Přejít k článku

Přejít na obsah

 PRO RODINY | VÝCHOVA DĚTÍ

Jak vést děti k pokoře

Jak vést děti k pokoře

PROBLÉM

  • Váš syn je drzý a všem kolem poroučí, a to je mu teprve deset!

  • Očekává, že mu ostatní budou plnit každé přání.

„Co to do něj vjelo?“ říkáte si. „Chci, aby byl sebevědomý, ale ne aby se choval jako mistr světa!“

Je možné děti naučit, aby byly sebevědomé a přitom pokorné?

CO JE DOBRÉ VĚDĚT

V posledních desetiletích je rodičům doporučováno, aby dětem splnili každé přání, aby je hodně chválili i tehdy, když pro to není moc důvodů, a aby jim neříkali, že dělají něco špatně. Tento styl výchovy vychází z předpokladu, že když se děti cítí výjimečné, získají to správné sebevědomí. Co ale ukázala realita? V knize Generation Me se píše: „Když se při výchově dalo sebevědomí na první místo, výsledkem nejsou vyrovnané, šťastné děti, ale spousta malých sobečků.“

Mnoho lidí, kteří byli v dětství za všech okolností jenom chváleni, není připraveno na to, že se v životě setkají se zklamáním, kritikou a neúspěchem. Naučili se dělat jenom to, co se líbí jim, a tak je pro ně těžké vytvářet trvalé vztahy. V mnoha případech je výsledkem úzkost a deprese.

Děti si vytvoří skutečné sebevědomí ne tehdy, když se jim pořád opakuje, že jsou výjimečné, ale když něčeho doopravdy dosáhnou. K tomu nestačí si jenom věřit. Aby člověku něco šlo, musí se to učit a postupně se v tom zlepšovat. (Přísloví 22:29) Ke zdravému sebevědomí je taky nezbytné zajímat se o druhé lidi a něco pro ně dělat. (1. Korinťanům 10:24) K tomu všemu je potřeba pokora.

 CO MŮŽETE DĚLAT

Chvalte děti, když si to zaslouží. Pokud dcera dostala dobrou známku z písemky, pochvalte ji. Pokud měla špatnou známku, nepovažujte to automaticky za chybu učitele. Tím byste ji těžko naučili, že pokora je důležitá. Zkuste s ní spíš rozebrat, co by se příště dalo udělat líp. Chvalte děti za to, co dělají dobře.

Nebojte se říct, že je něco špatně. To neznamená, že byste dítě měli kritizovat za jakýkoli nedostatek. (Kolosanům 3:21) Pokud ale udělá vážnou chybu, neměli byste ji jen tak přejít. To platí i o nesprávných postojích. Když se vaše dítě nedozví, že je potřeba něco změnit, může se to stát součástí jeho osobnosti.

Představte si například, že váš syn má tendenci se chlubit. Pokud v tom bude pokračovat, mohl by z něj vyrůst namyšlený člověk, od kterého se budou druzí držet dál. Bylo by proto dobré mu vysvětlit, že ten, kdo se vychloubá, vypadá hloupě a může se dostat do trapné situace. (Přísloví 27:2) Taky s ním proberte, že člověk, který má skutečné sebevědomí, nepotřebuje upozorňovat druhé na to, jak je dobrý. Když synovi s láskou řeknete, že něco není v pořádku, pomůžete mu získat pokoru a přitom nepodkopete jeho sebedůvěru. (Rada z Bible: Matouš 23:12)

Připravte dítě na realitu. Když dítě dostane všechno, na co si vzpomene, může získat pocit, že na to má nárok. Až tedy bude váš syn nebo dcera chtít něco, co si nemůžete dovolit, je to dobrá příležitost popovídat si o tom, jak je důležité hospodařit s penězi. Pokud budete muset někdy zrušit výlet nebo dovolenou, můžete dětem vysvětlit, že v životě občas něco nevyjde, a možná s nimi probrat, jak se s takovými situacemi vyrovnáváte vy. Když děti nebudete úzkostlivě chránit před sebemenší nepříjemností, pomůžete jim připravit se na náročné chvíle, které v dospělosti zažijí. (Rada z Bible: Přísloví 29:21)

Povzbuzujte je ke štědrosti. Ukažte svým dětem, že „více štěstí je v dávání než v přijímání“. (Skutky 20:35) Například si spolu napište seznam lidí, kteří potřebují, abyste jim zašli nakoupit, někam je odvezli nebo jim něco spravili. Společně pak zajděte někomu z nich pomoct. Díky tomu děti uvidí, jakou radost z toho máte vy sami. Ten nejlepší způsob, jak můžete dítě učit pokoře, je totiž váš příklad. (Rada z Bible: Lukáš 6:38)