Přejít k článku

Přejít na obsah

Pestrobarevní ledňáčci

Pestrobarevní ledňáčci

 Pestrobarevní ledňáčci

ZÁŘIVÝ modrozelený blesk zmizí pod hladinou a vzápětí se vynoří s rybou v zobáku. Takový obraz zůstane člověku v mysli, když poprvé zahlédne ledňáčka, pestrobarevného ptáka s poměrně velkou hlavou i zobákem. Ne všichni ledňáčci se však živí rybami. Některé druhy dávají přednost ještěrkám, hadům, krabům nebo i hmyzu, který často chytají za letu. Navíc pouze asi třetina ze všech druhů ledňáčků žije poblíž vody. Tyto zajímavé ptáky najdete v nejrůznějším prostředí — v hustých tropických pralesech, na korálových ostrovech i na pouštích. Jedním z pouštních druhů je ledňáček červenokostřecový, který žije ve vnitrozemí Austrálie.

Ti ledňáčci, kteří se živí rybami, jsou mistry svého řemesla. Lov obvykle probíhá tak, že ledňáček z výhodného místa pozoruje hladinu. Když zahlédne rybu, připraví se k útoku, přičemž instinktivně vezme v úvahu lom světla, který způsobuje, že skutečná poloha ryby je zkreslená. Potom se ledňáček vrhne dolů a za letu prudce mává křídly, aby nabral rychlost. Je-li ryba těsně pod hladinou, chytne ji za letu, pokud je hlouběji, přitáhne křídla k tělu a vlétne do vody jako šipka. Kniha The Life of Birds (Život ptáků) říká: „Ledňáček je neuvěřitelně obratný a loví bez sebemenšího zaváhání či chyby.“ Tito ptáci navíc umí ulovit několik ryb najednou. V chladných oblastech dokážou při lovu prorazit tenkou vrstvu ledu. V Austrálii je možné spatřit ledňáčka azurového, jak v řece loví drobné vodní živočichy, které při svém hledání potravy vyrušili ptakopyskové.

 Námluvy a péče o mláďata

Pro pozorovatele mohou být námluvy ledňáčků velmi zajímavé. U některých druhů k nim patří honičky ve vzduchu. Navíc sameček musí ukázat, že umí vyhrabat hnízdní noru. Součástí námluv může být i to, že donese samičce nějaké chutné sousto, čímž prokáže, že bude dobrým živitelem rodiny.

Ledňáčci nestavějí běžná hnízda jako většina ptáků. Někteří žijí v komůrce na konci tunelu, který vyhloubí v říčním břehu nebo v nějakém svahu. Jiní si najdou domov v opuštěné králičí noře nebo v dutině stromu.

Při stavbě podzemní komůrky někdy vyhloubí tunel až jeden metr dlouhý. Nejobtížnější bývá začátek. Některé druhy to řeší tak, že zobákem nalétávají přímo do říčního břehu. To je velmi nebezpečné a ledňáček při tom může ztratit vědomí, nebo se dokonce zabít. Ledňáček rajský, který žije v tropických pralesích Nové Guineje a severní Austrálie, si obvykle vyhloubí díru v termitišti. Zdá se, že přítomnost takového nezvaného hosta termitům příliš nevadí. Jakmile mláďata dorostou a ledňáčci hnízdo opustí, termiti díru opraví.

Pečovat o mláďata není vůbec snadné. Jeden odborník sledoval, jak párek ledňáčků v Africe každý den přinášel do hnízda s pěti mláďaty 60 až 70 rybek. Kromě toho rodiče samozřejmě museli lovit i pro sebe. V jednom případě se o mláďata úspěšně postaral pouze sameček, protože samička zahynula čtyři dny před tím, než se mláďata vylíhla. U některých druhů je běžné, že rodičům pomáhají jiní ledňáčci, kteří v tu dobu žádnou snůšku nemají. Střídají se s rodiči v sezení na vejcích a později přikrmují mláďata.

Od Irska po Šalomounovy ostrovy

Ledňáček říční, který žije i v České republice, obývá rozlehlé území od Irska přes Evropu a Rusko až po Šalomounovy ostrovy v jihovýchodním Tichomoří. Jelikož na tomto území jsou oblasti, kde v zimě mrzne, je ledňáček říční jedním z mála stěhovavých druhů ledňáčků. Někdy musí uletět až tři tisíce kilometrů. Hodně ledňáčků říčních, ledňáčků hnědohlavých a rybaříků jižních, kteří také patří mezi ledňáčky, je možné vidět v Izraeli u Galilejského moře a podél řeky Jordán. Je pravděpodobné, že těchto krásných ptáků a jejich způsobu života si všímal Ježíš Kristus. (Viz rámeček  „Bedlivě pozorujte nebeské ptáky“.)

Známým druhem ledňáčka je i australský ledňák obrovský. Měří přes 40 centimetrů a má silný osmicentimetrový zobák. Je hnědě zbarvený, vydává charakteristický chechtavý zvuk a ve své domovině patří mezi známé zahradní ptactvo. Je to nebojácný lovec, který si troufne i na metr dlouhého hada. *

Přestože ledňáčci mají jen málo přirozených nepřátel, jejich počet klesá. Lidé totiž často znečistí řeku, u které tito ptáci žijí, nebo zničí les, který je jejich domovem. Přibližně 25 druhů ledňáčků je zařazeno do kategorií od „téměř ohrožený“ až po „kriticky ohrožený“. Díky úsilí o ochranu přírody se snad podaří dosáhnout toho, že tito krásní a často i zábavní ptáci nebudou vyhubeni.

[Poznámka pod čarou]

^ 11. odst. V severní Austrálii žije příbuzný druh ledňák kukabura, který chechtavé zvuky nevydává.

[Rámeček a obrázek na straně 17]

 „BEDLIVĚ POZORUJTE NEBESKÉ PTÁKY“

Ježíš Kristus pozorně sledoval přírodu a to, co viděl, často promítl do promyšlených podobenství, z nichž vyplývá mravní a duchovní poučení. Jednou například řekl: „Bedlivě pozorujte nebeské ptáky, protože ti nesejí semeno ani nežnou ani neshromažďují do zásobáren; a přesto je váš nebeský Otec živí. Což nemáte větší cenu než oni?“ (Matouš 6:26) Je to krásné poučení o tom, jak velkou lásku Bůh má k lidem.

[Obrázek na straně 16]