Přejít k článku

Přejít na obsah

„Polští bratří“ — Proč byli pronásledováni?

„Polští bratří“ — Proč byli pronásledováni?

 „Polští bratří“ — Proč byli pronásledováni?

Malé náboženské skupině, která byla známa jako Polští bratří, zasadil polský parlament v roce 1638 těžkou ránu. Kostel této skupiny byl zničen, a zničena byla i tiskárna, která jí patřila. Byla zastavena činnost univerzity v Rakówě a profesoři, kteří na ní učili, byli posláni do vyhnanství.

O dvacet let později učinil parlament ještě další krok. Nařídil, aby každý člen této skupiny — a těch mohlo být nejméně 10 000 — odešel ze země. Proč se tehdy situace tak vyhrotila, a to v zemi, která byla považována za jednu z nejtolerantnějších zemí v celé Evropě? Čeho se Polští bratří dopustili, že si vysloužili tak tvrdé zacházení?

NA POČÁTKU těchto událostí byl vážný rozkol, který vznikl uvnitř polské kalvínské církve. Důležitým sporným bodem byla nauka o Trojici. Vůdci pokrokového hnutí uvnitř církve zavrhli tuto nauku jako nebiblickou. Vedoucí představitelé církve tím byli rozhořčeni a pokrokové hnutí se odštěpilo.

Kalvinisté označili tyto disidenty jako ariány *, ale přívrženci této nové skupiny se sami raději označovali jako křesťané nebo Polští bratří. Jsou také známi jako sociniáni, podle Itala Laelia Socina, který byl ovlivněn učením Michaela Serveta. Synovec Laelia Socina, Faustus Socinus, přicestoval do Polska a stal se význačnou osobností tohoto hnutí.

V té době se polský šlechtic Jan Sienieński snažil poskytnout nové církvi to, co sám označil jako „klidné místo v ústraní“, aby mohla růst. Sienieński využil zvláštní privilegium udělené polským králem, a založil město Raków, které se později stalo střediskem sociniánů v Polsku. Občanům Rakówa udělil Sienieński celou řadu práv, včetně práva na svobodné uctívání.

Pro řemeslníky, lékaře, lékárníky, pro měšťany i pro venkovskou šlechtu nejrůznějšího vyznání se toto nové město stalo přitažlivým. Navíc sem ve velkém počtu přicházeli duchovní z Polska, Litvy, Sedmihradska, Francie, a dokonce i z Anglie. Názory sociniánů ovšem někteří z těchto nových příchozích nesdíleli, a proto v následujících třech letech, od roku 1569 do roku 1572, v Rakówě probíhaly vleklé teologické debaty. K čemu to vedlo?

Dům se rozdělil

Rozdělilo se i samo sociniánské hnutí — na jedné straně byli ti, kdo přijali radikálnější názory, a na druhé straně ti, jejichž představy byly spíše umírněné. Měli sice mezi sebou rozpory, ale náboženské názory, ve kterých byli jednotní, se vyznačovaly určitými rysy. Zavrhli Trojici, odmítali provádět křest malých dětí,  zpravidla nenosili zbraně a často odmítali zastávat veřejné úřady. * Také popírali existenci pekla jako místa muk. V žádné z těchto věcí se neohlíželi na populární náboženskou tradici.

Kalvínské i katolické duchovenstvo se této skupině postavilo zuřivě na odpor. Ale takoví polští králové, jako byli Zikmund II. August a Štěpán Báthory, podporovali atmosféru náboženské tolerance, kterou sociniánští kazatelé využívali, aby vyučovali své názory.

Dílo Budného — Důležitý mezník

Tehdy se všeobecně používal kalvínský překlad Bible, ale mnoho čtenářů cítilo, že jejich potřeby neuspokojuje. Nebyl pořízen z původních jazyků, ale z latinské Vulgáty a ze soudobého francouzského překladu. V jedné odborné publikaci je o tomto kalvínském překladu řečeno, že „ve snaze o stylistickou krásu byla obětována věrnost a přesnost“. Do překladu se dostalo mnoho chyb. Proto byl pozván učenec Szymon Budny, aby překlad opravil. Budny však usoudil, že bude snadnější vytvořit překlad úplně nový než opravovat starý. Asi v roce 1567 se dal Budny do práce.

Při překládání pečlivě analyzoval každé slovo a jeho varianty způsobem, jakým to v Polsku nikdo před ním neudělal. U pasáží hebrejského textu, jejichž překlad byl obtížný, uvedl v poznámkách na okraji překlad doslovný. Snažil se používat prostou polštinu, jaká byla v jeho době běžná v každodenním životě, a v nutných případech vymyslel nová slova. Jeho cílem bylo předložit čtenáři věrný a přesný překlad Bible.

V roce 1572 byl Budného překlad celé Bible vydán. Jeho překlad Řeckých písem však vydavatelé tohoto díla pozměnili. Budny se dal neohroženě do práce na revidovaném znění a za dva roky byl tento text dokončen. Budného vynikající překlad Řeckých písem daleko předčil všechny předcházející polské překlady. Budny navíc na mnoha místech obnovil Boží jméno Jehova.

Raków, středisko hnutí, byl koncem 16. století a v prvních třech desetiletích 17. století náboženským a intelektuálním centrem. Vedoucí představitelé a spisovatelé z řad Polských bratří zde vydávali své traktáty a svá díla.

Podporovali vzdělání

Vydavatelská činnost Polských bratří se začala rozbíhat kolem roku 1600, kdy byl v Rakówě zahájen knihtisk. Tiskárna mohla tisknout nejen krátká pojednání, ale i velké knihy, a to v několika jazycích. Jako středisko knihtisku se Raków brzy vyrovnal těm nejlepším vydavatelstvím v Evropě. Na tamějším knihtiskařském lisu bylo během následujících 40 let vytištěno údajně asi 200 publikací. Blízká papírna, která byla majetkem Polských bratří, dodávala pro tisk této literatury papír vysoké kvality.

Polští bratří si zanedlouho uvědomili, že je nutné poskytovat spoluvěřícím i jiným lidem možnost vzdělávání. Proto v roce 1602 byla v Rakówě založena univerzita. Vyučování se zde účastnili nejen synové Polských bratří, ale i mladí katolíci a protestanti. Tato univerzita sice byla seminářem teologickým, ale náboženství zde nebylo jediným vyučovacím předmětem. Do učebního plánu byly zařazeny také cizí jazyky, etika, ekonomie, dějiny, právo, logika, přírodní vědy, matematika, medicína a tělesná výchova. Univerzita měla velkou knihovnu, která se — díky místní tiskárně — stále rozrůstala.

Sedmnácté století pokračovalo, a pokud jde o Polské bratří, zdálo se, že se jejich činnost bude úspěšně rozvíjet dál. Ale situace se měla změnit.

Církev a stát útočí

Zbigniew Ogonowski, pracovník Polské akademie věd, o tom napsal: „Koncem třetího desetiletí 17. století se začala situace ariánů v Polsku rychle zhoršovat.“ Katolické duchovenstvo totiž začalo postupovat stále troufaleji. K tomu, aby poškodilo dobrou pověst  Polských bratří, používalo duchovenstvo všech prostředků, včetně pomlouvání a hanobení. Útok byl nyní snadnější, protože v Polsku se změnila politická situace. Nový polský král Zikmund III. Vasa byl nepřítelem Polských bratří. Jeho nástupci, zejména Jan II. Kazimír Vasa, také podporovali katolickou církev v jejím úsilí činnost Polských bratří zmařit.

Situace vyvrcholila tím, že několik rakówských studentů bylo obviněno z úmyslného zneuctění kříže. Tento incident se stal záminkou k tomu, aby hlavní sídlo Polských bratří bylo zničeno. Majitel Rakówa byl před parlamentním soudem obviněn z toho, že se podporováním rakówské univerzity a její tiskárny dopouští ‚šíření ničemnosti‘. Polští bratří byli obviněni z podvratné činnosti, z pořádání orgií a z nemravného života. Parlament rozhodl, že univerzita v Rakówě bude uzavřena a tiskárna a kostel patřící Polským bratřím budou zničeny. Věřícím bylo přikázáno, aby opustili město. Profesoři této univerzity byli pod trestem smrti vykázáni ze země. Někteří Polští bratří našli útočiště v klidnějších místech, například ve Slezsku a na Slovensku.

V roce 1658 vydal parlament výnos, že Polští bratří mají během tří let prodat svůj majetek a vystěhovat se za hranice. Tato lhůta byla později zkrácena na dva roky. Každý, kdo by vyznával toto náboženské přesvědčení po stanovené lhůtě, měl být popraven.

Někteří sociniáni se usadili v Holandsku a tam ve své vydavatelské činnosti pokračovali. V Sedmihradsku sbor působil až do začátku 18. století. Při svých shromážděních, která se konala až třikrát týdně, zpívali žalmy, poslouchali kázání a četli z katechismu, který byl připraven jako příručka vysvětlující jejich učení. Aby byla zachována čistota sboru, byli spoluvěřící napravováni, napomínáni, a v nutných případech byli vyloučeni.

Polští bratří se věnovali hlubokému studiu Božího slova. Objevili některé cenné pravdy a bez váhání se o ně dělili s jinými lidmi. Nakonec však byli rozptýleni po celém území Evropy a bylo pro ně stále obtížnější zachovat si jednotu. Během doby Polští bratří vymizeli.

[Poznámky pod čarou]

^ 5. odst. Arius (250–336 n. l.), kněz z Alexandrie, tvrdil, že Ježíš je podřízen Otci. V roce 325 n. l. koncil v Nikaji jeho názor zavrhl. (Viz Probuďte se! z 22. června 1989, strana 27, angl.)

^ 9. odst. Viz Probuďte se! z 22. listopadu 1988, strana 19, angl., článek „Sociniáni — Proč odmítali Trojici?“

[Obrázek na straně 23]

Dům, který kdysi patřil jednomu sociniánskému kazateli

[Obrázky na straně 23]

Nahoře: Dnešní Raków ; vpravo je klášter, který byl založen v roce 1650, aby byla vymýcena každá stopa „ariánství“; dole: na tomto místě vztyčilo katolické duchovenstvo kříž, aby vyprovokovalo konflikt s Polskými bratřími

[Podpisek obrázku na straně 21]

Titulní strana překladu Biblia nieświeska od Szymona Budného, 1572