Přejít k článku

Přejít na obsah

Znepokojují zprávy v médiích i vaše dítě?

Znepokojují zprávy v médiích i vaše dítě?

„Moje 11letá dcera se nerada dívá na zprávy, protože z nich má často noční můry. Jednou viděla zprávu o člověku, který někomu z rodiny usekl hlavu. Tu noc se jí zdálo, že to někdo udělal jí.“ (Quinn)

„Moje šestiletá neteř viděla ve zprávách, jak se někde v naší zemi přehnala tornáda. Byla pak několik týdnů vystrašená. Pořád mi telefonovala, protože byla přesvědčená, že tornádo se blíží k ní a že ji zabije.“ (Paige)

DĚSÍ televizní zprávy i vaše dítě? Podle jednoho průzkumu téměř 40 procent rodičů řeklo, že jejich děti vystrašilo něco, co viděly ve zprávách. Kvůli tomu se pak bály, že podobná věc postihne je nebo jejich blízké.

Proč? Jedním důvodem je to, že děti si často vyloží zprávy jinak než dospělí. Malé děti si například myslí, že když se zpráva o nějakém neštěstí odvysílala několikrát, opravdu se to několikrát stalo.

Druhým důvodem je to, že když dítě každý den sleduje zpravodajství o znepokojivých událostech, může to zkreslit jeho názor na svět kolem něj. Je pravda, že zažíváme „kritické časy, s nimiž [je] těžké se vyrovnat“. (2. Timoteovi 3:1) Pokud se ale vaše děti pravidelně dívají na zneklidňující zprávy v médiích, může to u nich vyvolat ochromující strach. „Děti, které vidí hodně televizních zpráv, mají tendenci přeceňovat míru zločinnosti a mohou vnímat svět jako nebezpečnější  místo, než ve skutečnosti je,“ vypozorovala organizace Kaiser Family Foundation.

Pokud se děsivých zpráv bojí i vaše děti, co můžete dělat? Přečtěte si několik návrhů.

Chraňte je.

S ohledem na věk, vyspělost a citové založení vašich dětí zvažte, jak často jim dovolíte se na zprávy dívat. Žijeme ve věku informací, a tak vaše děti samozřejmě mají určitou představu o tom, co se děje. Dokonce i malé děti vidí a slyší víc, než si myslíte. Všímejte si proto u nich jakéhokoli náznaku strachu nebo úzkosti.

Poučujte je.

Až vaše děti povyrostou, sledujte zpravodajství spolu s nimi. Je to příležitost něco je naučit. Snažte se vyzdvihnout pozitivní rysy jednotlivých zpráv — například to, že je obětem katastrofy poskytována humanitární pomoc.

Uklidněte je.

Pokud běží v televizi nějaká znepokojivá zpráva, snažte se děti rozpovídat, abyste zjistili, co si o tom myslí. „Spolu s manželkou věnujeme čas tomu, abychom našemu synovi Nathanielovi vysvětlili, co ve zprávách viděl a jaká preventivní opatření jsme udělali, aby se stejná tragédie nestala nám,“ říká Michael. „Když jednou Nathaniel viděl v televizi záběry domu, který vyhořel do základů, dostal strach, že příště shoří náš dům. Abychom ho uklidnili, ukázali jsme mu všechny požární hlásiče, které doma máme. Teď ví, kde jsou a proč tam jsou. Díky tomu se už nebojí.“

 Mějte vyrovnaný pohled.

Vědci zjistili, že lidé mají sklon posuzovat pravděpodobnost nějaké události podle toho, jak snadno se jim příklady takové události vybaví v mysli. Pokud jste třeba nedávno slyšeli o únosu dítěte, nejspíš dojdete k závěru, že vašemu dítěti hrozí větší nebezpečí, než tomu ve skutečnosti je. Samozřejmě je dobré s potenciálním nebezpečím počítat. Odborníci ale tvrdí, že zprávy v médiích v nás mohou vyvolat strach z věcí, které se nám pravděpodobně nikdy nestanou. (Přísloví 22:3, 13)

Pokud rodiče nemají na zprávy vyrovnaný pohled, pak mohou u nich i u jejich dětí vzniknout přehnané obavy. Například v roce 2005 se jedenáctiletý chlapec ztratil v horách v Utahu. Měl takový strach z únosců, že se čtyři dny skrýval před záchranáři. Když ho nakonec našli, byl slabý a dehydrovaný. Ačkoli pravděpodobnost, že ho někdo unese, byla 1 : 350 000, ze strachu raději hladověl, než aby přijal pomoc.

„Děti ve věku od 3 do 7 let mají strach především ze zpráv o přírodních katastrofách a nehodách, zatímco děti ve věku od 8 do 12 let se děsí hlavně zpráv o zločinnosti a násilí.“ (Kaiser Family Foundation)

Jaké poučení z toho vyplývá? Snažte se, abyste vy i vaše děti měli na zprávy vyrovnaný názor. Faktem je, že mnohé pohromy jsou mediálně vděčné proto, že k nim dochází málokdy, ne proto, že by byly na denním pořádku.

Zločinnost, násilí a přírodní katastrofy jsou smutnou realitou naší doby. Když však budete vaše dítě chránit, poučovat, uklidňovat a pomáhat mu, aby mělo na znepokojivé zprávy vyrovnaný pohled, nebude se jich tolik bát.