Přejít k článku

Přejít na obsah

Slunce a čerstvý vzduch – přírodní antibiotika?

Slunce a čerstvý vzduch – přírodní antibiotika?

KDYŽ asi v polovině 20. století vědci zjistili, jak průmyslově vyrábět antibiotika, lékaři doufali, že se díky těmto novým lékům podaří vymýtit některé nemoci. A ze začátku to tak opravdu vypadalo. Intenzivní používání antibiotik však vedlo ke vzniku bakterií, které jsou vůči nim odolné.

Při hledání nových zbraní pro boj s infekcemi se dnes někteří vědci vrací k léčebným postupům běžným v minulosti. Jedním z nich je využití blahodárných účinků slunečního světla a čerstvého vzduchu.

Poznatky z minulosti

Jedni z prvních propagátorů léčivé síly slunce a čerstvého vzduchu žili v Anglii. Lékař John Lettsom (1744–1815) předepisoval mořský vzduch a sluneční světlo dětem, které trpěly tuberkulózou. V roce 1840 si chirurg George Bodington všiml, že lidé, kteří pracují pod širým nebem – například zemědělci či pastevci –, obvykle tuberkulózou netrpí. Naopak se zdálo, že ti, kdo tráví většinu času v uzavřených prostorách, jsou k této nemoci náchylnější.

Zdravotní sestra Florence Nightingaleová (1820–1910) pečovala během krymské války o zraněné britské vojáky. Tehdy se proslavila zavedením několika nových postupů. Napsala: „Už jste někdy v noci nebo ráno, ještě než se otevřela okna, přišli do něčí ložnice a cítili něco jiného než nepříjemný zápach?“ Doporučovala, aby vzduch v pacientově pokoji byl stejně čerstvý jako vzduch venku – aniž by ale pacient prochladl. A dodala: „Ze všech svých zkušeností s nemocnými jsem vyvodila jednoznačný závěr, že pro pacienty je hned po čerstvém vzduchu nejdůležitější světlo . . . Ale ne ledajaké – potřebují přímé sluneční světlo.“ Mnozí lidé si v té době také mysleli, že když slunečním paprskům vystaví  svoje oblečení a ložní prádlo, zlepší se jim zdraví.

Přestože od 19. století věda udělala velký pokrok, z nejnovějších výzkumů vyplývá něco podobného. Například studie, která v roce 2011 proběhla v Číně, prokázala, že na přeplněných a špatně větraných vysokoškolských kolejích je větší výskyt infekcí dýchacích cest.

Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, že přirozená ventilace, kdy budovou proudí vzduch zvenčí, je v boji proti infekcím velmi důležitá. V pokynech WHO vydaných v roce 2009 je proto doporučení, aby se ve zdravotnických zařízeních dostatečně větralo. *

Možná si teď říkáte: Zní to dobře. Ale dají se tyto účinky slunce a vzduchu vysvětlit vědecky?

Přírodní dezinfekce

Některé zajímavé poznatky přinesl výzkum provedený v prostorách britského ministerstva obrany. Vědci se snažili zjistit, jak dlouho by vzduch zůstal kontaminovaný, kdyby nad Londýnem vybuchla biologická zbraň s nějakou smrtonosnou bakterií. Pokus provedli na bakteriích E. coli. Připevnili je k pavoučím vláknům a vystavili působení čerstvého vzduchu, aby zjistili jejich životaschopnost. Experiment proběhl v noci, protože se vědělo, že sluneční světlo tyto bakterie zabíjí. Jaký byl výsledek?

Přibližně po dvou hodinách byly skoro všechny bakterie mrtvé. Zajímavé ale je, že pokud byly umístěny do uzavřené schránky, většina z nich byla po uplynutí stejné doby stále naživu – přestože to bylo na stejném místě a při stejné teplotě a vlhkosti. Proč? V čerstvém vzduchu je očividně něco, co je pro bakterie smrtící. Co konkrétně to je, zatím vědci přesně neví. Upozorňují ale na jednu sloučeninu, která se v čerstvém vzduchu běžně vyskytuje a která „funguje jako přírodní dezinfekční prostředek proti bakteriím v atmosféře“.

Dezinfekční účinky má také sluneční světlo. Časopis Journal of Hospital Infection uvádí, že „většinu mikrobů, které jsou příčinou infekcí přenášených vzduchem, sluneční světlo zabíjí“.

Jak můžete tyto informace využít v praxi? Můžete třeba vyrazit ven, strávit nějakou rozumnou dobu na slunci a nadýchat se čerstvého vzduchu. Určitě vám to prospěje.

^ 8. odst. V některých případech nemusí být žádoucí nechávat otevřená okna. Důvodem může být nedostatečná kvalita ovzduší, hluk, bezpečnost nebo požární předpisy.