Přejít k článku

Přejít na obsah

Kde jsou mrtví?

Kde jsou mrtví?

Kde jsou mrtví?

„Nestůjte u mého hrobu a neroňte slzy.

Nejsem tam.

Nespím, to zjistíte brzy.“

● Znáte tuto báseň? V některých jazycích byla i nazpívána. V posledních několika desetiletích tato slova přinášela útěchu lidem na celém světě. Jsou přičítána mnoha různým básníkům. Někteří dokonce tvrdí, že to je pohřební modlitba Navahů.

Před několika lety byla tato báseň v Japonsku zhudebněna a stala se velmi populární. Způsobila však značný zmatek. Japonci totiž často navštěvují rodinné hroby, aby se poklonili svým zemřelým příbuzným, protože se domnívají, že tam stále žijí. Jelikož text této písně říká něco jiného, mnozí si kladli otázku: Kde vlastně mrtví jsou?

Japonští buddhisté provádějí pohřby, drží stráž u zemřelého a vykonávají smuteční obřady. Většina buddhistů však nedokáže odpovědět na otázku, kde jsou mrtví, ani na další otázky, jako například: Jdou lidé, kteří měli jinou víru nebo patřili do jiného národa, po smrti na stejné místo? Proč mrtví nijak nereagují?

Mnozí se domnívají, že na tyto otázky neexistuje odpověď, a hledat ji je tudíž ztrátou času. Přesto vás možná zajímá, co se s námi stane, když zemřeme. Kde je možné najít odpověď? Bible vysvětluje, že Bůh stvořil první lidi dokonalé a jako domov jim dal nádhernou zahradu. Měli vyhlídku, že pokud budou Boha poslouchat, mohou v ráji na zemi žít navždy. Oni se však vzbouřili.

Tehdy Bůh začal jednat. Vyhnal první dvojici lidí z jejich rajského domova a již neměli užitek z životodárného působení jeho ducha. Důsledky neposlušnosti jim Bůh vysvětlil takto: „Prach jsi a v prach se navrátíš.“ Člověk byl vytvořen z prachu země a nakonec — po smrti — se jím opět stane. (1. Mojžíšova 2:7; 3:19, Kralická bible)

Jeden muž v japonském městě Kofu, který se stará o velkou hrobku, řekl: „Když urny ukládám, jsou plné popela a kostí. Přibližně za pět let bývají napůl prázdné. A po deseti letech už v mnoha urnách není vůbec nic.“ Naše tělo se skládá z prvků země a časem se opět rozpadne v prach. Ale opravdu po nás nic nezůstane?

Přestože si člověk po smrti už není ničeho vědom, zůstává v paměti našeho láskyplného Tvůrce, který ví i o každém vrabci, jenž zemře. (Matouš 10:29–31) Slíbil, že nás vzkřísí neboli vrátí zpátky k životu. Vzbudí nás ze spánku smrti. (Job 14:13–15; Jan 11:21–23, 38–44)

Pokud byste se chtěli dozvědět o tomto námětu více, napište vydavatelům tohoto časopisu, kteří vám rádi poskytnou další informace, anebo navštivte naše webové stránky www.watchtower.org.