Přejít k článku

Přejít na obsah

Co možná nevíte . . .

Co možná nevíte . . .

Proč bylo Ježíšovo chování k malomocným neobvyklé?

V biblických dobách byl rozšířený určitý druh malomocenství a Židé se této nakažlivé nemoci velmi báli. Postihovala nervová zakončení a mohla způsobit trvalé poškození tkáně a znetvoření. Nikdo nevěděl, jak ji léčit. Ti, kdo byli malomocní, na to museli druhé upozorňovat a být v karanténě. (3. Mojžíšova 13:45, 46)

Židovští náboženští představitelé určovali pro malomocné různá pravidla. Ta byla přísnější, než vyžadoval Zákon, a zbytečně malomocným ztěžovala život. Podle rabínských pravidel se například nikdo nesměl přiblížit k malomocnému na víc než čtyři lokty (asi 2 metry). Když ale foukal vítr, měl být malomocný vzdálený přinejmenším 100 loktů (asi 45 metrů). Biblický příkaz, že malomocní mají žít „vně tábora“, někteří talmudisté vykládali tak, že malomocný člověk nesmí žít ani v opevněném městě. Když proto jistý rabín někoho malomocného ve městě viděl, házel po něm kameny a říkal: „Jdi tam, kam patříš, a neznečišťuj jiné lidi.“

Ježíš se choval úplně jinak. Malomocné od sebe neodháněl, ale naopak se jich dotýkal, a dokonce je léčil. (Matouš 8:3)

Co považovali židovští náboženští představitelé za pádný důvod k rozvodu?

Potvrzení o rozvodu z roku 71 nebo 72 n. l.

V prvním století n. l. bylo mezi náboženskými představiteli téma rozvodu předmětem sporů. Když proto chtěli farizeové při jedné příležitosti vyzkoušet Ježíše, zeptali se ho: „Je zákonné, aby se muž rozvedl se svou manželkou z jakéhokoli důvodu?“ (Matouš 19:3)

Mojžíšův zákon umožňoval, aby se muž se svou manželkou rozvedl, když najde „něco neslušného z její strany“. (5. Mojžíšova 24:1) V Ježíšově době existovaly dva směry rabínského učení, které se v tom, jak vysvětlovaly tento zákon, naprosto lišily. Podle přísnější Šamajovy školy byla jediným pádným důvodem k rozvodu nemravnost, tedy nevěra. Hilelova škola naproti tomu zastávala názor, že oprávněným důvodem k rozvodu je jakýkoli sebemenší problém v manželství. Důvodem mohlo být to, že manželka neuvařila dobrou večeři nebo že se muži prostě začala líbit jiná žena.

Jak Ježíš farizeům na jejich otázku odpověděl? Na rovinu jim řekl: „Každý, kdo se rozvádí se svou manželkou, vyjma z důvodu smilstva, a žení se s jinou, dopouští se cizoložství.“ (Matouš 19:6, 9)