Přejít k článku

Přejít na obsah

Drahocenní jsou pro Jehovu ti, kdo ho milují

Drahocenní jsou pro Jehovu ti, kdo ho milují

 Hlasatelé Království vyprávějí

Drahocenní jsou pro Jehovu ti, kdo ho milují

LIBANON je již od biblických dob proslulý svým přírodním bohatstvím. (Žalm 72:16; Izajáš 60:13) Obzvlášť ceněné byly jeho majestátní cedry, jež pro svou krásu, vůni a trvanlivost byly vyhledávaným stavebním materiálem. V prvním století přišlo z Libanonu něco ještě cennějšího. Markovo evangelium uvádí, že z Tyru a Sidonu, jež ležely na území starověkého Libanonu, „přišlo [k Ježíšovi] velké množství, když slyšeli, co všechno dělá“. (Marek 3:8)

Stejně i dnes Libanon dále přináší ovoce, které je v Jehovových očích velmi cenné. Dokladem toho jsou následující zážitky.

• Jeden mladý svědek, který se jmenuje Wissam, byl ve škole požádán, aby před třídou pronesl třicetiminutový proslov. Usoudil, že to bude dobrá příležitost k vydání svědectví. Použil tedy knihu Jak vznikl život? — Evolucí, nebo stvořením? a připravil si proslov na námět stvoření. Když však Wissamův učitel viděl, o jaký materiál jde, řekl, že proslov na tak důležitý námět by Wissam mohl prodloužit na čtyřicet pět minut.

Když Wissam proslov zahájil, učitel ho přerušil a poslal pro ředitelku. Jakmile ředitelka přišla, Wissam začal znovu. Otázky, které položil v úvodu, ředitelku velice zaujaly, a řekla proto, že všichni studenti mají dostat fotokopii tohoto proslovu.

Za chvíli šel kolem jiný učitel, všiml si rozruchu ve třídě a ptal se, co se děje. Jakmile se to dozvěděl, zeptal se, co se Wissam snaží dokázat — zda stvoření, nebo evoluci. „Stvoření,“ zněla odpověď. Když učitel zjistil, že Wissam je jedním ze svědků Jehovových, řekl třídě: „Z jeho proslovu poznáte, že věda podporuje stvoření, a ne evoluci.“

Ukázalo se, že tento učitel měl výtisk knihy Stvoření a již předtím při svých přednáškách na univerzitě tuto knihu používal. Než odešel, zeptal se, zda by mohl přijít druhý den znovu, a to se svými studenty, aby Wissam mohl promluvit i k jeho třídě. To vedlo k dalšímu znamenitému svědectví pro Jehovu.

• Dvaadvacetiletá Nina dychtila po vodách pravdy. Jednoho dne jí její bratranec dal Bibli a přivedl ji do letniční církve. Nina četla Bibli s radostí, a když se dočetla, že by křesťané měli kázat, začala mluvit se svými známými. Každý, s kým mluvila, se jí ptal: „Patříš ke svědkům Jehovovým?“ To jí bylo divné.

O šest let později přišli svědkové Jehovovi k Nině domů a řekli jí o Božím Království. Nejdříve se snažila najít na jejich učení nějaké chyby. Zjistila však, že všechny jejich odpovědi jsou logické a zakládají se na Bibli.

Poznatky, které Nina nakonec získala — o tom, že Boží jméno je Jehova, o požehnání, jež je spojeno s Královstvím, a další —, ji přesvědčily, že našla pravdu. Oddala svůj život Jehovovi a dala se pokřtít. Posledních sedm let se Nina věnuje celodobé evangelizační službě. Ano, Jehova žehná těm, kdo ho skutečně milují. (1. Korinťanům 2:9)