Přejít k článku

Přejít na obsah

 PRO RODINY | VÝCHOVA DĚTÍ

Jak pomoct dítěti zvládnout pubertu

Jak pomoct dítěti zvládnout pubertu

PROBLÉM

Zdá se, že to bylo včera, co jste své dítě chovali v náručí. Od té doby ale dost povyrostlo. Je to sice pořád ještě dítě, ale právě se vydává na cestu k dospělosti. Tato cesta se nazývá puberta.

Jak můžete svému synovi nebo dceři pomoct toto zmatené a někdy bolestné období zvládnout?

CO JE DOBRÉ VĚDĚT

Puberta si přijde a odejde, kdy chce. Může začít už v 8 letech, nebo třeba až kolem 15. „Rozpětí puberty je široké,“ píše se v knize Letting Go With Love and Confidence.

Pubertu může provázet nejistota. Mladí v tomto věku můžou být přecitlivělí na to, jak je vnímají druzí. Jared * říká: „Začal jsem si víc uvědomovat, jak vypadám a jak se chovám. Když jsem byl s druhými, říkal jsem si, jestli si o mně nemyslí, že jsem divný.“ A potom co se objeví akné, může dospívajícímu sebevědomí klesnout ještě víc. Sedmnáctiletá Kellie vzpomíná: „Měla jsem pocit, že pupínky vzaly můj obličej útokem. Pamatuju si, jak jsem brečela a říkala si, že jsem hrozně ošklivá.“

Puberta může přinášet nepříjemné situace. To se týká hlavně dívek, kterým se začínají rýsovat ženské křivky a druzí si je pro to dobírají. „Je také pravděpodobnější, že si jich začnou všímat starší chlapci, kteří už mají nějaké sexuální zkušenosti,“ vysvětluje kniha A Parent’s Guide to the Teen Years.

Puberta neznamená duševní vyspělost. „Pošetilost je svázána se srdcem chlapce,“ uvádí Přísloví 22:15. A puberta na tom nic nezmění. Mladý člověk může vypadat vyspěle, ale to „vám nic neříká o tom, jestli je schopný moudře se rozhodovat, odpovědně se chovat, projevovat sebeovládání nebo jiné vlastnosti, které jsou známkou duševní vyspělosti,“ píše se v knize You and Your Adolescent.

 CO MŮŽETE DĚLAT

Mluvte o pubertě, ještě než začne. Vaše dítě by od vás mělo vědět, co ho čeká. U dívek jde hlavně o menstruaci a u chlapců o noční výron semene. Na rozdíl od postupných změn, které pubertu doprovází, se tyto věci objeví náhle a můžou v mladém člověku vyvolat zmatek, nebo ho dokonce vyděsit. Až si o tom budete povídat, buďte pozitivní. Vysvětlete dítěti, že změny v pubertě jsou prospěšné, protože vedou k dospělosti. (Biblická zásada: Žalm 139:14)

Mluvte o všem otevřeně. „Když na ‚ten rozhovor‘ došlo, o některých námětech mluvili rodiče vyhýbavě,“ vzpomíná John. „Bylo by lepší, kdyby mluvili víc narovinu.“ Sedmnáctiletá Alana má podobný názor. Říká: „Mamka mi vysvětlila, co se se mnou děje po fyzické stránce, ale byla bych ráda, kdyby mi tehdy pomohla líp zvládnout moje pocity.“ Možná se budete cítit na rozpacích, ale proberte se svým dítětem všechno, co se puberty týká. (Biblická zásada: Skutky 20:20)

Rozpovídejte ho otázkami. Ledy prolomíte, když se dítěte zeptáte, jaké zkušenosti mají s pubertou druzí. Například dcery byste se mohli zeptat: „Začaly už holky ve třídě mluvit o menstruaci? Dělají si kluci legraci z holek, které jsou vyspělejší?“ Syna se můžete zeptat: „Posmívají se spolužáci těm, kdo jsou fyzicky pozadu?“ Když dospívající začne mluvit o tom, jaký vliv má puberta na druhé, může pro něj být snazší svěřit se s vlastními pocity a zkušenostmi. V takové situaci jednejte podle biblické rady: „Každý člověk má být rychlý k slyšení, pomalý k mluvení.“ (Jakub 1:19)

Pomozte mu získat „praktickou moudrost a schopnost přemýšlet“. (Přísloví 3:21) Puberta není jenom o fyzických a citových změnách. Dospívající během ní také rozvíjejí rozumové schopnosti, které jim v dospělosti pomůžou správně se rozhodovat. Využijte tuto příležitost, abyste svému dítěti předali správné hodnoty. (Biblická zásada: Hebrejcům 5:14)

Nevzdávejte se. Hodně mladých lidí působí dojmem, že se s rodiči o pubertě nechce bavit. Zdání ale klame. „Mladý člověk, který předstírá, že je lhostejný, znuděný, znechucený nebo hluchý, si možná pečlivě ukládá do paměti každé vaše slovo,“ uvádí kniha You and Your Adolescent.

^ 8. odst. Jména v tomto článku byla změněna.