Přejít k článku

Přejít na obsah

„Žádoucí věci“ naplňují Jehovův dům

„Žádoucí věci“ naplňují Jehovův dům

„Žádoucí věci“ naplňují Jehovův dům

„[Já, Jehova] budu kymácet všemi národy, a žádoucí věci všech národů vejdou; a naplním tento dům slávou.“ (AGEUS 2:7)

1. Proč ve chvílích, kdy hrozí nějaké nebezpečí, myslíme v prvé řadě na své milované?

KTERÝMI žádoucími věcmi je naplněn váš dům? Máte snad luxusní nábytek, nejnovější počítač nebo vám v garáži stojí nové auto? Možná to všechno vlastníte. Ale nejsou přece jen tím nejcennějším ve vašem domě lidé — členové vaší rodiny? Představte si, že vás jedné noci probudí zápach kouře. Váš dům je v plamenech a vám zbývá jen pár minut na to, abyste utekli. O co máte největší starost? O nábytek? O počítač? Nebo snad o auto? Nemyslíte v tu chvíli spíše na své milované? Určitě ano, protože lidé mají větší cenu než věci.

2. Jak rozsáhlé je Jehovovo stvoření a kterou jeho část měl Ježíš nejraději?

2 Nyní uvažujme o Jehovovi Bohu a jeho Synovi, Ježíši Kristu. Jehova je „Ten, kdo učinil nebe a zemi, moře a všechno v nich“. (Skutky 4:24) Jeho Syn byl „mistrem v díle“ a prostřednictvím něho Jehova všechno vytvořil. (Přísloví 8:30, 31; Jan 1:3; Kolosanům 1:15–17) Je jisté, že všeho, co vytvořili, si Jehova i Ježíš cení. (Srovnej 1. Mojžíšovu 1:31.) Ale která část stvoření má pro ně podle vás největší cenu — lidé, nebo ostatní stvoření? Jakožto ztělesněná moudrost Ježíš říká: „Věci, které jsem měla ráda, byly u lidských synů.“ Nebo, jak je uvedeno v překladu Williama F. Becka, Ježíš měl „potěšení s lidskými bytostmi“.

3. Které proroctví pronesl Jehova prostřednictvím Agea?

3 Pro Jehovu jsou lidé nepochybně velmi drahocenní. Jedním z dokladů toho jsou prorocká slova, která v roce 520 př. n. l. Jehova pronesl prostřednictvím svého proroka Agea. Jehova prohlásil: „Budu kymácet všemi národy, a žádoucí věci všech národů vejdou; a naplním tento dům slávou. . . . Větší bude sláva tohoto pozdějšího domu než sláva dřívějšího.“ (Ageus 2:7, 9)

4, 5. (a) Proč by nebylo rozumné usuzovat, že pojem „žádoucí věci“ se vztahuje na hmotnou nádheru? (b) Jak byste definovali pojem „žádoucí věci“ a proč?

4 Které „žádoucí věci“ měly naplnit Jehovův dům a přinést mu nebývalou slávu? Přepychové vybavení nebo nákladná výzdoba? Zlato, stříbro a drahokamy? To nejspíš ne. Vzpomeňme si, že původní chrám, který byl zasvěcen asi o pět století dříve, byl stavbou za mnoho miliard dolarů! * Jehova tedy jistě nečekal, že relativně malá skupina Židů, kteří se právě vrátili do vlasti, postaví chrám, jenž by svou hmotnou nádherou předčil chrám Šalomounův.

5 Co tedy jsou ty „žádoucí věci“, které měly naplnit Jehovův dům? Je jisté, že to musí být lidé. Vždyť právě lidé, kteří mu z lásky slouží — tedy ne stříbro či zlato —, rozradostňují Jehovovo srdce. (Přísloví 27:11; 1. Korinťanům 10:26) Ano, Jehova si velmi váží všech mužů, žen a dětí, kteří ho uctívají přijatelným způsobem. (Jan 4:23, 24) To jsou „žádoucí věci“. Pro Jehovu jsou mnohem cennější než veškerá nádhera, která zdobila Šalomounův chrám.

6. Jakému účelu sloužil Boží starověký chrám?

6 Roku 515 př. n. l. byl chrám v Jeruzalémě i přes houževnatý odpor dostavěn. Až do doby, kdy Ježíš přinesl svou oběť, sloužil jako středisko čistého uctívání mnoha ‚žádoucím věcem‘, jimiž byli přirození Židé a proselyté pocházející z pohanů. Jak ale uvidíme, chrám představoval něco mnohem velkolepějšího.

Splnění v prvním století

7. (a) Co předobrazoval starověký jeruzalémský chrám? (b) Popište, co dělal velekněz v Den smíření.

7 Chrám v Jeruzalémě předobrazoval větší uspořádání pro uctívání. Tímto uspořádáním je Boží duchovní chrám, který Jehova zřídil v roce 29 n. l. a ve kterém je Veleknězem Ježíš. (Hebrejcům 5:4–10; 9:11, 12) Uvažujme o tom, v čem se povinnosti izraelského velekněze podobaly Ježíšově činnosti. Každý rok v Den smíření velekněz přistupoval k oltáři na nádvoří chrámu a obětoval býka, aby byly usmířeny hříchy kněží. S krví býka později vstoupil do chrámu, prošel dveřmi, které oddělovaly nádvoří od Svaté, a potom vešel za oponu, která oddělovala Svatou od Nejsvětější. V Nejsvětější velekněz stříkl krev před truhlu smlouvy. Potom stejným způsobem obětoval kozla, aby vykonal smíření za 12 nekněžských kmenů Izraele. (3. Mojžíšova 16:5–15) Jak tento obřad souvisí s Božím duchovním chrámem?

8. (a) V jakém smyslu byl Ježíš počínaje rokem 29 n. l. obětován? (b) Jaký zvláštní vztah měl Ježíš k Jehovovi v době své pozemské služby?

8 Ježíš byl na oltáři Boží vůle ve skutečnosti předložen v roce 29 n. l., kdy byl pokřtěn a kdy byl pomazán Božím svatým duchem. (Lukáš 3:21, 22) Touto událostí začal Ježíšův obětní život, který trval tři a půl roku. (Hebrejcům 10:5–10) Během tohoto období byl Ježíš vzhledem k Bohu v postavení Syna zplozeného duchem. Toto jedinečné postavení, které měl Ježíš vzhledem ke svému nebeskému Otci, nemohli ostatní lidé plně chápat. Jako by jejich oči rozlišovací schopnosti byly zakryty nějakou zástěnou — podobně jako zástěna zakrývala Svatou před pohledy těch, kdo stáli na nádvoří svatostánku. (2. Mojžíšova 40:28)

9. Proč Ježíš nemohl vstoupit do nebe jako člověk a jak byla tato situace vyřešena?

9 Ale přestože člověk Ježíš byl duchem zplozený Syn Boží, nemohl získat život v nebi. Proč ne? Protože tělo a krev nemohou zdědit Boží nebeské Království. (1. Korinťanům 15:44, 50) Vzhledem k tomu, že Ježíšovo lidské tělo bylo překážkou, bylo vhodně symbolizováno oponou, která v Božím starověkém chrámu oddělovala Svatou od Nejsvětější. (Hebrejcům 10:20) Ale tři dny potom, co Ježíš zemřel, ho Bůh vzkřísil jako duchovní bytost. (1. Petra 3:18) Pak už mohl vstoupit do Nejsvětějšího oddělení Božího duchovního chrámu — do samotného nebe. A přesně to se také stalo. Pavel píše: „Kristus nevstoupil do svatého místa [čímž je nepochybně myšlena Nejsvětější] udělaného rukama, které je napodobením skutečnosti, ale do samotného nebe, aby se nyní za nás objevil před osobou Boha.“ (Hebrejcům 9:24)

10. Co Ježíš udělal po svém návratu do nebe?

10 V nebi Ježíš ‚vystříkl krev‘ své oběti tím, že Jehovovi předložil vykupující hodnotu své krve. Ježíš toho však vykonal víc. Krátce před svou smrtí řekl svým následovníkům: „Odcházím, abych vám připravil místo. Také, jestliže půjdu a připravím vám místo, přijdu opět a přijmu vás k sobě domů, abyste i vy byli, kde jsem já.“ (Jan 14:2, 3) Tím, že získal přístup do Nejsvětější neboli do nebe, otevřel Ježíš cestu, aby ho mohli následovat další jednotlivci. (Hebrejcům 6:19, 20) Těch mělo být 144 000 a měli sloužit jako nižší kněží v Božím duchovním chrámovém uspořádání. (Zjevení 7:4; 14:1; 20:6) Stejně jako izraelský velekněz vzal do Nejsvětější nejprve krev býka, aby usmířil hříchy kněží, byla hodnota Ježíšovy prolité krve nejdříve uplatněna na těchto 144 000 nižších kněží. *

Novodobé „žádoucí věci“

11. V čí prospěch obětoval izraelský velekněz kozla a co to předobrazovalo?

11 Zdá se, že do roku 1935 bylo shromažďování pomazaných jako celku ukončeno. * Jehova však ještě nepřestal naplňovat svůj dům slávou. Ne, „žádoucí věci“ do něj měly ještě vejít. Vzpomeňme si, že velekněz v Izraeli obětoval dvě zvířata — býka za hříchy kněží, a kozla za hříchy nekněžských kmenů. Koho tedy představovaly nekněžské kmeny, když kněží předobrazovali pomazané, kteří mají být s Ježíšem v nebeském království? Odpověď je obsažena v Ježíšových slovech zapsaných u Jana 10:16: „Mám jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince; i ty musím přivést a budou naslouchat mému hlasu a stanou se jedním stádem jednoho pastýře.“ Z Ježíšovy prolité krve tedy mají užitek dvě skupiny lidí. První skupinou jsou ti křesťané, kteří mají naději, že budou vládnout s Ježíšem v nebi, a druhou jsou ti, kdo se těší na věčný život na rajské zemi. Je zřejmé, že právě tato druhá skupina je znázorněna ‚žádoucími věcmi‘ z Ageova proroctví. (Micheáš 4:1, 2; 1. Jana 2:1, 2)

12. Jak je dnes do Božího domu přiváděno mnoho ‚žádoucích věcí‘?

12 Tyto „žádoucí věci“ stále naplňují Jehovův dům. V nedávné době byla zrušena omezení našeho díla ve východní Evropě, v některých částech Afriky a v dalších zemích. Díky tomu se dobré zprávě o Božím zřízeném Království začalo dobře dařit i v územích, do kterých se tato zpráva do té doby nedostala. Jak „žádoucí věci“ postupně přicházejí do Božího chrámového uspořádání, samy touží činit další učedníky, čímž poslouchají Ježíšův příkaz. (Matouš 28:19, 20) Při této činnosti se setkávají s mnoha lidmi — mladými i letitými —, kteří by se také mohli stát ‚žádoucími věcmi‘, jež oslaví Jehovův dům. Uveďme si nyní několik příkladů, které ukazují, jak se to děje.

13. Jak jedna dívenka v Bolívii projevila svou horlivost pro šíření poselství o Království?

13 V Bolívii žije jedna pětiletá dívenka, jejíž rodiče jsou svědkové Jehovovi. Tato holčička požádala svou učitelku, aby ji v týdnu spolupráce s krajským dozorcem uvolnila ze školy. Proč? Chtěla se po celý týden zvláštní činnosti podílet na službě. Rodiče tím byli překvapeni, ale měli radost z toho, že jejich dcera má takový pěkný postoj. Dívenka nyní vede pět domácích biblických studií a někteří její zájemci navštěvují křesťanská shromáždění. Do sálu Království přivedla dokonce i svou učitelku. Je možné, že se někteří ze zájemců časem projeví jako „žádoucí věci“, které oslaví Jehovův dům.

14. Jak byla odměněna vytrvalost jedné sestry v Koreji, když rozmlouvala s mladým mužem, který zdánlivě neměl zájem?

14 Jedna křesťanka z Koreje čekala na nádraží. Během čekání oslovila studenta, který poslouchal hudbu z walkmana. Zeptala se ho: „Máš nějaké náboženství?“ „Mě žádné náboženství nezajímá,“ odpověděl student. Sestra se nenechala odradit a pokračovala: „Člověk se s postupem času většinou chce pro nějaké rozhodnout. Ale pokud o náboženství nic neví, pak si možná vybere špatně.“ Výraz studentovy tváře se změnil a chlapec začal sestře se zájmem naslouchat. Nabídla mu knihu Existuje Stvořitel, který se o vás stará? a řekla, že tato publikace mu velmi pomůže, až přijde čas, kdy si nějaké náboženství bude chtít zvolit. Student knihu ochotně přijal. O týden později začal se svědky Jehovovými studovat Bibli a nyní navštěvuje všechna sborová shromáždění.

15. Jak jedna dívka v Japonsku zahajuje biblická studia a jakou odměnu sklízí za své úsilí?

15 Dvanáctiletá Megumi z Japonska považuje školu za úrodné pole pro vydávání svědectví a pro biblické vyučování. Dokonce zavedla mnoho biblických studií. Jak to Megumi dělá? Během polední přestávky ve škole si čte Bibli nebo se připravuje na shromáždění, a tak se jí spolužáci často ptají, co dělá. Některé zajímá, proč se neúčastní určitých školních činností. Megumi na jejich otázky odpovídá a potom dodává, že Bůh má jméno, čímž mnohdy vzbudí jejich zájem. Pak jim nabídne biblické studium. Těch Megumi nyní vede 20 — z toho 18 se svými spolužáky.

16. Jak se jednomu bratrovi v Kamerunu podařilo zahájit biblické studium s několika muži, kteří se mu posmívali?

16 V Kamerunu si k sobě skupina osmi mužů, kteří společně pracovali na jednom místě, zavolala bratra, který tam kolemjdoucím nabízel biblickou literaturu. Chtěli se mu posmívat, a proto se ho vyptávali, proč nevěří v Trojici, v pekelný oheň ani v nesmrtelnost duše. Bratr jim však jejich otázky zodpověděl na základě Bible. Výsledkem tohoto rozhovoru bylo to, že tři muži souhlasili s biblickým studiem. Jedním z nich byl Daniel. Začal navštěvovat shromáždění, a dokonce zničil všechny své spiritistické předměty. (Zjevení 21:8) Ani ne za rok byl pokřtěn.

17. Jak jistí bratři v Salvadoru použili vynalézavost, když kázali muži, který poselství o Království zpočátku nechtěl slyšet?

17 V Salvadoru žije člověk, který pokaždé, když uviděl nablízku svědky Jehovovy, přivázal svého zlého psa přede dveře. Vždy čekal, až svědkové odejdou, a pak psa odvedl zpátky do domu. Bratrům se nikdy nepodařilo s tímto mužem promluvit. A tak to jednoho dne zkusili jinak. Věděli, že by je ten muž mohl slyšet, a proto se rozhodli, že budou kázat psovi. Přišli k domu, pozdravili psa a řekli mu, jak je těší, že mají příležitost s ním mluvit. Vyprávěli mu o době, kdy na zemi bude ráj, kdy už nikdo nebude rozhněvaný, a kdy dokonce i zvířata budou pokojná. Potom se s tím psem zdvořile rozloučili a odcházeli. Jak byli překvapeni, když ten muž vyšel z domu a omlouval se, že svědkům nikdy nedal příležitost mluvit s ním. Přijal časopisy a brzy s ním bylo zahájeno biblické studium. Nyní je ten muž naším bratrem — patří k ‚žádoucím věcem‘!

„Nebojte se“

18. S jakými problémy se potýkají mnozí křesťané, ale jak na své ctitele pohlíží Jehova?

18 Podílíte se na tomto důležitém díle kázání o Království a činění učedníků? Pokud ano, pak máte opravdovou výsadu. Právě prostřednictvím tohoto díla Jehova přivádí do svého domu „žádoucí věci“. (Jan 6:44) Možná jste někdy trochu unavení nebo sklíčení. Čas od času dokonce i někteří věrní Jehovovi služebníci bojují s pocity méněcennosti. Ale neklesejte na mysli! Jehova pohlíží na každého svého ctitele jako na někoho žádoucího a má velký zájem na tom, abychom byli zachráněni. (2. Petra 3:9)

19. Jaké povzbuzení dal Jehova prostřednictvím Agea a jak tato slova mohou posílit nás?

19 Když se cítíme sklíčení — ať už je důvodem odpor nebo jiné nepříznivé okolnosti —, mohou nás povzbudit slova, která Jehova řekl Židům po jejich návratu do vlasti. U Agea 2:4–6 čteme: „ ‚Ale buď nyní silný, Zerubbabeli,‘ je Jehovův výrok, ‚a buď silný, veleknězi Jozue, synu Jehocadakův.‘ ‚A buďte silní, všichni lidé země,‘ je Jehovův výrok, ‚a pracujte.‘ ‚Vždyť já jsem s vámi,‘ je výrok Jehovy vojsk. ‚Vzpomeňte si na to, co jsem s vámi uzavřel, když jste vyšli z Egypta a když můj duch stál mezi vámi. Nebojte se.‘ Tak totiž řekl Jehova vojsk: ‚Ještě jednou — je to chvilka — a rozkymácím nebesa a zemi a moře a suchou zemskou půdu.‘ “ Povšimněte si, že Jehova nás nejen vybízí, abychom byli silní, ale dává nám také možnost sílu získat. Jak? Připomeňme si jeho uklidňující slova: „Já jsem s vámi.“ Když si uvědomíme, že Jehova je s námi, ať stojíme před jakoukoli překážkou, velmi to posílí naši víru. (Římanům 8:31)

20. V jakém smyslu dnes Jehovův dům naplňuje nebývalá sláva?

20 Jehova bezesporu prokázal, že je se svým lidem. Je to tak, jak prohlásil prostřednictvím proroka Agea: „Větší bude sláva tohoto pozdějšího domu než sláva dřívějšího. . . A na tomto místě dám mír.“ (Ageus 2:9) Ta největší sláva je dnes opravdu v Jehovově duchovním chrámu. Vždyť statisíce lidí se každým rokem připojují k pravému uctívání. V duchovním ohledu jsou dobře syceni, a přestože žijí v tomto neklidném světě, mají pokoj, který překoná jen pokoj, jejž zažijí v Božím novém světě. (Izajáš 9:6, 7; Lukáš 12:42)

21. Co bychom měli být rozhodnuti dělat?

21 Před námi je doba, kdy Jehova zakymácí národy v Armagedonu. (Zjevení 16:14, 16) Využijme tedy zbývající čas k tomu, abychom ještě většímu počtu lidí pomohli zachránit se. Buďme silní a plně důvěřujme Jehovovi. Buďme rozhodnuti, že mu dál budeme sloužit v jeho velkém duchovním chrámu a že tento chrám budeme plnit dalšími ‚žádoucími věcmi‘, a to až do doby, kdy Jehova naše dílo prohlásí za ukončené.

[Poznámky pod čarou]

^ 4. odst. Částka, která byla věnována jako příspěvek na výstavbu Šalomounova chrámu, by dnes měla hodnotu téměř 40 miliard dolarů. Všechny prostředky, které nebyly použity na stavbu, byly vloženy do chrámové pokladnice. (1. Královská 7:51)

^ 10. odst. Na rozdíl od izraelského velekněze se Ježíš nedopustil žádných hříchů, za něž by bylo nutné vykonat smíření. Jeho spolukněží však hřešili, protože byli vykoupeni z hříšného lidstva. (Zjevení 5:9, 10)

^ 11. odst. Viz Strážnou věž z 15. února 1998, strany 17–22.

Vzpomínáte si?

• Co je pro Jehovu cennější než hmotné věci?

• Které dvě skupiny lidí mají užitek z Ježíšovy prolité krve?

• Kdo jsou „žádoucí věci“, které měly Jehovův dům naplnit slávou?

• Co je dokladem toho, že se dnes splňuje Ageovo proroctví?

[Studijní otázky]

[Nákres na straně 16]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

Víte, jaký symbolický význam má Jehovův starověký chrám?

Opona

Svatá

Oltář

Nejsvětější

Síň

Nádvoří

[Obrázek na straně 17]

Velekněz obětoval býka za hříchy kněží a kozla za hříchy izraelských nekněžských kmenů

[Obrázek na straně 18]

Díky celosvětovému dílu kázání o Království přicházejí do Jehovova domu zástupy lidí