Přejít k článku

Přejít na obsah

Enterická nervová soustava (modře) je součástí trávicího traktu

Enterická nervová soustava – náš „druhý mozek“

Enterická nervová soustava – náš „druhý mozek“

KOLIK má člověk mozků? Pokud odpovíte „jeden“, máte pravdu. V našem těle jsou ale i další nervové systémy. Jedna síť neuronů je tak rozsáhlá, že o ní někteří vědci mluví jako o „druhém mozku“. Jde o enterickou nervovou soustavu (ENS), která se nachází ne ve vaší hlavě, ale převážně ve vašem břiše.

Přeměnit jídlo na výživové látky vyžaduje od těla velké úsilí a koordinaci obrovského množství úkonů. Proto je praktické, že mozek je udělaný tak, aby nechal ENS řídit většinu trávicího procesu.

Tato soustava je sice mnohem jednodušší než mozek, ale přesto jde o nesmírně složitý systém. V lidském těle se skládá z asi 200 až 600 milionů neuronů. Tato síť neuronů je zabudovaná do trávicí soustavy. Vědci jsou přesvědčení, že kdyby měl funkci ENS vykonávat mozek, tloušťka nervů, které by k němu vedly, by byla neúnosná. Podle knihy The Second Brain „je tedy bezpečnější i výhodnější nechat [trávicí soustavu], aby dohlížela sama na sebe“.

„CHEMICKÁ LABORATOŘ“

K trávení jídla jsou zapotřebí různé, velmi přesně namíchané chemické látky, které musí být vytvořeny ve správnou chvíli a dopraveny na to správné místo. Profesor Gary Mawe výstižně popisuje trávicí soustavu jako „chemickou laboratoř“. Složitost procesu trávení je ohromující. Tak například střevní stěna je pokrytá specializovanými buňkami, které fungují jako chuťové receptory a zjišťují, jaké chemické látky jsou přítomné ve snědeném jídle. Tato data pomáhají ENS povolat ty správné trávicí enzymy, aby jídlo rozložily na menší částečky, které bude moct tělo vstřebat. ENS je důležitá také proto, že monitoruje kyselost a další chemické vlastnosti částeček jídla a upravuje podle toho trávicí enzymy.

Trávicí trakt si můžete představit jako tovární linku, kterou řídí převážně ENS. Váš „druhý mozek“ dává svalům ve střevní stěně pokyny, aby se stahovaly, a díky tomu se jídlo trávicím traktem posouvá. ENS podle potřeby upravuje sílu a četnost stažení svalů, takže celý systém funguje jako dopravníkový pás.

ENS dohlíží i na bezpečnost. Jídlo, které sníte, nejspíš obsahuje potenciálně škodlivé bakterie. Není proto divu, že asi 70 až 80 procent lymfocytů, které jsou nezbytnou součástí imunitního systému, se nachází ve vašem břiše. Pokud pozřete velké množství škodlivých organismů, ENS dá pokyn k silným svalovým stahům, které vyvolají zvracení nebo průjem, a tak se většina toxických látek vyloučí.

DOBRÁ KOMUNIKACE

Může to vypadat, že ENS funguje nezávisle na mozku, ale ve skutečnosti spolu  tato dvě nervová centra neustále komunikují. ENS například hraje úlohu v regulaci hormonů, které mozku říkají, kdy a jak hodně se máte najíst. Nervové buňky ENS dají mozku signál, když už jste najedení. A když se přejíte, můžou vyvolat žaludeční nevolnost.

I před čtením tohoto článku jste možná tušili, že mezi trávicí soustavou a mozkem probíhá nějaká komunikace. Všimli jste si například, že když jíte nějaké druhy jídla, zlepšuje vám to náladu? Výzkumy ukazují, že ENS vyšle „šťastné signály“ do vašeho mozku a to vyvolá řetězovou reakci, díky které se pak cítíte líp. Tím se dá vysvětlit, proč lidé mají tendenci dát si určité jídlo na uklidnění, když jsou ve stresu. Vědci zjišťují, jestli by bylo možné ENS uměle stimulovat a léčit tak depresi.

Jiným příkladem komunikace mezi mozkem a trávicí soustavou je to, co by mnozí popsali jako stažený žaludek. Takový pocit je nejspíš výsledkem toho, že ENS odvede krev ze žaludku, když mozek zažívá napětí nebo stres. Výsledkem může být i žaludeční nevolnost, protože při stresu dá mozek pokyn ENS, aby upravila svalové stahy. Podle odborníků by propojení mozku a trávicí soustavy mohlo navíc vysvětlovat, proč dokážeme intuitivně vytušit některé věci.

I když se o ENS někdy mluví jako o „druhém mozku“, nemůže za vás myslet nebo řídit vaše rozhodování. Nepomůže vám složit píseň, vytvořit si finanční rozpočet nebo udělat domácí úkol. Přesto jde o unikátní systém, nad jehož složitostí vědci žasnou. A přitom jsme možná ještě neobjevili zdaleka všechny jeho funkce. Než se tedy příště pustíte do nějakého jídla, zastavte se a vzpomeňte si na všechno to monitorování, zpracování dat, vysílání pokynů a komunikaci, které za chvíli začnou ve vaší trávicí soustavě.