Přejít k článku

Přejít na obsah

Makadámiový ořech — Pochoutka z Austrálie

Makadámiový ořech — Pochoutka z Austrálie

 Makadámiový ořech — Pochoutka z Austrálie

BOTANIK Walter Hill s hrůzou sledoval svého mladého pomocníka. Ten právě snědl ořechy z nedávno objeveného druhu stromu rostoucího v subtropickém deštném pralese na jihovýchodě australského státu Queensland. Hill slyšel, že ořechy jsou jedovaté. Mladík se však neskácel k zemi, a dokonce se mu ani neudělalo špatně. Naopak říkal, že ořechy jsou výborné. Hill je tedy ochutnal sám a nezbylo mu než souhlasit. Netrvalo dlouho a začal rozesílat semenáčky makadámie svým přátelům a botanikům na celém světě. *

Dnes, asi po 150 letech, jsou makadámiové ořechy velmi oblíbené po celém světě — a není divu. Časopis Chronica Horticulturae vysvětluje: „Tento křupavý oříšek jedinečné jemné chuti a sytě smetanové barvy je považován za jeden z nejlahodnějších ořechů.“ Není tedy překvapivé, že je to nejžádanější australská plodina.

Tvrdý oříšek

Stálezeleným makadámiím se nejlépe daří na východním subtropickém pobřeží Austrálie. Existuje devět druhů tohoto stromu, z nichž dva plodí jedlé ořechy. Ořech se skládá z vláknité vnější slupky, světle hnědé kulaté skořápky a smetanově zbarveného jádra velikosti kuličky na hraní.

Skořápka je však velmi tvrdá a je těžké ji rozbít. * Austrálci k tomu používali kameny. John Waldron, průkopník v oblasti sadařství, rozbíjel skořápky pomocí kladiva a kovadliny. Tímto způsobem vylouskal během padesáti let asi osm milionů ořechů. Následovaly snahy tento proces mechanizovat. První stroje sice nebyly využitelné, protože drtily i jádra, ale časem se podařilo vymyslet stroje účinnější.

Další problémy vznikaly při reprodukci makadámií. Když se ořechy z dobrých stromů zasadily, často z nich vzešly nekvalitní rostliny. Úspěch nepřineslo ani roubování. Dlouho se tedy nedařilo pěstovat makadámie ve velkém — alespoň do té doby, než problémy s reprodukcí vyřešili Havajci. Dosáhli takových pokroků, že brzy zajišťovali 90 procent světové produkce. Není divu, že se makadámiovým ořechům začalo říkat havajské ořechy.

Od 60. let 20. století makadámie jakožto komerční plodina nabývala na významu i v Austrálii. Pěstitelé přitom využili zkušenosti z Havaje. Tomuto zemědělskému odvětví se v Austrálii dařilo do té míry, že tato země nyní dodává na trh 50 procent makadámiových ořechů. Pěstují se však také v Africe, Asii a Střední Americe.

Na australské farmě

Redaktor časopisu Probuďte se! navštívil Andrewa, který pěstuje makadámie na své farmě blízko města Lismore v Novém Jižním Walesu. „Odrůdy po několika řadách střídáme, aby mezi nimi docházelo ke vzájemnému opylení,“ vysvětluje Andrew. Asi 80 procent z těch mnoha milionů makadámií pěstovaných v Austrálii tvoří odrůdy, které se osvědčily na Havaji. Australští pěstitelé se však v současné době snaží místní odrůdy vylepšit pomocí genetického  materiálu z makadámií, které rostou ve volné přírodě.

Díváme se, jak se v hustém listoví stromů houpou stovky ořechů. Ořechy dozrávají asi šest měsíců a pak padají na zem. Všimli jsme si, že v některých z nich jsou díry. Andrew vysvětluje: „Krysy dokážou prokousat skořápku za osm vteřin. A na makadámiích si ráda pochutnají i divoká prasata.“ Zatímco procházíme podél řady stromů, Andrew se zastavuje a nohou vysvobozuje ořech, který byl zpola zašlapaný v hlíně. „Právě jsem zachránil tři centy,“ říká s úsměvem. Mnoho farmářů sklízí svou úrodu pomocí speciálních strojů, které mají válec s krátkými plastovými štětinami, mezi nimiž spadané ořechy uvíznou. Ořechy jsou nejprve na farmě zbaveny slupky a vytříděny a poté jsou převezeny do továrny, kde se odstraní skořápka, ořechy se rozdělí podle kvality a vyexpedují.

Chutné a zdravé

Naše prohlídka se blíží ke konci. Každý z nás si nese hrst ořechů a užívá si jejich bohatou smetanovou chuť. Jsou ale makadámiové ořechy také zdravé? Obsah oleje (převážně zdravého mononenasyceného oleje) v nich „běžně přesahuje 72 procent, což je více než u kteréhokoli jiného druhu olejnatých ořechů,“ píše se v informačním dokumentu o pěstování makadámií. Nedávné studie naznačují, že umírněná konzumace makadámiových ořechů může snižovat hladinu škodlivého cholesterolu a triglyceridů a také krevní tlak.

Makadámiové ořechy se často přidávají do čokoládových bonbonů, vybraných sušenek nebo prvotřídní zmrzliny. Někteří lidé je mají radši pražené, solené nebo jen tak. Většina z těch, kdo je ochutnají, si však ráda přijde pro další.

[Poznámky pod čarou]

^ 2. odst. Makadámiové ořechy sbírali již dříve výzkumníci Cunningham (1828) a Leichhardt (1843). Ořechy však skončily ve skladu a nebyly popsány. V roce 1857 Hillův kolega, botanik Ferdinand von Mueller z Melbourne, pojmenoval rod Macadamia po svém dobrém příteli dr. Johnu Macadamovi.

^ 6. odst. Z rozdrcených skořápek makadámiových ořechů se díky jejich tvrdosti vyrábí kvalitní průmyslové brusivo.

[Rámeček na straně 23]

SKOŘÁPKY JAKO ZDROJ ENERGIE

Tvrdé makadámiové skořápky mají skoro stejnou výhřevnost jako hnědé uhlí. Jedna australská energetická společnost je proto využívá k výrobě elektřiny, kterou nejenom zásobuje závod pro zpracování ořechů, ale ještě ji dodává do sítě. Jedná se o první australskou elektrárnu, která odpad přeměňuje na energii. Její výkon se může v budoucnosti ještě výrazně zvýšit s tím, jak bude přibývat pěstitelů, kteří budou skořápky dodávat.

[Obrázky na straně 23]

Australští pěstitelé zasadí každý rok tisíce nových stromů

[Podpisek obrázku na straně 23]

Všechny fotografie na stranách 22 a 23: Australian Macadamia Society