Přejít k článku

Přejít na obsah

I když se ti změní okolnosti, zachovej si vnitřní klid

I když se ti změní okolnosti, zachovej si vnitřní klid

„Ukonejšil a utišil [jsem] svou duši.“ (ŽALM 131:2)

PÍSNĚ: 135, 154

1., 2. a) Co může s křesťanem udělat nečekaná změna? (Viz úvodní obrázek.) b) Jaký postoj nám podle 131. žalmu pomůže zachovat si vnitřní klid?

KDYŽ se Lloyd s Alexandrou dozvěděli, že půjdou do průkopnické služby, byli z toho smutní. A není divu, vždyť v betelu sloužili už přes 25 let. Lloyd říká: „Život a práci v betelu jsem miloval. Neuměl jsem si představit, že budu dělat něco jiného. Rozumově jsem chápal důvody pro tu změnu, ale v následujících týdnech a měsících jsem často zažíval pocity zavržení. Bylo to jak na houpačce. Chvíli jsem se cítil v pohodě a hned nato na dně.“

2 Když se v našem životě něco nečekaně změní, může to v nás vyvolat strach a stres. (Přísl. 12:25) Dokonce pro nás může být těžké změnu přijmout. Jak můžeme v takové situaci ukonejšit a utišit svou duši? (Přečti Žalm 131:1–3.) Podívejme se, jak si navzdory měnícím se okolnostem uchovali vnitřní klid někteří Boží služebníci, o kterých se píše v Bibli, a někteří z těch, kdo žijí v dnešní době.

 JAK NÁM POMÁHÁ BOŽÍ POKOJ

3. Do jaké situace se dostal Josef?

3 Josefovi mohlo být 17 let, když ho bratři ze žárlivosti prodali do otroctví. Jeho otec Jákob ho měl ze všech svých synů nejraději. (1. Mojž. 37:2–4, 23–28) Josef pak asi 13 let musel snášet otroctví a věznění v Egyptě, daleko od svého milovaného otce. Co mu pomohlo nepropadnout zoufalství a nezatrpknout?

4. a) O čem se Josef ve vězení snažil přemýšlet? b) Jak Jehova na Josefovy modlitby odpověděl?

4 Když Josef trpěl ve vězení, určitě se snažil přemýšlet o důkazech, že ho Jehova podporuje. (1. Mojž. 39:21; Žalm 105:17–19) Ujištění, že má jeho přízeň, mu také dodávaly prorocké sny, které měl, když byl mladší. (1. Mojž. 37:5–11) Jistě o své bolesti často říkal Jehovovi v modlitbě. (Žalm 145:18) Jehova na tyto upřímné modlitby reagoval tím, že ho ujistil, že ve všech zkouškách bude s ním. (Sk. 7:9, 10) *

5. Jak nám může pomoct Boží pokoj?

5 Navzdory nepříznivým okolnostem můžeme i my přímo cítit hojivý účinek Božího pokoje, který střeží naši mysl. (Přečti Filipanům 4:6, 7.) Když jsme v úzkých a prosíme Jehovu o pomoc, Boží pokoj může posílit naše odhodlání dál Jehovovi sloužit a může nás střežit před tím, že bychom se chtěli vzdát. Uvažujme teď o některých příkladech ze současnosti, které to dokládají.

PROS JEHOVU, ABY TI POMOHL ZNOVU ZÍSKAT VNITŘNÍ KLID

6., 7. Jak nám to, že jsme v modlitbách konkrétní, může pomoct znovu získat vnitřní klid? Uveď příklad.

6 Když se Ryan s Juliette dozvěděli, že už končí období, kdy sloužili jako dočasní zvláštní průkopníci, byli z toho nešťastní. „Hned jsme se s tím svěřili Jehovovi,“ říká Ryan. „Věděli jsme, že teď máme jedinečnou příležitost ukázat, že mu důvěřujeme. Hodně lidí ve sboru poznalo pravdu nedávno, a tak jsme se modlili, aby nám Jehova pomohl být pro ně vynikajícím příkladem víry.“

7 Jak Jehova na jejich modlitbu odpověděl? Ryan vzpomíná: „Negativní pocity a obavy, které jsme zpočátku měli, se po modlitbě okamžitě rozplynuly. Boží pokoj střežil naše srdce a myšlenkové síly. Uvědomili jsme si, že pro Jehovu můžeme být dál užiteční jedině tehdy, když si udržíme správný postoj.“

8.–10. a) Jak nám Boží duch může pomoct, když jsme v úzkých? b) Jakými způsoby Jehova může odměnit naše úsilí dívat se na věci z duchovního hlediska?

8 Kromě toho, že nás Boží duch uklidní, může nám také připomenout biblické verše, které nám pomůžou pamatovat na to, co je v životě skutečně důležité. (Přečti Jana 14:26, 27.) Uvažuj o situaci Philipa a Mary, kteří spolu sloužili v betelu skoro 25 let. Během čtyř měsíců oběma zemřela maminka a ještě jeden příbuzný, a tak se začali starat o Maryina tatínka, který trpí demencí.

9 Philip vzpomíná: „Myslel jsem si, že to celkem zvládám, ale něco mi chybělo. Pak jsem v jednom studijním článku narazil na Kolosanům 1:11. Vytrvával jsem, ale ne v plném smyslu toho slova. Potřeboval  jsem vytrvávat s trpělivostí a radostí. Tento verš mi připomněl, že radost nezávisí na okolnostech, ale na tom, jak v mém životě působí Boží duch.“

10 Philip a Mary se snažili dívat na svoji situaci z duchovního hlediska a Jehova je za to mnoha způsoby odměnil. Krátce potom co odešli z betelu, začali studovat Bibli s několika lidmi, kteří se chtěli scházet víc než jenom jednou týdně. Mary to zpětně hodnotí těmito slovy: „Byli naší radostí a Jehova nás tak ujistil, že všechno bude v pohodě.“

DĚLEJ NĚCO, ČEMU JEHOVA MŮŽE POŽEHNAT

V čem můžeme napodobovat Josefa, ať už jsou naše okolnosti jakékoli? (11. až 13. odstavec)

11., 12. a) Co Josef dělal, aby mu Jehova mohl žehnat? b) Jak byl Josef za svoji vytrvalost odměněn?

11 Když náhle zažijeme nějakou změnu, můžeme být tak úzkostliví, že to jediné, o čem budeme přemýšlet, budou naše problémy. To se mohlo stát i Josefovi. On se ale zjevně rozhodl, že ve své situaci udělá maximum, aby Jehova měl čemu žehnat. I když byl ve vězení, tvrdě pracoval, aby splnil jakýkoli úkol od vrchního úředníka, a stejný postoj měl už předtím, když pracoval pro Potifara. (1. Mojž. 39:21–23)

12 Jednou dostal Josef na starost dva muže, kteří dřív sloužili ve významném postavení na faraonově dvoře. Josefova laskavost na ně tak zapůsobila, že mu řekli, co je trápí a jaké zvláštní sny se jim předchozí noc zdály. (1. Mojž. 40:5–8) Josef si to v tu chvíli neuvědomil, ale ten rozhovor nakonec vedl k jeho propuštění. I když musel ve vězení ještě dva roky zůstat, v den svého propuštění byl jmenován druhým nejvýše postaveným mužem po faraonovi. (1. Mojž. 41:1, 14–16, 39–41)

13. Co můžeme dělat, aby Jehova měl čemu požehnat?

13 Podobně jako Josef i my se můžeme dostat do situace, kterou nebudeme moct ovlivnit. Pokud ale zůstaneme trpěliví a budeme se snažit za daných okolností dělat maximum, Jehova bude mít čemu požehnat. (Žalm 37:5) Je pravda, že občas můžeme být „na rozpacích“ neboli bezradní, ale nikdy nebudeme „naprosto bez východiska“. (2. Kor. 4:8) Tato Pavlova slova se splní i v našem případě, zvlášť když zůstaneme zaměřeni na službu.

ZŮSTAŇ ZAMĚŘENÝ NA SLUŽBU

14.–16. Jak evangelista Filip zůstal zaměřený na službu, i když se jeho okolnosti měnily?

14 Krásným příkladem člověka, který  zůstal zaměřený na službu, i když se mu měnily okolnosti, je evangelista Filip. Potom co byl umučen Štěpán, * se v Jeruzalémě zvedla vlna pronásledování. V té době se Filip těšil z toho, že od Jehovy dostal nový úkol. (Sk. 6:1–6) Když se ale křesťané kvůli pronásledování z Jeruzaléma rozutekli, Filip tam nemohl jenom zůstat sedět se založenýma rukama. Odešel kázat do Samaří, města, které bylo v té době dobrou zprávou téměř nedotčené. (Mat. 10:5; Sk. 8:1, 5)

15 Filip byl ochotný jít kamkoli, kam ho povede Boží duch. Jehova ho tedy použil, aby kázal dobrou zprávu na územích, kde ji lidé ještě neslyšeli. Mnozí Židé Samaritány pohrdali. Filip ale předsudky neměl a nadšeně jim kázal. Není divu, že mu zástupy velmi pozorně naslouchaly. (Sk. 8:6–8)

16 Svatý duch potom vedl Filipa do Ašdodu a Cesareje, kde žilo mnoho lidí z jiných národů. (Sk. 8:39, 40) Asi 20 let potom co začal kázat v Samaří, byla jeho situace zase jiná. Filip se usadil a založil rodinu. Ale bez ohledu na to, jakými změnami procházel, zůstal zaměřený na službu, a Jehova jemu a jeho rodině dál žehnal. (Sk. 21:8, 9)

17., 18. Jak nám to, že jsme zaměřeni na službu, může pomoct zvládnout období změn?

17 Mnozí celodobí služebníci můžou potvrdit, že když se stále zaměřují na službu, pomáhá jim to zůstat šťastní a pozitivní, přestože se jejich okolnosti změní. Vezměme si například Osborna a Polite, manžele z Jihoafrické republiky, kteří odešli z betelu. Mysleli si, že se jim podaří rychle najít práci na částečný úvazek a bydlení. Osborne vzpomíná: „Práci jsme nenašli tak rychle, jak jsme doufali.“ Jeho manželka Polite říká: „Práci jsme marně hledali tři měsíce a neměli jsme žádné úspory. Bylo to opravdu těžké.“

18 Co jim pomohlo tu stresující situaci zvládnout? Osborne to shrnuje slovy: „Abychom zůstali pozitivní, pomohlo nám, že jsme chodili do služby se sborem. Rozhodli jsme se, že se do služby  pustíme naplno, spíš než abychom seděli doma a dělali si starosti. Díky tomu jsme zažívali velkou radost. Práci jsme hledali všude možně a nakonec ji našli.“

TRPĚLIVĚ ČEKEJ NA JEHOVU

19.–21. a) Co nám pomůže zachovat si vnitřní klid? b) Jak nám osobně může pomoct to, že se novým okolnostem přizpůsobíme?

19 Z těchto příkladů je vidět, že když za daných okolností děláme maximum a s důvěrou čekáme na Jehovu, můžeme si zachovat vnitřní klid. (Přečti Micheáše 7:7.) A časem si možná uvědomíme, že to, jak jsme se změně přizpůsobili, posílilo naše přátelství s Jehovou. Na základě vlastní zkušenosti Polite říká: „Když jsme odešli z betelu, naučila jsem se, co to doopravdy znamená spoléhat na Jehovu ve chvílích, kdy se zdá, že nic nevychází. Moje přátelství s ním se prohloubilo.“

20 Mary, kterou jsme už také citovali, se dál stará o svého stárnoucího tatínka a přitom pokračuje v průkopnické službě. Říká: „Zjistila jsem, že když na mě padne úzkost, musím se zastavit, pomodlit se a pak si odpočinout. To nejcennější, co jsem se naučila, je umění nechat věci v Jehovových rukou, což se bude velmi hodit i v budoucnosti.“

21 Lloyd a Alexandra, o kterých byla zmínka na začátku článku, přiznávají, že když se jim změnily okolnosti, vyzkoušelo to jejich víru způsobem, jaký nečekali. Nicméně říkají: „Zkoušky odhalí, jestli je naše víra pravá a jestli má sílu podporovat a utěšovat nás v době těžkostí. Stali se z nás lepší lidé.“

Nečekané změny můžou vést k nečekanému požehnání (19. až 21. odstavec)

22. Čím si můžeme být jistí, když ve své situaci děláme všechno, co můžeme?

22 Když se tvůj život nečekaně změní, ať už v důsledku nových úkolů v Jehovově organizaci, zdravotních problémů, nebo nových rodinných povinností, buď si jistý, že Jehovovi na tobě záleží a že ti v pravý čas pomůže. (Hebr. 4:16; 1. Petra 5:6, 7) Do té doby dělej ve své situaci všechno, co můžeš. Prostřednictvím modlitby upevňuj svůj vztah se svým nebeským Otcem a uč se nechat věci v jeho starostlivých rukou. Díky tomu si zachováš vnitřní klid, i když se tvoje okolnosti změní.

^ 4. odst. Nějaký čas po propuštění z vězení Josef vyjádřil myšlenku, že Jehova utěšil jeho bolavé vzpomínky tím, že se mu narodil syn. Svého prvorozeného syna pojmenoval Manasse. Řekl totiž: „Bůh mi dal zapomenout na všechny mé těžkosti.“ (1. Mojž. 41:51, ppč.)

^ 14. odst. Víc informací si můžeš přečíst v článku „Co možná nevíte...“ v tomto čísle.