Přejít k článku

Přejít na obsah

Jak si obléknout novou osobnost a už ji nikdy neodložit

Jak si obléknout novou osobnost a už ji nikdy neodložit

„Oblékněte si novou osobnost.“ (KOL. 3:10)

PÍSNĚ: 43, 106

1., 2. a) Proč můžeme říct, že obléknout si novou osobnost je v našich silách? b) O kterých stránkách nové osobnosti se píše v Kolosanům 3:10–14?

VÝRAZ „nová osobnost“ se v Překladu nového světa objevuje dvakrát. (Ef. 4:24; Kol. 3:10) Je to osobnost, která je „stvořena podle Boží vůle“. Získat ji není nad naše síly. Proč to můžeme říct? Jehova stvořil lidi ke svému obrazu, a tak můžeme napodobovat jeho krásné vlastnosti. (1. Mojž. 1:26, 27; Ef. 5:1)

2 Je pravda, že jsme po prvních rodičích zdědili nedokonalost, a tak naše jednání ovlivňují nesprávné touhy. Velký vliv na nás může mít také prostředí, ve kterém žijeme. Přesto díky Jehovově laskavé pomoci dokážeme mít takovou osobnost, jakou po nás chce. Abychom ze srdce chtěli tohoto cíle dosáhnout, zamyslíme se nad některými stránkami nové osobnosti, o kterých psal apoštol Pavel. (Přečti Kolosanům  3:10–14.) Také si ukážeme, jak je můžeme projevovat ve službě.

„VŠICHNI JSME SI ... ROVNI“

3. Co je jednou stránkou nové osobnosti?

3 Potom co Pavel křesťany vybídl, aby si oblékli novou osobnost, poukázal na jednu její výraznou stránku – na nestrannost. Napsal: „Není Řek ani Žid, obřízka ani neobřízka, cizinec, Skyta, otrok, svobodný.“ * Ve sboru by si nikdo neměl myslet, že na základě toho, jaké je rasy, národnosti nebo jaké má sociální postavení, je lepší než druzí. Proč? Protože praví Kristovi následovníci jsou si „všichni ... rovni“. (Kol. 3:11; Gal. 3:28, Slovo na cestu)

4. a) Jak by Jehovovi služebníci měli jednat s druhými? b) Například jaká situace může být překážkou křesťanské jednoty?

4 Ti, kdo mají oblečenou novou osobnost, jednají se spoluvěřícími a s dalšími lidmi důstojně bez ohledu na jejich národnost nebo sociální postavení. (Řím. 2:11) V některých částech světa to ale nemusí být snadné. Například v Jihoafrické republice vláda kdysi určila, kde mají žít lidé té které rasy. Vznikly tak bohaté bělošské čtvrti, černošská předměstí a oblasti, kde žili lidé různých ras společně. Většina lidí, včetně svědků, žije na takto rozdělených územích dodnes. Vedoucí sbor chtěl povzbudit bratry a sestry, aby „se rozšířili“, a tak v říjnu 2013 schválil mimořádné opatření, které jim má pomoct víc se vzájemně poznat. (2. Kor. 6:13) O co se jedná?

5., 6. a) Co bratři udělali pro to, aby posílili jednotu Božího lidu v jedné zemi? (Viz úvodní obrázek.) b) Jaké to přineslo výsledky?

5 Bratři zařídili, aby svědkové vždycky ze dvou sborů, ve kterých se mluví jiným jazykem a do kterých patří křesťané různých ras, spolu strávili několik víkendů. Chodili společně do služby a na shromáždění a vzájemně se zvali na návštěvu. Zapojily se do toho stovky sborů a pobočka dostala spoustu pochvalných komentářů, dokonce i od lidí, kteří nejsou svědkové. Například jeden duchovní řekl: „Nejsem svědek, ale chci říct, že máte vaši kazatelskou činnost výborně zorganizovanou a nemáte mezi sebou rasové rozdíly.“ A jaký vliv to mělo na svědky?

6 Sestra, která se jmenuje Noma a patří do sboru, kde se mluví xhosky, nejdřív nechtěla pozvat do svého skromného obydlí bělochy z anglického sboru. Ale potom co s nimi byla ve službě a pak u nich doma, řekla: „Jsou to normální lidé jako my!“ Takže když přišla řada na křesťany ze xhosského sboru, aby pohostili anglický sbor, uvařila jídlo a několik lidí pozvala. Přišel i jeden běloch, který je sborový starší. Noma řekla: „Byla jsem překvapená, že mu nevadilo sedět na nízké přepravce.“ Výsledkem tohoto opatření je, že hodně bratrů a sester si našlo nové přátele a chtějí v tom dál pokračovat.

NĚŽNÁ NÁKLONNOST SOUCITU A LASKAVOST

7. Proč musíme být stále jeden k druhému soucitní?

7 Dokud bude existovat Satanův svět, budeme zažívat různé těžkosti. Může k nim patřit vysoká nezaměstnanost,  vážné nemoci, pronásledování, přírodní katastrofy nebo ztráta majetku v důsledku zločinnosti. Oporou jeden druhému budeme jedině tehdy, když budeme soucitní. Něžný soucit nás bude podněcovat, abychom k druhým byli laskaví. (Ef. 4:32) Tyto stránky nové osobnosti nám pomůžou napodobovat Boha a utěšovat druhé. (2. Kor. 1:3, 4)

8. K čemu dobrému může vést to, když jsme soucitní a laskaví ke všem ve sboru? Uveď příklad.

8 Jak můžeme být ještě soucitnější k cizincům nebo jinak znevýhodněným lidem ve sboru? Chceme se s nimi skamarádit, aby se ve sboru cítili jako doma. (1. Kor. 12:22, 25) Něco takového zažil Dannykarl, který se přestěhoval z Filipín do Japonska. Kvůli tomu, že byl cizinec, s ním v práci nejednali stejně jako s místními zaměstnanci. Pak ale přišel na shromáždění svědků Jehovových. Vypráví: „Skoro všichni tam byli Japonci, a přesto mě vřele přivítali, jako bych byl jejich starý známý.“ Díky tomu, že k němu bratři byli laskaví, začal dělat duchovní pokroky. Za nějakou dobu se dal pokřtít a dnes slouží jako starší. Ostatní starší jsou moc rádi, že Dannykarla a jeho manželku Jennifer mají ve sboru. Říkají o nich: „Žijou skromně a jako průkopníci dávají krásný příklad v tom, co to znamená mít Jehovu na prvním místě.“ (Luk. 12:31)

9., 10. Na příkladech ukaž, k čemu dobrému vede to, když jsme soucitní ve službě.

9 Když kážeme dobrou zprávu o Království, máme příležitost konat „dobro všem“. (Gal. 6:10) Něžný soucit k přistěhovalcům podnítil hodně bratrů a sester, aby se začali učit cizí jazyk. (1. Kor. 9:23) Vedlo to ke krásným výsledkům. Například průkopnice Tiffany, která slouží v Austrálii, se naučila svahilsky, aby pomohla svahilskému sboru v Brisbanu. Bylo to těžké, ale stálo to za to. Tiffany říká: „Jestli chceš mít ve službě spoustu zajímavých zážitků, přejdi do cizojazyčného sboru. Je to jako cestovat, aniž bys musel odjet z města. Poznáš bratry a sestry z celého světa a pocítíš tu úžasnou jednotu.“

Co podněcuje křesťany, aby pomáhali přistěhovalcům? (10. odstavec)

10 Pěkným příkladem je také jedna rodina z Japonska. Dcera Sakiko vypráví: „V 90. letech jsme ve službě často potkávali přistěhovalce z Brazílie. Když jsme jim v jejich portugalské Bibli ukázali verše jako například Zjevení 21:3 a 4 nebo Žalm 37:10, 11 a 29, zaujalo je to, a někdy se jim dokonce zalily oči slzami.“  Tato rodina se ale rozhodla udělat mnohem víc. Sakiko říká: „Když jsme viděli, jak jsou duchovně hladoví, začali jsme se učit portugalsky.“ Později pomohli založit portugalský sbor. Během let studovali Bibli s mnoha imigranty, kteří se nakonec dali pokřtít. Sakiko dodává: „Naučit se portugalsky nám dalo zabrat, ale ta odměna stála za jakékoli úsilí. Jsme Jehovovi moc vděční.“ (Přečti Skutky 10:34, 35.)

PONÍŽENOST MYSLI A POKORA

11., 12. a) Proč je k tomu, abychom si oblékli novou osobnost, důležité mít správnou pohnutku? b) Co nám pomůže zůstat pokorní?

11 Naší pohnutkou k tomu, abychom si oblékli novou osobnost, musí být touha chválit Jehovu, ne touha sklízet chválu od druhých. Vzpomeň si, že dokonce kdysi dokonalý duchovní tvor zhřešil proto, že dovolil, aby ho ovládla pýcha. (Srovnej s Ezekielem 28:17.) Nebýt pyšní a povýšení je tedy pro nás, nedokonalé lidi, mnohem těžší. Přesto si pokoru obléknout můžeme. Co nám v tom pomůže?

12 Například to, když budeme každý den číst Bibli a když budeme o tom, co jsme si přečetli, přemýšlet. (5. Mojž. 17:18–20) Zvlášť bychom měli uvažovat o tom, co učil Ježíš, a o jeho skvělém příkladu pokory. (Mat. 20:28) Byl tak pokorný, že apoštolům umyl nohy. (Jan 13:12–17) V boji proti jakémukoli sklonu myslet si o sobě, že jsme lepší než druzí, nám pomůžou také časté modlitby o svatého ducha. (Gal. 6:3, 4; Fil. 2:3)

13. Proč Jehova chce, abychom byli pokorní?

13 Přečti Přísloví 22:4. Jehova vyžaduje, aby všichni jeho služebníci byli pokorní. K čemu je nám tato vlastnost dobrá? Když ji projevujeme, přispíváme k pokoji a jednotě ve sboru. A pokorným lidem Jehova prokazuje nezaslouženou laskavost. Apoštol Petr napsal: „Všichni se ... přepásejte ponížeností mysli k sobě navzájem, protože Bůh se staví proti domýšlivým, ale pokorným dává nezaslouženou laskavost.“ (1. Petra 5:5)

MÍRNOST A TRPĚLIVOST

14. Kdo je nejlepším příkladem mírnosti a trpělivosti?

14 Mírní a trpěliví lidé jsou dnes často považováni za slabochy. Takový názor je ale scestný. Mírnost trpělivost jsou krásné vlastnosti, které pocházejí od nejmocnější osoby ve vesmíru. Nejlepším příkladem v tom, jak je projevovat, je samotný Jehova. (2. Petra 3:9) Zamysli se nad tím, jak zareagoval, když s ním smlouval Abraham a později Lot. (1. Mojž. 18:22–33; 19:18–21) A přes 1 500 let byl trpělivý s neposlušným izraelským národem. (Ezek. 33:11)

15. Jak Ježíš ukázal, co to znamená být mírný a trpělivý?

15 Ježíš byl „mírné povahy“. (Mat. 11:29) Obrovskou trpělivost dával najevo třeba tím, že snášel slabosti svých učedníků. Během své pozemské služby se stával terčem kritiky od náboženských nepřátel. Přesto zůstal mírný a trpělivý až do konce života, když byl nespravedlivě popraven. Ve chvílích, kdy zažíval mučivou bolest na kůlu, se modlil za ty, kdo jeho popravu prováděli. Svého Otce prosil, aby jim odpustil, protože, jak řekl, „nevědí, co činí“. (Luk. 23:34) Ježíš je opravdu vynikajícím příkladem v tom, jak být mírný  a trpělivý za bolestivých a stresujících okolností. (Přečti 1. Petra 2:21–23.)

16. Jak můžeme projevovat mírnost a trpělivost?

16 Jak můžeme mírnost a trpělivost projevovat? Pavel se zmínil o jednom způsobu, když svým spoluvěřícím napsal: „Snášejte dále jeden druhého a velkoryse jeden druhému odpouštějte, jestliže má někdo proti jinému příčinu ke stížnosti. Stejně jako Jehova velkoryse odpustil vám, tak jednejte i vy.“ (Kol. 3:13) Pokud máme druhým odpouštět, musíme být mírní a trpěliví. Když to děláme, podporujeme ve sboru jednotu.

17. Proč součástí naší osobnosti musí být mírnost a trpělivost?

17 To, že si má křesťan obléknout mírnost a trpělivost, není otázkou volby. Je to nezbytný požadavek pro záchranu. (Mat. 5:5; Jak. 1:21) Ještě důležitější ale je, že když jsou tyto vlastnosti patrné v našem jednání, oslavujeme tím Jehovu a pomáháme druhým, aby jednali stejně. (Gal. 6:1; 2. Tim. 2:24, 25)

LÁSKA

18. Jak s nestranností souvisí láska?

18 Všechny vlastnosti, o kterých jsme zatím mluvili, úzce souvisí s láskou. Učedník Jakub musel pokárat své bratry za to, že nadržují bohatým. Ukázal, že takové jednání je proti královskému zákonu „Budeš milovat svého bližního jako sám sebe“. A potom dodal: „Jestliže ... nadále nadržujete, činíte hřích.“ (Jak. 2:8, 9) Láska nám zabrání v tom, abychom dělali mezi druhými rozdíly na základě jejich vzdělání, rasy nebo sociálního postavení. Nestačí, abychom budili dojem, že jsme nestranní. Musíme všechny lidi milovat ze srdce.

19. Proč je důležité obléknout si lásku?

19 Láska je také „trpělivá, laskavá ... a není domýšlivá“. (1. Kor. 13:4, Český ekumenický překlad) Když máme s lidmi mluvit o Božím království, skutečně to od nás vyžaduje, abychom byli trpěliví, laskaví a pokorní. (Mat. 28:19) Díky těmto vlastnostem ale také snadněji vycházíme se všemi bratry a sestrami ve sboru. Pokud takovou lásku projevujeme, co dobrého můžeme očekávat? Jednotné sbory, které budou přinášet chválu Jehovovi a budou přitažlivé pro další lidi. Biblický popis nové osobnosti tedy vhodně končí touto nezpochybnitelnou pravdou: „Kromě toho všeho si oblékněte lásku, neboť je dokonalým poutem jednoty.“ (Kol. 3:14)

JE TO NEUSTÁLÝ PROCES

20. a) Jaké otázky bychom si měli položit a proč? b) Na co se těšíme?

20 Každý z nás by si měl položit otázku: Jaké změny ještě musím udělat, abych svléknul starou osobnost a navždycky ji odložil? Musíme Jehovu upřímně prosit o pomoc a tvrdě pracovat na tom, abychom překonali jakýkoli sklon nebo zlozvyk, který by nám zabránil zdědit Boží království. (Gal. 5:19–21) Musíme se také sami sebe ptát: Dělám změny i v tom, o čem přemýšlím, takže ze mě může mít Jehova radost? (Ef. 4:23, 24) Obléknout si novou osobnost a nikdy ji neodložit – o to se budeme muset snažit až do doby, kdy budeme dokonalí. Představ si, jak úžasné to bude mít kolem sebe jenom lidi, kteří budou mít novou osobnost a budou dokonale napodobovat Jehovovy krásné vlastnosti!

^ 3. odst. Skytové byli v biblických dobách považováni za necivilizované lidi.