Přejít k článku

Přejít na obsah

 12. STUDIJNÍ ČLÁNEK

Buď empatický

Buď empatický

„Všichni ... projevujte soucítění.“ (1. PETRA 3:8)

PÍSEŇ Č. 121 Povzbuzujme se navzájem

CO SE DOZVÍŠ *

1. Proč jsme rádi s lidmi, kteří se řídí vybídkou z 1. Petra 3:8 a jsou empatičtí?

JSME rádi s lidmi, kterým záleží na tom, jak se cítíme, a kteří myslí na naše dobro. Takoví lidé se snaží vžít do naší situace, tedy poznat, co si myslíme a co prožíváme. Jsou všímaví k našim potřebám a pomůžou nám – někdy dokonce dřív, než o to poprosíme. Empatických * lidí si moc vážíme. (Přečti 1. Petra 3:8.)

2. Proč možná na empatii potřebujeme pracovat?

2 Jsme křesťané, a tak všichni chceme být empatičtí neboli soucítit s druhými. Realita je ale taková, že to není vždycky snadné. Proč? Třeba proto, že jsme nedokonalí. (Řím. 3:23) Musíme bojovat proti našemu vrozenému sklonu myslet hlavně sami na sebe. Pro někoho je těžké být empatický, protože se na něm podepsala výchova nebo to, co v životě zažil. A také můžeme být ovlivněni lidmi kolem nás. V těchto posledních dnech se mnozí o pocity druhých nezajímají. Spíš milují sami sebe. (2. Tim. 3:1, 2) Co nám může pomoct tyto překážky překonat a projevovat druhým soucit?

3. a) Co nám pomůže být soucitnější? b) Co se dozvíme z tohoto článku?

3 K tomu, abychom byli soucitnější, nám pomůže, když si vezmeme za vzor Boha Jehovu a jeho Syna, Ježíše Krista. Jehova je Bůh lásky a v projevování zájmu  o druhé je tím nejlepším příkladem. (1. Jana 4:8) Ježíš osobnost svého Otce dokonale napodoboval. (Jan 14:9) Když byl na zemi, ukázal, jak můžou soucit projevovat lidé. V tomto článku si nejdřív rozebereme, jak Jehova a Ježíš dávají najevo, že jim záleží na pocitech druhých. Pak si ukážeme, jak můžeme jejich příklad napodobovat.

PŘÍKLAD JEHOVY

4. Jak je z Izajáše 63:7–9 vidět, že Jehovovi záleží na pocitech jeho služebníků?

4 Bible ukazuje, že Jehovovi záleží na pocitech jeho služebníků. Zamysli se například nad tím, jak se cítil, když starověcí Izraelité prožívali těžkosti. Boží Slovo říká: „Během vší jejich tísně to bylo tísnivé pro něho.“ (Přečti Izajáše 63:7–9.) Později prostřednictvím proroka Zecharjáše Jehova prohlásil, že když někdo zachází špatně s jeho lidem, bere si to osobně. Svým služebníkům řekl: „Kdo se dotýká vás, dotýká se mé oční bulvy.“ (Zech. 2:8) Tato představa trefně dokládá, jak moc se Jehova o svůj lid zajímá.

Jehova projevil soucit Izraelitům, když je vysvobodil z egyptského otroctví (5. odstavec)

5. Uveď příklad toho, jak Jehova pomáhal svým služebníkům, kteří trpěli.

5 Se svými služebníky, kteří trpí, Jehova nejenom soucítí, ale také jim pomáhá. Když například Izraelité trpěli v egyptském otroctví, Jehova věděl, co prožívají, a do situace se vložil. Mojžíšovi řekl: „Bezesporu jsem viděl trápení svého lidu ... a slyšel jsem jejich křik..., protože dobře znám bolesti, jimiž trpí. A přistupuji k tomu, abych sestoupil, abych je osvobodil z ruky Egypťanů.“ (2. Mojž. 3:7, 8) Soucit s jeho lidem ho podnítil, aby je z otroctví vysvobodil. Když v následujících staletích Izraelité žili v Zaslíbené zemi, útočily na ně nepřátelské národy. Jak na to Jehova reagoval? V Bibli se píše, že „pociťoval lítost nad jejich sténáním kvůli jejich utlačovatelům a těm, kdo jim činili ústrky“. Empatie  ho znovu vedla k tomu, že svému lidu pomáhal. Posílal soudce, aby Izraelity zachraňoval z rukou nepřátel. (Soud. 2:16, 18)

6. Uveď příklad toho, jak byl Jehova empatický k někomu, kdo neuvažoval správně.

6 Jehovovi záleží na pocitech jeho služebníků, i když se na věci vždycky nedívají správně. Vezměme si třeba proroka Jonáše. Bůh ho poslal, aby oznámil rozsudek nad obyvateli Ninive. Ti svého jednání litovali a změnili se, a tak se Bůh rozhodl, že je nezničí. Jonáš z toho ale šťastný nebyl. Kvůli tomu, že se jeho proroctví o zkáze nesplnilo, se „rozpálil ... hněvem“. Jehova měl ale s Jonášem trpělivost a pomohl mu přemýšlet jinak. (Jon. 3:10–4:11) Časem prorok pochopil, co ho Jehova chtěl naučit, a Jehova ho dokonce použil, aby svůj příběh zaznamenal k našemu užitku. (Řím. 15:4) *

7. O čem nás ujišťuje to, jak Jehova jednal se svými služebníky?

7 To, jak Jehova jednal se svými služebníky, nás ujišťuje, že s nimi soucítí. Ví o bolestech a trápeních každého z nás. „Dobře [zná] srdce lidských synů.“ (2. Par. 6:30) Chápe naše nejvnitřnější myšlenky, naše nejhlubší pocity i naše omezení. A „nedovolí, [abychom] byli pokoušeni nad to, co [můžeme] snést“. (1. Kor. 10:13) To je opravdu nádherné ujištění!

PŘÍKLAD JEŽÍŠE

8.–10. Co vedlo Ježíše k tomu, že se zajímal o druhé?

8 Když byl Ježíš na zemi, hluboce se o druhé zajímal. Bylo to přinejmenším ze tří důvodů. Za prvé, jak už jsme se zmínili, Ježíš dokonale napodoboval osobnost svého nebeského Otce. Stejně jako jeho Otec i on miloval lidi. I když se radoval ze všeho, s čím Jehovovi pomáhal při stvoření, lidi měl zvlášť rád. (Přísl. 8:31) A proto mu záleželo na jejich pocitech.

9 Za druhé, podobně jako Jehova i Ježíš dokázal číst v srdci lidí. Mohl tedy vědět, jaké mají pohnutky a co cítí. (Mat. 9:4; Jan 13:10, 11) Když poznal, že mají zlomené srdce, soucítil s nimi a utěšil je. (Iz. 61:1, 2; Luk. 4:17–21)

10 Za třetí, Ježíš sám zažil některé náročné situace, do kterých se dostávali lidé kolem něj. Podle všeho vyrůstal v chudé rodině. Po boku svého adoptivního otce Josefa se naučil tvrdě pracovat. (Mat. 13:55; Mar. 6:3) Zdá se, že Josef zemřel ještě před tím, než Ježíš začal svoji pozemskou službu. Ježíš tedy nejspíš poznal bolest ze ztráty milovaného člověka. A také věděl, jaké to je žít v rodině, jejíž členové mají různé náboženské názory. (Jan 7:5) Tyto a ještě další okolnosti Ježíšovi pomohly chápat problémy a pocity obyčejných lidí.

Ježíš bere stranou hluchého muže, aby ho uzdravil (11. odstavec)

11. Kdy byl Ježíšův zájem o druhé zvlášť patrný? (Viz obrázek na titulní straně.)

11 Ježíšův zájem o druhé byl zvlášť patrný, když vykonával zázraky. Nedělal  to jenom z pocitu povinnosti. Při pohledu na to, jak lidé trpí, „byl pohnut lítostí“. (Mat. 20:29–34; Mar. 1:40–42) Představ si například, co asi cítil, když vzal jednoho hluchého muže stranou od zástupu a uzdravil ho nebo když vzkřísil jediného syna jisté vdovy. (Mar. 7:32–35; Luk. 7:12–15) Ježíš s těmito lidmi soucítil a chtěl jim pomoct.

12. Jak je z Jana 11:32–35 vidět, že Ježíš soucítil s Martou a Marií?

12 Ježíš soucítil i s Martou a Marií. Když viděl, jak truchlí nad smrtí svého bratra Lazara, „dal průchod slzám“. (Přečti Jana 11:32–35.) Neplakal jenom proto, že ztratil svého blízkého přítele. Věděl přece, že ho vzkřísí. Plakal proto, že chápal, jakou bolest prožívají, a hluboce ho to zasáhlo.

13. Proč je pro nás povzbuzením, když víme, že Ježíš byl empatický?

13 Když víme, že Ježíš byl empatický, hodně nám to pomáhá. Za to, jak s lidmi jednal, ho milujeme. (1. Petra 1:8) Jsme rádi, že nyní vládne jako král Božího království. Brzy skoncuje s veškerým utrpením. Díky tomu, že i on byl člověkem, je v té nejlepší pozici, aby lidstvu pomohl zahojit rány způsobené Satanovou vládou. Je skutečně obrovským požehnáním mít vládce, který dokáže „projevovat účast s našimi slabostmi“. (Hebr. 2:17, 18; 4:15, 16)

NAPODOBUJ JEJICH PŘÍKLAD

14. K čemu nás podle Efezanům 5:1 a 2 motivuje Jehovův a Ježíšův příklad?

14 Když o Jehovovi a Ježíšovi přemýšlíme, chceme být ještě soucitnější. (Přečti Efezanům 5:1, 2.) Neumíme číst v srdci jako oni. Přesto se můžeme snažit pocity a potřeby druhých chápat. (2. Kor. 11:29) Na rozdíl od sobeckého světa kolem nás se nechceme starat jenom o svoje vlastní zájmy, ale také o zájmy druhých. (Filip. 2:4)

(15. až 19. odstavec) *

15. Kdo především by měl být empatický?

15 Empatičtí by měli být především sboroví starší. Vědí, že mají před Jehovou zodpovědnost za ovečky, které jim svěřil do péče. (Hebr. 13:17) Aby bratrům a sestrám mohli pomáhat, musí pro ně mít pochopení. Jak můžou dávat najevo soucit?

16. Co dělá soucitný starší a proč je to důležité?

16 Soucitný starší tráví s bratry a sestrami čas. Ptá se jich a pak pozorně a trpělivě naslouchá. To je důležité hlavně tehdy, když se některá z těchto drahocenných oveček potřebuje s něčím svěřit, ale nedokáže najít ta správná slova. (Přísl. 20:5) Tím, že jim rád věnuje svůj čas, vytváří se mezi nimi přátelství plné důvěry a lásky. (Sk. 20:37)

17. Čeho si mnozí bratři a sestry na starších nejvíc váží?

17 Mnozí bratři a sestry říkají, že vlastnost, které si na starších nejvíc váží, je právě empatie. Proč? „Je snazší jim něco říct, protože víš, že tě pochopí,“ říká Adelaide. A dodává: „To, že tvoji situaci chápou, poznáš z toho, jak při rozhovoru s tebou reagují.“ Jeden bratr s oceněním vzpomíná: „Když jsem jednomu staršímu vyprávěl o své situaci, oči se mu zalily slzami. Nikdy na to nezapomenu.“ (Řím. 12:15)

18. Jak můžeme empatii rozvíjet?

 18 Empatičtí by samozřejmě neměli být jenom starší. Tuto vlastnost může rozvíjet každý z nás. Jak? Snaž se pochopit, co členové tvojí rodiny a sboru prožívají. Zajímej se jak o mladé ve sboru, tak o nemocné, věkem starší nebo ty, kterým zemřel někdo blízký. Zeptej se jich, jak se mají. A pak jim doopravdy naslouchej. Dej najevo, že se snažíš jejich situaci pochopit. Nabídni se, že jim pomůžeš, s čímkoli budeš moct. Tím jim ukážeš, že je máš opravdu rád. (1. Jana 3:18)

19. Proč musíme být přizpůsobiví, když se druhým snažíme pomáhat?

19 Když se snažíme druhým pomáhat, měli bychom být přizpůsobiví. Proč? Protože lidé reagují na těžkosti různě. Někteří se hned potřebují svěřit, zatímco jiní mluví o svých problémech neradi. I když jim chceme pomoct, měli bychom se vyhnout příliš osobním otázkám. (1. Tes. 4:11) Pokud se nám druzí otevřou, možná s jejich názorem nebudeme vždycky souhlasit. Je ale třeba pamatovat na to, že nám říkají, jak se cítí oni. Chceme jim pohotově naslouchat a nemluvit unáhleně. (Mat. 7:1; Jak. 1:19)

20. O čem bude pojednávat příští článek?

20 Chceme být soucitní k bratrům a sestrám ve sboru, ale tuto krásnou vlastnost potřebujeme i ve službě. Jak ji můžeme dávat najevo, když druhé učíme z Bible? O tom bude pojednávat příští článek.

PÍSEŇ Č. 77 Odpouštějme si

^ 5. odst. Jehovovi a Ježíšovi záleží na tom, jak se druzí cítí. Tento článek ukazuje, co se od nich můžeme naučit. Také rozebírá, proč bychom měli být empatičtí a jak dávat empatii najevo.

^ 1. odst. VYSVĚTLENÍ VÝRAZU: Empatický člověk se snaží pochopit, co druzí cítí, a vžít se do jejich situace. (Řím. 12:15)

^ 6. odst. Jehova projevil empatii i v případě jiných věrných služebníků, kteří prožívali silné emoce. Přemýšlej o příběhu Hany (1. Sam. 1:10–20), Elijáše (1. Král. 19:1–18) a Ebed-meleka. (Jer. 38:7–13; 39:15–18)

^ 65. odst. POPIS OBRÁZKŮ: Na shromáždění máme spoustu příležitostí dát druhým najevo lásku. Vidíme tři situace: 1. Starší si laskavě povídá s mladým zvěstovatelem a jeho maminkou. 2. Tatínek s dcerou pomáhají jedné starší sestře do auta. 3. Dva starší pozorně naslouchají sestře, která je poprosila o pomoc.