Přejít k článku

Přejít na obsah

Život bez utrpení — Důvěryhodný slib

Život bez utrpení — Důvěryhodný slib

„[Bůh jim] setře . . . každou slzu z očí a smrt již nebude a nebude již ani truchlení ani křik ani bolest. Dřívější věci pominuly.“ (Zjevení 21:4)

MŮŽEME tomuto povzbudivému slibu důvěřovat? Zamysleme se nad jedním z prvních varování, která člověk dostal. Bůh Adamovi řekl, že pokud bude neposlušný, ‚určitě zemře‘. (1. Mojžíšova 2:17) Přesně to se stalo. Toto splnění Božích slov a také smrt a utrpení, které lidstvo zdědilo od Adama, jsou dokladem toho, že Bohu můžeme důvěřovat. Existuje tedy nějaký důvod, abychom pochybovali, že obnovení dokonalých podmínek na zemi, které Bůh slíbil, se také stane skutečností?

Vzpomeňte si na to, o jakých Božích vlastnostech mluvil předchozí článek. Touha ukončit utrpení, kterou cítíme, je pouhým odrazem Božího soucitu, lásky a spravedlnosti. Navíc světové události a postoje, které jsou dnes tak rozšířené, jsou dokladem toho, že doba, kdy Bůh začne jednat, se rychle blíží. (Viz rámeček  „Kdy to bude?“.)

Proč je Jehova Bůh nanejvýš způsobilý k tomu, aby lidské utrpení ukončil? Zamysleme se nad tím, díky čemu dokáže odstranit základní příčiny utrpení, jaká opatření už udělal a jakou roli v tom hraje jeho Syn Ježíš.

Osobní rozhodnutí.

Rozhodnutí našeho předka Adama mělo na všechny jeho potomky závažný dopad. Apoštol Pavel napsal: „Všechno tvorstvo nadále spolu sténá a je spolu v bolesti.“ (Římanům 8:22) Boží způsob nápravy této situace je naprosto spravedlivý, nanejvýš milosrdný a elegantně jednoduchý. V Římanům 6:23 se píše: „Mzda, kterou platí hřích, je . . . smrt, ale dar, který dává Bůh, je věčný život skrze Krista Ježíše, našeho Pána.“

Dokonalý člověk Ježíš nikdy nezhřešil. Svou smrtí na mučednickém kůlu poskytl základ pro vysvobození poslušného lidstva z prokletí hříchu a smrti. Nyní máme vyhlídku na věčný život ve světě, kde nikdo nebude mít sklon dělat nerozumná rozhodnutí. Nebudou tam ani ti, kdo svévolně působí utrpení jiným lidem, protože „zločinci budou odříznuti“. (Žalm 37:9)

Souhra náhod a nedokonalost.

Bohem ustanovený Král Ježíš Kristus má moc nad přírodními silami. V prvním století n. l. se stalo, že když byl Ježíš se svými apoštoly na rybářské lodi, „vypukla velká prudká větrná bouře a vlny se valily přes člun, takže se člun téměř potápěl“. Apoštolové začali k Ježíšovi volat o pomoc a on „procitl . . ., přísně napomenul vítr a řekl moři: ‚Mlč! Buď zticha!‘ A vítr se utišil a nastal velký klid.“ Apoštolové  byli ohromeni a řekli: „I vítr a moře [ho] poslouchají.“ (Marek 4:37–41)

Pod Ježíšovým panstvím poslušné lidstvo „bude přebývat v bezpečí a nebude ho rozrušovat děs z neštěstí“. (Přísloví 1:33) To znamená, že ho nebudou postihovat přírodní katastrofy. Kromě toho lidé přestanou zacházet nezodpovědně se zemí, budou stavět budovy, které mají bezpečnou konstrukci, a budou brát v úvahu působení přírodních sil. Už nebude docházet k lidským chybám a nikdo nebude zažívat utrpení kvůli tomu, že ve špatnou dobu byl na špatném místě.

Když Ježíš žil na zemi, ukázal jiný výrazný rys své vlády, který povede k odstranění všech forem dnešního utrpení způsobeného náhodnými a nepředvídanými událostmi. Řekl: „Já jsem vzkříšení a život.“ (Jan 11:25) Ano, Ježíš má moc a touhu vrátit život milionům lidí, kteří tragicky zemřeli v důsledku přírodních katastrof. Je to jen prázdný slib? Ježíš nám poskytl základ pro důvěru tím, že když byl na zemi, křísil mrtvé. V Bibli jsou zaznamenány tři takové případy. (Marek 5:38–43; Lukáš 7:11–15; Jan 11:38–44)

„Panovník tohoto světa.“

Bůh pověřil Ježíše Krista, aby „přivedl vniveč toho, kdo má prostředek k působení smrti, totiž Ďábla“. (Hebrejcům 2:14) Ježíš prohlásil: „Je souzen tento svět; nyní bude panovník tohoto světa vyvržen.“ (Jan 12:31) Boží Syn ‚rozbije Ďáblova díla‘, a to tím, že mu zabrání zasahovat do událostí ve světě. (1. Jana 3:8) Jen si představte, jak odlišná bude lidská společnost, až ďábelský duch chamtivosti, korupce a sobectví bude odstraněn.