Přejít k článku

Přejít na obsah

Čím je dáno, zda jsme dobří nebo špatní?

Čím je dáno, zda jsme dobří nebo špatní?

 Co říká Bible

Čím je dáno, zda jsme dobří nebo špatní?

DĚJINY lidstva jsou plné nenávisti a krveprolévání. Když však nastane nějaká tragická událost, lidé se často zachovají mimořádně obětavě a laskavě. Jak to, že z jednoho člověka se stane chladnokrevný zabiják a z jiného dobrodinec, který by se pro druhé rozdal? A proč se někdy u lidí projevují zvířecké sklony?

Sklon ke špatnému a svědomí

Bible jasně říká: „Myšlenky lidského srdce [jsou] už od mládí zlé.“ (1. Mojžíšova 8:21, Bible21) Proto už děti mají sklon tropit neplechu. (Přísloví 22:15) Všichni od narození tíhneme ke špatnému jednání. (Žalm 51:5) Chceme-li konat dobro, musíme vynaložit úsilí, podobně jako kdybychom veslovali proti proudu.

Na druhé straně je tu naše svědomí. Díky tomuto vrozenému smyslu pro to, co je dobré a co špatné, se většina lidí chová v mezích slušnosti. Proto i ti, které nikdo neučil, co je z morálního hlediska správné, mohou být známi svou dobrosrdečností. (Římanům 2:14, 15) V každém z nás tedy působí dvě protichůdné síly — sklon ke špatnému a přání řídit se svým svědomím. Co nás při tomto vnitřním boji ovlivňuje?

Vliv prostředí

Chameleoni mění barvu, aby se přizpůsobili prostředí. Podobně i lidé, kteří tráví čas se zločinci, se pravděpodobněji začnou chovat jako oni. Bible říká: „Nebudeš následovat zástup ke zlým cílům.“ (2. Mojžíšova 23:2) Naproti tomu společenství s těmi, kdo jsou čestní a mají vysoká mravní měřítka, člověka povzbuzuje ke konání dobra. (Přísloví 13:20)

To ale neznamená, že když se přímo nestýkáme s lidmi, kteří jednají špatně, jsme před působením zla automaticky chráněni. Jelikož jsme hříšní, zlo se může skrývat hluboko v naší mysli a čekat na svou příležitost. (1. Mojžíšova 4:7) Navíc se k nám domů může dostat prostřednictvím médií. V počítačových hrách, filmech a televizních pořadech jsou často stavěni do příznivého světla ti, kdo jednají násilně a mstí se. Dokonce i když pravidelně sledujeme nebo čteme zprávy, můžeme se stát nevnímavými k lidskému utrpení a bolesti.

Co je hlavní příčinou toho, že prostředí, ve kterém žijeme, je tak zkažené? Bible odpovídá: „Celý svět je pod mocí Zlého.“ (1. Jana 5:19, Český ekumenický překlad) Tím ‚Zlým‘ je Satan Ďábel. Bible o něm otevřeně říká, že je lhář a zabiják. (Jan 8:44) To on ve světě vytváří prostředí, které lidi podněcuje ke špatnému.

Někdo možná dojde k závěru, že když na naše jednání a myšlení působí tolik vlivů, vlastně za své špatné skutky nemůžeme. Jak je to ale doopravdy? Podobně jako se auto ovládá volantem a loď kormidlem, jednání člověka je ovládáno jeho myslí.

Rozhodnutí je na vás

Každému vědomě vykonanému skutku, ať dobrému nebo špatnému, předchází myšlenka.  Když obrazně řečeno zaséváme pozitivní a správné myšlenky, přinese to dobré ovoce. A naopak, pokud ve své mysli necháváme klíčit sobecké touhy, pravděpodobně se z nich urodí mnoho zla. (Lukáš 6:43–45; Jakub 1:14, 15) Lze tedy říct, že každý člověk je tak dobrý nebo zlý, jak se sám rozhodne.

Povzbudivé je, že podle Bible se člověk může naučit být dobrý. (Izajáš 1:16, 17) Mocným podnětem ke konání dobra je láska. V Bibli je totiž řečeno, že „láska nepůsobí bližnímu zlo“. (Římanům 13:10) Pokud druhé máme rádi, je pro nás nemyslitelné jednat s nimi špatně.

O tom se přesvědčil i Ray ze Spojených států. Už od dětství se rád pral, a tak si brzy vysloužil přezdívku Punch (Mlátička). Měl také velmi výbušnou povahu. Když ale začal uplatňovat zásady z Bible, postupně se měnil. Je pravda, že to nebylo vždycky jednoduché. Občas se cítil tak jako kdysi apoštol Pavel, který své pocity vyjádřil těmito slovy: „Když si přeji činit, co je správné, je u mne, co je špatné.“ (Římanům 7:21) Ale dnes, po letech usilovné snahy, se mu daří ‚přemáhat zlo dobrem‘. (Římanům 12:21)

Proč vlastně stojí za to snažit se ‚chodit cestou dobrých lidí‘? (Přísloví 2:20–22) Protože dobro nakonec nad zlem zvítězí. Bible předpovídá: „Zločinci budou odříznuti . . . Ještě chvilku, a ničemný již nebude . . . Ale mírní, ti budou vlastnit zemi a vskutku naleznou své největší potěšení v hojnosti pokoje.“ (Žalm 37:9–11) Až Bůh tento slib splní, nezůstane zde po zlu ani památky. Lidé, kteří se usilovně snaží konat dobro, tedy mají před sebou nádhernou budoucnost.

ZAJÍMALO BY VÁS?

● Kdo může za to, jak jednáme? (Jakub 1:14)

● Je možné se změnit? (Izajáš 1:16, 17)

● Bude tady zlo vždycky? (Žalm 37:9, 10; Přísloví 2:20–22)

[Obrázky na straně 21]

Člověk je tak dobrý nebo zlý, jak se sám rozhodne