Přejít k článku

Přejít na obsah

 49. STUDIJNÍ ČLÁNEK

Je čas pracovat i odpočívat

Je čas pracovat i odpočívat

„Pojďte ... na osamělé místo a trochu si odpočiňte.“ (MAR. 6:31)

PÍSEŇ Č. 70 ‚Ujišťujme se o důležitějších věcech‘

CO SE DOZVÍŠ *

1. Jaké postoje běžně mají lidé k práci?

JAKÝ postoj k práci má většina lidí v místě, kde žiješ? V mnoha zemích lidé věnují práci víc času a energie, než kdy dřív. Výsledkem je, že jsou přepracovaní a nemají čas odpočívat, trávit čas s rodinou nebo se zabývat duchovními věcmi. (Kaz. 2:23) A jiným lidem se zase pracovat vůbec nechce a hledají výmluvy, proč pracovat nemůžou. (Přísl. 26:13, 14)

2., 3. Co se o práci můžeme naučit od Jehovy a Ježíše?

2 V kontrastu s takovými nevyrovnanými postoji je přístup Jehovy a Ježíše. Vůbec nemusíme pochybovat o tom, že Jehova je pracovitý. Je to jasně vidět z toho, že Ježíš řekl: „Můj Otec stále pracuje až dosud, i já stále pracuji.“ (Jan 5:17) Jen si vezmi, kolik práce Jehova musel vynaložit na to, aby vytvořil nesčetné množství duchovních tvorů a obrovský vesmír. Spoustu dokladů jeho tvůrčí činnosti vidíme i na naší nádherné planetě. Není divu, že jeden žalmista zvolal: „Jak mnohá jsou tvá díla, Jehovo! Všechna jsi je udělal v moudrosti. Země je plná tvých výtvorů.“ (Žalm 104:24)

3 Ježíš je stejně pracovitý jako jeho Otec. Když Bůh „připravoval nebesa“, Syn mu jako zosobněná moudrost pomáhal. Byl jeho „mistrem v díle“. (Přísl. 8:27–31) Ježíš odvedl vynikající práci i mnohem později, když byl tady na zemi. Tato práce pro něj byla tak příjemná jako jídlo a z toho, co dělal, bylo vidět, že ho poslal Bůh. (Jan 4:34; 5:36; 14:10)

4. Co se od Jehovy a Ježíše můžeme naučit o odpočinku?

 4 Měli bychom si z toho, jak tvrdě Jehova a Ježíš pracují, vzít poučení, že není zapotřebí odpočívat? To určitě ne. Jehova se nikdy neunaví, a tak si nepotřebuje odpočinout, aby nabral síly. Bible přesto říká, že když dokončil nebesa a zemi, přestal pracovat a začal odpočívat. (2. Mojž. 31:17) Podle všeho to znamená, že Jehova práci přerušil, aby se potěšil tím, co udělal. A i když se Ježíš tady na zemi hodně namáhal, dělal si čas na odpočinek a na to, aby s přáteli strávil čas u jídla. (Mat. 14:13; Luk. 7:34)

5. S čím mnozí bojujeme?

5 Podle Bible by i Boží služebníci měli být pracovití. Neměli by být líní, ale měli by být ochotní se namáhat. (Přísl. 15:19) Možná musíš pracovat, aby ses postaral o svoji rodinu. A všichni Ježíšovi následovníci mají za úkol pracovat na ohlašování dobré zprávy. Zároveň ale potřebuješ odpočívat. Bojuješ někdy s tím, abys našel správný poměr mezi časem, který věnuješ vydělávání peněz, službě a odpočinku? Co nám pomůže zjistit, jak moc pracovat a jak moc odpočívat?

JAK NAJÍT VYVÁŽENÝ PŘÍSTUP

6. Jak je z Marka 6:30–34 vidět, že Ježíš měl k práci a odpočinku vyrovnaný postoj?

6 Je důležité mít k práci vyvážený přístup. Král Šalomoun pod Božím vedením napsal, že pro každou činnost je „ustanovený čas“. A konkrétně se zmínil o tom, že je čas sázet, stavět, plakat, smát se, tančit a dělat i jiné věci. (Kaz. 3:1–8) Je jasné, že práce a odpočinek patří mezi základní věci v životě. Ježíš k nim měl vyrovnaný postoj. Když se apoštolové jednou vrátili z kazatelské cesty, byli tak zaměstnaní, že „neměli volný čas, ani aby snědli nějaké jídlo“. Ježíš je vybídl: „Pojďte sami soukromě na osamělé místo a trochu si odpočiňte.“ (Přečti Marka 6:30–34.) On ani učedníci nemohli odpočívat vždycky, když chtěli. Ježíš ale věděl, že všichni odpočinek potřebují.

7. Proč stojí za to zamyslet se nad zákonem o sabatu?

7 Trochu odpočinku nebo nějakou změnu občas rozhodně potřebujeme. Ukazuje to i zákon o každotýdenním sabatu, který Bůh dal svým služebníkům ve starověku. My už sice podle Mojžíšova zákona nežijeme, ale když se nad sabatem zamyslíme, můžeme si odnést důležité poučení. Díky tomu budeme moct zhodnotit, jestli máme k práci a odpočinku vyrovnaný přístup.

SABAT – ČAS PRO ODPOČINEK A UCTÍVÁNÍ BOHA

8. K čemu podle 2. Mojžíšovy 31:12–15 sloužil sabat?

8 V Božím Slově se píše, že po šesti „dnech“, kdy Jehova tvořil zemi, s touto činností přestal. (1. Mojž. 2:2) Protože ho ale práce těší, na jiných věcech „stále pracuje“. (Jan 5:17) Tak jako Jehova věnoval sedmý den odpočinku, i Izraelité měli sedmý den odpočívat při každotýdenním sabatu. Bůh o sabatu řekl, že je symbolem zvláštního vztahu mezi ním a izraelským národem. Měl to být den „úplného odpočinku“, „něco svatého Jehovovi“. (Přečti 2. Mojžíšovu  31:12–15.) Pracovat nesměli dospělí, děti, otroci, a dokonce ani hospodářská zvířata. (2. Mojž. 20:10) Sabat dával lidem příležitost víc se zabývat duchovními věcmi.

9. Jak sabat chápali lidé v Ježíšově době a proč to bylo špatně?

9 Bůh dal Izraelitům zákon o sabatu pro jejich dobro. Spousta náboženských vůdců v Ježíšově době ho ale vykládala extrémně přísným způsobem. Například tvrdili, že v sabatu člověk ani nesmí utrhnout pár klasů obilí nebo uzdravit někoho nemocného. (Mar. 2:23–27; 3:2–5) Takové názory neodpovídaly tomu, co chtěl Bůh, a Ježíš to lidem jasně říkal.

Rodina, ve které Ježíš vyrůstal, se o sabatu soustředila na duchovní věci (10. odstavec) *

10. Co se z Matouše 12:9–12 dozvídáme o tom, jak k sabatu přistupoval Ježíš?

10 Ježíš a jeho následovníci, kteří patřili k židovskému národu, sabat dodržovali, protože byli vázáni Mojžíšovým zákonem. * Tím, co Ježíš říkal i dělal, ale ukazoval, že k sabatu se má přistupovat rozumně a že je v pořádku udělat ten den něco laskavého nebo někomu pomoct. Přímo řekl: „Je ... zákonné udělat v sabatu něco znamenitého.“ (Přečti Matouše 12:9–12.) Být v ten den k někomu laskavý a pomoct mu nepovažoval za porušení Zákona. Svým jednáním vyzdvihl  jeden důležitý rys sabatu. Ti, kdo patřili k Božímu lidu, měli odpočívat od své běžné práce, aby se mohli věnovat duchovním věcem. V rodině, kde Ježíš vyrůstal, se k sabatu určitě takto přistupovalo. Je to vidět z toho, že když Ježíš byl ve svém domovském městě Nazaretu, tak „podle svého zvyku v sabatní den vstoupil do synagógy a postavil se, aby četl“. (Luk. 4:15–19)

JAKÝ MÁŠ PŘÍSTUP K PRÁCI?

11. Od koho se Ježíš učil, jak přistupovat k práci?

11 Když Josef učil svého adoptivního syna tesařskému řemeslu, určitě mu také říkal, jak se na práci dívá Bůh. (Mat. 13:55, 56) Ježíš mohl pozorovat, jak Josef den za dnem tvrdě pracuje, aby uživil svoji velkou rodinu. Stojí za zmínku, že Ježíš později svým učedníkům řekl: „Dělník je hoden své mzdy.“ (Luk. 10:7) Tvrdá práce mu tedy nebyla cizí.

12. Ze kterých biblických veršů se dozvídáme, jak bychom měli přistupovat k práci?

12 Ani apoštol Pavel se nebál tvrdé práce. Nejdůležitější pro něj bylo mluvit s druhými o Ježíšovi a jeho učení. I tak ale pracoval, aby měl na živobytí. Například křesťanům z Tesaloniky připomněl, že pracoval „s úsilím a lopotou nocí i dnem“, aby nikoho nezatížil velkými výdaji. (2. Tes. 3:8; Sk. 20:34, 35) Pavel tím dost možná myslel to, že si vydělával výrobou stanů. V Korintu bydlel u Aquily a Priscilly a všichni společně „pracovali, neboť byli vyučení výrobci stanů“. Když Pavel psal, že pracoval „nocí i dnem“, nemyslel tím, že nedělal nic jiného. Práci na stanech občas přerušil, například o sabatech. Ten den totiž měl příležitost mluvit o dobré zprávě se Židy, kteří v sabatu také nepracovali. (Sk. 13:14–16, 42–44; 16:13; 18:1–4)

13. Co se od Pavla můžeme naučit?

13 Apoštol Pavel pro nás může být vzorem. Musel si nějak vydělávat, ale dbal na to, aby se pravidelně „věnoval ... svatému dílu Boží dobré zprávy“. (Řím. 15:16; 2. Kor. 11:23) Druhé povzbuzoval, aby to dělali stejně. Aquila a Priscilla tedy byli jeho „spolupracovníci v Kristu Ježíši“. (Řím. 12:11; 16:3) Korinťany vybízel, aby měli „hojnost práce v Pánově díle“. (1. Kor. 15:58; 2. Kor. 9:8) Jehova ho dokonce inspiroval, aby napsal: „Jestliže někdo nechce pracovat, ať také nejí.“ (2. Tes. 3:10)

14. Co znamená Ježíšův výrok zaznamenaný u Jana 14:12?

14 Nejdůležitější prací v těchto posledních dnech je kázat a pomáhat lidem, aby se stali Kristovými učedníky. Ježíš koneckonců předpověděl, že jeho učedníci budou dělat ještě větší skutky než on. (Přečti Jana 14:12.) Nemyslel tím, že budou tak jako on dělat zázraky. Spíš měli mluvit o dobré zprávě na větším území, s více lidmi a delší dobu.

15. Které otázky bychom si měli položit a proč?

15 Pokud máš nějaké zaměstnání, zkus se zamyslet: Považují mě kolegové a nadřízení za pracovitého člověka? Dodržuju stanovené termíny? Pracuju, jak nejlíp umím? Pokud odpovídáš ano, pravděpodobně tě nadřízení považují za člověka, na kterého se dá spolehnout. A je možné, že díky tvému chování si kolegové ochotněji vyslechnou dobrou zprávu.  Zamysli se i nad tím, jak si vedeš ve službě. Můžeš se sám sebe zeptat: Řekli by o mě druzí, že jsem ve službě pracovitý? Bývám dobře připravený, abych uměl hezky začít rozhovor? Vracím se brzo k těm, kdo projevili zájem? Podílím se pravidelně na různých formách služby? Pokud odpovídáš ano, služba ti určitě dělá radost.

JAKÝ MÁŠ PŘÍSTUP K ODPOČINKU?

16. V čem se liší postoj k odpočinku, který měl Ježíš a apoštolové, od toho, který je dnes běžný?

16 Ježíš věděl, že on i apoštolové si občas potřebují odpočinout. Ale stejně jako v jeho době i dnes má hodně lidí takový postoj jako boháč v jednom jeho podobenství. Ten si říkal: „Pohov si, jez, pij, těš se.“ (Luk. 12:19; 2. Tim. 3:4) Odpočívat a užívat si života pro něj bylo to nejdůležitější. Ježíš a apoštolové ale měli jiné priority.

Díky vyrovnanému přístupu k práci i odpočinku se můžeme věnovat smysluplným činnostem, ze kterých máme radost (17. odstavec) *

17. Jak využíváme čas, kdy nejsme v práci?

17 Snažíme se řídit Ježíšovým příkladem a mimopracovní čas trávit nejen odpočinkem, ale také tím, že mluvíme s druhými o Bohu a chodíme na shromáždění. Tyto duchovní činnosti jsou pro nás tak důležité, že děláme všechno pro to, abychom se na nich pravidelně podíleli. (Hebr. 10:24, 25) Věnujeme se jim, i když jsme na dovolené – ať jsme kdekoli, účastníme se shromáždění a hledáme příležitosti mluvit o Jehovovi s lidmi, které potkáme. (2. Tim. 4:2)

18. Co si náš král Ježíš Kristus přeje?

18 Jsme našemu králi Ježíši Kristu opravdu vděční, že od nás neočekává víc, než zvládneme, a že nám pomáhá mít k práci a odpočinku vyvážený přístup. (Hebr. 4:15) Přeje si, abychom odpočívali tak, jak to potřebujeme. Také si přeje, abychom tvrdě pracovali na zajištění svých potřeb a nacházeli radost v tom, že pomáháme lidem poznat Jehovu. V příštím článku si ukážeme, jakou roli má Ježíš v tom, že jsme osvobozeni z krutého otroctví.

PÍSEŇ Č. 60 Bůh ti dá sílu

^ 5. odst. Bible nás učí, jak mít vyvážený přístup k práci a odpočinku. V tomto článku si ukážeme, jak na základě zákona o každotýdenním sabatu, který měli dodržovat Izraelité, můžeme zjistit, jestli jsou naše postoje v této oblasti v pořádku.

^ 10. odst. Ježíšovi učedníci měli k zákonu o sabatu takovou úctu, že přerušili přípravu vonných látek a olejů k ošetření jeho mrtvého těla, dokud sabat neskončil. (Luk. 23:55, 56)

^ 55. odst. POPIS OBRÁZKU: Josef jde o sabatu s rodinou do synagogy.

^ 57. odst. POPIS OBRÁZKU: Otec vydělává, aby zajistil rodinu, a ve volném čase se věnuje duchovním činnostem, a to i když jsou s rodinou na dovolené.