Přejít k článku

Přejít na obsah

Co ti pomůže jednat moudře?

Co ti pomůže jednat moudře?

EXISTUJE příběh o chudém chlapci, který žil v jedné odlehlé vesnici. Lidé si tam o něm mysleli, že je hloupý, a smáli se mu. Někteří si z něj dělali legraci i před svými přáteli, když za nimi přijeli na návštěvu. Pokaždé mu nabídli dvě mince: stříbrnou, která byla velká, a zlatou, která byla menší, ale měla dvakrát vyšší hodnotu. Řekli mu: „Vyber si, kterou chceš.“ Chlapec si vždycky vzal stříbrnou a utekl.

Jednou se někdo z návštěvníků chlapce zeptal: „Víš, že zlatá mince má dvakrát vyšší hodnotu než stříbrná?“ Chlapec se usmál a řekl: „Ano, vím.“ „Tak proč si bereš stříbrnou? Kdyby sis vzal zlatou, měl bys dvakrát tolik peněz.“ Chlapec řekl: „Ale kdybych si vzal zlatou, tak by lidi se mnou tu hru přestali hrát. Víš, kolik stříbrných mincí jsem už nasbíral?“ Ten chlapec jednal moudře. A moudrost se může hodit i dospělým.

V Bibli čteme: „Bedlivě střež praktickou moudrost a schopnost přemýšlet. V tom případě půjdeš v bezpečí svou cestou, a ani tvá noha se o nic neuhodí.“ (Přísl. 3:21, 23) Když budeme vědět, co „praktická moudrost“ je a jak ji projevovat, bude se nám dobře dařit. Pomůže nám to vyhýbat se jednání, které by narušilo náš vztah s Jehovou nebo kterým bychom si jinak škodili.

CO JE MOUDROST?

Moudrost je něco jiného než poznání a porozumění. Člověk, který má poznání, získal mnoho informací. Ten, kdo má porozumění, dokáže vidět, jak spolu fakta souvisí. Moudrý člověk je schopný propojit poznání s porozuměním a díky tomu se správně rozhodovat.

Dejme tomu, že někdo v poměrně krátké době přečte knihu Co Bible doopravdy říká? a porozumí jí. Při biblickém studiu odpovídá správně a časem začne chodit na shromáždění a mít na nich promyšlené komentáře. To všechno může ukazovat, že dělá duchovní pokroky. Ale znamená to, že získal moudrost? Nutně to tak být nemusí. Možná je prostě jenom bystrý. Když ale to, co se učí, uplatňuje neboli svoje poznání a porozumění používá správným způsobem, stává se moudrým. Pokud si při rozhodování věci pečlivě promýšlí a dosahuje dobrých výsledků, dá se o něm říct, že jedná moudře.

Matouše 7:24–27 je zaznamenáno Ježíšovo podobenství o dvou mužích, kteří si stavěli dům. Jeden z nich je popsán jako rozvážný. Předvídal, co by se mohlo stát, a tak postavil dům na skále. Byl prozíravý a uvažoval prakticky. Nenechal se ovlivnit tím, že by bylo levnější a rychlejší postavit dům na písku. Moudře přemýšlel o dlouhodobých důsledcích svého rozhodnutí. A když pak přišla bouře, domu se nic nestalo. Vzniká ale otázka: Co pomůže nám získat moudrost a neztratit ji?

 JAK JI MŮŽEME ZÍSKAT?

Micheáše 6:9 se píše: „Osoba s praktickou moudrostí se bude bát [Božího] jména.“ Bát se Božího jména mimo jiné znamená vážit si Jehovy – mít zbožnou úctu k tomu, co jeho jméno představuje, včetně jeho měřítek. Abychom si mohli někoho vážit, musíme ho znát. Pak mu můžeme důvěřovat, učit se od něho a být v životě podobně úspěšní. Praktickou moudrost tedy získáváme tím, že přemýšlíme o tom, jak naše jednání dlouhodobě ovlivní náš vztah s Jehovou, a že se rozhodujeme na základě jeho měřítek.

Přísloví 18:1 říkají: „Ten, kdo se odlučuje, bude hledat svou vlastní sobeckou touhu; vybuchne proti vší praktické moudrosti.“ Pokud bychom si nedali pozor, mohli bychom se od Jehovy a jeho lidu vzdálit. Je proto důležité trávit čas s těmi, kdo se bojí Božího jména a dodržují jeho měřítka. Měli bychom se pravidelně scházet se sborem a v sále Království být pokud možno osobně. Během shromáždění bychom měli soustředěně a pokorně naslouchat a to, co slyšíme, si brát k srdci.

Když se upřímně modlíme k Jehovovi, přibližuje nás to k němu. (Přísl. 3:5, 6) Pokud při čtení Bible a publikací od Jehovovy organizace rozjímáme, dokážeme si představit, jaké následky bude mít naše jednání, a podle toho se rozhodovat. Měli bychom také pokorně  přijímat rady od zkušených bratrů. (Přísl. 19:20) Pak nebudeme jako ten, kdo „vybuchne proti vší praktické moudrosti“, ale jako ten, kdo tuto důležitou vlastnost rozvíjí.

JAK MOUDROST POMÁHÁ RODINÁM

Moudrost může rodiny chránit. Bible například vybízí manželky, aby ke svým manželům měly „hlubokou úctu“. (Ef. 5:33) Jak si manžel může takovou úctu získat? Pokud by si ji drsně vynucoval, přineslo by to jenom krátkodobé výsledky. Takovému muži bude manželka možná projevovat nějakou úctu v jeho přítomnosti, aby se vyhnula problémům. Ale bude k němu mít úctu i v jeho nepřítomnosti? To nejspíš ne. Manžel musí brát v úvahu, co přinese dlouhodobé výsledky. „Hlubokou úctu“ svojí ženy si získá tím, že bude projevovat ovoce ducha, jako je láska a laskavost. Manželka by ale samozřejmě měla se svým mužem jednat s úctou, ať už si to zaslouží, nebo ne. (Gal. 5:22, 23)

Bible také říká, že manžel by měl svoji manželku milovat. (Ef. 5:28, 33) Ve snaze neztratit manželovu lásku se může manželka pokusit zatajit před ním něco, co má právo vědět, ale co ho nepotěší. Bylo by to moudré? Co se stane, až zjistí, jak se věci mají? Bude ji milovat víc? Asi mu to moc nepůjde. Manželka udělá líp, když si najde správnou chvíli a v klidu manželovi všechno vysvětlí. On zřejmě ocení její upřímnost a bude ji ještě víc milovat.

To, jak dítě káráš dnes, bude mít vliv na to, jak s tebou bude komunikovat, až vyroste

Děti by měly poslouchat rodiče a ti by je měli vychovávat podle Jehovových měřítek. (Ef. 6:1, 4) Znamená to, že by jim měli jenom určovat, co smějí a co nesmějí? Nestačí, aby děti věděly, co si můžou dovolit a za co budou potrestané. Moudrý rodič pomáhá dítěti rozumět tomu, proč by mělo poslouchat.

Představme si, že dítě řekne rodiči něco neuctivého. Pokud mu rodič vynadá nebo ho v afektu potrestá, možná ho to poníží nebo přinutí zmlknout. Dítě pak může být naštvané a začít se rodičům vzdalovat.

Moudrý rodič přemýšlí o tom, jak dítě kárá a jak ho to ovlivní do budoucnosti. Na projevy neúcty by neměl reagovat okamžitě jenom proto, že se cítí trapně. Možná v soukromí dítěti klidně a laskavě vysvětlí, že uctivé jednání s rodiči od něj očekává Jehova a že je to k jeho dobru. Když pak dítě bude s rodiči takovým způsobem jednat, bude vědět, že tím dělá radost Jehovovi. (Ef. 6:2, 3) Takový laskavý přístup může na dítě zapůsobit. Když ze strany rodičů cítí upřímný zájem, jeho úcta k nim roste. Vzniká tak základ pro to, aby si později v závažnějších otázkách řeklo o radu.

Někteří rodiče možná nechtějí ranit city dítěte, a tak ho raději neukázní. Co se ale stane, až bude starší? Bude se bát Jehovy a pochopí, že je moudré se řídit jeho měřítky? Nechá se Jehovou pokorně poučovat, anebo si bude dělat věci po svém? (Přísl. 13:1; 29:21)

Když chce dobrý sochař vytvořit nějaké dílo, všechno si předem promyslí a teprve pak se pustí do práce. Nezačne prostě tesat a doufat, že to dobře dopadne. Podobně i moudří rodiče se celé hodiny učí o Božích měřítkách a uplatňují je a tak ukazují, že mají úctu k Božímu jménu. Tím, že se neoddělují od Jehovy a jeho organizace, získávají moudrost a díky ní upevňují vztahy v rodině.

Denně děláme rozhodnutí, která můžou ovlivnit náš život na roky dopředu. Nejednejme ukvapeně a nerozhodujme se impulzivně. Raději se zastavme a přemýšlejme. Uvažujme o dlouhodobých důsledcích svých rozhodnutí. Hledejme Jehovovo vedení a jednejme podle jeho moudrých rad. Když v tom vytrváme, získáme život. (Přísl. 3:21, 22)