Přejít k článku

Přejít na obsah

Poznejme „Kristovu mysl“

Poznejme „Kristovu mysl“

 Poznejme „Kristovu mysl“

„ ‚Kdo poznal Jehovovu mysl, aby ho poučoval?‘ Ale my máme Kristovu mysl.“ (1. KORINŤANŮM 2:16)

1, 2. Jaké informace o Ježíšovi považoval Jehova za vhodné zjevit ve svém Slově?

JAK Ježíš vypadal? Jakou barvu měly jeho vlasy, pleť a oči? Jak byl vysoký? Kolik vážil? V průběhu staletí byl Ježíš umělecky ztvárněn mnoha způsoby. Jeho vyobrazení se navzájem velmi lišila — od těch reálných až po ta, která jsou velmi nepravděpodobná. Někteří umělci ho vykreslovali jako odvážného a energického muže, ale další ho vypodobňovali jako člověka křehkého a pobledlého.

2 Bible se však nezaměřuje na Ježíšův vzhled. Jehova naopak považoval za vhodné zjevit nám o Ježíšovi něco mnohem důležitějšího — to, jakým byl člověkem. Zprávy v evangeliích nejenže vyprávějí, co Ježíš říkal a dělal, ale také ukazují, jak hluboké city a jaký způsob myšlení se za jeho slovy a jednáním skrývají. Tyto čtyři inspirované zprávy nám pomáhají proniknout do toho, co apoštol Pavel označil jako „Kristovu mysl“. (1. Korinťanům 2:16) Je důležité, abychom se s myšlením, pocity a osobností Ježíše seznámili. Proč? Jsou pro to nejméně dva důvody.

3. Čemu můžeme porozumět, když poznáme Kristovu mysl?

3 Za prvé, Kristovou myslí můžeme nahlédnout do mysli Jehovy Boha. Ježíš znal svého  Otce tak důvěrně, že mohl říci: „Nikdo neví, kdo je Syn, jenom Otec; a kdo je Otec, neví nikdo, jenom Syn a ten, komu je Syn ochoten ho zjevit.“ (Lukáš 10:22) Jako by tím Ježíš říkal: ‚Chcete-li poznat, jaký je Jehova, podívejte se na mě.‘ (Jan 14:9) Když tedy studujeme, co o Ježíšově myšlení a cítění odhalují evangelia, dozvídáme se vlastně, jak smýšlí a co pociťuje Jehova. Toto poznání nám umožňuje přiblížit se k našemu Bohu. (Jakub 4:8)

4. Co se musíme nejprve naučit, máme-li opravdu jednat jako Kristus, a proč?

4 Za druhé, když poznáme Kristovu mysl, pomůže nám to ‚věrně následovat Kristovy šlépěje‘. (1. Petra 2:21) Následování Ježíše nespočívá jen v tom, že opakujeme to, co říkal, a napodobujeme to, co dělal. Následovat Krista znamená pěstovat stejný „myšlenkový postoj“, jako měl on, protože mluva a jednání jsou ovlivněny myšlenkami a pocity. (Filipanům 2:5) Jinými slovy, chceme-li skutečně jednat jako Kristus, musíme se nejprve naučit myslet a cítit jako on, tedy co nejvíce se o to jakožto nedokonalí lidé snažit. Proto se s pomocí pisatelů evangelií podívejme na Kristovu mysl blíže. Nejprve budeme uvažovat o tom, jaké činitele ovlivnily Ježíšův způsob myšlení a cítění.

Ježíšova předlidská existence

5, 6. (a) Jaký vliv na nás mohou mít lidé, se kterými se stýkáme? (b) V jakém společenství byl Boží prvorozený Syn v nebesích před tím, než přišel na zemi, a jaký vliv to na něj mělo?

5 Blízcí přátelé nás mohou ovlivňovat a mohou působit na naše myšlení, pocity a jednání, a to jak v dobrém smyslu, tak i ve špatném. * (Přísloví 13:20) Zamysleme se nyní nad tím, v jakém společenství byl Ježíš v nebi, dříve než přišel na zemi. Janovo evangelium upozorňuje, že Ježíš byl ve své předlidské existenci ‚Slovem‘ neboli Božím mluvčím. Jan říká: „Na počátku bylo Slovo a Slovo bylo u Boha a Slovo bylo bohem. Ten byl na počátku u Boha.“ (Jan 1:1, 2) To, že Slovo bylo u Boha od „počátku“, se musí vztahovat na začátek Božího stvořitelského díla, protože Jehova žádný počátek nemá. (Žalm 90:2) Ježíš je „prvorozeným všeho stvoření“. Existoval tedy ještě před tím, než byli stvořeni ostatní duchovní tvorové, a také před tím, než byl stvořen hmotný vesmír. (Kolosanům 1:15; Zjevení 3:14)

6 Podle některých vědeckých odhadů existuje hmotný vesmír nejméně 12 miliard let. Pokud tyto odhady odpovídají skutečnosti alespoň přibližně, pak se Boží prvorozený Syn těšil z blízkého společenství se svým Otcem už celé věky před tím, než byl stvořen Adam. (Srovnej Micheáše 5:2.) Vzniklo tak mezi nimi láskyplné a hluboké pouto. Ve své předlidské existenci tento prvorozený Syn jakožto zosobněná moudrost řekl: „Stala jsem se tím, co měl [Jehova] den co den zvláště rád, a neustále jsem se před ním radovala.“ (Přísloví 8:30) Nespočetné věky strávené v důvěrném společenství se Zdrojem lásky měly na Božího syna jistě značný vliv. (1. Jana 4:8) Tento Syn poznal a zrcadlil myšlení, pocity a jednání svého Otce tak, jako to nemohl udělat nikdo jiný. (Matouš 11:27)

Pozemský život a tehdejší vlivy

7. Co je jedním z důvodů, proč bylo nutné, aby Boží prvorozený Syn přišel na zemi?

7 Boží Syn se toho musel naučit ještě víc, protože Jehovovým záměrem bylo připravit svého Syna na to, aby se stal soucitným Veleknězem, který by dokázal „projevovat účast s našimi slabostmi“. (Hebrejcům 4:15) To, aby Boží Syn vyhověl požadavkům, které jsou na toto postavení kladeny, bylo jedním z důvodů, proč přišel jako člověk na zemi. Zde byl Ježíš jakožto člověk z masa a krve vystaven podmínkám a vlivům, jaké dříve pouze sledoval z nebe. Nyní mohl přímo na sobě poznat, co  lidé pociťují. Někdy se cítil unaven nebo měl žízeň a hlad. (Matouš 4:2; Jan 4:6, 7) Dokonce snášel nejrůznější těžkosti a utrpení. Díky tomu se ‚naučil poslušnosti‘ a stal se zcela způsobilým pro svou úlohu Velekněze. (Hebrejcům 5:8–10)

8. Co víme o počátečním období Ježíšova života na zemi?

8 A co zážitky, které měl Ježíš v počátečním období svého života na zemi? Zpráva o jeho dětství je velmi stručná. O událostech souvisejících s Ježíšovým narozením se vlastně zmínili pouze Matouš a Lukáš. Tito pisatelé evangelií věděli, že před příchodem na zemi žil Ježíš v nebi. A právě zejména jeho předlidská existence ukazovala, jaký člověk se z něj stane. Ježíš však byl člověkem v plném slova smyslu. Byl sice dokonalý, ale přesto musel projít obdobím dětství a dospívání a vyrůst v dospělého muže. A po celou dobu se stále učil. (Lukáš 2:51, 52) Bible nám z jeho dětství odhaluje určité okolnosti, které Ježíše nepochybně ovlivnily.

9. (a) Co svědčí o tom, že se Ježíš narodil v chudé rodině? (b) V jakých poměrech Ježíš pravděpodobně vyrůstal?

9 Je zřejmé, že se Ježíš narodil v chudé rodině. O tom svědčí oběť, kterou Josef a Marie přinesli do chrámu asi 40 dnů po Ježíšově narození. Nepředložili totiž mladého berana jako zápalnou oběť a mladého holuba nebo hrdličku jako oběť za hřích, ale přinesli buď ‚párek hrdliček, nebo dva mladé holuby‘. (Lukáš 2:24) Tato oběť byla podle mojžíšského Zákona opatřením pro chudé lidi. (3. Mojžíšova 12:6–8) Časem se tato skromná rodina rozrostla. Josef a Marie měli po Ježíšově zázračném narození nejméně šest dalších dětí, které přišly na svět přirozenou cestou. (Matouš 13:55, 56) Ježíš tedy vyrůstal ve velké rodině a pravděpodobně ve skromných poměrech.

10. Z čeho je patrné, že Marie a Josef byli bohabojní lidé?

10 Ježíše vychovávali bohabojní rodiče, kteří se o něho pečlivě starali. Jeho matka Marie byla znamenitá žena. Připomeňme si, že ji anděl Gabriel pozdravil těmito slovy: „Dobrý den, ty vysoce poctěná, Jehova je s tebou.“ (Lukáš 1:28) I Josef byl zbožný člověk. Každý rok se věrně vydával do Jeruzaléma na cestu dlouhou 150 kilometrů, aby se mohl účastnit Pasachu. Marie ho doprovázela, i když účast na Pasachu se vyžadovala pouze od mužů. (2. Mojžíšova 23:17; Lukáš 2:41) Při jedné takové příležitosti Josef s Marií museli dvanáctiletého Ježíše usilovně hledat a nakonec ho našli v chrámu mezi učiteli. Svým ustaraným rodičům Ježíš řekl: „Nevěděli jste, že musím být v domě svého Otce?“ (Lukáš 2:49) Slovo ‚Otec‘ muselo mít pro mladého Ježíše kladné citové zabarvení. Jednak mu nepochybně bylo řečeno, že jeho skutečným Otcem je Jehova. A kromě toho, Josef byl Ježíšovi jistě dobrým adoptivním otcem. Jehova by totiž pro výchovu svého milovaného Syna určitě nevybral nějakého drsného či krutého muže.

11. Kterému řemeslu se Ježíš vyučil a co toto řemeslo obnášelo v biblických dobách?

 11 Během svého života v Nazaretu se Ježíš nejspíš od svého adoptivního otce Josefa naučil tesařskému řemeslu. Své řemeslo si osvojil tak dobře, že jemu samotnému lidé říkali „tesař“. (Marek 6:3) V biblických dobách byli tesaři využíváni při stavbě domů, při výrobě nábytku (mimo jiné i stolů, stoliček a lavic) a zemědělského náčiní. Ve své knize Rozmluva s Tryfonem Justin Mučedník, který žil ve druhém století n. l., o Ježíšovi napsal: „Když byl mezi lidmi, měl ve zvyku pracovat jako tesař a zhotovoval pluhy a jha.“ Tato práce nebyla snadná, protože starověký tesař si dřevo pravděpodobně nemohl koupit. Spíše to bylo tak, že vyšel ven, vybral si nějaký strom, sekerou ho pokácel a dřevo pak odnesl domů. Ježíš tedy mohl zažít, jak náročné je vydělávat si na živobytí, jednat se zákazníky a vystačit se svým příjmem.

12. Co svědčí o tom, že Josef velmi pravděpodobně zemřel dříve než Ježíš, a co to pro Ježíše znamenalo?

12 Ježíš jakožto nejstarší syn zřejmě pomáhal s péčí o rodinu. Zdá se totiž, že Josef zemřel dříve než Ježíš. * Sionská Strážná věž z 1. ledna 1900 (angl.) uvedla: „Tradice tvrdí, že Josef zemřel v době, kdy byl Ježíš ještě mladý, a že se Ježíš chopil tesařského řemesla a stal se živitelem rodiny. To je do určité míry podepřeno svědectvím Písma, kde je jako tesař označen samotný Ježíš a kde se mluví o jeho matce a bratrech, ale ne o Josefovi. (Marek 6:3) . . . Je tedy dost pravděpodobné, že to dlouhé období 18 let svého života od události [popsané u Lukáše 2:41–49] do doby, kdy byl pokřtěn, strávil náš Pán vykonáváním běžných povinností.“ Marie a její děti, tedy i Ježíš, mohli poznat, jakou bolest přináší smrt milovaného manžela a otce.

13. Proč je možné říci, že Ježíš zahájil svou službu s poznáním, porozuměním a hlubokými city, jaké by žádný jiný člověk nemohl mít?

13 Je vidět, že Ježíš svůj život nežil v pohodlí. Naopak, na vlastní kůži pocítil, jak žije prostý lid. V roce 29 n. l. pak nadešel čas, aby se chopil očekávaného pověření od Boha. Na podzim toho roku byl pokřtěn ve vodě a byl zplozen jako duchovní Boží Syn. ‚Otevřela se mu nebesa‘, což nepochybně znamenalo, že si nyní mohl vzpomenout na svůj předlidský život v nebi a také na to, jak před tím smýšlel a co cítil. (Lukáš 3:21, 22) Když tedy Ježíš zahájil svou službu, měl takové poznání a porozumění a tak hluboké city, jaké by žádný jiný člověk nemohl mít. Oprávněně tedy pisatelé evangelií věnovali většinu svých spisů událostem, které se staly během Ježíšovy služby. Ani tak ale nemohli napsat o všem, co Ježíš řekl a udělal. (Jan 21:25) Ale to, co pod inspirací zapsali, nám dává možnost nahlédnout do mysli největšího člověka, jaký kdy žil.

Jakým člověkem byl Ježíš

14. Jak z evangelií vyplývá to, že Ježíš byl člověk vřelý a měl hluboké city?

14 Z evangelií vyplývá, že Ježíš měl nesmírně vřelou osobnost a byl člověkem hlubokých citů. Projevoval celou škálu emocí: lítost k malomocnému (Marek 1:40, 41), zármutek nad nevnímavým lidem (Lukáš 19:41, 42) a spravedlivé rozhořčení nad chamtivými směnárníky (Jan 2:13–17). Ježíš byl někdy dojat až  k slzám, protože byl soucitný, a své emoce neskrýval. Když zemřel jeho milovaný přítel Lazar, pohled na jeho plačící sestru Marii zapůsobil na Ježíše tak hluboce, že sám dal průchod slzám a plakal před zraky ostatních lidí. (Jan 11:32–36)

15. Jak byly Ježíšovy něžné city patrné z jeho smýšlení o ostatních lidech a z jeho jednání s nimi?

15 Ježíšovy něžné city byly patrné zejména z toho, jak pohlížel na druhé lidi a jak s nimi jednal. Promlouval k chudým a utlačovaným a pomáhal jim ‚nalézt občerstvení pro jejich duše‘. (Matouš 11:4, 5, 28–30) Nikdy nebyl natolik zaneprázdněn, aby nereagoval na potřeby trpících lidí, ať už šlo o ženu postiženou krvotokem, která se nenápadně dotkla jeho oděvu, nebo o slepého žebráka, který nebyl k umlčení. (Matouš 9:20–22; Marek 10:46–52) Ježíš hledal u druhých lidí to dobré a chválil je. Když to však bylo nutné, byl ochoten je také pokárat. (Matouš 16:23; Jan 1:47; 8:44) Ženy v té době měly jen málo práv, přesto s nimi Ježíš jednal důstojně a s úctou, a to ve vyrovnané míře. (Jan 4:9, 27) Je pochopitelné, že skupina žen mu ochotně sloužila ze svého majetku. (Lukáš 8:3)

16. Z čeho je patrné, že Ježíš měl vyrovnaný náhled na život a na hmotné věci?

16 Ježíš měl vyrovnaný názor na život. Tím nejdůležitějším pro něj nebyly hmotné věci. V hmotném ohledu toho měl zřejmě velmi málo. Řekl, že „nemá kam složit hlavu“. (Matouš 8:20) Ježíš ale zároveň přispíval k radosti druhých. Když se účastnil svatební hostiny, což byla událost, pro niž jsou příznačné hudba, zpěv a radování, jistě nekazil zábavu. Vždyť tam vykonal svůj první zázrak. Když na hostině došlo víno — nápoj, který „rozradostňuje srdce smrtelného člověka“ —, proměnil vodu v kvalitní víno. (Žalm 104:15; Jan 2:1–11) Společenská zábava mohla tedy pokračovat a nevěsta s ženichem byli ušetřeni rozpaků. Ježíšova vyrovnanost je patrná také z toho, že v Písmu se mluví převážně o tom, jak Ježíš dlouho a tvrdě pracoval ve své službě. (Jan 4:34)

17. Proč není překvapující, že Ježíš byl znamenitý Učitel, a co se v jeho učení odráží?

17 Ježíš byl znamenitý Učitel. V jeho učení se z velké části odrážela realita všedního života, kterou dobře znal. (Matouš 13:33; Lukáš 15:8) V tom, jak vyučoval, se mu nikdo nevyrovnal — jeho vyučování bylo vždy jasné, jednoduché a praktické. Ještě větší význam má však to, co učil. V jeho učení je zřejmá upřímná touha seznámit posluchače s myšlenkami, pocity a jednáním Jehovy. (Jan 17:6–8)

18, 19. (a) Jakými působivými slovními obrazy Ježíš popsal svého Otce? (b) O čem bude pojednávat následující článek?

18 Ježíš často používal podobenství. Svého Otce tedy popisoval působivými slovními obrazy, které si člověk mohl snadno zapamatovat. Jedna věc je totiž všeobecně mluvit o Božím milosrdenství, ale něco jiného je přirovnat Jehovu k milosrdnému otci, který je při pohledu na svého vracejícího se syna tak dojat, že ‚běží a padne mu okolo krku a něžně ho políbí‘. (Lukáš 15:11–24) Ježíš zavrhoval zkostnatělou kulturu, pro niž bylo příznačné, že náboženští vůdcové pohlíželi svrchu na prostý lid, a vysvětlil, že jeho Otec je přístupný Bůh, kterému se prosby pokorného výběrčího daní líbí víc než okázalá modlitba vychloubačného farizea. (Lukáš 18:9–14) Ježíš popsal  Jehovu jako starostlivého Boha, který ví dokonce i o tom, když maličký vrabec spadne na zem. Ježíš své učedníky uklidňoval: „Nemějte strach: Máte větší cenu než mnoho vrabců.“ (Matouš 10:29, 31) Je proto pochopitelné, že lidé žasli nad Ježíšovým „způsobem vyučování“ a byli k Ježíšovi přitahováni. (Matouš 7:28, 29) Při jedné příležitosti „velký zástup“ zůstal v jeho blízkosti dokonce tři dny a přitom tito lidé neměli nic k jídlu! (Marek 8:1, 2)

19 Můžeme být Jehovovi opravdu vděční, že ve svém slovu odhalil Kristovu mysl. Jak ale můžeme Kristovu mysl pěstovat a projevovat ji ve svém jednání s druhými lidmi? O tom bude pojednávat následující článek.

[Poznámky pod čarou]

^ 5. odst. To, že i duchovní tvorové mohou být ovlivněni společností, v níž se pohybují, vyplývá ze Zjevení 12:3, 4. Satan je tam popsán jako „drak“, který svého vlivu dokázal využít k tomu, aby ostatní ‚hvězdy‘ neboli duchovní syny přiměl připojit se k němu ve vzpurném jednání. (Srovnej Joba 38:7.)

^ 12. odst. Bible se o Josefovi přímo zmiňuje naposledy v souvislosti s tím, jak byl dvanáctiletý Ježíš nalezen v chrámu. Nemluví se však o tom, že by Josef byl přítomen na svatbě v Káně na začátku Ježíšovy služby. (Jan 2:1–3) V roce 33 n. l. Ježíš přibitý na kůl svěřil péči o Marii milovanému apoštolu Janovi. To by pravděpodobně neudělal, kdyby byl Josef ještě naživu. (Jan 19:26, 27)

Vzpomínáte si?

• Proč je důležité, abychom poznali „Kristovu mysl“?

• Jaké společenství měl Ježíš během své předlidské existence?

• Jaké poměry a vlivy Ježíš osobně zažil během své pozemské služby?

• Co se o Ježíšově osobnosti dozvídáme z evangelií?

[Studijní otázky]

[Obrázek na straně 10]

Ježíš vyrůstal ve velké rodině, která pravděpodobně žila ve skromných poměrech

[Obrázky na straně 12]

Učitelé žasli nad odpověďmi a nad porozuměním dvanáctiletého Ježíše