Co říká Bible

Schvaluje Bůh otroctví?

LÁSKA k bližnímu je jedním ze základních biblických požadavků a je v přímém rozporu s krutým zacházením s druhými. Někteří lidé proto nechápou, proč se Bible zmiňuje o otroctví.

Bůh ve starověku členům svého národa dovolil, aby měli otroky. (1. Mojžíšova 14:14, 15) I ve dnech apoštolů někteří křesťané vlastnili otroky a jiní sami v otroctví byli. (Filemonovi 15, 16) Znamená to, že Bůh kruté otroctví schvaluje?

Společenské uspořádání v rozporu s biblickými zásadami

V době, kdy začala být Bible psána, již existovaly společenské a ekonomické systémy, které byly v rozporu s Božími zásadami. Některé zvyky pak Bůh v psaném Zákoně odsoudil, kdežto jiné, jako například otroctví, toleroval.

Dílo The International Standard Bible Encyclopedia o společenské struktuře starověkého izraelského národa uvádí: „Mělo to být uspořádání postavené na bratrské sounáležitosti, kde by v ideálním případě nebyla chudoba ani žádné vykořisťování vdov, lidí bez přístřeší nebo sirotků.“ Bůh tedy udělal víc, než že by zavedený společenský a ekonomický systém pouze toleroval — dal svému lidu zákoník, který stanovoval pravidla, jak s otroky zacházet. Jestliže jej Izraelité dodržovali, jednali s otroky humánním a láskyplným způsobem.

Otroctví v biblických dějinách

Zamysleme se nad následujícími pokyny v Zákoně, který byl předán Mojžíšovi.

● Když někdo unesl a prodal nějakého člověka, byl potrestán smrtí. (2. Mojžíšova 21:16) Jestliže se navzdory všem opatřením, která měla zabránit chudobě, Izraelita kvůli špatnému hospodaření zadlužil, mohl se prodat do otroctví. V některých případech si mohl dokonce vydělat dostatečný obnos, aby se z otroctví zase vykoupil. (3. Mojžíšova 25:47–52)

● Nemělo se jednat o kruté otroctví, jaké bylo po celá staletí běžné v mnoha zemích. Ve 3. Mojžíšově 25:39, 40 se říká: „V případě, že tvůj bratr vedle tebe zchudne a musí se ti prodat, nebudeš ho používat jako dělníka v otrocké službě. Měl by se u tebe prokázat být jako námezdný dělník, jako osadník.“ Tímto láskyplným opatřením bylo postaráno o nejchudší lidi v Izraeli.

● Člověk, který se provinil krádeží a nedokázal zaplatit náhradu v plné výši předepsané Zákonem, měl být prodán do otroctví a tak za něj byla náhrada zaplacena. (2. Mojžíšova 22:3) Když si u svého pána tento dluh odpracoval, byl propuštěn.

● Boží Zákon Izraelitům zakazoval kruté a utlačující otroctví. Majitel směl svého otroka ukázňovat, ale mělo to určité hranice. V případě, že by jej zmrzačil, například tím, že by mu poškodil oko nebo vyrazil zub, měl být otrok propuštěn. (2. Mojžíšova 21:26, 27) Pokud by otroka zabil, příbuzní jej směli pomstít. (2. Mojžíšova 21:20)

● Nejdelší doba, po kterou Izraelita mohl být v otroctví, byla šest let. (2. Mojžíšova 21:2) Sedmý rok byl hebrejský otrok propuštěn.  A každý padesátý rok měli být podle Zákona propuštěni všichni izraelští otroci, bez ohledu na to, jak dlouho v otroctví byli. (3. Mojžíšova 25:40, 41)

● Když majitel svého otroka propouštěl, měl být vůči němu štědrý. V 5. Mojžíšově 15:13, 14 se říká: „V případě, že bys ho od sebe odeslal jako toho, jemuž byla dána volnost, neodešleš ho s prázdnýma rukama. Určitě bys ho měl vybavit něčím ze svého stáda bravu a svého mlatu a svého lisu na olej a na víno.“

Později, za doby Ježíše a jeho apoštolů, bylo i v Římské říši otroctví běžným zvykem. Jak se křesťanství šířilo, o dobré zprávě se dozvídali jak otroci, tak majitelé otroků, a ti všichni se stávali křesťany. Ježíš Kristus ani jeho apoštolové nechtěli stávající systém nijak reformovat. Nekázali evangelium společenských změn, ale vybízeli jak otroky, tak jejich majitele, aby měli jeden k druhému lásku jako duchovní bratři. (Kolosanům 4:1; 1. Timoteovi 6:2)

Konec otroctví

Stejně jako u kteréhokoli jiného námětu, o němž pojednává Bible, je i v případě otroctví třeba brát v úvahu kontext. Z pečlivého zkoumání Svatého Písma vyplývá, že špatné zacházení s lidmi Bůh zavrhuje.

Takové zkoumání také ukazuje, že otroctví, které existovalo mezi Božími ctiteli, nebylo kruté a utlačující, jak si to mnoho lidí dnes představuje. Bible navíc slibuje, že Bůh nás od všech forem otroctví ve svůj čas osvobodí. Lidstvo se potom bude těšit skutečné svobodě. (Izajáš 65:21, 22)

ZAJÍMALO BY VÁS?

● Schvaluje Bůh špatné zacházení s otroky? (3. Mojžíšova 25:39, 40)

● Jak měli s otroky zacházet křesťané? (Kolosanům 4:1)

[Praporek na straně 29]

Špatné zacházení s lidmi Bůh zavrhuje.

[Podpisek obrázku na straně 29]

© G.M.B. Akash/Panos Pictures