Přejít k článku

Přejít na obsah

„Tvé oči viděly i můj zárodek.“ (ŽALM 139:16)

Rozumí nám?

Rozumí nám?

CO SE DOZVÍDÁME Z PŘÍRODY

Jeden z nejbližších vztahů, jaký lidé mezi sebou můžou mít, je vztah mezi jednovaječnými dvojčaty. Jejich pouto je obzvlášť silné. Někteří dokonce „vědí, jaké to je mluvit o něčem s někým, kdo to bez vysvětlování pochopí do nejmenších detailů,“ říká ředitelka Centra pro studie dvojčat Nancy Segalová, která je sama z dvojčat. Jedna žena popsala vztah se svou sestrou, jednovaječným dvojčetem, těmito slovy: „Jedna o druhé prostě víme všechno.“

Jak to, že si jednovaječná dvojčata tak rozumí? Z různých studií vyplynulo, že svoji roli sice hraje stejné prostředí a výchova, ale klíčovým faktorem se zdá být obdobná genetická výbava.

K ZAMYŠLENÍ: Bůh, který vymyslel úžasný princip genetiky, zná každého z nás lépe než kdokoli jiný. Král David dokonce prohlásil: „Držel jsi mě zastíněného v břiše mé matky. ... Tvé oči viděly i můj zárodek a ve tvé knize byly zapsány všechny jeho části.“ (Žalm 139:13, 15, 16) Jedině Bůh může doopravdy rozumět tomu, jak nás ovlivňují naše geny. A navíc chápe, čím jsme si v životě prošli a jak nás to poznamenalo. To nás ujišťuje, že Jehova nám ve všem rozumí.

CO SE DOZVÍDÁME Z BIBLE

David v modlitbě řekl: „Jehovo, prozkoumal jsi mě a znáš mě. Sám jsi poznal mé usedání a mé vstávání. Zdaleka jsi uvažoval o mé myšlence. Vždyť na mém jazyku není slovo, ale pohleď, Jehovo, ty to již všechno víš.“ (Žalm 139:1, 2, 4) Jehova zná také naše nejniternější pocity, dokonce „rozeznává každý sklon myšlenek“. (1. Paralipomenon 28:9; 1. Samuelova 16:6, 7) Co o něm tyto biblické verše prozrazují?

I když v modlitbě nepojmenujeme každý svůj pocit nebo myšlenku, Bůh vidí nejenom to, co děláme, ale také proč to děláme. Dokonce vidí i to dobré, co bychom si z celého srdce přáli dělat, ale něco nám v tom brání. Byl to Bůh, kdo do našeho srdce vložil lásku, a tak si můžeme být jistí, že o našich myšlenkách motivovaných láskou ví, chápe je a má z nich radost. (1. Jana 4:7–10)

Bůh si všímá úplně všeho, co se děje. Ví dokonce o našich starostech, o kterých nikdo jiný neví nebo je úplně nechápe.

 Bible nás ujišťuje:

  • „Jehovovy oči jsou totiž upřeny na spravedlivé a jeho uši k jejich úpěnlivé prosbě.“ (1. PETRA 3:12)

  • Bůh slibuje: „Způsobím, abys měl pochopení, a budu tě poučovat o cestě, po níž bys měl jít. Budu radit s okem upřeným na tebe.“ (ŽALM 32:8)

BŮH JE VELMI SOUCITNÝ

Může nám to, že Bůh rozumí naší situaci a chápe naše pocity, pomoct zvládat vážné problémy? Uvažujme nad tím, co se stalo Anně z Nigérie. Vypráví: „Byla jsem v tak zoufalé situaci, že jsem přemýšlela, jestli má vůbec cenu žít. Jako vdova jsem pečovala o dcerku, která byla hospitalizovaná kvůli vodnatelnosti mozku, a k tomu mi zjistili rakovinu prsu. Musela jsem podstoupit operaci, chemoterapii a ozařování. Být v nemocnici ve stejné době jako moje malá holčička bylo téměř k nevydržení.“

Co Anně pomohlo, aby to zvládla? „Znovu a znovu jsem přemýšlela o verších jako třeba Filipanům 4:6, 7, kde se píše, že Boží pokoj, který převyšuje všechno myšlení, bude střežit naše srdce a naše myšlenkové síly. Vždycky když se mi tenhle verš vybavil, cítila jsem se k Jehovovi velmi blízko. Věděla jsem, že mi rozumí líp, než rozumím já sama sobě. Hodně mi pomáhali taky moji milovaní bratři a sestry ze sboru.

I když nějaké zdravotní problémy mám pořád, celkově se nám s dcerou daří líp. Naším spojencem je totiž Jehova, a tak když řešíme problémy, naučily jsme se přemýšlet pozitivně. V Jakubovi 5:11 je ujištění: ‚Prohlašujeme za šťastné ty, kdo vytrvali. Slyšeli jste o Jobově vytrvalosti a viděli jste, jaký výsledek dal Jehova, že Jehova je velmi něžný v náklonnosti a milosrdný [neboli „soucitný“, ppč.].‘“ Jehova dokonale chápal Jobovu situaci a můžeme si být jistí, že stejně tak chápe to, s čím se potýkáme my.