Přejít k článku

Přejít na obsah

Proč musíme zůstat bdělí?

Proč musíme zůstat bdělí?

„Nevíte, který den váš Pán přijde.“ (MAT. 24:42)

PÍSNĚ: 136, 129

1. Na jaké situaci se dá ukázat, jak je důležité sledovat čas a to, co se kolem nás děje? (Viz úvodní obrázek.)

HODINY na obrazovce odpočítávají čas do začátku sjezdu a my víme, co to znamená. Je to signál, abychom se posadili a zaposlouchali se do krásné hudební předehry, kterou připravil náš orchestr, ale hlavně abychom naladili svou mysl i srdce na program, který bude následovat. Někteří účastníci sjezdu se ale možná dál procházejí nebo se baví s kamarády. Očividně zapomněli sledovat čas i to, co se kolem nich děje – že předsedající už je na pódiu, že hraje hudba a že většina přítomných sedí na místě. Tato situace nám připomíná, jak je důležité, abychom byli připraveni na mnohem významnější událost, ke které zanedlouho dojde. Jaká událost to bude?

2. Proč Ježíš svým učedníkům říkal, aby zůstali bdělí?

2 Když Ježíš mluvil o „závěru systému věcí“, dal svým učedníkům pokyn: „Vyhlížejte, zůstaňte bdělí, neboť nevíte, kdy je ustanovený čas.“ Potom jim ještě několikrát zopakoval: „Zůstaňte bdělí.“ (Mat. 24:3; přečti Marka 13:32–37) Také z Matoušovy zprávy vyplývá, že své  následovníky vybízel, aby se měli na pozoru. Řekl jim: „Zůstaňte proto bdělí, protože nevíte, který den váš Pán přijde. . . . Prokažte [se] jako připravení, protože Syn člověka přijde v hodinu, o které si to nepomyslíte.“ A ještě jednou zdůraznil: „Zůstaňte proto bdělí, protože neznáte den ani hodinu.“ (Mat. 24:42–44; 25:13)

3. Proč bereme vážně Ježíšovo varování?

3 My, kdo sloužíme Jehovovi, bereme Ježíšovo varování vážně. Víme, že žijeme hluboko v „čase konce“ a že „velké soužení“ už musí být za dveřmi. (Dan. 12:4; Mat. 24:21) Sledujeme, že ve světě zuří krvavé války, upadá morálka, vzrůstá nespravedlnost, lidem chybí spolehlivé duchovní vedení, mnozí nemají co jíst nebo trpí vážnými nemocemi a na řadě míst dochází k zemětřesením. Navíc se plní Ježíšovo proroctví, že se bude po celé zemi kázat o Božím království. (Mat. 24:7, 11, 12, 14; Luk. 21:11) Uvědomujeme si, že náš Pán už brzy přijde a uskuteční Boží záměr, a velmi se na tu dobu těšíme. (Mar. 13:26, 27)

ČAS SE KRÁTÍ

4. a) Proč můžeme předpokládat, že Ježíš už ví, kdy přijde Armagedon? b) Čím si můžeme být jistí, přestože nevíme, kdy velké soužení začne?

4 Každá část sjezdového programu začíná v přesně stanovenou dobu, kterou dobře známe. Ale určit rok, natož den a hodinu, kdy přijde velké soužení, prostě nedokážeme, ani kdybychom se snažili sebevíc. Když byl Ježíš na zemi, řekl: „O tom dni a hodině neví nikdo, ani nebeští andělé, ani Syn, ale pouze Otec.“ (Mat. 24:36) V nebi byl ale Kristus pověřen, aby vedl válku proti Satanovu světu. (Zjev. 19:11–16) Dá se proto předpokládat, že dnes už ví, kdy Armagedon přijde. My to ale nevíme. Je tedy nezbytné, abychom byli bdělí. Jehova přesně stanovil, kdy začne velké soužení – a ten okamžik se den za dnem přibližuje. „Neopozdí se.“ (Přečti Habakuka 2:1–3.) Proč si tím můžeme být jistí?

5. Například z čeho je vidět, že Jehova svoje proroctví vždycky splní v přesně stanovený čas?

5 Jehova svoje proroctví vždycky splní přesně ve stanovený čas. Zamysleme se například nad osvobozením Izraelitů z Egypta, ke kterému došlo 14. nisanu 1513 př. n. l. Mojžíš později napsal: „Na konci čtyř set třiceti let, dokonce právě toho dne se stalo, že všechna Jehovova vojska vyšla z egyptské země.“ (2. Mojž. 12:40–42) Těchto 430 let začalo v roce 1943 př. n. l., kdy vstoupila v platnost Jehovova smlouva s Abrahamem. (Gal. 3:17, 18) O něco později Jehova Abrahamovi řekl: „Jistě věz, že se tvé semeno stane cizím usedlíkem v zemi, která není jejich, a budou jim muset sloužit, a ti je jistě budou trápit po čtyři sta let.“ (1. Mojž. 15:13; Sk. 7:6) Čtyři sta let trápení očividně začalo v roce 1913 př. n. l., kdy byl Izák odstaven a Išmael se mu vysmíval, a skončilo v roce 1513 př. n. l., kdy Izraelité vyšli z Egypta. (1. Mojž. 21:8–10; Gal. 4:22–29) Ano, čtyři sta let předem Jehova přesně stanovil, kdy svůj lid osvobodí.

6. Proč si můžeme být jistí, že Jehova zachrání svoje služebníky?

 6 Jozue, který patřil k těm, kdo byli osvobozeni z Egypta, všem Izraelitům připomněl: „Dobře víte svým celým srdcem a svou celou duší, že neselhalo ani jediné slovo ze všech dobrých slov, která k vám mluvil Jehova, váš Bůh. Všechna se vám splnila. Ani jediné slovo z nich neselhalo.“ (Jozue 23:2, 14) Můžeme tedy důvěřovat i Jehovovu slibu, že nás ochrání ve velkém soužení. Pokud ale chceme přežít zničení tohoto systému, musíme zůstat bdělí.

PŘEŽIJÍ JEN TI, KDO ZŮSTANOU BDĚLÍ

7., 8. a) Jakou úlohu měli ve starověku strážní a co se z toho učíme? b) Ze kterého příkladu je patrné, co se mohlo stát, když strážní ve službě usnuli?

7 To, jak je bdělost důležitá, vyplývá i z historie. Mnoho velkých měst, včetně Jeruzaléma, bylo ve starověku obehnáno vysokými hradbami. Ty sloužily jako ochrana před útočníky, ale zároveň z nich bylo možné sledovat, co se děje v okolí. Na hradbách a u bran byly dnem i nocí rozmístěny hlídky, které měly v případě blížícího se nebezpečí obyvatele varovat. (Iz. 62:6) Strážní proto museli být bdělí a pozorní. V sázce byly lidské životy. (Ezek. 33:6)

8 Židovský historik Josephus uvedl, že v roce 70 n. l. dokázala římská armáda obsadit pevnost Antonia, která sousedila s jeruzalémskými hradbami, právě díky tomu, že strážní u bran usnuli. Odtud pak Římané vtrhli do chrámu a zapálili ho. Tím vyvrcholilo největší soužení, jaké kdy Jeruzalém a židovský národ postihlo.

9. Co si dnes většina lidí neuvědomuje?

9 V dnešní době má většina států svoje „strážné“ v podobě pohraničních hlídek a moderních kamerových systémů. Účelem takových opatření je odhalit osoby, které neoprávněně vnikly na území těchto států nebo představují bezpečnostní riziko. Takoví „strážní“ však vidí pouze hrozby ze strany lidí nebo lidských vlád. Nevědí o existenci Božího nebeského království v rukou Krista a už vůbec netuší, že tato vláda brzy vykoná rozsudek nad všemi národy. (Iz. 9:6, 7, ppč.; 56:10; Dan. 2:44) Pokud jsme ale duchovně bdělí a ostražití, Jehovův den soudu nás nezaskočí. (Žalm 130:6)

NENECH SE O SVOU BDĚLOST PŘIPRAVIT

10., 11. a) Na co si musíme dávat pozor a proč? b) Z čeho vidíš, že Ďábel působí na mysl lidí?

10 Představ si strážného, který celou noc bdí na svém stanovišti. Nejvíc unavený a ospalý určitě bude ke konci hlídky. Podobné je to s námi. Čím blíž je konec tohoto systému, tím náročnější je zůstat bdělí. Kdybychom ale právě teď duchovně usnuli, bylo by to tragické. Uvažujme o třech negativních vlivech, které by mohly naši bdělost a ostražitost otupit.

11 Ďábel se snaží lidi duchovně ukolébat. Krátce před svou smrtí Ježíš třikrát varoval učedníky před „panovníkem tohoto světa“. (Jan 12:31; 14:30; 16:11) Prostřednictvím falešných náboženství Satan zatemňuje lidem mysl, aby nevěnovali pozornost  biblickým proroctvím a neuvědomovali si naléhavost doby. (Sef. 1:14) Čeho si všímáš, když mluvíš s lidmi ve službě? Určitě budeš souhlasit s tím, že Ďábel „zaslepil mysl nevěřících“, a ti si proto neuvědomují, že se blíží konec tohoto systému a že Kristus už vládne v Božím království. (2. Kor. 4:3–6) Jak často ti lidé říkají „nemám zájem“? Když se jim snažíme vysvětlit, kam tento svět směřuje, většina z nich o to nestojí.

12. Proč nesmíme dovolit, aby nás Ďábel oklamal?

12 Nenech se lhostejností druhých odradit od služby nebo připravit o bdělost. Ty víš, jak se věci mají. Pavel svým spoluvěřícím napsal: „Sami zcela dobře víte, že Jehovův den přichází přesně jako zloděj v noci.“ (Přečti 1. Tesaloničanům 5:1–6.) Ježíš nás varoval: „Zůstaňte připraveni, protože Syn člověka přijde v hodinu, kdy to nebudete považovat za pravděpodobné.“ (Luk. 12:39, 40) Už brzy se Satanovi podaří většinu lidí přesvědčit, že zavládl „mír a bezpečnost“ a že ve světě je všechno v pořádku. A co my? Den soudu nás nemusí zastihnout „jako zloděje“, pokud se budeme řídit pokynem „zůstaňme bdělí a buďme střízliví“. Aby se nám to dařilo, musíme si každý den číst Boží Slovo a přemýšlet o tom, co nám Jehova říká.

13. Jak na lidi působí tento svět a jak se tomuto nebezpečnému vlivu můžeme bránit?

13 Vliv světa duchovně uspává. Mnozí lidé jsou tak pohlceni svými každodenními záležitostmi, že si neuvědomují „svou duchovní potřebu“. (Mat. 5:3) „Touha těla a touha očí“ je vedou k tomu, aby se honili za věcmi, které nabízí tento svět. (1. Jana 2:16) Každým rokem navíc sílí vliv zábavního průmyslu, který v lidech rozněcuje lásku k požitkům. (2. Tim. 3:4) Proto je důležité řídit se Pavlovou vybídkou, abychom neplánovali „předem pro touhy těla“, které duchovně uspávají. (Řím. 13:11–14)

14. Jakou výstrahu nacházíme v Lukášovi 21:34, 35?

 14 My na sebe nechceme nechat působit ducha světa, ale Božího ducha, díky kterému jasně chápeme, co je před námi. [1] (1. Kor. 2:12) Zároveň si uvědomujeme, že nechat se duchovně ukolébat není zas tak těžké – stačí dovolit, aby běžné věci vytlačily z našeho života službu Jehovovi. (Přečti Lukáše 21:34, 35.) Nikdy neztrácejme ze zřetele, v jak významné době žijeme, i když se nám druzí za náš postoj budou vysmívat. (2. Petra 3:3–7) Pokud chceme, aby na nás dál působil Boží duch, musíme se pravidelně scházet se spolukřesťany na našich shromážděních.

Snažíš se ze všech sil zůstat duchovně bdělý? (11. až 16. odstavec)

15. Co se stalo Petrovi, Jakubovi a Janovi a jak by se to mohlo stát i nám?

15 Nedokonalost může oslabovat naše odhodlání zůstat bdělí. Ježíš věděl, že nedokonalí lidé snadno podléhají svým slabostem. Vzpomeň si, co se stalo během noci před Ježíšovou smrtí. Ježíš si uvědomoval, že aby zůstal věrný, musí svého nebeského Otce prosit o sílu, a Petrovi, Jakubovi a Janovi řekl, aby v době, kdy se bude modlit, zůstali bdělí. Oni ale nechápali vážnost celé situace. Nechali se přemoct únavou a usnuli. Ježíš byl sice také unavený, ale zůstal bdělý a úpěnlivě se modlil. A přesně to měli dělat i jeho apoštolové. (Mar. 14:32–41)

16. Co nám podle Ježíšových slov v Lukášovi 21:36 pomůže, abychom zůstali bdělí?

16 K tomu, abychom zůstali bdělí, nestačí jen dobré úmysly. Několik dní před událostmi v zahradě Getsemane Ježíš učedníkům řekl, aby Jehovu úpěnlivě prosili o pomoc. (Přečti Lukáše 21:36.) Máme-li tedy zůstat duchovně ostražití, musíme být „bdělí vzhledem k modlitbám“. (1. Petra 4:7)

ZŮSTAŇ BDĚLÝ

17. Jak se můžeme připravit na to, co je před námi?

17 Ježíš řekl: „Syn člověka přijde v hodinu, o které si to nepomyslíte.“ (Mat. 24:44) Teď proto není čas duchovně spát a honit se za sny a iluzemi, které vytváří Satan a jeho svět a po kterých touží naše nedokonalé tělo. Jehova a Ježíš nám na stránkách Bible odhalují, na co se můžeme těšit a jak můžeme zůstat bdělí. Dál tedy rozvíjejme svůj vztah s Jehovou a stále mějme na prvním místě Boží království. Musíme si uvědomovat, v jaké době žijeme a co se kolem nás odehrává, abychom byli připravení na to, co je před námi. (Zjev. 22:20) Závisí na tom náš život.

^ [1] (14. odstavec) Viz 21. kapitolu knihy Boží království panuje!