Přejít k článku

Přejít na obsah

Co možná nevíte . . .

Co možná nevíte . . .

Jak se ve starověku přenášel oheň?

BIBLICKÁ ZPRÁVA v 1. Mojžíšově 22:6 říká, že když šel Abraham předložit oběť na vzdálené místo, vzal „dříví k zápalné oběti a vložil je na svého syna Izáka a vzal si do rukou oheň a nůž na porážení, a oba šli společně dál“.

V Bibli není žádná zmínka o tom, jakým způsobem se ve starověku rozdělával oheň. Pokud jde o výše zmíněnou zprávu o Abrahamovi, přinejmenším jeden odborník zastává názor, že Abraham s Izákem by oheň „během té dlouhé cesty udrželi jen stěží“. Zpráva se tedy možná zmiňuje o věcech potřebných k rozdělání ohně, které s sebou Abraham vzal.

Jiní ale poukazují na to, že rozdělat vlastní oheň nebylo ve starověku jednoduché. Snazší bylo obstarat si nějaký žhavý uhlík od lidí, kteří bydleli poblíž. Někteří odborníci si tedy myslí, že Abraham s sebou nesl nádobu, možná kotlík zavěšený na řetězu, ve které měl žhavé uhlíky nebo dřevěné oharky z ohně z předešlé noci. (Iz. 30:14) S jejich pomocí bylo jednodušší oheň znovu rozdělat v podstatě kdekoli na cestě.