„KDYŽ mám depresi, nemám chuť nic dělat, dokonce ani věci, které mám jinak moc ráda. Jediné, co chci, je spát. Často mám pocit, že mě nikdo nemůže mít rád, jsem k ničemu a jenom na obtíž,“ říká Anna a.

Nela vypráví: „Přemýšlela jsem o sebevraždě. Nechtěla jsem umřít, ale zároveň jsem nebyla schopná žít dál se svými pocity. Normálně se o druhé zajímám, ale když mám depresi, všechno je mi jedno.“

Když se u Anny a Nely poprvé objevila deprese, nebylo jim ještě ani 15 let. I jiní mladí se občas necítí zrovna nejlíp, ale deprese, které prožívaly Anna a Nela, trvaly celé týdny nebo i měsíce. Anna říká: „Je to, jako když jste uvěznění na dně hluboké černé jámy, ze které není cesta ven. Máte pocit, jako byste přicházeli o rozum a nebyli sami sebou.“

To, co prožívají Anna a Nela, není nic neobvyklého. Výskyt deprese mezi mladými lidmi narůstá alarmujícím tempem a podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je deprese „převládající příčinou nemocí a zdravotních omezení u chlapců a dívek ve věku od 10 do 19 let“.

Příznaky deprese se můžou objevit kdykoli během dospívání a patří mezi ně  změny v tom, jak člověk spí, jak se stravuje a kolik váží. Vyskytnout se můžou taky pocity zoufalství, beznaděje, smutku a bezcennosti. Mezi další příznaky patří stranění se společnosti, problémy se soustředěním a pamětí, myšlenky na sebevraždu nebo pokusy o ni a taky zdravotní potíže, které nemají jasnou příčinu. Když odborníci na duševní zdraví mají podezření, že někdo trpí depresí, obvykle zkoumají, jestli se víc těchto příznaků objevuje současně a jestli trvají celé týdny a narušují každodenní život.

Podle WHO „vzniká deprese kombinací sociálních, psychologických a biologických faktorů“. Uveďme si několik příkladů.

Tělesné příčiny. Někdy se stává, že depresí trpí víc členů rodiny. Tak to bylo i v případě Nely. To naznačuje, že svoji roli může hrát genetika, konkrétně její vliv na chemickou aktivitu v mozku. Mezi další rizikové faktory patří kardiovaskulární choroby a změny hladiny hormonů. Nebezpečné je i dlouhodobé nadměrné užívání návykových látek, které může depresi vyvolat nebo prohloubit. b

Stres. Určitá míra stresu může mít na člověka dobrý vliv. Nicméně pokud jsme mu vystaveni dlouhodobě nebo ve velké míře, může pro nás být po fyzické a psychické stránce škodlivý a u náchylnějších jedinců vyvolat depresi. Přesné příčiny deprese ale nejsou zcela známé, a jak už bylo uvedeno, deprese může vzniknout kombinací různých faktorů.

Mezi další stresové faktory, které vedou k depresi, může patřit rozchod nebo rozvod  rodičů, smrt někoho blízkého, fyzické týrání, sexuální zneužití, vážná nehoda, nemoc nebo porucha učení – zvlášť pokud se kvůli ní cítí dítě vyřazené z kolektivu. Svoji roli můžou sehrát i nepřiměřená očekávání rodičů, například ohledně výsledků ve škole. K depresi může vést taky šikana, strach z nejisté budoucnosti, citové odcizení rodiče, který sám depresí trpí, a nejistota vyplývající z toho, jak se rodiče budou chovat. Pokud jsi mladý a máš depresi, jak s ní můžeš bojovat?

Mírnější i silnější formy deprese je obvykle možné mít pod kontrolou pomocí léků a díky spolupráci s odborníky na duševní zdraví. c Ježíš Kristus řekl: „Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní.“ (Marek 2:17, Bible21) Nemoc může zasáhnout jakoukoli část tvého těla, tedy i mozek. Je taky rozumné udělat změny v životním stylu, protože to, jak jsme na tom po fyzické stránce, má vliv na to, jak se cítíme.

Pokud bojuješ s depresí, snaž se o sebe po psychické i fyzické stránce v rozumné míře pečovat. Je dobré například zdravě jíst, dostatečně odpočívat a pravidelně cvičit. Při cvičení se v těle uvolňují látky, které ti můžou zlepšit náladu, dodat energii a zkvalitnit spánek. Pokud je to možné, snaž se rozpoznat, co u tebe depresi vyvolává a jaké jsou její první příznaky, a promysli si, jaké kroky můžeš v tu chvíli podniknout. Promluv si s někým, komu důvěřuješ. Líp zvládat depresi, možná i zmírnit její příznaky, ti pomůžou lidé, ke kterým  máš blízko, ať už to jsou členové rodiny, nebo přátelé. Pořiď si deník a zapisuj si do něj svoje myšlenky a pocity. To pomohlo i Nele, o které jsme se už zmínili. A především si udělej čas na duchovní věci. Může to hodně zlepšit tvůj pohled na život. Ježíš Kristus řekl: „Šťastní jsou ti, kdo si uvědomují svou duchovní potřebu.“ (Matouš 5:3)

Anna a Nela si ověřily pravdivost Ježíšových slov. Anna vypráví: „Duchovní činnosti mi pomáhají, abych se zaměřovala na druhé lidi, a ne jenom na svoje problémy. Není to vždycky lehké, ale jsem pak o dost šťastnější.“ Nele zase pomohly modlitby a čtení Bible. Říká: „Když se Bohu svěřím se vším, co mě trápí, uklidní mě to. A Bible mi pomáhá vidět, že mám v Božích očích velkou hodnotu a že mu na mě záleží. Díky čtení Bible vidím budoucnost pozitivně.“

Bůh Jehova nás stvořil, a proto moc dobře chápe, jaký vliv má na nás a naše pocity výchova, životní zkušenosti a genetické dispozice. Může nám proto pomoct a utěšit nás způsobem, který zrovna potřebujeme. Například k tomu použije druhé lidi, kteří nám projeví soucit a pochopení. A co víc, přijde doba, kdy nás Bůh vyléčí ze všech nemocí – fyzických i psychických. U Izajáše 33:24 se píše: „A žádný usedlík neřekne: ‚Jsem nemocný.‘“

Bůh v Bibli slibuje, že nám „setře ... každou slzu z očí a smrt již nebude a nebude již ani truchlení ani křik ani bolest“. (Zjevení 21:4) To jsou opravdu povzbudivá slova! Pokud byste se chtěli dozvědět víc o tom, jakou budoucnost Bůh pro lidi plánuje, navštivte naše webové stránky jw.org. Najdete tam kvalitní překlad Bible a taky články s různými náměty včetně deprese.