Přejít k článku

Přejít na obsah

„Vím, že vstane“

„Vím, že vstane“

„Náš přítel Lazar si šel odpočinout, ale cestuji tam, abych ho probudil ze spánku.“ (JAN 11:11)

PÍSNĚ: 129, 154

1. Čím si byla Marta jistá? (Viz úvodní obrázek.)

MARTA, která patřila k Ježíšovým učedníkům a blízkým přátelům, je zdrcena zármutkem. Zemřel její bratr Lazar. Je vůbec něco, co by ji mohlo utěšit? Ano. Ježíš jí slibuje: „Tvůj bratr vstane.“ Ta slova ji asi nezbavila veškerého zármutku, ale věřila jim. Řekla: „Vím, že vstane při vzkříšení v posledním dnu.“ (Jan 11:20–24) Byla si jistá, že k tomu jednou v budoucnosti dojde. Pak se ale stalo něco úžasného. Ježíš Lazara vzkřísil ještě ten den.

2. Proč chceš mít tak pevné přesvědčení, jako měla Marta?

2 My nemáme žádný důvod očekávat, že Ježíš nebo jeho Otec vzkřísí naše blízké v dnešní době. Jsi ale podobně jako Marta přesvědčený, že k tomu dojde v budoucnosti? Možná ti zemřel manželský partner, rodiče, prarodiče, nebo dokonce milované dítě. Nemůžeš se dočkat, až je obejmeš, budeš si s nimi povídat a smát se. Je skvělé, že tak jako Marta i ty máš pádné důvody říct:  Vím, že můj blízký bude vzkříšen. Přesto bude pro každého z nás dobré, když se zamyslíme nad tím, proč ve vzkříšení věříme.

3., 4. a) Koho Ježíš vzkřísil před tím, než zemřel Lazar? b) V co Marta doufala?

3 Marta žila poblíž Jeruzaléma, a tak nejspíš nebyla u toho, když Ježíš vzkřísil syna vdovy blízko galilejského města Nain. Je ale možné, že o tom slyšela. Ježíš vzkřísil také Jairovu dceru. Všichni, kdo byli v Jairově domě, „věděli, že zemřela“. Ježíš přesto vzal její bezvládnou ruku a řekl: „Děvče, vstaň!“ A ona okamžitě vstala. (Luk. 7:11–17; 8:41, 42, 49–55) Marta i její sestra Marie dobře věděly, že Ježíš dokáže léčit nemocné. Myslely si proto, že kdyby s nimi byl, Lazar by nezemřel. Teď byl ale Ježíšův blízký přítel mrtvý. V co Marta doufala? Všimni si, že řekla, že Lazar vstane z mrtvých „v posledním dnu“, tedy v budoucnosti. Jak si tím mohla být jistá? A jak si tím, že nastane vzkříšení, můžeš být jistý ty?

4 Pro víru ve vzkříšení máš pádné důvody a nad některými se teď zamyslíme. Možná při tom v Božím Slově dokonce najdeš myšlenky, o kterých v souvislosti s nadějí na vzkříšení často nepřemýšlíš.

PŘÍBĚHY, ZE KTERÝCH ČERPÁME NADĚJI

5. Jak si Marta mohla být jistá, že Lazar bude vzkříšen?

5 Všimni si, že Marta neřekla „doufám, že můj bratr vstane“, ale „vím, že vstane“. Jak si tím mohla být tak jistá? Věděla, že v minulosti už někteří lidé vzkříšeni byli. Nejspíš o tom jako malá slyšela doma a v synagoze. Tři takové příběhy si teď připomeneme.

6. Který příběh Marta určitě znala?

6 První příběh se odehrál v době, kdy schopnost dělat zázraky dostal od Boha prorok Elijáš. V Carefatu, fénickém pobřežním městě na severu Izraele, žila chudá vdova, která proroka pohostila. Jehova pak způsobil, že zásoba mouky a oleje, kterou ta žena měla, neubývala, a tak ona i její syn zůstali naživu. (1. Král. 17:8–16) Později ale syn onemocněl a zemřel. Elijáš přišel, aby ženě pomohl. Natáhl se nad tělem jejího syna a přitom se modlil: „Bože, prosím, způsob, aby se duše toho dítěte do něho vrátila.“ A to se opravdu stalo. Bůh jeho modlitbu vyslyšel a dítě ožilo. Je to první zmínka o vzkříšení v celé Bibli. (Přečti 1. Královskou 17:17–24.) Marta tento působivý příběh určitě znala.

7., 8. a) Jak Eliša pomohl truchlící ženě? b) Co se z Elišova zázraku dozvídáme o Jehovovi?

7 Druhé vzkříšení, o němž se v Bibli píše, provedl Eliša, který sloužil jako prorok po Elijášovi. Jedna významná Izraelitka v Šunemu se postarala o to, aby Eliša měl, co potřebuje. Bůh tuto bezdětnou ženu a jejího postaršího manžela odměnil tím, že se jim narodil syn. Ten ale o několik let později zemřel. Představ si, jak zdrcující to pro ni muselo být. Vydala se za Elišou k hoře Karmel na cestu dlouhou asi 30 kilometrů. Prorok poslal svého  sluhu Gechaziho napřed, aby chlapce vzkřísil. Gechazi to ale nedokázal. Do Šunemu pak spolu s nešťastnou matkou dorazil Eliša. (2. Král. 4:8–31)

8 Přišel do domu k tělu zemřelého chlapce a modlil se. Jehova ho vyslyšel a chlapce vzkřísil. Když žena viděla, že její syn je zase živý, byla štěstím bez sebe! (Přečti 2. Královskou 4:32–37.) Možná si vzpomněla na to, jak se Hana, která dlouho nemohla mít děti, modlila, když přivedla Samuela do svatostánku, aby tam sloužil. Hana tehdy řekla, že Jehova „má moc usmrtit, ale také přivádět mrtvé zpět k životu“. (1. Sam. 2:6, Slovo na cestu) I z toho, co se stalo v Šunemu, je tedy jasně vidět, že Bůh má moc křísit.

9. Jak se Eliši týká třetí vzkříšení, o kterém se píše v Bibli?

9 To ale nebyla poslední úžasná událost, která souvisela s Elišou. Jako prorok sloužil přes 50 let a potom onemocněl a nakonec zemřel. Po nějaké době, když už z jeho těla zbyly jenom kosti, vtrhla do země nepřátelská tlupa. Někteří Izraelité zrovna pohřbívali jednoho muže. Před nepřáteli ale začali utíkat a mrtvého muže hodili do Elišova hrobu. Zpráva říká: „Když se muž dotkl Elišových kostí, okamžitě ožil a postavil se na nohy.“ (2. Král. 13:14, 20, 21) Co myslíš, co tyto zprávy o vzkříšení znamenaly pro Martu? Byly pro ni důkazem, že Bůh je silnější než smrt. Přemýšlej také, co znamenají pro tebe. Můžeš si být naprosto jistý, že Bůh má obrovskou, neomezenou moc.

DVA PŘÍBĚHY Z PRVNÍHO STOLETÍ

10. Co se stalo Dorkas a co udělal Petr?

10 Zprávy o tom, že věrní Boží služebníci někoho vzkřísili, můžeme číst také v Křesťanských řeckých písmech. Už jsme se zmínili, že Ježíš vzkřísil syna vdovy z Nain a Jairovu dceru. O několik let později vzkřísil Petr Dorkas, která byla známá také jako Tabitha. Přišel do místnosti, kde bylo její tělo připraveno k pohřbu, pomodlil se a potom řekl: „Tabitho, vstaň!“ Okamžitě ožila a Petr ji spolukřesťanům vrátil živou. Ta událost byla tak působivá, že „mnozí se stali věřícími v Pána“. Mohli dalším lidem říkat dobrou zprávu o Ježíšovi a o tom, že Jehova dokáže křísit mrtvé. (Sk. 9:36–42)

11. Co se podle Lukášovy zprávy stalo Eutychovi a jak to zapůsobilo na ostatní?

11 Ke vzkříšení došlo i při jiné příležitosti. Apoštol Pavel byl na shromáždění v jedné horní místnosti v Troadě, která ležela v dnešním severozápadním Turecku. Mluvil k bratrům a sestrám až do půlnoci. Byl tam také mladý muž Eutychos, který seděl v okně a naslouchal. Usnul ale a spadl ze třetího poschodí. Prvním, kdo k němu přispěchal, byl možná Lukáš. Jako lékař poznal, že Eutychos není ani zraněný, ani v bezvědomí. Byl mrtvý. Dolů přiběhl i Pavel. Eutycha objal a k překvapení všech řekl: „Žije.“ Na ostatní to muselo hluboce zapůsobit. Když viděli, že mladý muž, který zemřel, byl vzkříšen, „všichni z toho měli radost“. (Sk. 20:7–12, Slovo na cestu)

 JISTÁ NADĚJE

12., 13. Jaké otázky v souvislosti se vzkříšením nás možná napadají?

12 Příběhy, o kterých jsme se zmínili, by ti měly dát stejnou jistotu jako Martě. Můžeš stoprocentně věřit tomu, že náš Bůh, který je dárcem života, dokáže mrtvému člověku život vrátit. Je zajímavé, že při každé z těchto událostí byl přítomný nějaký věrný Boží služebník, například Elijáš, Ježíš nebo Petr. A došlo k nim v době, kdy Jehova dělal zázraky. Co ale můžeme říct o lidech, kteří zemřeli v době, kdy Bůh takové zázraky nedělal? Můžou věrní Boží služebníci očekávat, že Bůh bude křísit mrtvé v budoucnosti? Můžou mít stejné přesvědčení jako Marta? Ta řekla: „Vím, že vstane při vzkříšení v posledním dnu.“ Jak si tím mohla být jistá? A jak si tím, že ke vzkříšení dojde, můžeš být jistý ty?

13 Bible obsahuje další zprávy, ze kterých je vidět, že se vzkříšením v budoucnosti Boží služebníci počítali. Na některé se podíváme.

14. Co o vzkříšení vyplývá ze zprávy o Abrahamovi?

14 Uvažuj teď o tom, jaký pokyn dal Jehova Abrahamovi ohledně jeho dlouho očekávaného syna Izáka. Jehova řekl: „Vezmi, prosím, svého syna, svého jediného syna, kterého tolik miluješ, Izáka, a . . . obětuj [ho] jako zápalnou oběť.“ (1. Mojž. 22:2) Představ si, jaké pocity musel tento příkaz v Abrahamovi vyvolat. Jehova předtím slíbil, že prostřednictvím Abrahamových potomků požehná všem národům. (1. Mojž. 13:14–16; 18:18; Řím. 4:17, 18) Také řekl, že „je to Izák, jehož prostřednictvím“ toto požehnání přijde. (1. Mojž. 21:12) Jak se to ale mohlo stát, když Abraham měl Izáka obětovat? Pavel vysvětlil, že Abraham byl přesvědčený o tom, že Bůh může Izáka vzkřísit. (Přečti Hebrejcům 11:17–19.) Bible neříká, že si Abraham myslel, že Izák bude vzkříšen hned, během několika hodin, ten samý den nebo týden. Abraham nemohl vědět, kdy bude jeho syn zase žít. Věřil ale, že ho Jehova vzkřísí.

15. V co doufal Job?

 15 Další muž, který věřil ve vzkříšení v budoucnosti, byl Job. Věděl, že když se pokácí strom, může znovu vyrašit a vyrůst. To ale neplatí o člověku. (Job 14:7–12; 19:25–27) Pokud zemře, nemůže sám od sebe vstát a znovu žít. (2. Sam. 12:23; Žalm 89:48) To samozřejmě neznamená, že ho Bůh nemůže vzkřísit. Job věřil, že Jehova si na něj ve svůj čas vzpomene. (Přečti Joba 14:13–15.) Job nemohl vědět, kdy to bude. Přesto měl důvěru, že dárce života si na něj může vzpomenout a že ho vzkřísí.

16. Jak anděl povzbudil proroka Daniela?

16 Dalším věrným Jehovovým služebníkem, o kterém se píše v Hebrejských písmech, je Daniel. Věrně Bohu sloužil mnoho desetiletí a on ho podporoval. Jednou anděl Danielovi řekl, že je velmi žádoucí muž, a vybídl ho: „Kéž máš pokoj“ a „buď silný.“ (Dan. 9:22, 23; 10:11, 18, 19)

17., 18. Jaký slib dostal Daniel ohledně své budoucnosti?

17 Danielovi bylo skoro sto let a jeho život se blížil ke konci. Možná přemýšlel o tom, co ho čeká v budoucnosti. Bude znovu žít? Každopádně! V závěru biblické knihy, kterou napsal, čteme, co mu Bůh slíbil: „Pokud jde o tebe, ty jdi ke konci; a budeš odpočívat.“ (Dan. 12:13) Zestárlý Daniel věděl, že mrtví odpočívají a že „není práce ani vymýšlení ani poznání ani moudrost v šeolu“. (Kaz. 9:10) Pro něj to ale neznamenalo konec. Dostal od Jehovy nádherný slib.

18 Anděl mu dál řekl: „Vstaneš ke svému losu na konci dnů.“ Daniel nevěděl, kdy přesně se to stane. Chápal, že zemře a potom bude odpočívat. Když ale slyšel slib „vstaneš ke svému losu“, jasně si uvědomil, že v budoucnosti bude vzkříšen. To se mělo stát „na konci dnů“, tedy dlouho potom, co zemřel.

Podobně jako Marta i ty si můžeš být jistý, že ke vzkříšení dojde (19. a 20. odstavec)

19., 20. a) Jak příběhy, o kterých jsme mluvili, souvisí s tím, co Marta řekla Ježíšovi? b) Co budeme studovat příště?

19 Marta měla pádný důvod věřit, že její bratr „vstane při vzkříšení v posledním dnu“. Přesvědčení, s jakým Ježíšovi odpověděla, stejně jako Jehovův slib Danielovi, by měly dát jistotu i nám. Ke vzkříšení skutečně dojde!

20 Z příběhů, které se odehrály v minulosti, vidíme, že vzkříšení je možné – mrtví můžou ožít. Také jsme se dozvěděli, že muži a ženy, kteří Bohu věrně sloužili, očekávali, že vzkříšení nastane někdy v budoucnosti. Existuje ale nějaký důkaz, že ke vzkříšení může dojít dlouho potom, co to Bůh slíbil? Pokud ano, byl by to další důvod, proč se na tu dobu těšit. A kdy ke vzkříšení vlastně dojde? Na tyto otázky odpoví příští článek.