, 16; Filipanům 1:10) Snaž se využívat čas efektivněji. Když to budeš dělat, budeš se moci podílet na různých projektech týkajících se údržby sálu Království a na jiných podobných činnostech, které podporují Jehovovo uctívání. Budeš-li tímto způsobem používat své prostředky, budeš tím poskytovat další doklady toho, že se stáváš ‚dospělým‘ křesťanem.

Usiluj o zralost!

Muži a ženy vyznačující se svědomitostí a dobrým poznáním, horliví kazatelé, lidé bezúhonní ve své ryzosti, věrně oddaní a láskyplní, ochotní podporovat dílo Království jak tělesnou prací, tak i hmotnými prostředky — ti všichni jsou skutečně velkým požehnáním. Proto je pochopitelné, že apoštol Pavel křesťany vybízel: „Když jsme nyní opustili prvotní nauku o Kristu, usilovně spějme ke zralosti.“ (Hebrejcům 6:1)

Jsi ‚dospělým‘, zralým křesťanem? Nebo jsi ještě v některých směrech jako duchovní nemluvně? (Hebrejcům 5:13) V každém případě buď rozhodnut věnovat se osobnímu studiu a kázání a projevuj lásku svým bratrům. Buď vděčný za každou radu a za ukázňování od zralých křesťanů. (Přísloví 8:33) Vezmi na sebe plný náklad své křesťanské odpovědnosti. Jestliže vynaložíš čas a úsilí, budeš moci během času i ty ‚dosáhnout jednoty ve víře a v přesném poznání Božího Syna, k ‚dospělému‘ muži, k míře vzrůstu, který patří ke Kristově plnosti‘. (Efezanům 4:13)

[Praporek na straně 27]

‚Dospělí‘ křesťané přispívají ke stabilitě sboru. Příznivě ovlivňují jeho ovzduší neboli převládající postoj

[Obrázky na straně 29]

Zralí křesťané mají zájem o druhé, a přispívají tak k dobrému duchu sboru