Přejít k článku

Přejít na obsah

K úspěchu vede vytrvalost

K úspěchu vede vytrvalost

 K úspěchu vede vytrvalost

VYTRVALOST je vlastnost, která je v dnešní době velice vzácná. Mnoho lidí se domnívá, že úspěch nezávisí ani tak na vytrvalosti, jako spíš na tom, zda je člověk v pravý čas na pravém místě. Kdo jim to může vyčítat? Vždyť hromadné sdělovací prostředky jsou prosyceny reklamními slogany, které vyvolávají dojem, že se dá bez velkého úsilí a celkem levně získat téměř všechno, co chceme. Noviny chrlí záplavu příběhů o lidech, kteří se přes noc stali úspěšnými, a o chytrých mladých podnikatelích, kterým to pálí tak, že začnou vydělávat miliony, sotva vyšli ze školy.

Žurnalista Leonard Pitts s politováním píše: „Ve společnosti, která je posedlá požitkářstvím, se to zdá tak snadné. . . . Zdá se, že toho může dosáhnout každý — stačí jen vědět, jak na to, být schopný nebo náhle dostat osvícení od Boha.“

Co je vytrvalost?

Vytrvávat znamená ‚pevně a neochvějně sledovat určitý záměr, lpět na určitém stavu nebo vydržet v nějaké činnosti navzdory překážkám či neúspěchům‘. Znamená to odhodlaně pokračovat navzdory nepříznivým okolnostem, být houževnatý a nevzdávat se. Bible zdůrazňuje, že tato vlastnost je důležitá. Boží slovo nás například nabádá: „Neustále tedy hledejte nejprve království“, „neustále klepejte, a bude vám otevřeno“, „vytrvávejte v modlitbě“ a „pevně se držte toho, co je znamenité“. (Matouš  6:33; Lukáš 11:9; Římanům 12:12; 1. Tesaloničanům 5:21)

K vytrvalosti nutně patří schopnost vyrovnávat se s nevyhnutelnými neúspěchy. Přísloví 24:16 uvádějí: „Spravedlivý . . . může padnout i sedmkrát, a jistě vstane.“ Když vzniknou těžkosti nebo dojde k neúspěchu, vytrvalý člověk to ‚nezabalí‘, ale naopak „vstane“, ‚zatne zuby‘ a zkouší to znova.

Mnozí lidé však nejsou připraveni na to, že by se mohli setkat s obtížemi a neúspěchy. Nevypěstovali si přání vytrvat, a proto se snadno vzdávají. „Na neúspěchy reaguje příliš mnoho lidí takovým způsobem, který jim samotným škodí,“ uvádí spisovatel Morley Callaghan. „Propadají sebelítosti, svalují vinu na jiné, zahořknou a . . . ‚zabalí to‘.“

To má neblahé následky. „Zapomínáme,“ zdůrazňuje Pitts, „že procházet tvrdou zkouškou má svůj smysl, nepříznivé okolnosti mají svou cenu.“ V čem spočívá tato cena? Jeho závěr zní: „Poznáme, že neúspěch není osudný a prohra není věčná. Budeme hlubšími lidmi. Víc toho sneseme.“ Bible jednoduše říká: „Každým druhem lopoty vzniká nějaká výhoda.“ (Přísloví 14:23)

Po neúspěchu se znovu vzchopit a pustit se do činnosti nebývá samozřejmě vždy snadné. Někdy se nám může zdát, že problémy, před kterými stojíme, se nedají překonat ani při sebevětším úsilí. Místo aby se nám naše cíle přibližovaly, zdá se, jako by se nám vzdalovaly. Máme možná pocit, že jsme udoláni, že jsme neschopní, ztrácíme odvahu, a dokonce nás přemáhá sklíčenost. (Přísloví 24:10) Bible nás však povzbuzuje: „Nevzdávejme se . . . konání toho, co je znamenité, neboť v patřičném období budeme sklízet, jestliže neochabneme.“ (Galaťanům 6:9)

Co nám může pomoci, abychom vytrvali?

Chceme-li na zvolené cestě vytrvat, především si musíme stanovit cíle, které stojí za to, abychom o ně usilovali, a které jsou dosažitelné. Apoštol Pavel tomu jistě dobře rozuměl. Řekl Korinťanům: „Běžím . . . způsobem, který není nejistý; mířím svými ranami tak, abych nebil do vzduchu.“ Pavel věděl, že k tomu, aby svým úsilím dosáhl úspěchu, musí mít před sebou jasné cíle, podobně jako je má běžec, který se v závodu soustřeďuje na cílovou čáru. Vybídl je: „Nevíte, že běžci v závodě běží všichni, ale pouze jeden obdrží cenu? Běžte tak, abyste jí dosáhli.“ (1. Korinťanům 9:24, 26) Co pro to můžeme udělat?

Přísloví 14:15 říkají: „Chytrý uvažuje o svých krocích.“ Je moudré, jestliže čas od času znovu hodnotíme své životní plány a ptáme se sami sebe, kam směřujeme a zda je nutné provést nějaké změny. Je nezbytné mít jasně na zřeteli, čeho chceme dosáhnout a proč. Jestliže ve své mysli vidíme svůj konečný cíl a neochvějně se k němu upínáme, je menší pravděpodobnost, že bychom měli sklon se vzdát. „Pokud jde o tvé oči, ty by měly hledět přímo vpřed,“ nabádá nás inspirované přísloví, a tak „všechny tvé vlastní cesty kéž jsou pevně založeny.“ (Přísloví 4:25, 26)

Jestliže jsme si ujasnili své cíle, dalším krokem je uvážit, jak máme postupovat, abychom jich dosáhli. Ježíš se zeptal: „Kdo z vás . . . , který chce stavět věž, si nejprve nesedne a nespočítá náklady?“ (Lukáš 14:28) V souladu s touto zásadou jeden odborník, který se zabývá duševním zdravím, prohlásil: „Pokud jde o úspěšné lidi, povšiml jsem si mimo jiné toho, že si jasně uvědomují, jaký je v jejich životě vztah mezi příčinou a následkem. Úspěšní lidé vědí, že pokud něco chtějí, musí udělat všechno, co je třeba, aby toho dosáhli.“ Máme-li jasnou představu o všech krocích, které je třeba podniknout, abychom svého cíle dosáhli, bude nám to pomáhat k soustředění. Také se snadněji vzpamatujeme z neúspěchu. Taková analýza byla základním kamenem úspěchu, kterého dosáhli Orville a Wilbur Wrightovi.

Setkáte-li se tedy s neúspěchy, ze všech sil se vynasnažte vidět je v pozitivním světle a považujte je za poučnou zkušenost. Analyzujte situaci, uvědomte si, v čem jste udělali chybu, a pak tuto chybu napravte nebo svou slabost překonejte. Pomoci mohou rozhovory s druhými,  protože „radou jsou pevně založeny plány“. (Přísloví 20:18) Je přirozené, že s každým výkonem vzroste vaše odborná znalost a kvalifikace, což nakonec přispěje k vašemu úspěchu.

Třetí důležitou stránkou vytrvalosti je neutuchající úsilí neboli soustavnost. Apoštol Pavel nás vybízí: „Do jaké míry jsme udělali pokrok, . . . choďme dále řádně podle téhož postupu.“ (Filipanům 3:16) Jeden pedagog řekl, že „umírněnost a soustavnost, jsou-li projevovány dlouhou dobu, vedou ke znamenitým výsledkům“. Výstižně to znázorňuje proslulá Ezopova bajka o želvě a zajíci. Želva vyhrála závod v běhu, ačkoli byla daleko pomalejší než zajíc. Jak to? Protože jednala se stálostí a ukázněně. Nevzdala se, ale zvolila si takovou rychlost, na jakou mohla realisticky stačit, a pak si ji udržela, dokud nedorazila do cíle. Vyrovnaný, pevný člověk dělá stálé pokroky, a proto si zachovává motivaci, a je tedy méně pravděpodobné, že by závod vzdal nebo že by z něj byl vyřazen. Ano, „běžte tak“, abyste dosáhli svého cíle.

Stanovme si hodnotné cíle

Chceme-li ovšem, aby naše vytrvalost měla nějakou cenu, musíme mít hodnotné cíle. Mnoho lidí usiluje o věci, které nevedou ke štěstí. Bible ovšem jasně říká: „Kdo se . . . zahledí do dokonalého zákona, který patří ke svobodě, a kdo na něm trvá, ten bude šťastný, když to bude dělat.“ (Jakub 1:25) Ano, studium, které vede k pochopení Božího zákona zaznamenaného v Bibli, je velmi hodnotným cílem. Proč? V podstatě proto, že Boží zákon je založen na Božích dokonalých a spravedlivých měřítkách. Bůh je Stvořitelem, a proto ví, co je pro jeho tvory nejlepší. Jestliže se tedy vytrvale poučujeme o Božích pokynech a uplatňujeme je ve svém životě, taková vytrvalost jistě povede k tomu, že budeme šťastní. „Důvěřuj v Jehovu celým svým srdcem . . . Všímej si ho na všech svých cestách, a sám napřímí tvé stezky,“ slibují Přísloví 3:5, 6.

Přijímat poznání o Bohu a o Ježíšovi kromě toho „znamená věčný život,“ říká Ježíš. (Jan 17:3) Biblická proroctví ukazují, že žijeme v „posledních dnech“ tohoto systému. (2. Timoteovi 3:1–5; Matouš 24:3–13) Boží Království neboli Boží spravedlivá vláda brzy prosadí své panování nad obyvateli země. (Daniel 2:44; Matouš 6:10) Tato vláda nastolí dosud nebývalé období míru, blahobytu a zdraví pro celé poslušné lidstvo. (Žalm 37:10, 11; Zjevení 21:4) „Bůh není stranický,“ čteme ve Skutcích 10:34. Ano, užitek z tohoto dobrodiní se nabízí všem!

Bible je starobylá kniha, která je plná moudrosti a má hluboký smysl. K tomu, abychom jí porozuměli, je třeba času a úsilí. Ale s Boží pomocí — a pokud se budeme vytrvale snažit ji poznat — bude pro nás knihou otevřenou. (Přísloví 2:4, 5; Jakub 1:5) Je pravda, že uplatňování toho, co se z ní naučíme, může být náročným úkolem. Bude pravděpodobně nutné přizpůsobit podle ní své uvažování nebo své zvyky. Je možné, že když budeme Bibli studovat, naši přátelé nebo členové rodiny, kteří to s námi myslí dobře, proti tomu budou projevovat odpor. Vytrvalost je tedy nezbytně nutná. Apoštol Pavel nám připomíná, že Bůh dá věčný život těm, kdo projevují ‚vytrvalost v díle, jež je dobré‘. (Římanům 2:7) Svědkové Jehovovi vám budou rádi pomáhat, abyste tohoto cíle dosáhli.

Budete-li se vytrvale poučovat o Bohu a o jeho vůli a budete-li to, co se učíte, vytrvale uplatňovat, můžete si být jisti, že dosáhnete úspěchu. (Žalm 1:1–3)

[Obrázek na straně 6]

Budete-li se vytrvale učit o Bohu a o jeho vůli, dosáhnete úspěchu

[Podpisek obrázku na straně 4]

Culver Pictures