Přejít k článku

Přejít na obsah

Proč je důležité být skromný

Proč je důležité být skromný

„Moudrost je u skromných.“ (PŘÍSL. 11:2)

PÍSNĚ: 38, 69

1., 2. Proč Bůh Saula zavrhl? (Viz úvodní obrázek.)

KDYŽ Jehova vybral Saula za izraelského krále, byl to skromný muž. (1. Sam. 9:1, 2, 21; 10:20–24) Krátce potom ale začal jednat opovážlivě. Jednou přitáhly proti Izraeli tisíce Filištínů. Saul měl čekat, než přijde prorok Samuel a předloží Jehovovi oběť, jenže on se zpozdil. Izraelité mezitím dostali strach a mnozí Saula opustili. Ten měl pocit, že musí něco rychle udělat, a tak předložil oběť sám, i když k tomu neměl oprávnění. Jehovovi se to nelíbilo. (1. Sam. 13:5–9)

2 Když Samuel dorazil, Saula pokáral. Místo aby to král přijal, vymlouval se, snažil se svalit vinu na někoho jiného a svoji chybu zlehčoval. (1. Sam. 13:10–14) Tak začal řetězec událostí, které nakonec vedly k tomu, že Jehova Saula jako krále zavrhl. (1. Sam. 15:22, 23) I přes slibný začátek skončil Saulův život katastrofálně. (1. Sam. 31:1–6)

3. a) Co si mnozí myslí o skromnosti? b) Na které otázky si odpovíme?

 3 Mnozí lidé si dnes myslí, že nemůžou být skromní a zároveň být úspěšní a něčeho v životě dosáhnout. Vychloubají se, aby vypadali lepší než ostatní. Například jeden slavný herec a politik řekl: „Slovo skromnost mi nic neříká a doufám, že nikdy ani nebude.“ Proč by tedy křesťané měli být skromní? Co skromnost je, a co není? A jak můžeme zůstat skromní i v situacích, kdy to není jednoduché? V tomto článku si odpovíme na první dvě otázky. Třetí otázku si rozebereme v příštím článku.

PROČ JE SKROMNOST DŮLEŽITÁ?

4. Co jsou opovážlivé skutky?

4 Bible staví skromnost do protikladu k opovážlivosti. (Přečti Přísloví 11:2.) David prosil Jehovu: „Od opovážlivých skutků zdržuj svého sluhu.“ (Žalm 19:13) O jakých skutcích je řeč? Opovážlivě jedná ten, kdo ukvapeně a neuctivě udělá něco, k čemu nemá oprávnění. Protože jsme nedokonalí, stává se nám to občas všem. Ale z příkladu krále Saula poznáváme, že pokud si takové jednání osvojíme, dříve nebo později budeme mít vážný problém s Bohem. Žalm 119:21 o Jehovovi říká: „Přísně jsi napomenul ... opovážlivce.“ Proč to tak je?

5. Proč jsou opovážlivé skutky závažné?

5 Zaprvé, když jednáme neskromně, nerespektujeme Jehovu jako nejvyšší autoritu. Zadruhé, když uděláme něco, na co nemáme právo, pravděpodobně se dostaneme do konfliktu s druhými. (Přísl. 13:10) Zatřetí, když naše troufalé jednání vyjde najevo, může to pro nás být trapné, nebo dokonce ponižující. (Luk. 14:8, 9) Opovážlivé skutky nevedou k dobrým výsledkům a jsou závažnější než chyby z nevědomosti. Je tedy pochopitelné, proč nám Bible radí, abychom vždycky jednali skromně.

JAK SE SKROMNOST PROJEVUJE?

6., 7. Co je pokora a jak souvisí se skromností?

6 Skromnost úzce souvisí s pokorou. Pokorný člověk není pyšný, ale považuje ostatní za důležitější, než je on sám. (Fil. 2:3) Je většinou také skromný, dokáže správně zhodnotit svoje schopnosti a úspěchy, uvědomuje si svoje chyby a je ochotný vyslechnout si názor druhých a učit se od nich. Z takového člověka má Jehova velkou radost.

7 Z Bible vyplývá, že skromný člověk umí správně odhadnout svoje možnosti a uvědomuje si svá omezení. V původním jazyce biblického textu je podle všeho zdůrazněno, jak by takové vědomí mělo ovlivnit naše chování k druhým.

8. Například jak můžeme poznat, že začínáme přemýšlet nebo jednat troufale?

8 Jak by se nám mohlo stát, že bychom začali přemýšlet nebo jednat troufale? Zamysleme se nad několika varovnými signály. Mohli bychom brát sami sebe nebo svoje výsady příliš vážně. (Řím. 12:16) Nebo bychom na sebe mohli nepatřičným způsobem strhávat pozornost. (1. Tim. 2:9, 10) Anebo  bychom mohli na základě svého postavení, známostí nebo osobního přesvědčení prosazovat vyhraněné názory. (1. Kor. 4:6) V takových chvílích si často ani nemusíme uvědomit, že už jsme překročili hranici mezi skromností a opovážlivostí.

9. Co může vést k opovážlivým skutkům? Uveď biblický příklad.

9 Komu by se mohlo stát, že začne jednat troufale? Každému, kdo dovolí, aby ho ovládly nesprávné touhy. K opovážlivým skutkům mnohokrát vedlo sobectví, závist a nekontrolovaný vztek. Stalo se to například Absalomovi, Uzzijášovi a Nebukadnecarovi. Jehova je za jejich opovážlivost pokořil. (2. Sam. 15:1–6; 18:9–17; 2. Par. 26:16–21; Dan. 5:18–21)

10. Proč bychom neměli posuzovat pohnutky druhých? Uveď biblický příklad.

10 To, že se někdo zachová troufale, ale může mít i jiné příčiny. Zamysleme se například nad biblickými zprávami v 1. Mojžíšově 20:2–7 a Matoušovi 26:31–35. Bylo zdánlivě troufalé jednání Abimeleka a Petra motivováno nesprávnými touhami? Nebo si jenom neuvědomovali všechny skutečnosti či jednali ukvapeně? Vzhledem k tomu, že nevidíme druhým do srdce, je moudré a laskavé, když neděláme ukvapené závěry o jejich pohnutkách. (Přečti Jakuba 4:12.)

TVOJE MÍSTO V BOŽÍ ORGANIZACI

11. Co si skromný člověk uvědomuje?

11 Skromný člověk si uvědomuje, jaké má místo v Boží organizaci. Jehova je Bohem pořádku a každému z nás dal ve sboru nějakou úlohu. Potřební jsme ale všichni. Z Jehovovy nezasloužené laskavosti máme každý určité dary, dovednosti, schopnosti a nadání. Můžeme je využívat ke chvále Jehovy a ve prospěch druhých. (Řím. 12:4–8) To, že nám Jehova svěřil určité správcovství, je projevem jeho úcty a důvěry a patří k tomu i odpovědnost. (Přečti 1. Petra 4:10.)

Jak můžeme napodobit Ježíše, když se změní naše pověření? (12.–14. odstavec)

12., 13. Proč by nás nemělo překvapit, když se naše pověření čas od času změní?

12 Naše místo v Boží organizaci ale není neměnné. Uvažujme například o Ježíšovi. Na začátku byl s Jehovou sám. (Přísl. 8:22) Pak mu pomáhal tvořit další duchovní bytosti, vesmír a nakonec lidi. (Kol. 1:16) Později přišel na zem, kde se narodil jako bezmocné dítě a vyrostl v dospělého člověka. (Fil. 2:7) Potom co za lidstvo obětoval svůj život, se vrátil do nebe, aby se tam v roce 1914 stal králem Božího království. (Hebr. 2:9) A čeká ho další změna. Až uplyne tisíc let jeho vlády nad zemí, předá kralování Jehovovi, „aby Bůh byl každému vším“. (1. Kor. 15:28)

13 Podobně i my můžeme čekat, že se čas od času naše pověření změní. Často je to důsledek našich rozhodnutí. Byl jsi například svobodný, ale pak jsi vstoupil do manželství? Vychováváš děti? Nebo sis v pozdějším věku zjednodušil život, abys mohl Jehovovi sloužit naplno? Každé takové rozhodnutí s sebou nese určité výsady a povinnosti. Vlivem měnících se okolností buď můžeme dělat víc, nebo naopak  musíme ubrat. Jsi mladý, nebo už starší? Máš dobré, nebo chatrné zdraví? Jehova vždycky ví, jak může každého z nás co nejlépe použít. Neočekává od nás víc, než je v našich silách, a všeho, co děláme, si velmi váží. (Hebr. 6:10)

14. Jak nám skromnost pomáhá být spokojení za všech okolností?

14 Ježíš se radoval při plnění každého úkolu, který od Jehovy dostal, a to samé může platit i o nás. (Přísl. 8:30, 31) Skromný člověk je spokojený se svým současným pověřením a odpovědnostmi ve sboru. Uvědomuje si, že svoji práci dostal od Jehovy. Nezaměřuje se na to, co dělají jiní, ale raduje se z toho, co může dělat on. Také uznává, že úkoly od Jehovy dostali i druzí, a ochotně je podporuje. (Řím. 12:10)

SPRÁVNÝ POHLED NA SKROMNOST

15. Co se učíme od Gideona?

15 Skvělým příkladem skromnosti je Gideon. Když ho Jehova pověřil, aby vysvobodil Izrael z rukou Midianitů, poukázal na svůj nevýznamný původ. (Soud. 6:15) Jehovovi ale důvěřoval a úkol přijal. Ujistil se, že plně chápe, co po něm Jehova chce, a modlil se o jeho vedení. (Soud. 6:36–40) Byl to silný a odvážný muž, ale zároveň jednal moudře a obezřetně. (Soud. 6:11, 27) Když později lidé chtěli, aby jim vládl, odmítl to. Potom co úkol od  Jehovy splnil, se vrátil domů. (Soud. 8:22, 23, 29)

16., 17. Co zváží skromný člověk, když chce udělat duchovní pokrok?

16 Být skromný neznamená, že bychom neměli přijmout další výsady nebo o ně usilovat. Bible nás všechny povzbuzuje, abychom dělali pokroky. (1. Tim. 4:13–15) Znamená to ale, že pokaždé musíme dostat nový úkol? Nemusí to tak být. S Jehovovou podporou můžeme dělat duchovní pokroky i v úloze, kterou právě vykonáváme. Můžeme dál rozvíjet schopnosti, které jsme od Boha dostali, a svoji práci dělat ještě lépe.

17 Než skromný člověk přijme nějaký nový úkol, zjistí si, co to od něj bude vyžadovat. Díky tomu může poctivě zhodnotit svoje možnosti. Bude se například moct ujmout další práce nebo odpovědnosti, aniž by zanedbal jiné důležité věci? Může některé ze svých současných úkolů předat někomu jinému, aby měl prostor na nové? Pokud si na jednu z těchto otázek nebo na obě odpoví záporně, možná se najde někdo jiný, pro koho bude snazší práci vykonat. Když realisticky zvážíme svoje okolnosti a budeme prosit Jehovu o vedení, pomůže nám to, abychom nepřecenili svoje síly a vzali v úvahu svá omezení. Skromný postoj nás možná povede k tomu, že řekneme „ne“.

18. a) K čemu nás povede skromnost při plnění nových úkolů? b) Jak se skromností souvisí Římanům 12:3?

18 Gideonův příklad nám připomíná, že žádný nový úkol nemůžeme úspěšně vykonat bez Jehovova vedení a podpory. Bible každého z nás vybízí, aby „byl skromný, když [chodí] se svým Bohem“. (Mich. 6:8) Když přijmeme nový úkol, musíme se k Bohu modlit o vedení a přemýšlet, co nám k tomu říká ve svém Slově a prostřednictvím své organizace. Musíme se učit přizpůsobovat svoje nejisté kroky jeho spolehlivému vedení. Pamatujme, že tím, co člověka „učiní velikým“, nejsou jeho schopnosti, ale Jehovova pokora. (Žalm 18:35) Díky skromnosti si tedy o sobě nebudeme myslet příliš ani se nebudeme podceňovat. (Přečti Římanům 12:3.)

19. Proč bychom měli skromnost rozvíjet?

19 Skromný člověk ctí Jehovu, protože si uvědomuje, že jako náš stvořitel a nejvyšší autorita si čest zaslouží. (Zjev. 4:11) Pokud jsme skromní, radujeme se z jakéhokoli úkolu, který v Boží organizaci máme. Skromnost nám brání, abychom s druhými nejednali neuctivě, a pomáhá nám podporovat mezi Božím lidem jednotu. Také nás podněcuje k tomu, abychom druhé považovali za důležitější, a pomáhá nám jednat obezřetně a vyhnout se tak vážným chybám. Je tedy důležité, aby byl každý Boží služebník skromný. Jehova si těch, kdo skromnost rozvíjejí, váží. Co když jsme ale pod tlakem? V příštím článku si ukážeme, jak zůstat skromní i v situacích, kdy to není jednoduché.