Přejít k článku

Přejít na obsah

Nádherná a zajímavá Amazonie

Nádherná a zajímavá Amazonie

 Nádherná a zajímavá Amazonie

OD ÚPATÍ peruánských And se na východ přes celý jihoamerický kontinent rozprostírá hustý tropický prales. Toto zelené moře sahá až k 3 700 kilometrů vzdáleným modrým vodám Atlantského oceánu.

V Peru tento tropický prales pokrývá téměř 60 procent rozlohy země. Žije v něm jen velmi málo obyvatel, ale zato je tam neuvěřitelná hojnost různých druhů rostlin a zvířat. Tato část Amazonie je považována za jeden z nejbohatších ekologických pokladů naší planety. Horkým a vlhkým vzduchem pod korunami až 35 metrů vysokých stromů poletuje více než 3 000 druhů motýlů. Prales je zdoben nádhernými květy asi 4 000 druhů orchidejí. Ve větvích i v podrostu žije přes 90 druhů hadů a řeky a potoky jsou domovem přibližně 2 500 druhů ryb, včetně elektrických úhořů a piraní.

Hlavním říčním tokem je mohutná Amazonka. V některých oblastech ročně naprší 2,5 až 3 metry vody, což způsobuje, že Amazonka a jejích 1 100 přítoků se vylije z břehů a zaplaví prales. Horko a vlhko vytvářejí klima podobné parní lázni, což je pro rostliny ideální. Je zajímavé, že tak bohatá vegetace roste na jílovité půdě, která je považována za nejméně úrodnou na světě, a proto se nehodí pro trvalé obdělávání.

Počátky osídlování

Archeologové jsou přesvědčeni, že v uplynulých staletích obývaly povodí Amazonky  miliony lidí. Odhaduje se, že v peruánské Amazonii dnes žije asi 300 000 lidí z více než 40 etnických skupin. Současně se předpokládá, že 14 z těchto domorodých skupin je téměř úplně izolováno od okolního světa. Tyto kmeny se nakrátko dostaly do kontaktu s moderní civilizací, ale pak se stáhly do hlubin pralesa, aby se jakémukoli dalšímu kontaktu vyhnuly.

Odkud a kdy tito obyvatelé pralesa přišli? Odborníci se domnívají, že několik set let před začátkem našeho letopočtu první obyvatelé této oblasti dorazili ze severu. Chívarové (nechvalně známí tím, že preparují hlavy pobitých nepřátel) přišli z Karibiku a Aravakové z Venezuely. Jiné kmeny možná pocházejí z Brazílie, která leží na východě, a z Paraguaye na jihu.

Zdá se, že každá kmenová skupina se nakonec usídlila v určité oblasti. Lidé se živili sběrem plodin, lovem a pěstováním několika málo druhů rostlin, kterým se v kyselé půdě dařilo, jako je například maniok, pálivé papričky, banány a kukuřice. Španělští kronikáři uváděli, že některé kmeny byly dobře zorganizované, měly skladiště potravin a dokázaly chovat divoká zvířata.

Střet kultur

Během16. a 17. století vtrhli na území dnešní peruánské Amazonie španělští dobyvatelé. Hned za nimi následovali jezuitští a františkánští misionáři, jejichž cílem bylo obrátit domorodce na římskokatolickou  víru. Tito misionáři vytvořili velmi přesné mapy, díky kterým se Amazonie otevřela evropským zájmům. S příchodem misionářů se však zároveň otevřela cesta nemocem a ničení.

Například v roce 1638 byla založena misie, která ležela na území dnešní provincie Maynas. Misionáři vyhnali domorodce z jejich vesnic a bez ohledu na to, že mezi nimi byly znepřátelené skupiny, nutili je, aby žili pohromadě. Proč to udělali? Z jejich pohledu byli domorodci primitivní a podřadní lidé, jejichž úkolem bylo pro ně a pro dobyvatele pracovat. Kvůli úzkému kontaktu s Evropany tisíce domorodců zemřely na spalničky, neštovice, záškrt a malomocenství. Další tisíce zemřely hlady.

Mnozí indiáni z misií založených různými náboženskými řády utekli. Docházelo také k povstáním, při kterých byly zabity desítky misionářů. V prvních desetiletích 19. století nakonec zůstal v oblasti Amazonie jen jeden kněz.

Život indiánů dnes

Mnoho domorodců stále žije tradičním způsobem života. Například domy ve vesnicích stavějí stejně jako v minulosti — kostru tvoří dřevěné kůly získané z pralesa a střechu palmové listy nebo jiné rostlinstvo. Domy stojí na kůlech, takže nejsou ohrožovány každoročními záplavami a jen zřídka se do nich dostanou nebezpečná zvířata.

Jednotlivé kmeny se oblékají a zdobí různými způsoby. Muži a ženy žijící hluboko v pralese nosí bederní roušky nebo krátké tkané sukně. Děti běhají nahaté. Kmeny, které se více dostávají do kontaktu s vnějším světem, přijaly západní způsob oblékání.  Někteří domorodci si nechají propíchnout nos nebo ušní lalůček a nosí v nich kroužky, větvičky, kosti nebo peří. Další, například Mayorunové, si probodávají tváře. Někteří Tikunové a Chívarové si dokonce zbrušují zuby do špičky. U řady kmenů je běžné, že jejich příslušníci mají tetování a depilují se.

Obyvatelé Amazonie znají tisíce druhů rostlin a prales je pro ně velkou lékárnou. Mimo jiné vědí, jak léčit hadí uštknutí, průjem nebo různá kožní onemocnění. Dlouho předtím než západní svět přišel na to, k čemu se hodí kaučuk, domorodci nařezávali kaučukovníky a získávali z nich mízu. Tou pak potírali koše, aby byly nepropustné, a vyráběli z ní míče. Prales je také zdrojem materiálu pro výrobu dopravních prostředků a pro komunikaci na velkou vzdálenost. Muži kácejí stromy a vydlabávají z nich například kánoe nebo bubny, pomocí nichž posílají zprávy na velké vzdálenosti.

Vliv šamanů a pověr

Obyvatelé peruánské Amazonie věří, že v noci je prales plný duší mrtvých, že v něm žijí duchové způsobující nemoci a že v řekách číhají bohové, aby utopili nic netušící oběti. Jednou z největších etnických skupin v Peru jsou Aguarunové. Předmětem jejich uctívání je pět bohů: „Otec válečník“, „Otec voda“, „Matka země“, „Otec slunce“ a „Otec šaman“. Mnozí věří, že lidé se mění v rostliny a zvířata. Obávají se toho, aby duchy neurazili, a proto určitá zvířata nezabíjejí a jiná loví jen tehdy, když je to nezbytné.

Náboženskému a společenskému životu předsedají šamani. Ti používají halucinogenní rostliny, díky kterým se dostávají do transu. Někteří domorodci u nich hledají pomoc, když potřebují vyléčit nebo když se chtějí dozvědět cokoli ohledně budoucnosti, například jak dopadne lov nebo jaká bude sklizeň.

Hrozící zánik?

Svět, ve kterém obyvatelé peruánské Amazonie žijí, se rychle zmenšuje. Les protínají nové dálnice. Tam, kde byl prales, vyrůstají farmy nebo pole s kokou. Po nelegální těžbě dřeva zůstává jen holá zem. Každý den je tak zničena plocha o rozloze 1 200 fotbalových hřišť. Trpí i vodní toky, protože legální těžbou nerostů a nelegální výrobou kokainu jsou znečišťovány přítoky, které přivádějí vodu do Amazonky.

Obyvatelé peruánské Amazonie sice nejsou v kontaktu s civilizací, ale přesto cítí následky toho, že žijí v době, kterou Bible prorocky označuje jako „kritické časy, s nimiž bude těžké se vyrovnat“. (2. Timoteovi 3:1–5) Je peruánská Amazonie odsouzena k zániku? Bible nás ujišťuje, že se to nestane. Pod vládou Božího Království bude celá země přeměněna v ráj, tak jak to náš Stvořitel původně zamýšlel. (Izajáš 35:1, 2; 2. Petra 3:13)

[Obrázek na straně 16]

Amazonka

[Obrázek na straně 17]

Aguarunové uctívají pět bohů

[Obrázek na straně 17]

Domorodé ženy z provincie Lamas

[Obrázek na straně 18 a 19]

Domorodec z Amazonie loví foukačkou

[Podpisek]

© Renzo Uccelli/PromPerú

[Obrázek na straně 18]

Typický vesnický dům

[Obrázek na straně 19]

Každý den je nezákonně vykácen prales o rozloze 1 200 fotbalových hřišť

[Podpisek]

© José Enrique Molina/age fotostock

[Podpisek obrázku na straně 16]

© Alfredo Maiquez/age fotostock

[Podpisky obrázku na straně 17]

Nahoře: © Terra Incógnita/PromPerú; dole: © Walter Silvera/PromPerú